Erzean

Datum a čas registrace: 2020-07-03 21:05:59
Počet naučených znaků: 151
Informace všeho druhu:
Erzean Chatten
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

Stránka: 1 - 2 - 3 - 4
oceán, západní styl
洋
Čtení:
jou, nada, hiro, hiroši, jo, joši
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 19790
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
大西洋 taiseijou Atlantický oceánmix
洋服代 joufukudai cena evropského oblečeníjlpt3
洋品 jouhin galanterní zboží, šicí potřebaleda1
インド洋 indojou Indický oceánmix
洋服屋 joufukuja krejčí, krejčířstvímise
西洋わさび seijouwasabi křenryouri, shokubutsu
洋品店 jouhinten obchod se západním oblečenímmise
海洋 kaijou oceánmix
大洋州 taijoušuu Oceánie, státy Tichého oceánumix
太平洋 taiheijou Tichý oceánmix
東洋 toujou Východ, Orientjlpt3, leda1
西洋化 seijouka westernizacesuru
西洋 seijou západ, západní zemějlpt3, jlpt4
洋食 joušoku západní jídlomix
洋弓 joukjuu západní lukostřelbaleda1, sport
洋風 joufuu západní stylmix
西洋式 seijoušiki západní stylmix
洋服 joufuku západní styl oblečeníjlpt5
部屋は洋室です。 heja ha joušicu desu. Pokoj je v západním stylu.heya
私はアイロンで洋服の皺を伸ばす。 wataši ha airon de joufuku no šiwa wo nobasu. Žehličkou jsem narovnal záhyby na oblečení.mix
jarní, jaro (období)
春
Čtení:
šun, haru, azuma, kasu, suno, hi, wara
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Varianta Z: 萅 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15701
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
春祭り harumacuri jarní festivalmix
春分の日 šunbunnohi jarní rovnodennosttoki
春分 šunbun jarní rovnodenostleda1, toki
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
haru jarojlpt5, leda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
青春 seišun mládí, mladostleda1
新春 šinšun nový rokleda1
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
早春 soušun předjaříleda1, toki
春季皇霊祭 šunkikoureisai slavnost jarní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
春先 harusaki začátek jaraleda1, toki
初春 šošun začátek jaratoki
冬が暮れて春になった fujugakureteharuninatta Zima skončila a nastala jar.
春の野や山に若葉が茂る harunonojajamaniwakabagašigeru Na jar na poliach a horách bujne rašia mladé lístky.
春になりました。 haruninarimašita. Je tu jaro.shizen
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
春休みが近づいてきました。 harujasumi ga čikadzuite kimašita. Přiblížily se jarní prázdniny.mix
den, poledne
昼
Čtení:
čuu, hiru
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 17259
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
昼間 hiruma den, během dnejlpt4, leda1, toki
昼ご飯 hirugohan obědryouri
昼食 čuušoku obědryouri
昼御飯 hirugohan oběd, polední jídlojlpt5, ryouri
昼寝 hirune odpolední šlofík, spánek, siestamix
昼過ぎ hirusugi po obědě,brzy odpolednetoki
お昼 ohiru polednetoki
hiru polednejlpt5, toki
昼休み hirujasumi polední přestávkajlpt4
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
兎は、昼寝を始めました、「ぐーぐーぐー。」 usagi ha,hirune wo hadžimemašita,「gu-gu-gu-.」 Zajíc si dal siestu, chrr, chrr.usagitokame
jíst, jídlo
食
Čtení:
šoku, džiki, ku.u, ku.rau, ta.beru, ha.mu, gui
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Varianta Z: 饣 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16169
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
木食い虫 kikuimuši červotočdoubutsu
食糧 šokurjou dávky, zásobovánímix
侵食 šinšoku erozeshizen
主食 šušoku hlavní jídlo, základní potravinamix
食虫動物 šokučuudoubucu hmyzožravecdoubutsu
食慾 šokujoku chuť k jídlumix
和食 wašoku japonské jídloryouri
日本食 nihonšoku japonské jídloryouri
食道 šokudou jícenmix
食卓 šokutaku jídelní stůlmix
食べ物 tabemono jídlojlpt5, ryouri
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
外食 gaišoku jíst venkusuru
食う kuu jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食らう kurau jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食堂 šokudou kavárna, jídelna (doma i třeba školní)jlpt5, mise, uchi
餌食 edžiki kořist, oběťmix
食器棚 šokkidana kredencryouri, uchi
むしゃむしゃ食べる mušamušataberu křoupavě jístryouri
食文化 šokubunka kultura jídla, kuchyněmix
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
定食 teišoku menumix
学食 gakušoku menzagakkou
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
蟻食い arikui mravenečníkdoubutsu
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
食器 šokki nádobíryouri
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
何か食べる物 nanika taberu mono něco k jídluryouri
食いしん坊 kuišinbou nenasyta, žroutleda1
昼食 čuušoku obědryouri
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
食塩相当量 šokuensoutourjou obsah solimix
試食 šišoku ochutnávka jídlaryouri, suru
食中毒 šokučuudoku otrava jídlembyouki, ryouri
食あたり šokuatari otrava z jídlabyouki
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
食料品 šokurjouhin potravinyjlpt4, ryouri
食品 šokuhin potravinyleda1, ryouri
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
食材 šokuzai potraviny, přísadyryouri
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
食品の値上がり šokuhin no neagari růst cen potravinmix
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
給食 kjuušoku stravování (závodní, školní)gakkou, leda1, ryouri
保食神 ukemoči Uke Moči, bohyně jídlakami
皆既日食 kaikinitšoku úplné zatmění sluncemix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
夕食 juušoku večeřeleda1, ryouri
食物繊維 šokumocusen'i vlákninamix
食べ放題 tabehoudai vše, co snítemix
雑食動物 zatšokudoubucu všežravecdoubutsu
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
洋食 joušoku západní jídlomix
月食 getšoku zatmění Měsíceleda1, shizen
日食 nitšoku zatmění Slunceleda1, shizen
食べ残し tabenokoši zbytek jídlamix
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri
寿司を食べたがる。 suši wo tabeta garu. Chce jíst suši.ryouri
食べてみない?」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
野菜を食べたほうがいいです。 jasai wo tabeta hougaii desu. Měl bys jíst zeleninu.ryouri
他のレストランで食べればよかった。 hoka no resutoran de tabereba jokatta. Měl jsem (radši) jíst v jiné restauraci.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
遠慮しないで食べてください。 enrjo šinaide tabete kudasai. Neostýchejte se a jezte.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
林檎の皮を剥いて食べる。 ringo no kawa wo muite taberu. Oloupu slupku jablka a sním ho.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
洗剤で食器を洗った。 senzai de šokki wo aratta. Umyl jsem nádobí mycím prostředkem.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
vepředu, před, dříve než
前
Čtení:
zen, mae, -mae, saki, sato, mai
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16688
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
前項 zenkou preceding paragraphmix
午前 gozen dopolednejlpt5, leda1, toki
前線 zensen fronta (počasí, válka)mix
前非 zenpi chyby minulosti, hříchy mládímix
前のように mae nouni jako předtím, jako minulemix
名前 namae jménojlpt5, leda1
下の名前 šitanonamae křestní jménomix
前回 zenkai minule, posledněmix
空前 kuuzen nebývalý, rekordnímix
前髪 maegami ofinahito
午前中 gozenčuu po ránutoki
前進 zenšin pokrokleda1
子午前 šigozen poledníkleda1
半人前 hanninmae polovina podílumix
駅前 ekimae prostor před nádražímleda1
前半 zenhan první polovinajlpt3
紀元前 kigenzen př. n. l.toki
~前 ~mae předjlpt5, toki
神前 šinzen před bohemleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
目前 mokuzen před očima, pod nosem, blízkomix
以前 izen před, minulýtoki
mae před, předtímjlpt5
前奏曲 zensoukjoku předehra, preludiumongaku
前もって maemotte předemjlpt3, mix
前腕 maeude předloktíhito
前書き maegaki předmluvaleda1
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
前歯 maeba přední zubymix
前払い maebarai předplacenísuru
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
前向きの maemukino směřující dopředu, pozitivníleda1
お前 omae tyleda1
前方 zenpou vpředuleda1
前述 zendžucu výše zmíněnýsuru
前金 maekin zálohaleda1
錠前屋 džoumaeja zámečníkmise
当たり前 atarimae zřejmý, přirozený, jasnýjlpt3
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
膝をまげて、前を見て。 hiza wo magete,mae wo mite. Ohni se v kolenou a koukej dopředu.mix
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
この瓶を開ける前に振りなさい。 kono bin wo akeru mae ni furinasai. Před otevřením tu láhev protřepej.mix
テスコの前で二人の男の子が話しています。 tesuko no mae de futari no otoko no ko ga hanaši teimasu. Před Tescem si povídali dva kluci.mix
勉強の前に机の上を整理する。 benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru. Před učením si udělám pořádek na stole.mix
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
předchůdce, průkopník, zakladatel
祖
Čtení:
so, i
Hlavní radikál: 示 (113) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 5 JIS: 16708
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
祖母 sobo babičkajlpt4, kazoku, leda1
祖父 sofu děda, dědečekjlpt4, kazoku
so předekmix
元祖 ganso původnímix
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
祖父は高齢だが、まだ元気だ。 sofu ha kourei da ga,mada genki da. Děda je starý, ale stále ještě má plno energie.mix
母.は祖母を入院させました。 haha.ha sobo wo njuuin sasemašita. Matka nechala babičku odvést do nemocnice.mix
tráva, býlí, byliny, píce
草
Čtení:
sou, kusa, kusa-, -gusa, so, ja
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 1 JIS: 16752
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
浅草 asakusa Asakusamix
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
煙草 tabako Cigareta/tabák
草木 kusaki flóra, vegetace, porostleda1
金魚草 kingjosou hledíkshokubutsu
草薙の剣 kusanaginocurugi Kusanagi no Curugi, Legendární japonský mečkami
甘草 kanzou lékořiceryouri, shokubutsu
草原 sougen louka, planina, savanaleda1
草花 kusabana luční kvítíleda1
牧草 bokusou pastvaleda1
草毟り kusamuširi pletí, odpleveleníleda1, suru
雑草 zassou pleveladj, leda1
草創期 sousouki počátekmix
ほうれん草 hourensou špenát ryouri
kusa trávajlpt4, leda1, shokubutsu
道草 mičikusa tráva u cestyleda1
虞美人草 gubidžinsou vlčí mákshokubutsu
草履 zouri zóri (sandály ke kimonu)fuku
毎年草を刈って、そして干して、兎の餌にしています。 maitoši kusa wo katte,sošite hošite,usagi no esa ni šiteimasu. Každý rok sekáme a sušíme trávu, a pak s ní krmíme králíky.baka
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
月には草が生えていない。 cuki ni ha kusa ga haeteinai. Na Měsíci tráva neroste.shokubutsu
čekat, záviset
待
Čtení:
tai, ma.cu, -ma.či, mači, macu
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 16980
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
待機 taiki čekat na příležitostshigoto, suru
期待外れの kataihazureno neuspokojivýadj
期待 kitai očekávání, nadějemix
招待 šoutai pozvat, pozváníjlpt4
招待状 šoutaidžou psaná pozvánkamix
待ち合わせる mačiawaseru setkat se (na předem domluveném místě)ichidan, verb
待ち時間がもう30分を越した mačidžikangamou30buwokošita Čakáme už viac než 30 minút.
