Veronika

Datum a čas registrace: 2014-11-05 19:44:05
Počet naučených znaků: 665
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

Stránka: 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14
chladný, studený
冷
Čtení:
rei, cume.tai, hi.eru, hi.ja, hi.jajaka, hi.jasu, hi.jakasu, sa.meru, sa.masu
Hlavní radikál: 冫 (15) Radikály:
Varianta Z: 冷 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 20068
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
冷血な reikecuna bezcitný, odtažitýadj, emo
冷房 reibou klimatizacejlpt4, uchi
冷房装置 ku-ra- klimatizacedenki, uchi
冷房装置 reibousouči klimatizacedenki
冷蔵庫 reizouko ledničkadenki, jlpt5, uchi
冷凍庫 reitouko mrazák uchi
冷ます samasu nechat (něco) zchladnoutgodan, jlpt3, verb, vtrans
お冷 ohija studená vodaryouri
冷たい cumetai studený (na dotek), chladný (i citově), ledovýadj, emo, jlpt5
冷静 reisei uvážlivýadj, mix
冷える hieru vystydnout, ochladit seichidan, jlpt3, jlpt4, verb, vintrans
冷める sameru zchladit se, vychladnout, ochladnout (zájem), ztratit nadšeníichidan, jlpt3, verb, vintrans
冷やす hijasu zchladit, ochladitgodan, jlpt3, verb, vtrans
今日は冷えます。 kjou ha hiemasu. Dnes se ochladí.mix
コーヒーが冷えた。 ko-hi- ga hieta. Kafe vystydlo.mix
僕は熱がありますから、お凸を冷やします。 boku ha necu ga arimasu kara,odeko wo hijašimasu. Mám horečku, tak si musím ochladit čelo.mix
手が氷のように冷たいです。 te ga koori nojouni cumetai desu. Máš ruce studené jako led.hito
ちょっと休んでも大丈夫だと考えて、小川で足を冷やしました。 čotto jasunde mo daidžoubu da to kangaete,ogawa de aši wo hijašimašita. Nebude vadit, když si chvíli odpočinu, pomyslela si a zchladila si nohy v potoce.akazukinchan
「冷たい水を飲んだから。」 「cumetai mizu wo nonda kara .」 Protože jsem vypila studenou vodu.akazukinchan
ノートを冷蔵庫に張った。 no-to wo reizouko ni hatta. Přilepil jsem poznámku na lednici.mix
nižší, krátký, skromný
低
Čtení:
tei, hiku.i, hiku.meru, hiku.maru
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 17507
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
低い hikui krátký, nízký, pokornýadj, jlpt5
背の低い senohikui malý (člověk)adj
最低 saitei nejhorší, odpornýjlpt3
低俗 teizoku nemravnýmix
低地 teiči nížinamix
低下 teika pokles, sníženísuru
クラスで最低の点を取ってしまった。 kurasu de saitei no ten wo totte šimatta. Dostal jsem nejméně bodů ve třídě.mix
彼は学歴が低い。 kareha gakureki ga hikui. Má nízké vzdělání.mix
妹は身長が低い。 imouto ha šinčou ga hikui. Mladší sestra je malá (nízká).mix
弱いもの苛めをするなんて最低だ。 jowai mono idžime wosuru nante saitei da. Šikanovat slabé je odporné.mix
温度が低い。 ondo ga hikui. Teplota je nízká.mix
město, vesnice, blok, ulice
町
Čtení:
čou, mači
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 17454
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
町中 mačinaka centrální část městaleda1
mači městojlpt5
町役場 mačijakuba městský úřadseiji
町立の čouricuno městský, patřící městuleda1
町角 mačikado nárožíleda1
室町時代 muromačidžidai Období Muromači (1333 – 1568)mix
町民 čoumin obyvatelé městaleda1
城下町 džoukamači podhradíleda1
町外れ mačihazure předměstí, periferieleda1
港町 minatomači přístavní městomix
町長 čoučou starosta (města)leda1, shigoto
市町村 šičouson velká a malá města, vesnicemix
市場が繁盛して町が栄えた ičibagahandžoušitemačigahaeta Trhy prosperovali a mesto kvitlo
山の麓には町が広がっている。 jama no fumoto niha mači ga hirogatteiru. Město se rozkládá na úpatí hory.mix
プラハは百塔の町と言われています。 puraha ha hjakutou no mači to iwareteimasu. Říká se, že Praha je stověžaté město.mix
町で先生を見かけました。 mači de sensei wo mikakemašita. Ve městě jsem zahlédl učitele.mix
muž
男
Čtení:
dan, nan, otoko, o, mi
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 17227
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
次男 džinan druhý nejstarší synkazoku, leda1
男の子 otokonoko chlapec, klukhito, jlpt5
男子 danši chlapec, mladíkhito, leda1
男子校 danšikou chlapecká školagakkou, leda1
男の赤ん坊 otokonoakanbou chlapečekhito
男子高校生の日常 danšikoukousei no ničidžou každodenní život středoškolákůmix
美男 binan krasavecleda1
otoko mužhito, jlpt5
男女 dandžo muž a žena, muži a ženymix
雨男 ameotoko muž, jehož přítomnost způsobuje déšťmix
男性 dansei muž, mužské pohlaví, mužijlpt3, jlpt4, leda1
男の人 otokonohito muž, pánhito, leda1
長男 čounan nejstarší synkazoku
男根 dankon penishito
男装 dansou přestrojení za mužesuru
須佐之男命 susanoo Susano-o, bůh bouře a mořekami
大男 oootoko velký muž, obrhito, leda1
老若男女 rounjakunannjo všichni lidémix
男生徒 danseito žák (kluk)gakkou
このクラスは女子学生と男子学生が混ざっています konokurasuhadžošigakuseitodanšigakuseigamazatteimasu Toto je zmiešaná trieda.mix
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
日本の男の人って男同士で踊るって本当? nihon no otoko no hito tte otoko douši de odoru tte hontou? Je pravda, že japonští kluci tancují spolu?mix
あの男性は誰ですか。 ano dansei ha dare desuka. Kdo je tamten muž?mix
男は度胸、女は愛敬。 otoko ha dokjou, onna ha aikjou. Muž má být starečný, žena vlídná.mix
男性は女性より短命です。 dansei ha džosei jori tanmei desu. Muži mají oproti ženám kratší život.mix
五番の写真は日本人の男の人です。 goban no šašin ha nihondžin no otoko no hito desu. Na páté fotce je Japonec. byousha1
テスコの前で二人の男の子が話しています。 tesuko no mae de futari no otoko no ko ga hanaši teimasu. Před Tescem si povídali dva kluci.mix
údolí
谷
Čtení:
koku, tani, kiwa.maru, gai, gae, gaja