どのぐらい待ちますか。 donogurai mačimasuka. Jak dlouho budu čekat?mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
jih
南
Čtení:
nan, na, minami, nami, ha, mina, mimami
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 18030
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
南極大陸 nankjokutairiku Antarktidamix
minami jihjlpt5
南北 nanboku jih a severmix
南東 nantou; minamihigaši jihovýchodmix
南西 nansei jihozápadmix
南米 nanbei Jižní Amerikamix
南仏 nanfucu jižní Franciemix
南十字座 minamidžuudžiza Jižní krížmix
南極 nankjoku jižní pólshizen
南口 minamiguči jižní východryokou
南国 nangoku jižní zeměleda1, ryokou
南回帰線 minamikaikisen obratník Kozorohashizen
石南花 šakunage rododendronshokubutsu
東西南北 touzainanboku sever, jih, východ a západ, čtyři světové stranyleda1
僕の部屋は東と南向きなので、直射日光が当たってとても暑いです。 boku no heja ha higaši to minami muki nanode,čokuša nikkou ga atatte totemo acui desu. Můj pokoj je otočený směrem na jih a východ, takže tam svítí přímé slunce a je tam velké vedro.mix
家の南側に大きなビルが建ったので、日が当たらなくなった。 uči no minamigawa ni ooki na biru ga tatta node,hi ga ataranaku natta. Na jižní straně domu postavili velikou budovu, takže tam přestalo svítít slunce.mix
南を向いて、歩いてください。 minami wo muite,aruite kudasai. Obraťte se na jih a jděte.mix
旗を南に向けて立てて下さい。 hata wo minami ni mukete tatete kudasai. Postav tu vlajku směrem na východ.mix
farma, pole, zahrada, specialita, kokudži
畑
Čtení:
hata, hatake, -batake, kama, mama
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 18474
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
茶畑 čabatake čajové polemix
畑作 hatasaku pěstování na políchsuru
hatake poleshizen
田畑 tahata pole (mn.č.)leda1, shizen
podzim
秋
Čtení:
šuu, aki, toki, ai
Hlavní radikál: 禾 (115) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15657
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
秋葉原 akihabara Akihabara (část Tokia)namae
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
aki podzimjlpt5, leda1, toki
秋分 šuubun podzimní rovnodennostleda1, toki
秋祭り akimacuri podzimní svátekleda1
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
秋田県 akitaken prefektura Akitanamae
秋季皇霊祭 šuukikoureisai slavnost podzimní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
秋晴れ akibare slunečný podzimleda1, shizen
秋分の日 šuubunnohi svátek podzimní rovnodennostitoki
slib, zhruba, přibližně
約
Čtení:
jaku
Hlavní radikál: 糸 (120) Radikály:
Zjednodušený: 约 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 4 JIS: 19571
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
最大公約数 saidaikoujakusuu nejvyšší společný dělitelmath
jaku přibližně, asimix
予約 jojaku rezervacejlpt4, ryokou
約束 jakusoku slibjlpt3, jlpt4
契約 keijaku smlouva, kontraktjlpt3, suru
公約数 koujakusuu společný násobekmath
節約 secujaku šetřeníjlpt3
婚約 kon'jaku zasnoubit sesuru
約束を守る。 jakusoku wo mamoru. Dodržet slib.mix
友達は約束は破った。 tomodači ha jakusoku ha jabutta. Kamarád porušil slib.mix
予約をしたのに、チケットが買えません。 jojaku wo šita noni,čiketto ga kaemasen. Lístek jsem si nemohl koupit i přes to, že jsem provedl rezervaci.ryokou
約束の時間に間に合うかどうか心配です。 jakusoku no džikan ni maniau kadouka šinpai desu. Mám starost, jestli to ve slíbeném čase stihnu.mix
あなたは約束を破ってはいけない。 anata ha jakusoku wo jabutte ha ikenai. Nesmíš porušit ten slib.mix
約束を破る。 jakusoku wo jaburu. Porušit slib.mix
約束の時間に遅刻してしまった。 jakusoku no džikan ni čikoku šite šimatta. Přišel jsem později, než jsme se domluvili.mix
レストランの予約がしてあります。 resutoran no jojaku ga šite arimasu. Restaurace je zarezervována.ryouri
約束は破られた。 jakusoku ha jaburareta. Slib byl porušen.mix
彼と結婚の約束をした。 kare to kekkon no jakusoku wo šita. Slíbila mu, že si ho vezme.mix
再会を約束して別れた。 saikai wo jakusokušite wakareta. Slíbili jsme si, že se znovu potkáme, a rozešli jsme se.mix
za, zpět, později
後
Čtení:
go, kou, noči, uši.ro, uširo, ato, oku.reru, koši, ši, šii, širi
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 14437
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
後手 gote "Bílý" hráčShogi
後天性免疫不全症候群 koutenseimen'ekifuzenšoukougun AIDSbyouki
今後の課題 kongonokadai budoucí prácemath
後金 atokin doplatek, zůstatekleda1
後書き atogaki doslovleda1
後半 kouhan druhá polovinajlpt3, leda1
直後 čokugo hned potémix
後悔 koukai lítost, žaljlpt3, mix
後輩 kouhai mladší spolužák, služebně mladšíjlpt3
最後 saigo naposled, posledníjlpt3, jlpt4
後任 kounin nástupcemix
午後 gogo odpolednejlpt5, leda1, toki
戦後 sengo po (2. světové) válcemix
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
死後 šigo po smrtileda1
放課後 houkago po vyučovánímix
最後のキス saigonokisu poslední polibekai
後ろ姿 uširosugata postava zezadu, pohled zezaduleda1
今後 kongo poté, následně, nadáleleda1
ato potom, poté, od té doby, v budoucnujlpt5, toki
後ほど nočihodo potom, pozdějimix
後程 nočihodo potom, pozdějimix
明後日 asatte pozítříjlpt3, jlpt5, toki
明後日 mjougoniči pozítříjlpt3
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
明後年 mjougonen přespříští rokjlpt3, toki
老後 rougo stáří, podzim životamix
後片付け atokatadzuke úklid (po večírku apod.)leda1
後ろ髪 uširogami vlasy v zadu, účes vzaduhito
背後 haigo vzadumix
uširo zajlpt5
一時後 ičidžigo za hodinutoki
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
後方の kouhouno zadníleda1
後ろ uširo zadní část, vzadujlpt5, leda1
後ろから攻められた uširokarasemerareta Napadli nás zo zadu.
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
後から来た人は列の最後に並んで下さい。 ato kara kita hito ha recu no saigo ni narande kudasai. Lidé, kteří přišli potom, zařaďte se prosím na konec fronty.mix
最後まで希望を捨ててはいけない。 saigo made kibou wo sutete ha ikenai. Nesmíš zahodit naději až do samého konce.mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で一樹にかけさせます。 atode kazuki ni kakesasemasu. Pak nechám Kazukiho zavolat.mix
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
死後さばきにあう。 šigo sabakiniau. Po smrti přijde soud; po smrti vás čeká soud.kami
三人が隠れた後、狼は起きました。 sannin ga kakureta ato,ookami ha okimašita. Po tom, co se ti tři schovali, vlk se probudil.akazukinchan
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
最後の出勤日に花束をもらった。 saigo no šukkinbi ni hanataba wo moratta. Podlední pracovní den jsem dostal kytici.mix
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
その後温泉に入れます。 sono ato onsen ni hairemasu. Potom může vstoupit do onsenu.onsen
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
vzbudit se, vstát, probrat se
起
Čtení:
ki, o.kiru, o.koru, o.kosu, oko.su, ta.cu
Hlavní radikál: 走 (156) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 3 JIS: 13615
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
縁起がいい engigaii dobré znameníkami
勃起 bokki erekce, ztopořenísuru
起立 kiricu postavit se, vstátsuru
起立する kiricusuru postavit se, zvednout seleda1, suru, verb
起す okosu probuditgodan, jlpt4, verb, vtrans
起源 kigen původ, počátekmix
再起動 saikidou restartovatsuru
起こる okoru stát se, přihodit segodan, jlpt3, verb, vintrans
起きる okiru vstát, stoupatichidan, jlpt3, jlpt5, verb, vintrans
早起き hajaoki vstávání brzy, časné vstávánísuru
起こす okosu vzbudit, postavit (něco), způsobitgodan, jlpt3, verb, vtrans
縁起 engi znamení (osudové)kami
まだ起きていません。 mada okiteimasen. Ještě jsem nevstal.mix
朝になると、人々は起きます。 asa ni naru to,hitobito ha okimasu. Když nastane ráno, lidé vstávají.mix
三人が隠れた後、狼は起きました。 sannin ga kakureta ato,ookami ha okimašita. Po tom, co se ti tři schovali, vlk se probudil.akazukinchan
たった今起きたところです。 tatta ima okita tokoro desu. Právě teď jsem vstal.mix
příchod domů, přijít v, vést do, vyplývá z
帰
Čtení:
ki, kae.ru, kae.su, oku.ru, tocu.gu
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 13602
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
帰宅時間 kitakudžikan čas příchodu domůtoki
帰省する kiseisuru jít domůmix
帰る kaeru jít domů, vrátit segodan, jlpt5, verb, vintrans
帰化 kika naturalizacesuru
帰り kaeri návratjlpt3, jlpt4
帰国 kikoku návrat do vlastní zemějlpt3
帰省 kisei návrat domůjlpt3
帰宅 kitaku návrat domůjlpt3, suru, verb
王の帰還 ou no kikan Návrat Králenamae
南回帰線 minamikaikisen obratník Kozorohashizen
北回帰線 kitakaikisen obratník Rakashizen
帰着 kičaku redukcesuru
帰納的関数 kinoutekikansuu rekurzivní funkcemath
帰国を諦める kikokuwoakirameru vzdať sa nádeje na návrat do vlasti
家に帰ったら、勉強します。 ie ni kaettara,benkjoušimasu. Až se vrátím domů, budu se učit.mix
家に帰ったら、彼女とエッチします。 ie ni kaettara,kanodžo to ečči šimasu. Až se vrátím domů, rozdám si to s přítelkyní.ai, baka
帰ってから、電話してもらえませんか? kaette kara,denwa šite moraemasenka? Až se vrátíte, mohl byste mi zavolat?mix
帰国の日が近づき、忙しい。 kikoku no hi ga čikadzuki,isogašii. Blíží se den návratu do země, mám moc práce.mix
毎日忙しくて帰宅が遅いです。 mainiči isogašikute kitaku ga osoi desu. Každý den mám moc práce a vracím se domů pozdě.mix
今度の正月には帰国するつもりです。 kondo no šougacu ni ha kikoku suru cumori desu. Letos se na Nový rok vrátím do své země.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
持ち帰りにできますか。 močikaeri ni dekimasuka. Můžete mi to zabalit s sebou?mix
お盆にはふるさとに帰省する日本人が多い。 obon ni ha furusato ni kisei suru nihondžin ga ooi. Na Obon se hodně Japonců vrací zpět do rodného města.mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
ちょうど今帰ったところです。 čoudo ima kaetta tokoro desu. Právě jsem se vrátil.mix
dům, domov
家
Čtení:
ka, ke, ie, ja, uči, ari, e, ku, cuka, be
Hlavní radikál: 宀 (40) Radikály:
Varianta Z: 傢 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 12872
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
建築家 kenčikuka architektshigoto
銀行家 ginkouka bankéřshigoto
詩家 šika básník, poetamix
愛書家 aišoka bibliofilmix
資産家 šisanka bohatý člověkmix
家事 kadži domácí práce (vaření, praní, úklid)mix
家電製品 kadenseihin domácí spotřebičemix
家畜 kačiku domácí zvířatadoubutsu
家庭 katei domácnostjlpt3, jlpt5
実家 džikka dům (rodičů)mix
uči dům (vlastní) jlpt5, uchi
ie dům, domajlpt5, uchi
随筆家 zuihicuka esejistamix
写真家 šašinka fotograf shigoto
宗家 souka; souke hlavní větev rodumix
音楽家 ongakuka hudebníkongaku, shigoto
貧しい家 mazušiiie chudá rodinamix
親日家 šinničika japanofilmix
家鴨 ahiru kachna (domácí)doubutsu
王家 ouke královská rodinaall, seiji
漫画家 mangaka kreslíř komiksůshigoto
評論家 hjouronka kritikmix
愛煙家 aienka kuřák (silný)mix
画家 gaka malířshigoto
家内 kanai manželka (moje), moje ženajlpt5, kazoku
愛犬家 aikenka milovník psůmix
美術愛好家 bidžucuaikouka milovník uměnímix
家具 kagu nábytek uchi
家具屋 kaguja nábytek, obchod s nábytkemmise
家賃 jačin nájemjlpt3, uchi
専門家 senmonka odborníkmix
専門家の senmonkano odbornýadj
ピアノ演奏家 pianoensouka pianistashigoto
政治家 seidžika politikshigoto
法律家 houricuka právníkmix
演出家 enšucuka producent, režisérongaku
借家 šakuja pronajatý důmsuru
翻訳家 hon'jakuka překladatelshigoto
家族 kazoku rodinajlpt5, kazoku
~家 ~ka rodinajlpt4, kazoku
家風 kafuu rodinné zvyklostileda1
小説家 šousecuka románopisec, spisovatelmix
作曲家 sakkjokuka skladatelshigoto
家来 kerai sluha, služebníkmix
夢想家 musouka snílekmix
民家 minka soukromý důmmix
作家 sakka spisovatelshigoto
理論家 rironka teoretikmix
努力家 dorjokuka tvrdě pracující, snaživecmix
芸術家 geidžucuka umělecshigoto
家臣 kašin vazal rodumix
家雀 iesuzume vrabec domácídoubutsu
国家 kokka země, stát, národleda1
農家 nouka zemědělecshigoto
荒れた家 aretaie schátraný dommix
家に帰ったら、勉強します。 ie ni kaettara,benkjoušimasu. Až se vrátím domů, budu se učit.mix
家に帰ったら、彼女とエッチします。 ie ni kaettara,kanodžo to ečči šimasu. Až se vrátím domů, rozdám si to s přítelkyní.ai, baka
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
学校へ行く途中に家に寄ってね。 gakkou he iku točuu ni uči ni jotte ne. Cestou do školy se zastav (na návštěvu).mix
おじいちゃんとおばあちゃんは今私の家族と同居しています。 odžiičan to obaačan ha ima wataši no kazoku to doukjo šiteimasu. Dědeček a babička teď žijou s mou rodinou.mix
家に来てくれてありがとう。 ie ni kite kurete arigatou. Díky, že jste přišli (ke mně domů).mix
この公園は家から近いので、娘はいつもここで遊ばせています。 kono kouen ha uči kara čikai node,musume ha icumo koko de asobaseteimasu. Do tohoto parku to je od nás z domu blízko, proto tam vždycky nechávám svou dceru, aby si tam hrála.mix
家が揺れる。 ie ga jureru. Dům se houpe.mix
家を買いたがる。 ie wo kaita garu. Chce si koupit dům.mix
家に入ってから、ショックでした。 uči ni haitte kara,šokku dešita. Když vlezl do domku, dostal šok.akazukinchan
家を建てるため、私と建築家は沢山のやり取りをしました。 ie wo tateru tame,wataši to kenčikuka ha takusan no jaritori wo šimašita. Kvůli stavbě domu jsme s architektem hodně komunikovali.mix
彼は大きい家があって幸せそうですが、実は仕事が旨く行かなくて困っているそうです。 kare ha ookii ie ga atte šiawasesou desu ga,džicu ha šigoto ga umaku ikanakute komatteiru soudesu. Má velký dům a vypadá šťastně, ale slyšel jsem, že ho ve skutečnosti trápí, že mu práce moc nejde.mix
私の家は墓場のように静かです。 wataši no ie ha hakaba nojouni šizuka desu. Můj dům je tichý jako hřbitov.baka, uchi
家の南側に大きなビルが建ったので、日が当たらなくなった。 uči no minamigawa ni ooki na biru ga tatta node,hi ga ataranaku natta. Na jižní straně domu postavili velikou budovu, takže tam přestalo svítít slunce.mix
家賃はたかくありません。 jačin hatakaku arimasen. Nájem není velký.heya
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
あなたの家族に紹介して。 anatano kazoku ni šoukai šite. Představ mě své rodině.mix
子供を家にいさせます。 kodomo wo uči ni isasemasu. Přinutit dítě zůstat doma.mix
「知らないの?森の向こう、湖のそばにある小さい家に一人で住んでいるのよ。」 「širanaino? mori no mukou,mizuumi no soba ni aru čiisai uči ni hitori de sundeiru no jo.」 To nevíš? Žije v malém domku u jezera za lesem.akazukinchan
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
今日家に寄って下さい。 kjou iči ni jotte kudasai. Zastavte se dneska na návštěvu.mix
お母さんと小さい家に住んでいました。 okaasan to čiisai uči ni sundeimašita. Žila s maminkou v malém domku.akazukinchan
dech, dýchání, úrok
息
Čtení:
soku, iki
Hlavní radikál: 心 (61) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 3 JIS: 16937
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
iki dechhito
気息 kisoku dýchánímix
休息 kjuusoku odpočineksuru
溜め息 tameiki povzdechmix
嘆息 tansoku povzdech (zármutek)suru
息子 musuko synjlpt3, jlpt4, kazoku, leda1
息子さん musukosan syn kazoku
利息 risoku úrokmix
終息 šuusoku ustat, skončitsuru, vintrans
孫息子 magomusuko vnukmix
消息 šousoku; šousoko zpráva, dopismix
体にいいので、毎週息子をプールへ行かせています。 karada ni ii node,maišuu musuko wo pu-ru he ikaseteimasu. Každý týden nechávám syna chodit do bazénu, protože to je dobré pro jeho zdraví (tělo).mix
私は息子をバスで立たせました。 wataši ha musuko wo basu de tatasemašita. Nechal jsem syna v autobuse vstát.mix
息子をイギリスへ留学させます。 musuko wo igirisu he rjuugaku sasemasu. Nechám syna studovat v Anglii.mix
息子は成人して働いている。 musuko ha seidžin šite hataraite iru. Syn je dospělý a pracuje.mix
vnouče, potomstvo
孫
Čtení:
son, mago, hi
Hlavní radikál: 子 (39) Radikály:
Zjednodušený: 孙 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 4 JIS: 16953
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
末孫 masson budoucí generacemix
子孫 šison potomstvomix
孫娘 magomusume vnučkamix
孫息子 magomusuko vnukmix
mago vnuk, vnučkajlpt3
léto
夏
Čtení:
ka, ga, ge, nacu
Hlavní radikál: 夊 (35) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 12870
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
初夏 šoka časné létoleda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
夏季 kaki letní období/sezónamix
夏休み nacujasumi letní prázdniny, letní dovolenájlpt5, leda1, toki
夏至 geši letní slunovrattoki
夏祭り nacumacuri letní svátek, letní festivalleda1
夏ばて nacubate letní únava, malátnost (z horka)leda1
nacu létojlpt5, leda1, toki
真夏 manacu vrchol létaleda1
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
ハナは夏休みをおばあさんのところで送ります hanahanacujasumiwoobaasannotokorodeokurimasu Hana strávi letné prázdniny u babičky.
日本の夏は蒸し暑いです。 nippon no nacu ha mušiacui desu. Japonské léto je dusné.mix
夏休みは八月の終わりまでです。 nacujasumi ha hačigacu no owari made desu. Letní prázdniny jsou do konce srpna.mix
日本の夏は湿気が多い。 nihon no nacu ha šikke ga ooi . Léto v Japonsku je hodně vlhké.mix
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
夏休みには富士山に登ろうと計画している。 nacujasumi ni ha fudžisan ni noborou to keikaku šiteiru. Plánuji, že o letních prázdninách vylezeme na horu Fudži.mix
zaměstnanec, člen, pozice, zodpovědná osoba
員
Čtení:
in, ina, kazu
Hlavní radikál: 口 (30) Radikály:
Zjednodušený: 员 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 3 JIS: 12407
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
会社員 kaišain administrativní pracovník shigoto
派遣社員 hakenšain brigádníkshigoto
委員 iin člen komisemix
国会議員 kokkaigiin člen Parlamentu (poslanec, senátor)seiji
隊員 taiin člen skupinymix
特派員 tokuhain dopisovatelmix
委員会 iinkai komisemix
教員免許 kjouinmenkjo licence na učitele (pro školky, základní a střední školy)mix
船員 sen'in námořníkshigoto
審査員 šinsain porotcemix
議員 giin poslanec, zastupitel atp.seiji
郵便局員 juubinkjokuin poštovní úředník, pošťákjlpt3
定員 teiin povolený, určený počet osobmix
店員 ten'in prodavač, číšník, obsluhajlpt4, leda1, shigoto
係員 kakariin referentmix
公務員 koumuin státní zaměstnanecjlpt4, leda1, shigoto
工員 kouin tovární dělníkshigoto
事務員 džimuin úředníkshigoto
全員 zen'in všichni členové, všichni zaměstnancileda1, shigoto
銀行員 ginkouin zaměstnanec bankyshigoto
課員 kain zaměstnanec odděleníleda1
駅員 ekiin zaměstnanec železniceleda1, ryokou, shigoto
~員 ~in zaměstnanec, ten, kdo pracuje v ~jlpt4, shigoto
会員を増やす kaiinwofujasu zvýšiť počet členov
一クラスは20人の定員です。 hito kurasu ha 20 nin no teiin desu. V jedné třídě je 20 lidí.gakkou
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
psát
書
Čtení:
šo, ka.ku, -ga.ki, -gaki, kaki
Hlavní radikál: 曰 (73) Radikály:
Zjednodušený: 书 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 15729
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
書き慣れたペン kakinaretapen Pero, s ktorým som zvyknutý písať.
愛書家 aišoka bibliofilmix
税関申告書 zeikanšinkokušo celní deklarace, celní prohlášeníryokou
清書 seišo čistopisleda1
読書感想文 dokušokansoubun čtenářský deníkmix
読書 dokušo čtení, četbajlpt3, leda1
書き取り kakitori diktát (ve škole)gakkou, leda1
卒業証書 socugjoušoušo diplomgakkou
文書 bunšo dokumentmix
書類 šorui dokumenty, dokumentgakkou, jlpt3, leda1
書状 šodžou dopismix
書簡 šokan dopis, korespondencemix
後書き atogaki doslovleda1
請求書 seikjuušo fakturamix
説明書 secumeišo instrukcemix
書道 šodou kaligrafieleda1
入門書 njuumonšo kniha pro začátečníkymix
書店 šoten knihkupectvíleda1, mise
図書館 tošokan knihovnajlpt5, leda1
図書室 tošošicu knihovnamix
司書 šišo knihovníkmix
図書 tošo knihyleda1
書籍 šoseki knihy, publikaceleda1
書き下ろし kakioroši napsat na zakázku, nově napsaný textmix
提案書 teianšo návrh (dokument)gakkou
領収書 rjoušuušo paragon, stvrzenka, účtenkamix
葉書 hagaki pohlednicejlpt3, jlpt5
絵葉書 ehagaki pohledniceryokou
健康診断書 kenkoušindanšo potvrzení zdravotní způsobilostimix
走り書き haširigaki poznámka (rychle napsaná)leda1
下書き šitagaki pracovní verze, nanečistomix
書式 šošiki předepsaná formaleda1
前書き maegaki předmluvaleda1
書き直す kakinaosu přepsatgodan, verb, vtrans
参考書 sankoušo příručkaleda1
案内書 annaišo příručkamix
秘書 hišo sekretářkashigoto
書庫 šoko sklad knih (v knihovně)mix
辞書 džišo slovníkjlpt5
辞書形 džišokei slovníková formabunpou
隷書 reišo starý druh písma (administrativní)mix
書斎 šosai studiemix
縦書き tategaki svislé písmobunpou
肩書き katagaki titulgakkou
肩書 katagaki titul, funkcemix
教科書 kjoukašo učebnicegakkou, leda1
書記 šoki úředník, sekretářleda1, shigoto
蔵書 zoušo vlastní knihysuru
横書き jokogaki vodorovné psanímix
書き置き kakioki vzkazmix
禁書 kinšo zakázaná knihamix
書き方 kakikata způsob psaní, jak napsat, pořadí tahů ve znakumix
申請書 šinseišo žádost, přihláškamix
願書 ganšo žádost, přihláška (na přijímačky)mix
履歴書 rirekišo životopisshigoto
彼は机の上に辞書を載せた karehacukuenouenidžišowonoseta Položil na stůl slovník.mix
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
書きやすいです。 kakijasui desu. Je to lehké na napsání.mix
図書館の本がばらばらにおいてあります。 tošokan no hon ga barabara ni oitearimasu. Knížky v knihovně jsou různě rozmístěné.mix
書類は速達で出しましたから、明日着くはずです。 šorui ha sokutacu de dašimašita kara,ašita cuku hazu desu. Materiály jsem poslal expresně, takže by měly zítra dorazit.mix
趣味は読書です。 šumi ha dokušo desu. Mým koníčkem je čtení.mix
書類に判を押す。 šorui ni han wo osu. Otisknout razítko na dokument.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
今論文を書いているところです。 ima ronbun wo kaiteiru tokoro desu. Právě píšu esej.mix
大事な会議の書類を破ってしまった。 daidži na kaigi no šorui wo jabutte šimatta. Roztrhl jsem si dokumenty na důležitou poradu.mix
この本は日本語で書かれています。 kono hon ha nihongo de kakareteimasu. Tato kniha je napsaná japonsky.mix
図書館では本に絵を書いてはいけません。 tošokan de ha hon ni e wo kaite ha ikemasen. V knihovně je zakázáno kreslit obrázky do knížek.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
書類に生年月日を記入する。 šorui ni seinengappi wo kinjuu suru. Zapsat datum narození do dokumentu.mix
doprava, přejít přes, alej, zaměnit, numerativ pro dopisy, poznámky, dokumenty, atd.
通
Čtení:
cuu, cu, too.ru, too.ri, -too.ri, -doo.ri, too.su, too.ši, -doo.ši, kajo.u, ton, douši, doori, miči
Hlavní radikál: 辵 (162) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 17484
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
通関 cuukan celní odbavenísuru
通年 cuunen celý roktoki
通勤時間 cuukindžikan čas strávený dojížděnímryokou, shigoto
通勤 cuukin dojížděníjlpt3, shigoto
通院 cuuin dojíždění do nemocnicemix
通学 cuugaku dojíždění do školygakkou, ryokou
通う kajou dojíždětgodan, jlpt3, jlpt4, ryokou, verb, vintrans
通勤する cuukinsuru dojíždětshigoto, suru, verb
文通する buncuusuru dopisovat sileda1, suru, verb
交通機関 koucuukikan dopravní prostředekmix
交通の便 koucuunoben dopravní spojenímix
通話 cuuwa hovor, volánísuru
通知 cuuči informacesuru
文通 buncuu korespondenceleda1
通貨 cuuka měnamise
国際通話 kokusaicuuwa mezinárodní hovormix
通る tooru míjet, stavit se (někde)jlpt3, jlpt4, verb, vintrans
普通 fucuu normálně, obvyklejlpt3, jlpt4
通信販売 cuušinhanbai objednávka poštoumix
疎通 socuu porozumění (vzájemné)suru
通過 cuuka projetsuru
通す toosu propouštět (něco), propustit, provléknout, projít něčím, dát do (něčeho)godan, jlpt3, verb, vtrans
交通 koucuu provozjlpt4
通路 cuuro průchod, chodbičkamix
計画通り keikakudoori přesně podle keikaku (plánu)mix
融通 juuzuu půjčka (peníze)suru
通路側の席 cuurogawa no seki sedadlo v uličceryokou
共通語 kjoucuugo společný jazyk, mluvená japonštinabunpou
共通分母 kjoucuubunbo společný jmenovatelmath
共通 kjoucuu společný, sdílenýjlpt3, suru
通過駅 cuukaeki stanice, kterou vlak projíždíryokou
元通り motodoori tak, jak to bylo původněleda1
通訳 cuujaku tlumočeníjlpt3, suru
通り toori ulice, cestajlpt4, ryokou
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
通じる cuudžiru vést k, být rozumět, dokončit, dodělat, komunikovatichidan, jlpt3, verb, vintrans
風通し kazetooši větráníuchi
貯金通帳 čokincuučou vkladní knížkamix
開通 kaicuu zahájení, započnutí, aktivacesuru
大きい落石が交通を妨げている ookiirakusekigakoucuuwosamatageteiru Veľké napadané kamene bránia doprave.mix
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
妹は毎日一時間かけて通勤しています。 imouto ha mainiči ičidžikan kakete cuukin šiteimasu. Sestře trvá dojíždění do práce každý den jednu hodinu.mix
úsilí
勉
Čtení:
ben, cuto.meru, hiko, jacu
Hlavní radikál: 力 (19) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 3 JIS: 19033
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
不勉強 fubenkjou nedostatečné učenígakkou
勉める cutomeru snažit se, zkoušetichidan, verb, vtrans
勉強 benkjou studium, učenígakkou, jlpt5
勉強する benkjousuru studovat, učit segakkou, jlpt5, suru, verb
試験勉強 šikenbenkjou šprtání na zkoušku, učení se na zkouškugakkou
勉強しないで母に叱られた benkjoušinaidehahanišikarareta Matka mi vynadala, pretože som sa neučil.
家に帰ったら、勉強します。 ie ni kaettara,benkjoušimasu. Až se vrátím domů, budu se učit.mix
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
毎日勉強すれば、自然に覚える。 mainiči benkjou sureba,šizen ni oboeru. Když budeš studovat každý den, budeš si to přirozeně pamatovat.gakkou
昨日は今日のテストのために何時間勉強しましたか。 kinou ha kjou no tesuto no tame ni nandžikan benkjou šimašita ka. Kolik hodin ses včera učil na dnešní test?gakkou
勉強させてくれ! benkjou sasete kure! Nechte mě studovat!mix
最初に平仮名を、次に片仮名を勉強した。 saišo ni hiragana wo,cugi ni katakana wo benkjou šita. Nejdřív jsem se naučil hiraganu, potom katakanu.mix
勉強しても分かりません。 benkjoušite mo wakarimasen. Nerozumím tomu, i když studuji.gakkou
勉強の前に机の上を整理する。 benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru. Před učením si udělám pořádek na stole.mix
眠いのを我慢して勉強した。 nemui no wo gaman šite benkjou šita. Překonal jsem ospalost a studoval.mix
今晩勉強しないことにしました。 konban benkjoušinai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dnes večer nebudu studovat.gakkou
徹夜で勉強します。 tecuja de benkjou šimasu. Studuji celou noc.mix
私は先生に勉強をさせられました。 wataši ha sensei ni benkjou wo saseraremašita. Učitel mi nařídil, abych studoval.gakkou
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
昨日7時間も勉強しました。 kinou 7 džikan mo benkjoušimašita. Včera jsem studoval celých sedm hodin.gakkou
dcera, dívka
娘
Čtení:
džou, musume, ko
Hlavní radikál: 女 (38) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 10 Džójó: 8 JIS: 19516
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
musume dcerajlpt3, jlpt4, kazoku
猫娘 nekomusume někdo, kdo se chová/vypadá jako kočkamix
孫娘 magomusume vnučkamix
娘婿 musumemuko zeťmix
この公園は家から近いので、娘はいつもここで遊ばせています。 kono kouen ha uči kara čikai node,musume ha icumo koko de asobaseteimasu. Do tohoto parku to je od nás z domu blízko, proto tam vždycky nechávám svou dceru, aby si tam hrála.mix
娘にギターを習わせます。 musume ni gita- wo narawasemasu. Nechám dceru učit se na kytaru.mix
zkouška, škola, tisk, vyzkoušení, korektura
校
Čtení:
kou, kjou, men
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 1 JIS: 14651
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
母校 bokou alma matergakkou, leda1
出身校 šutšinkou alma matermix
校舎 kouša budova školygakkou
男子校 danšikou chlapecká školagakkou, leda1
登校 toukou jít do školysuru
男子高校生の日常 danšikoukousei no ničidžou každodenní život středoškolákůmix
校正 kousei korekturasuru
転校する tenkousuru přejít do jiné školy, změnit školugakkou, leda1, suru, verb
転校 tenkou přestoupit na jinou školusuru
校長 koučou ředitel (školy)gakkou, jlpt4, shigoto
校長先生 koučousensei ředitel školyleda1, shigoto
高校 koukou střední školagakkou, jlpt4
高等学校 koutougakkou střední školagakkou, jlpt4
高校生 koukousei student střední školy, středoškolákgakkou, jlpt4, shigoto
学校 gakkou školagakkou, jlpt5, leda1
校門 koumon školní brána, vchod do školygakkou, leda1
校歌 kouka školní hymnagakkou, leda1
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
校庭 koutei školní pozemek/zahradamix
校則 kousoku školní řádmix
休校 kjuukou školní volnogakkou, leda1
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
放校 houkou vyloučení ze školysuru
小学校 šougakkou základní škola (1. stupeň)gakkou, jlpt4, leda1
中学校 čuugakkou základní škola (2. stupeň), nižší střední školagakkou, jlpt4, leda1
学校へ行く途中に家に寄ってね。 gakkou he iku točuu ni uči ni jotte ne. Cestou do školy se zastav (na návštěvu).mix
僕は妹に学校へ行ってほしいです。 boku ha imouto ni gakkou he itte hošii desu. Chci, aby šla mladší sestra do školy.gakkou
学校へ行ったほうがいいです。 gakkou he itta hougaii desu. Měl bys jít do školy.gakkou
日本の中学校には制服のある学生が多いです。 nihon no čuugakkou niha seifuku no aru gakusei ga ooi desu. Na středních školách v Japonsku má spousta žáků uniformu.mix
あなたは学校に来なくてもいいです。 anata ha gakkou ni konakute mo ii desu. Nemusíš chodit do školy.gakkou
田中さんは学校時代の友人です。 tanaka san ha gakkou džidai no juudžin desu. Pan Tanaka je můj přítel ze střední.mix
僕は学校を卒業しましたから、テキストブックを妹に譲りました。 bokuha gakkou wo socugjou šimašita kara,tekisutobukku wo imouto ni juzurimašita. Protože jsem dokončil školu, přenechal jsem učebnice mladší sestře.mix
住所を変わった場合は、すぐに学校に届けてください。 džuušo wo kawa tta baai ha , suguni gakkou ni todoke tekudasai . V případě, že změníte adresu, okamžitě informujte školu.mix
小学校は自立心を養う。 šougakkou ha džiricušin wo jašinau. Základní škola podporuje soběstačnost.gakkou
čas, hodina
時
Čtení:
dži, toki, -doki, to, togi
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Zjednodušený: 时 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 15230
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
四時 jodži 4 hodinytoki
七時 šičidži 7 hodintoki
九時 kudži 9 hodintoki
時事 džidži aktuální událostimix
目覚まし時計 mezamašidokei budíkmix
休憩時間 kjuukeidžikan čas přestávky, pauzatoki
帰宅時間 kitakudžikan čas příchodu domůtoki
通勤時間 cuukindžikan čas strávený dojížděnímryokou, shigoto
時間 džikan čas, dobajlpt5, leda1, toki
toki čas, obdobíleda1, toki
時報 džihou časové znameníleda1
時差 džisa časový rozdíltoki
今時 imadoki dnešní doba, současnost, touto dobouleda1, toki
残業時間 zangjoudžikan doba práce přes časjlpt3, shigoto
鉄器時代 tekkidžidai doba železnámix
~時 ~dži hodinajlpt5, toki
dži hodinaleda1, toki
時計 tokei hodinky, hodinydenki, jlpt5, leda1, uchi
時給 džikjuu hodinová mzdashigoto
時刻表 džikokuhjou jízdní řádryokou
何時 icu kdyjlpt5
随時 zuidži kdykolivmix
何時 nandži kolik hodintoki
時雨 šigure mrholení na podzimmix
腕時計 udedokei náramkové hodinkydenki
時々 tokidoki někdyjlpt5
時候 džikou obdobímix
飛鳥時代 asukadžidai Období Asuka (538 – 710)mix
安土桃山時代 adzučimomojamadžidai Období Azuči-Momojama (1568-1600)namae
縄文時代 džoumondžidai období Džómonnamae
江戸時代 edodžidai období Edo 1603-1868leda1, namae, toki
弥生時代 jajoidžidai Období Jajoi (300 př. n. l. – 250 n. l.)mix
大和時代 jamatodžidai Období Jamato (250 – 710mix
鎌倉時代 kamakuradžidai Období Kamakura (1185 – 1333)mix
古墳時代 kofundžidai Období Kofun (250 – 538)mix
明治時代 meidžidžidai Období Meidži (1868-1912)mix
平和な時代 heiwa na džidai období míru, mírové obdobímix
室町時代 muromačidžidai Období Muromači (1333 – 1568)mix
奈良時代 naradžidai Období Nara (710 – 794)mix
平安時代 heiandžidai období, éra Heian (794-1185)mix
時期 džiki období, sezóna, dobatoki
天文時計 tenbutokei orlojmix
営業時間 eigjoudžikan otvírací hodinymise
寝ている時のおしっこ neteiru toki no ošikko počůrávání ve spaníbyouki
何時までも icumademo pořád, nafurt, věčněmix
時効 džikou promlčenímix
到着予定時刻 toučakujoteidžikoku předpokládaná doba příjezdu, ETAmix
時刻 džikoku přesný čas, okamžikleda1, toki
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
時間割 džikanwari rozvrh hodin, časový rozvrhgakkou
時速 džisoku rychlost (za hodinu)mix
同時に doudžini současně s, zatímcojlpt3
同時 doudži současně, ve stejnou dobujlpt3, leda1, toki
置き時計 okidokei stolní hodinymix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
当時 toudži v té době, ona doba, tenkrátleda1
時代 džidai věk, období, generace, éra, epochajlpt4, leda1, toki
一時後 ičidžigo za hodinutoki
時計は時を告げる tokeihatokiwocugeru Hodiny oznamujú čas.
時計で時間を計る tokeidedžikanwohakaru Merať hodinkami čas.
待ち時間がもう30分を越した mačidžikangamou30buwokošita Čakáme už viac než 30 minút.
彼女は子供の時に両親を亡くした kanodžohakodomonotokinirjoušinwonakušita Ako dieťa stratila oboch rodičov.
与えられた時間 ataeraretadžikan vymedzený časmix
10時になったら、行きましょう。 10dži ni nattara,ikimašou. Až bude 10 hodin, půjdeme.mix
走ったり、歩いたり、時々跳び跳ねたりして、ちょっと疲れました。 hašittari,aruitari,tokidoki tobihanetari šite,čotto cukaremašita. Chvíli běžela, chvíli šla, občas poskakovala, až se unavila.akazukinchan
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
パーティーの時に、どんなゲームをすることが好きですか。 pa-teィ- no toki ni,donna ge-mu wo suru koto ga suki desuka. Jaké hry rád hraješ na párty?mix
昨日は今日のテストのために何時間勉強しましたか。 kinou ha kjou no tesuto no tame ni nandžikan benkjou šimašita ka. Kolik hodin ses včera učil na dnešní test?gakkou
約束の時間に間に合うかどうか心配です。 jakusoku no džikan ni maniau kadouka šinpai desu. Mám starost, jestli to ve slíbeném čase stihnu.mix
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
3時間も間があるので不便です。 3 džikan mo ma ga aru node fuben desu. Není to moc výhodné, protože tam je 3 hodiny mezera.mix
6月から7月までは梅雨の時期です。 6gacu kara 7gacu made ha cuju no džiki desu. Od června do července je období dešťů.tenki
何時から何時まで漢字の連取をしていたと思いますか。 nandži kara nandži made kandži no renšuu wo šiteita to omoimasuka. Od kolika do kolika hodin si myslíš, že se učil kandži?mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
田中さんは学校時代の友人です。 tanaka san ha gakkou džidai no juudžin desu. Pan Tanaka je můj přítel ze střední.mix
時間があったら、友達と相撲を見に行きます。 džikan ga attara,tomodači to sumou wo mi ni ikimasu. Pokud budu mít čas, půjdu se s kamarády podívat na sumo.mix
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
時間がないのに、友達に手伝います。 džikan ga nai noni,tomodači ni tecudaimasu. Přestože nemám čas, kamarádovi pomůžu.mix
約束の時間に遅刻してしまった。 jakusoku no džikan ni čikoku šite šimatta. Přišel jsem později, než jsme se domluvili.mix
妹は毎日一時間かけて通勤しています。 imouto ha mainiči ičidžikan kakete cuukin šiteimasu. Sestře trvá dojíždění do práce každý den jednu hodinu.mix
テレビを見て、時計の時間を合わせた。 terebi wo mite,tokei no džikan wo awaseta. Srovnal jsem čas na hodinkách podle televize.mix
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
部長はこの会議は時間の無駄だと言いました。 bučou ha kono kaigi ha džikan no muda da to iimašita. Šéf oddělení řekl, že tato porada je mrhání časem.shigoto
お父さんの工場は24時間稼動ですか? otousan no koudžou ha 24 džikan kadou desuka? Továrna, kde pracuje tvůj táta, má 24 hodinový provoz?shigoto
梅雨の時期は黴が生えやすい。 cuju no džiki ha kabi ga hae jasui. V období dešťů se plísně lehce rozrostou.mix
昨日7時間も勉強しました。 kinou 7 džikan mo benkjoušimašita. Včera jsem studoval celých sedm hodin.gakkou
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
sedět, místo k sezení, sezení, shromáždění, posed
座
Čtení:
za, suwa.ru
Hlavní radikál: 广 (53) Radikály: 广
Varianta Z:
Tahy: 10 Džójó: 6 JIS: 14914
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
座談会 zadankai besedagakkou
座薬 zajaku čípekbyouki
座席番号 zasekibangou číslo sedadlaryokou
南十字座 minamidžuudžiza Jižní krížmix
土下座 dogeza klečet na zemi a klanět se, padnout někomu k nohámsuru
星座 seiza konstelace (hvězd)shizen
講座 kouza kurz (přednášky)mix
座席 zaseki sedadlo, místomix
座る suwaru sedětgodan, jlpt5, verb, vintrans
正座 seiza sezení na patách, seizaleda1
王座 ouza trůnmix
玉座 gjokuza trůnmix
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
あの人はお腹を押さえて座っている。腹痛だそうだ。 ano hito ha onaka wo osaete suwatteiru. fukucuu da sou da. Ten člověk má ruce položené na břiše a sedí. Říká, že ho bolí břicho.mix
naučit
習
Čtení:
šuu, džu, nara.u, nara.i
Hlavní radikál: 羽 (124) Radikály:
Zjednodušený: 习 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 3 JIS: 15660
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
生涯学習 šougaigakušuu celoživotní vzdělávánímix
生活習慣病 seikacušuukanbjou civilizační chorobabyouki
練習 renšuu cvičeníjlpt5
講習 koušuu kurs (učení)suru
復習 fukušuu opakování, znovu projít látkujlpt4
習慣づける šuukandzukeru osvojit si zvykichidan, verb
予習 jošuu příprava na hodinu, studium dopředujlpt4
習字 šuudži rukopis, psaní, kaligrafieleda1
自習 džišuu samostudiumleda1
射撃練習場 šagekirenšuuba střelnicemix
学習者 gakušuuša studentgakkou
学習 gakušuu studium, učení segakkou, leda1
習得 šuutoku učení sesuru
習う narau učit segodan, jlpt5, verb, vtrans
習慣 šuukan zvykjlpt4
風習 fuušuu zvyk, obyčejleda1
娘にギターを習わせます。 musume ni gita- wo narawasemasu. Nechám dceru učit se na kytaru.mix
týden
週
Čtení:
šuu
Hlavní radikál: 辵 (162) Radikály:
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 15669
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
~週間 ~šuukan ~ týdnůjlpt5, toki
週休二日 šuukjuufucuka dva volné dny v týdnuleda1
毎週 maišuu každý týdenjlpt5, leda1, toki
先週 senšuu minulý týden, týden předjlpt5, leda1, toki
翌週 jokušuu následující týdenmix
最初の一週間 saišo no itšuukan první týdentoki
さ来週 saraišuu přespříští týdenjlpt4, toki
来週 raišuu příští týdenjlpt5, leda1, toki
今週 konšuu tento týdenjlpt5, leda1, toki
šuu týdentoki
週間 šuukan týdenleda1, toki
週刊誌 šuukanši týdeníkmix
週末 šuumacu víkendtoki
三週間,城を攻めて落した sanšuukan,širowosemeteotošita Tri týždne útočili na hrad, až ho dobyli.
今週はスケジュールが詰まっている konšuuhasukedžu-rugacumatteiru Tento týždeň mám už program plný.
体にいいので、毎週息子をプールへ行かせています。 karada ni ii node,maišuu musuko wo pu-ru he ikaseteimasu. Každý týden nechávám syna chodit do bazénu, protože to je dobré pro jeho zdraví (tělo).mix
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
先週、京都を観光して回った。 senšuu,kjouto wo kankou šite mawatta. Minulý týden jsem se v Kjótu motal po památkách.mix
来週の木曜日授業に来られますか? raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka? Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
来週は来られるかどうか分かりません。 raišuu ha korareru kadouka wakarimasen. Nevím, jestli budu nebo nebudu moct přijít příští týden.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
私は今週会社の友達に会わなければなりません。 wataši ha konšuu kaiša no tomodači ni awanakereba narimasen. Tento týden se musím setkat s kamarádem z firmy.mix
今何週目? ima nanšuu me ? V jakém jsi týdnu?ai
試合は来週まで延びた。 šiai ha raišuu made nobita. Zápas byl odložen na příští týden.mix
svatba
婚
Čtení:
kon
Hlavní radikál: 女 (38) Radikály:
Tahy: 11 Džójó: 8 JIS: 14887
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
冠婚葬祭 kankonsousai důležité rodinné obřadykazoku
新婚 šinkon novomanžel, novomanželkasuru
離婚 rikon rozvodmix
婚礼 konrei svatba (obřad, slavnost)mix
お見合い結婚 omiaikekkon svatba po dohození (třeba rodiči)ai
恋愛結婚 ren'aikekkon svatba z láskyai
結婚 kekkon svatba, manželstvíai, jlpt5
新婚旅行 šinkonrjokou svatební cestamix
結婚披露宴 kekkonhirouen svatební hostinamix
新婚初夜 šinkonšoja svatební nocmix
結婚式 kekkonšiki svatební obřadai
結婚相手 kekkon'aite svatební partner (manžel nebo manželka)mix
未婚 mikon svobodnýai, kazoku
婚約 kon'jaku zasnoubit sesuru
結婚生活 kekkonseikacu život v manželstvímix
妹は運命と諦めて彼と結婚した imoutohaunmeitoakirametekaretokekkonšita Sestra sa zmierila s osudom a vzala si ho.mix
君と結婚したい。 kimi to kekkon šitai. Chci si tě vzít.ai
理想の女性と結婚したい。 risou no džosei to kekkon šitai. Chci si vzít ideální ženu.mix
結婚しています。 kekkon šiteimasu. Jsem ženatý/vdaná. ai
結婚していますか。 kekkon šiteimasuka. Jste ženatý/vdaná?ai
きれいだったら、結婚します。 kirei dattara,kekkon šimasu. Pokud bude hezká, ožením se.mix
彼と結婚の約束をした。 kare to kekkon no jakusoku wo šita. Slíbila mu, že si ho vezme.mix
結婚してくれる? kekkon šite kureru? Vezmeš si mě?ai
silný
強
Čtení:
kjou, gou, cujo.i, cujo.maru, cujo.meru, ši.iru, kowa.i, sune
Hlavní radikál: 弓 (57) Radikály:
Zjednodušený: 强 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 13871
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
強壮 kjousou able-bodied, robust, sturdy, strongmix
強靭 kjoudžin drsný, silnýmix
強調 kjoučou důrazjlpt3, suru
不勉強 fubenkjou nedostatečné učenígakkou
強硬な kjoukouna pevný, tvrdý, tvrdohlavý, drastický, neústupčivý, neúprosnýadj
強化 kjouka posílení, zesíleníleda1
強める cujomeru posílit, zesílit, zdůraznitichidan, jlpt3, verb, vtrans
強いる šiiru při/nutitichidan, verb, vtrans
強い cujoi silný, mocnýadj, jlpt5, math
屈強 kukkjou statný, silnýmix
勉強 benkjou studium, učenígakkou, jlpt5
勉強する benkjousuru studovat, učit segakkou, jlpt5, suru, verb
試験勉強 šikenbenkjou šprtání na zkoušku, učení se na zkouškugakkou
強風 kjoufuu vichřicetenki
我慢強い gamandzujoi vytrvalý, urputný, velmi trpělivýjlpt3
強まる cujomaru zesílit se, získat sílu, nabrat na intenzitěgodan, jlpt3, verb, vintrans
勉強しないで母に叱られた benkjoušinaidehahanišikarareta Matka mi vynadala, pretože som sa neučil.
家に帰ったら、勉強します。 ie ni kaettara,benkjoušimasu. Až se vrátím domů, budu se učit.mix
子供は怖がって母親の手を強く握った。 kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta. Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
風が強いです。 kaze ga cujoi desu. Je větrno. tenki
毎日勉強すれば、自然に覚える。 mainiči benkjou sureba,šizen ni oboeru. Když budeš studovat každý den, budeš si to přirozeně pamatovat.gakkou
昨日は今日のテストのために何時間勉強しましたか。 kinou ha kjou no tesuto no tame ni nandžikan benkjou šimašita ka. Kolik hodin ses včera učil na dnešní test?gakkou
勉強させてくれ! benkjou sasete kure! Nechte mě studovat!mix
最初に平仮名を、次に片仮名を勉強した。 saišo ni hiragana wo,cugi ni katakana wo benkjou šita. Nejdřív jsem se naučil hiraganu, potom katakanu.mix
勉強しても分かりません。 benkjoušite mo wakarimasen. Nerozumím tomu, i když studuji.gakkou
勉強の前に机の上を整理する。 benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru. Před učením si udělám pořádek na stole.mix
定理の仮定は強すぎます。 teiri no katei ha cujosugimasu. Předpoklady věty jsou příliš silné.math
眠いのを我慢して勉強した。 nemui no wo gaman šite benkjou šita. Překonal jsem ospalost a studoval.mix
今晩勉強しないことにしました。 konban benkjoušinai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dnes večer nebudu studovat.gakkou
もっと強い飲み物を下さい。 motto cujoi nomimono wo kudasai. Silnější drink, prosím.mix
徹夜で勉強します。 tecuja de benkjou šimasu. Studuji celou noc.mix
私は先生に勉強をさせられました。 wataši ha sensei ni benkjou wo saseraremašita. Učitel mi nařídil, abych studoval.gakkou
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
昨日7時間も勉強しました。 kinou 7 džikan mo benkjoušimašita. Včera jsem studoval celých sedm hodin.gakkou
klan, rodina
族
Čtení:
zoku, cugi
Hlavní radikál: 方 (70) Radikály:
Tahy: 11 Džójó: 3 JIS: 16946
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
水族館 suizokukan akváriummix
皇族 kouzoku císařská rodinamix
民族学 minzokugaku etnologie, národovědamix
語族 gozoku jazyková rodinamix
氏族 šizoku klan, rodinamix
民族 minzoku národ, etnikum, lidmix
遺族 izoku pozůstalímix
親族 šinzoku příbuzní, příbuzenstvomix
家族 kazoku rodinajlpt5, kazoku
同族 douzoku rodinný klanmix
士族 šizoku samurajský rodmix
貴族 kizoku šlechtic, šlechtamix
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
おじいちゃんとおばあちゃんは今私の家族と同居しています。 odžiičan to obaačan ha ima wataši no kazoku to doukjo šiteimasu. Dědeček a babička teď žijou s mou rodinou.mix
あなたの家族に紹介して。 anatano kazoku ni šoukai šite. Představ mě své rodině.mix
nitro, vnitřek
奥
Čtení:
ou, oku, oku.maru, kuma, o, oo, on, cu, noku
Hlavní radikál: 大 (37) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 12 Džójó: 8 JIS: 12668
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
奥底 okusoko hlubina (srdce), dnomix
山の奥 jama no oku hluboko v horáchshizen
奥さん okusan manželka (vaše), paní (uctivě)jlpt5, kazoku
oku uvnitř, vnitřekmix
奥歯 okuba zadní zubymix
あなたは奥さんに支配されています。 anata ha okusan ni šihai sareteimasu. Jsi ovládán svou ženou.ai, baka
večer, pozdní
晩
Čtení:
ban
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Varianta Z: 晚 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 6 JIS: 18517
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
今晩 konban dnes večerjlpt5, toki
今晩は konbanha dobrý večerkaiwa
毎晩 maiban každý večerjlpt5, leda1, toki
ban večer (noc)jlpt5, toki
晩酌 banšaku večerní sklenka (vína)mix
晩御飯 bangohan večeřejlpt5, ryouri
ホテル料金は晩御飯を含みますか? hoteru rjoukin ha bangohan wo fukumimasuka? Cena za hotel obsahuje i večeři?mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
今晩勉強しないことにしました。 konban benkjoušinai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dnes večer nebudu studovat.gakkou
koupit
買
Čtení:
bai, ka.u
Hlavní radikál: 貝 (154) Radikály:
Zjednodušený: 买 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 18275
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
買う kau koupitgodan, jlpt5, verb, vtrans
購買 koubai nákupsuru
買い物 kaimono nakupováníjlpt5
売買 baibai obchodovatsuru
買収 baišuu vykoupitsuru
買い占める kaišimeru vykoupit, skoupit všechnoichidan, verb, vtrans
子供はおもちゃを買いたがっている。 kodomo ha omoča wo kaita gatteiru. Děcko (dává najevo, že) chce koupit hračku.mix
家を買いたがる。 ie wo kaita garu. Chce si koupit dům.mix
安くても、買いません。 jasukute mo,kaimasen. I když to bude levné, nekoupím to.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
安かったら、買います。 jasukattara,kaimasu. Když to bude levné, koupím si to.mix
新しいスーツに合わせて靴とバッグも買った。 atarašii su-cu ni awasete kucu to baggu mo katta. Koupil jsem si boty a tašku, aby pasovaly k novému saku.mix
この車を買ったのは失敗でした。 kono kuruma wo katta no ha šippai dešita. Koupit tohle auto byla chyba.mix
予約をしたのに、チケットが買えません。 jojaku wo šita noni,čiketto ga kaemasen. Lístek jsem si nemohl koupit i přes to, že jsem provedl rezervaci.ryokou
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
これは買いたい携帯です。 kore ha kaitai keitai desu. To je mobil, který si chci koupit.denki
これは買いたかったコンピューターです。 kore ha kaitakatta konpju-ta- desu. To je počítač, který jsem si chtěl koupit.mix
テスコで楽な椅子を買いました。 tesuko de raku na isu wo kaimašita. V Tescu jsem koupil pohodlnou židli.mix
ráno, dynastie, režim, epocha, období, (Severní) Korea
朝
Čtení:
čou, asa, a, aso, sasa, čika, tomo
Hlavní radikál: 月 (74) Radikály:
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 17451
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
朝廷 čoutei císařský dvůrmix
早朝 součou časné ránoleda1, toki
今朝 kesa dnes ránojlpt5, toki
王朝 oučou dynastie (královská)leda1
朝方 asagata k ránuleda1
毎朝 maiasa každé ránojlpt5, leda1, toki
朝夕 asajuu rána a večeryleda1, toki
朝立ち asadači ranní erekcehito
朝露 asacuju ranní rosashizen
朝礼 čourei ranní shromáždění (ve firmě)leda1
朝日 asahi ranní slunceleda1, shizen
朝市 asaiči ranní trhleda1
asa ránojlpt5, leda1, toki
北朝鮮 kitačousen Severní Koreamix
朝御飯 asagohan snídanějlpt5, ryouri
朝ご飯 asagohan snídanějlpt5, ryouri
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
朝寝坊 asanebou spáč, člověk, který vstává pozdějlpt4, leda1
朝顔 asagao svlačecleda1
今朝は寒かったので池が凍った kesahasamukattanodeikegakootta Pretože bola dnes ráno zima, rybník zamrzol.
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
朝、シャワーを浴びたほうがいいです。 asa,šawa- wo abita hou ga ii desu. Je lepší dát si sprchu ráno.mix
朝になると、人々は起きます。 asa ni naru to,hitobito ha okimasu. Když nastane ráno, lidé vstávají.mix
朝セックスするのが好きですか? asa sekkususuru no ga suki desuka? Máš rád(a) sex po ránu?ai, baka
朝から雪が降っている。 asa kara juki ga futteiru. Od rána sněží.tenki
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
チェコ人が朝から夜まで飲むビールです。 čekodžin ga asa kara joru made nomu bi-ru desu. To je pivo, které Češi pijí od rána do večera.mix
přivázat, svázat, smlouva, přidat se, (us)pořádat, připevnit
結
Čtení:
kecu, keči, musu.bu, ju.u, ju.waeru, jui, juu
Hlavní radikál: 糸 (120) Radikály:
Zjednodušený: 结 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 4 JIS: 14187
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
結構な kekkou na dobrý, hezkýadj, jlpt3
完結 kankecu dokončení (série)suru
結構 kekkou dost, akorátjlpt3, jlpt5
結晶 ketšou krystal, krystalizacesuru
結局 kekkjoku nakonecmix
結露 kecuro rosa, sráženísuru
結論 kecuron rozhodnutí, závěr, výsledek diskusesuru
お見合い結婚 omiaikekkon svatba po dohození (třeba rodiči)ai
恋愛結婚 ren'aikekkon svatba z láskyai
結婚 kekkon svatba, manželstvíai, jlpt5
結婚披露宴 kekkonhirouen svatební hostinamix
結婚式 kekkonšiki svatební obřadai
結婚相手 kekkon'aite svatební partner (manžel nebo manželka)mix
結ぶ musubu uvázat (něco), svázat (něco)godan, jlpt3, verb, vtrans
結果 kekka výsledky, výsledekjlpt3, math
結語 kecugo závěr, závěrečné poznámkymix
結婚生活 kekkonseikacu život v manželstvímix
妹は運命と諦めて彼と結婚した imoutohaunmeitoakirametekaretokekkonšita Sestra sa zmierila s osudom a vzala si ho.mix
子供は靴の紐を結ぶことが出来ません。 kodomo ha kucu no himo wo musubu koto ga dekimasen. Dítě si nedokáže zavázat tkaničky u bot.mix
君と結婚したい。 kimi to kekkon šitai. Chci si tě vzít.ai
理想の女性と結婚したい。 risou no džosei to kekkon šitai. Chci si vzít ideální ženu.mix
結婚しています。 kekkon šiteimasu. Jsem ženatý/vdaná. ai
結婚していますか。 kekkon šiteimasuka. Jste ženatý/vdaná?ai
きれいだったら、結婚します。 kirei dattara,kekkon šimasu. Pokud bude hezká, ožením se.mix
彼と結婚の約束をした。 kare to kekkon no jakusoku wo šita. Slíbila mu, že si ho vezme.mix
もう結構です。 mou kekkou desu. To už stačí.mix
帯を結ぶ。 obi wo musubu. Uvázat obi.fuku
結婚してくれる? kekkon šite kureru? Vezmeš si mě?ai
list, plocha, lalok, jehla, čepel, kopí, numerativ pro ploché věci, část, kousek
葉
Čtení:
jou, ha, jo, wa
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Zjednodušený:
Varianta Z: 葉 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 3 JIS: 19797
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
秋葉原 akihabara Akihabara (část Tokia)namae
葉蘭 hačin aspidistrashokubutsu
葉身 joušin čepel listushokubutsu
葉緑素 jourjokuso chlorofylmix
葉緑体 jourjokutai chloroplastmix
早口言葉 hajakučikotoba jazykolamleda1
針葉樹 šin'joudžu jehličnatý strommix
紅葉狩 momidžigari koukání na barevné podzimní listíshizen
葉酸 jousan kyselina listovákagaku
木の葉 konoha list stromuleda1, shizen
葉書 hagaki pohlednicejlpt3, jlpt5
絵葉書 ehagaki pohledniceryokou
千葉県 čibaken prefektura Čibanamae
万葉仮名 man'jougana raná japonská slabičná abeceda z kandžibunpou
紅葉 koujou rudé a žluté (barevné) zabarvení listí na podzimsuru
紅葉 momidži rudé a žluté zabarvení listí na podzimsuru
色々な言葉 iroiro na kotoba různá slovíčkamix
葉柄 jouhei řapíkshokubutsu
褒め言葉 homekotoba slova chvály, komplimentmix
言葉 kotoba slovo, věta, jazyk, řečjlpt5, leda1
落ち葉 očiba spadané listísuru
滑稽な言葉 kokkei na kotoba srandovní slovamix
青葉 aoba svěží zelené listíleda1, shizen
言葉に詰まる kotobanicumaru nemať čo povedaťgodan, verb
春の野や山に若葉が茂る harunonojajamaniwakabagašigeru Na jar na poliach a horách bujne rašia mladé lístky.
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
les, lesy
森
Čtení:
šin, mori, moto
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 12 Džójó: 1 JIS: 16185
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
青森 aomori Aomori (město a prefektura)namae
mori les (hustý)leda1, shizen
森林 šinrin les (rozsáhlejší)leda1, shizen
青森県 aomoriken prefektura Aomorinamae
森閑 šinkan ticho, mlčeníleda1
「そうですか。じゃあまた。」と狼が言って、森に消えました。 「sou desuka.džaamata .」 to ookami ga itte,mori ni kiemašita. Aha. Tak zatím, řekl vlk a zmizel v lese.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
突然狼が森から出ました。 tocuzen ookami ga mori kara demašita. Náhle se z lesa zjevil vlk.akazukinchan
「知らないの?森の向こう、湖のそばにある小さい家に一人で住んでいるのよ。」 「širanaino? mori no mukou,mizuumi no soba ni aru čiisai uči ni hitori de sundeiru no jo.」 To nevíš? Žije v malém domku u jezera za lesem.akazukinchan
森の中は危ないよ。」 mori no naka ha abunai jo.」 V lese není bezpečno.akazukinchan
pít, kouřit, brát (léky)
飲
Čtení:
in, on, no.mu, -no.mi
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Zjednodušený: 饮 nejaponský znak
Varianta Z:
Tahy: 12 Džójó: 3 JIS: 12411
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
薬を飲む kusuriwonomu brát lékybyouki, godan, verb
飲み直す nominaosu dál chlastatryouri
飲み会 nomikai chlastačka (po práci)baka
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
鯨飲 geiin lít do sebe alkoholbaka, suru
暴飲 bouin nadměrné pitíleda1, suru
飲み過ぎ nomisugi nadměrné pití, moc pítmix
飲料 inrjou nápojmix
試飲 šiin ochutnávka pitíryouri, suru
飲酒 inšu pití (alkoholu)leda1, suru
自宅飲み džitakunomi pití doma (ne v hospodě)mix
飲み物 nomimono pití, nápojjlpt5, leda1, ryouri
飲料水 inrjousui pitná vodaleda1
飲み代 nomiširo poplatky za chlastbaka
飲酒運転 inšuunten řízení vozidla pod vlivem alkoholubaka
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
薬を飲んだのに、風邪が治りません。 kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen. Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
井戸の水を飲みたかったですが、お腹が重すぎたので、井戸に落ちてしまいました。 ido no mizu wo nomitakatta desu ga,onaka ga omo sugita node,ido ni očite šimaimašita. Chtěl se napít vody ze studny, ale měl moc těžké břicho a do studny spadl.akazukinchan
お酒を飲んでも、楽しくなりません。 osake wo nonde mo,tanošiku narimasen. I když budu pít alkohol, nebude to zábava.mix
チェコ人が一番友達ときれいパブで飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban tomodači to kirei pabu de nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí s kamarády v hezké hospodě?mix
チェコ人が一番飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí?mix
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
「喉が渇いた。水を飲まなきゃ!」と狼が言いました。 「nodo ga kawaita. mizu wo nomanakja!」 to ookami ga iimašita. Mám žízeň. Musím se napít vody, řekl vlk.akazukinchan
お母さん、ビールを飲みに行ってもいいですか。 okaasan,bi-ru wo nomi ni itte mo ii desuka. Mami, můžu jít pít pivo?ryouri
薬を飲んだほうがいいです。 kusuri wo nonda hougaii desu. Měl bys brát léky.byouki
ビールを飲んでもいい? bi-ru wo nonde mo ii ? Můžu pít pivo?ryouri
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
酒を沢山飲んだので、酔っ払いました。 sake wo takusan nonda node,jopparaimašita. Opil jsem se, protože jsem vypil moc alkoholu.baka
田中さんは三つのコーヒーを飲みましたから、トイレに行きます。 tanaka san ha miccu no ko-hi- wo nomimašita kara,toire ni ikimasu. Pan Tanaka jde na WC, protože vypil tři kávy.baka
一昨日友達と飲んだビールはおいしかったです。 ototoi tomodači to nonda bi-ru ha oišikatta desu. Pivo, které jsem předevčírem pil s kamarádem, bylo výborné.ryouri
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
ビールを飲むことを許して下さい。 bi-ru wo nomu koto wo jurušite kudasai. Prosím, dovol mi pít pivo.ryouri
日本のビールは高くて、まずいですから、飲みたくないです。 nihon no bi-ru ha takakute, mazui desu kara,nomitakunai desu. Protože je japonské pivo drahé a hnusné, nechci ho pít.ryouri
「冷たい水を飲んだから。」 「cumetai mizu wo nonda kara .」 Protože jsem vypila studenou vodu.akazukinchan
もっと強い飲み物を下さい。 motto cujoi nomimono wo kudasai. Silnější drink, prosím.mix
チェコ人が朝から夜まで飲むビールです。 čekodžin ga asa kara joru made nomu bi-ru desu. To je pivo, které Češi pijí od rána do večera.mix
昨日は飲みすぎたねぇ? kinou ha nomi sugita neぇ? Včera jsi to přehnal s pitím, co?mix
lehnout si, spát, odpočívat, postel
寝
Čtení:
šin, ne.ru, ne.kasu, i.nu, mitamaja, ja.meru
Hlavní radikál: 宀 (40) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 13 Džójó: 8 JIS: 16178
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
寝巻き nemaki kimono na spanífuku
寝る neru lehnout si, spátichidan, jlpt5, verb, vintrans
病気で寝る bjoukideneru ležet kvůli nemocibyouki, ichidan, verb
寝室 šinšicu ložniceuchi
昼寝 hirune odpolední šlofík, spánek, siestamix
寝ている時のおしっこ neteiru toki no ošikko počůrávání ve spaníbyouki
寝床 nedoko postelmix
寝間着 nemaki pyžamofuku
寝台車 šindaiša spací vagónryokou
朝寝坊 asanebou spáč, člověk, který vstává pozdějlpt4, leda1
寝かせる nekaseru uložit ke spaníichidan, verb, vtrans
寝入る neiru usnoutgodan, verb, vintrans
寝坊 nebou zaspatjlpt4
寝過ごす nesugosu zaspatgodan, verb
「しまった。寝すぎた!」 「 šimatta.nesugita!」 „Kruci! Moc jsem spal.“usagitokame
この本を読んだら、寝ます。 kono hon wo jondara,nemasu. Až tu knihu přečtu, půjdu spát.mix
彼氏が仕事している間に寝ます。 kareši ga šigoto šiteiru aida ni nemasu. Budu spát, zatímco bude můj přítel v práci.ai
すぐにおばあちゃんの服に着替えて、ベッドに寝ました。 sugu ni obaačan no fuku ni kigaete,beddo ni nemašita. Hned se převlékl do babiččiných šatů a lehl si do postele.akazukinchan
僕は寝ていたので、コリーン駅を乗り越してしまった。 bokuha nete itanode,kori-n eki wo norikoši tešimatta. Protože jsem spal, přejel jsem stanici Kolín.mix
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
ベッドで寝ている狼のお腹をナイフで切りました。 beddo de neteiru ookami no onaka wo naifu de kirimašita. Vlkovi, který ležel v posteli rozřízl břicho nožem.akazukinchan
兎は、昼寝を始めました、「ぐーぐーぐー。」 usagi ha,hirune wo hadžimemašita,「gu-gu-gu-.」 Zajíc si dal siestu, chrr, chrr.usagitokame
寝坊して仕事に遅刻しまいました。 nebou šite šigoto ni čikoku šimaimašita. Zaspal jsem a přišel pozdě do práce.mix
ガールフレンドが寝ている間に他のガールフレンドとデートします。 ga-rufurendo ga neteiru aida ni hoka no ga-rufurendo to de-to šimasu. Zatímco moje přítelkyně spí, půjdu na rande s jinou.ai, baka
狼が寝ている間に、猟師は大きい石を入れて、お腹を縫いました。 ookami ga neteiru aida ni,rjouši ha ookii iši wo irete,onaka wo nuimašita. Zatímco vlk spal, myslivec mu dal do břicha velký kámen a zašil ho.akazukinchan
hovor, vyprávění, mluvit
話
Čtení:
wa, hana.su, hanaši
Hlavní radikál: 言 (149) Radikály:
Zjednodušený: 话 nejaponský znak
Tahy: 13 Džójó: 2 JIS: 20291
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
世話が焼ける sewagajakeru být otravný, působit problémy, potřebovat pomoc ostatníchichidan, verb
話し合う hanašiau diskutovatgodan, leda1, verb, vtrans
長話 nagabanaši dlouhá rečsuru
話し声 hanašigoe hlas (hovořící)leda1
通話 cuuwa hovor, volánísuru
談話 danwa komentář, hovorsuru
会話 kaiwa konverzace, rozhovorjlpt4, leda1
国際通話 kokusaicuuwa mezinárodní hovormix
話す hanasu mluvit, povídat sigodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
携帯電話 keitaidenwa mobilní telefondenki
神話学 šinwagaku mytologiemix
琉球神話 rjuukjuušinwa mytologie Rjúkjúkami
神話 šinwa mýtusadj, leda1
裏話 urabanaši ne příliš známý příběh, pravý příběh za něčímmix
日本電信電話株式会社 nippondenšindenwakabušikigaiša NTT, Japonská telegrafní a telefonní společnostnamae
世話になる sewaninaru obdržet službu, být někomu zavázángodan, verb
童話 douwa pohádkaleda1
世話 sewa pomoc, péče, starání sejlpt3, jlpt4, leda1
立ち話 tačibanaši povídání si ve stojeleda1
実話 džicuwa pravdivý příběhmix
母語話者 bogowaša rodilý mluvčímix
衛星電話 eiseidenwa satelitní telefondenki
昔話 mukašibanaši starý příběh, pověstleda1
幽霊話 juureibanaši strašidelný příběhmix
電話 denwa telefondenki, jlpt5, leda1, uchi
電話器 denwaki telefondenki
電話回線 denwakaisen telefonní linkamix
話題 wadai téma rozhovorumix
hanaši vyprávění, příběh, povídání, promluva, řečjlpt5, leda1
電話を切る denwawokiru zavěsit telefongodan, verb
電話を掛ける denwawokakeru zavolat si telefonemichidan, verb
留守番電話 rusubandenwa záznamníkmix
手話 šuwa znaková řečkaiwa
話し方 hanašikata způsob mluveníleda1
電話に出る denwanideru zvednout telefonichidan, verb
帰ってから、電話してもらえませんか? kaette kara,denwa šite moraemasenka? Až se vrátíte, mohl byste mi zavolat?mix
大変お世話になりありがとうございました。 taihen osewa ni nari arigatou gozaimašita. Děkuji mnohokrát za vaši pomoc/práci.kaiwa
携帯電話が欲しいな。 keitaidenwa ga hošii na. Chci mobilní telefon.mix
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
携帯電話の電源を切るべきである。 keitaidenwa no dengen wo kiru beki dearu. Měl byste vypnout svůj mobilní telefon.mix
あったことについて話してください。 atta koto ni cuite hanašite kudasai. Mluvte prosím o tom, co se stalo.mix
彼女と話が合わない。 kanodžo to hanaši ga awanai. Moc dobře se mi s ní nepovídá.mix
山田さんは写真で見ると、怖そうですが、話してみるととてもやさしい人だそうです。 jamada san ha šašin de miru to,kowasou desu ga,hanašite miru to totemo jasašii hito da sou desu. Pan Jamada vypadá na fotce děsivě, ale slyšel jsem, že když si s ním promluvíte, je to velmi hodný člověk.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
テスコの前で二人の男の子が話しています。 tesuko no mae de futari no otoko no ko ga hanaši teimasu. Před Tescem si povídali dva kluci.mix
目上の人には敬語で話したほうがいい。 meue no hito ni ha keigo de hanašita hou ga ii. S výše postavenými lidmi bys měl mluvit uctivě.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
jazyk (řeč), proslov, písmeno
語
Čtení:
go, kata.ru, kata.rau
Hlavní radikál: 言 (149) Radikály:
Zjednodušený: 语 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 2 JIS: 14444
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
略語 rjakugo skratka (slovná)mix
~語 ~go ~ jazykjlpt5
和製英語 waseieigo anglická slova v japonštiněmix
英語 eigo angličtinagakkou, jlpt5
反対語 hantaigo antonymum, slovo opačného významubunpou
口語 kougo běžný jazykbunpou
外国語 gaikokugo cizí jazykmix
チェコ語 čekogo češtinamix
語源学 gogengaku etymologiemix
語源 gogen etymologie slovamix
フランス語 furansugo francoužštinamix
俗語 zokugo hovorový jazykbunpou
論語 rongo hovory Konfuciovymix
慣用語 kan'jougo idiom, frázebunpou
熟語 džukugo idiom, sinojaponská složeninamix
日本語 nihongo japonštinamix
言語 gengo jazyk, řečbunpou, leda1
語族 gozoku jazyková rodinamix
日本語能力試験N3 nihongo nourjoku šiken n3 JLPT N3jlpt3
日本語能力試験N4 nihongo nourjoku šiken n4 JLPT N4jlpt4
日本語能力試験N5 nihongo nourjoku šiken n5 JLPT N5jlpt5
敬語 keigo keigo, zdvořilostní stupeňbunpou
機能語 kinougo klíčové slovomix
語幹 gokan kořen slovabunpou
語呂の良さ goronojosa libozvuk, eufoniemix
言語学者 gengogakuša lingvista, jazykovědecbunpou
言語学 gengogaku lingvistikabunpou, leda1
母国語 bokokugo mateřský jazykmix
母語 bogo mateřský jazykmix
恋物語 koimonogatari milostný příběhmix
語る kataru mluvit, říkatgodan, verb, vtrans
修飾語 šuušokugo modifikátormix
国語 kokugo národní jazykgakkou, leda1
タメ語 tamego neformální forma řečibunpou
非言語 hi gengo neverbálnímix
術語 džucugo odborní termín, terminologiemix
擬声語 giseigo onomatopoieonoma
指輪物語 jubiwamonogatari Pán Prstenů (dosl. Příběh Prstenu)namae
主語 šugo podmětmix
流行語 rjuukougo populární fráze (slovo)mix
接頭語 settougo prefixmix
客語 kakugo předmět (větný člen)bunpou
外来語 gairaigo přejaté slovobunpou
源氏物語 gendžimonogatari Příběh prince Gendžihonamae
直接目的語 čokusecumokutekigo přímý předmětbunpou
畳語 džougo reduplikace (slova)bunpou
母語話者 bogowaša rodilý mluvčímix
謙譲語 kendžougo skromná forma řečibunpou
スロバキア語 surobakiago Slovenštinamix
単語 tango slovíčkabunpou, mix
語彙 goi slovní zásobamix
共通語 kjoucuugo společný jazyk, mluvená japonštinabunpou
猥語 waigo sprosté slovomix
標準語 hjoudžungo standartní japonštinabunpou
語学 gogaku studium jazykabunpou, gakkou
類義語 ruigigo synonymummix
尊敬語 sonkeigo uctivá forma řeči (zdvořilá)bunpou
物語 monogatari vyprávění, příběhmix
物語る monogataru vyprávět, říkatgodan, verb, vtrans
用語 jougo výrazmath
語意 goi význam slovabunpou
語の意味 gonoimi význam slovamix
死語 šigo zastaralé slovomix
結語 kecugo závěr, závěrečné poznámkymix
丁寧語 teineigo zdvořilá forma řečibunpou
日本語が上手になってから、日本に住んでみたいです。 nihongo ga džouzu ni natte kara,nihon ni sunde mitai desu. Až budu umět dobře japonsky, chtěl bych zkusit žít v Japonsku.mix
私に日本語を教えてくれる? wataši ni nihongo wo ošiete kureru? Budeš mě učit japonsky?mix
僕は歌を英語からチェコ語に訳しました。 boku ha uta wo eigo kara čekogo ni jakušimašita. Přeložil jsem píseň z angličtiny do češtiny.mix
目上の人には敬語で話したほうがいい。 meue no hito ni ha keigo de hanašita hou ga ii. S výše postavenými lidmi bys měl mluvit uctivě.mix
この本は日本語で書かれています。 kono hon ha nihongo de kakareteimasu. Tato kniha je napsaná japonsky.mix
私はチェコ語の力が伸びました。 wataši ha čekogo no čikara ga nobimašita. Zlepšil jsem si češtinu.mix
日本にいるのに日本語が全然分かりません。 nihon ni iru noni nihongo ga zenzen wakarimasen. Žiju v Japonsku, a přesto neumím vůbec japonsky.mix
cvičit, komentovat, trénovat, drilovat, čistit, pročistit
練
Čtení:
ren, ne.ru, ne.ri, neri
Hlavní radikál: 糸 (120) Radikály:
Zjednodušený: 练 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 3 JIS: 20093
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
練習 renšuu cvičeníjlpt5
訓練 kunren cvičenísuru
熟練した džukurenšita dovedný, zručnýadj
洗練された senren sareta elegantní, vytříbenýall
練る neru hníst, válet (těsto)godan, verb, vtrans
試練 širen obtížná zkouškamix
射撃練習場 šagekirenšuuba střelnicemix
修練 šuuren trénink, praxe, disciplínasuru
洗練 senren zdokonalení, vylepšení, vybroušenost, finesasuru
číst
読
Čtení:
doku, toku, tou, jo.mu, -jo.mi, jomi
Hlavní radikál: 言 (149) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 14 Džójó: 2 JIS: 17993
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
月読の命 cukujominomikoto Cukujomi no Mikoto, bůh měsícekami
読点 touten čárka (v textu)bunpou, leda1
読む jomu čístgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
拝読 haidoku číst (skromně)suru
黙読 mokudoku číst mlčkysuru
読者 dokuša čtenářleda1
読書感想文 dokušokansoubun čtenářský deníkmix
音読 ondoku čtení nahlas, sinojaponské čtení znakůleda1
読書 dokušo čtení, četbajlpt3, leda1
読了 dokurjou dočístsuru
句読点 kutouten interpunkcebunpou
訓読み kun'jomi japonské čtení znakuleda1
朗読 roudoku předčítání, recitaceleda1
音読み on'jomi sinojaponské (čínské) čtení znakuleda1
読み方 jomikata způsob čtení, jak přečístleda1
この本を読んだら、寝ます。 kono hon wo jondara,nemasu. Až tu knihu přečtu, půjdu spát.mix
本を読んでしまいたい。 hon wo jonde šimaitai. Chci dočíst knížku.mix
読みやすいです。 jomijasui desu. Je to lehké na přečtení.mix
趣味は読書です。 šumi ha dokušo desu. Mým koníčkem je čtení.mix
読み方を教えてもらえませんか。 jomikata wo ošiete moraemasenka. Řekl byste mi, jak se to čte?mix
この漢字の読み方を教えて下さい。 kono kandži no jomikata wo ošiete kudasai. Řekni mi, jak se tenhle znak čte, prosím.mix
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
vážený pán, způsob, zvyk, situace, zdvořilá přípona SAMA
様
Čtení:
jou, šou, sama, san
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 14 Džójó: 3 JIS: 19789
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
神様 kamisama Bůh, Božstvo, bůh (zdvořile)kami, leda1
多様化 tajouka diverzifikacesuru
雨模様 amemojou ikony pro srážky na meteorologické mapěleda1
逆様 sakasama inverzně, obráceně, nohama vzhůrumix
新品同様 šinpindoujou jako novýmix
和様 wajou japonský (tradiční) stylmix
王様 ousama král (zdvořile)leda1
花模様 hanamojou květinový vzorjlpt3
お母様 okaasama matka (uctivě)kazoku
仕様 šijou metoda, cestaleda1
仕様が無い šouganai; šijouganai nedá se s tím nic dělat, tak to holt jeadj
下様 šimozama nižší třída, obyčejní lidémix
~様 ~sama pan, paní, slečna (velmi uctivé)jlpt4
地獄の様な džigokunojouna pekelnýadj
様子 jousu podmínky, situace, stav věcímix
ご馳走様 gočisousama pohoštění, říká se po jídlemix
お姫様 ohimesama princeznamix
同様 doujou přesně stejnýmix
水玉模様 mizutamamojou puntíky (vzor na látce)jlpt3, leda1
様々 samazama různý, rozličnýjlpt3, mix
様々な samazamana různý, rozličnýjlpt3
左様なら sajounara sbohemkaiwa
お日様 ohisama sluníčko (dětská řeč)mix
様式 joušiki stylmix
聖人の様な seidžinnojouna svatýadj
この様に konojouni takhle, tímto způsobemmix
貴様 kisama tymix
見様 mijou úhel pohledumix
皆様 minasama všichni (zdvořile)mix
文様 mon'jou vzormix
模様 mojou vzor, design; stavmix
生き様 ikizama způsob života, forma existencemix
雪の様に白い。 juki no jouni široi. Bílý jako sníh.mix
お日様が沈むと、暗くなります。 ohisama ga šizumu to,kuraku narimasu. Když zapadne slunce, setmí se.mix
王様の王冠です。 ousama no oukan desu. To je královská korunamix
slyšet, ptát se, poslouchat
聞
Čtení:
bun, mon, ki.ku, ki.koeru
Hlavní radikál: 門 (169) Radikály:
Zjednodušený: 闻 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 2 JIS: 19001
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
令聞 reibun dobrá reputace, slávamix
新聞配達 šinbunhaitacu kamelot, novinový poslíčekmix
聞き伝え kikicutae klepy, povídačkymix
艶聞 enbun milostný vztah, románekai
聞き取り kikitori náslech, poslechleda1
立ち聞きする tačigikisuru naslouchat, vyslechnoutleda1
新聞記事 šinbunkidži novinový článekmix
新聞紙 šinbunši novinový papírmix
新聞 šinbun novinyjlpt5, leda1
立ち聞き tačigiki odposlouchávánísuru
盗み聞き nusumigiki odposlouchávánísuru
聞く kiku poslouchat, ptát se, žádatgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
聞き手 kikite posluchačmix
伝聞 denbun pověst, fámaleda1
お聞き頂く okikiitadaku požádat (zdvořile)godan, verb
新聞社 šinbunša redakcejlpt4
名聞 meibun reputacemix
人聞き hitogiki reputace, odezvaleda1
外聞 gaibun reputace, pověstmix
聞き分ける kikiwakeru rozlišit poslechemichidan, leda1, verb, vtrans
醜聞 šuubun skandálmix
聞こえる kikoeru slyšet, být slyšet, být schopen slyšetichidan, jlpt4, leda1, verb, vintrans
古新聞 furušinbun staré novinyleda1
聞き覚え kikioboe studium poslechemgakkou
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
聞き違う kikičigau špatně slyšet, přeslechnoutgodan, verb
凶聞 kjoubun špatné zprávymix
内聞 naibun tajemství, soukromá informacemix
漏れ聞く morekiku zaslechnout, tajně vyslechnoutgodan, verb, vtrans
側聞 sokubun znát z doslechusuru
穴を新聞で詰める anawošinbundecumeru Upchať dieru novinami.
彼は新聞に広告を載せた karehašinbunnikookokuwonoseta Dal do novín inzerát.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。 「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita. Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
「おばあちゃんはどこに住んでいますか」と狼が聞きました。 「obaačan ha doko ni sundeimasuka」 to ookami ga kikimašita. Kde babička bydlí, zeptal se vlk.akazukinchan
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
聞かなくてもいいです。 kikanakute mo ii desu. Nemusíš (to) poslouchat.mix
「どうしてそんなに大きい耳があるの?」と聞きました。 「doušite sonna ni ookii mimi ga aru no?」 to kikimašita. Proč máš tak velké uši, zeptala se.akazukinchan
この記事は新聞に載せています。 kono kidži ha šinbun ni noseteimasu. Tento článek je (otištěn) v novinách.mix
先生は学生にテープを聞かさせました。 sensei ha gakusei ni te-pu wo kikasasemašita. Učitel nechal studenty poslouchat nahrávku.mix
あなたとは口も聞たくないの。 anata to ha kuči mo kikitakunai no. Už od tebe nechci slyšel ani slovo.mix
百聞は一見にしかず hjakubunhaikkennišikazu Vidět znamená věřit. (Obrázek je lepší než 1000 slov.)kaiwa
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
何でも聞いていいよ。 nandemo kiite ii jo. Zeptej se mě, na co chceš.mix
já (pro muže)
僕
Čtení:
boku, šimobe
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 14 Džójó: 8 JIS: 19277
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
boku já (pro kluky)jlpt4
僕等 bokura my (pro muže)mix
僕達 bokutači my (pro muže)mix
公僕 kouboku veřejný činitelmix
僕女 bokuonna žena, která používá boku, když mluví o soběmix
僕は妹に学校へ行ってほしいです。 boku ha imouto ni gakkou he itte hošii desu. Chci, aby šla mladší sestra do školy.gakkou
僕は温泉に入ったことがあって、本当に大好きです。 boku ha onsen ni haitta koto ga atte,hontou ni daisuki desu. Já jsem se už v onsenu koupal a mám to moc rád.onsen
友達は僕に本を持ってきてほしいです。 tomodači ha boku ni hon wo mottekite hošii desu. Kamarád chce, abych mu přinesl knihu.mix
僕がこの馬鹿Tシャツを着ていたら、日本人が僕を見て笑っていました。 boku ga kono baka Tšacu wo kiteitara,nihondžin ga boku wo mite waratteimašita. Když jsem na sobě měl tričko BAKA a viděli mě Japonci, tak se smáli.baka
僕の体重が増える。 boku no taidžuu ga fue ru . Má váha roste.mix
僕は熱がありますから、お凸を冷やします。 boku ha necu ga arimasu kara,odeko wo hijašimasu. Mám horečku, tak si musím ochladit čelo.mix
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
僕の体重は80キロだ。 boku no taidžuu ha 80 kiro da. Moje váha je 80 kg.mix
僕の部屋は東と南向きなので、直射日光が当たってとても暑いです。 boku no heja ha higaši to minami muki nanode,čokuša nikkou ga atatte totemo acui desu. Můj pokoj je otočený směrem na jih a východ, takže tam svítí přímé slunce a je tam velké vedro.mix
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
僕はスプーンを曲げた。 boku ha supu-n wo mageta. Ohnul jsem lžíci.mix
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
僕は次のページを捲る。 boku ha cugi no pe-dži wo makuru. Otočím na další stránku.mix
彼は僕の顔をひどく殴った。 kare ha boku no kao wo hidoku nagutta. Praštil mě ošklivě do obličeje.mix
僕は学校を卒業しましたから、テキストブックを妹に譲りました。 bokuha gakkou wo socugjou šimašita kara,tekisutobukku wo imouto ni juzurimašita. Protože jsem dokončil školu, přenechal jsem učebnice mladší sestře.mix
僕は寝ていたので、コリーン駅を乗り越してしまった。 bokuha nete itanode,kori-n eki wo norikoši tešimatta. Protože jsem spal, přejel jsem stanici Kolín.mix
僕は歌を英語からチェコ語に訳しました。 boku ha uta wo eigo kara čekogo ni jakušimašita. Přeložil jsem píseň z angličtiny do češtiny.mix
僕はケーキを10人分に分けた。 boku ha ke-ki wo10ninbun ni waketa. Rozdělil jsem dort deseti lidem.ryouri
僕は今日コンピューターを使わないことにしました。 boku ha kjou konpju-ta- wo cukawanai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dnes nebudu používat počítač.mix
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
僕は明日プラハに行かないことにしました。 boku ha ašita puraha ni ikanai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že zítra nepojedu do Prahy.mix
僕はおにぎりを作りました。 boku ha onigiri wo cukurimašita. Uvařil jsem onigiri.ryouri
僕は犬と散歩する間に、妹は料理を作ります。 boku ha inu to sanposuru aida ni,imouto ha rjouri wo cukurimasu. Zatímco jdu na procházku se psem, sestra vaří jídlo.mix
rodič, důvěrnost, příbuzný, známost, rozdávač karet
親
Čtení:
šin, oja, oja-, šita.šii, šita.šimu, gi, čika, nori
Hlavní radikál: 見 (147) Radikály:
Zjednodušený: 亲 nejaponský znak
Tahy: 16 Džójó: 2 JIS: 16198
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
親友 šin'juu blízký přítel, důvěrný přítelleda1
親しい šitašii důvěrnýjlpt3
親日家 šinničika japanofilmix
母親 hahaoja matkakazoku, leda1
親切な šinsecuna milý, hodný, přívětivý, laskavýadj, emo, jlpt4, leda1
親分 ojabun nadřízený, vůdceleda1
不親切 fušinsecu nevlídný, nepřívětivýmix
父親 čičioja oteckazoku, leda1
親指 ojajubi palechito
親近感 šinkinkan pocit blízkosti, důvěrnostileda1
肉親 nikušin pokrevní příbuznýleda1
親善試合 šinzendžiai přátelský zápas/utkánímix
親睦 šinboku přátelstvímix
親戚 šinseki příbuzní kazoku
親族 šinzoku příbuzní, příbuzenstvomix
親鳥 ojadori pták pečující o mláďataleda1
親子 ojako rodič a dítěkazoku
両親 rjoušin rodičejlpt5, kazoku
oja rodičejlpt4, kazoku
親しむ šitašimu spřátelit se, sblížitgodan, verb, vintrans
親切 šinsecu vlídnost, starostlivostemo, jlpt4
親知らず ojaširazu zuby moudrostimix
父親の仇を討つ čičiojanoadawoucu Pomstiť otca
彼女は子供の時に両親を亡くした kanodžohakodomonotokinirjoušinwonakušita Ako dieťa stratila oboch rodičov.
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。 mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita. Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
子供は怖がって母親の手を強く握った。 kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta. Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。 kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi. Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
den v týdnu
曜
Čtení:
jou, teru
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Tahy: 18 Džójó: 2 JIS: 19787
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
木曜日 mokujoubi čtvrtekjlpt5
日曜日 ničijoubi nedělejlpt5, leda1, toki
黒曜石 kokujouseki obsidiánmix
金曜日 kin'joubi pátekjlpt5, toki
月曜日 gecujoubi pondělíjlpt5, leda1, toki
土曜日 dojoubi sobotajlpt5, toki
水曜日 suijoubi středajlpt5, toki
火曜日 kajoubi úterýjlpt5, toki
来週の木曜日授業に来られますか? raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka? Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
Stránka: 1 - 2 - 3 - 4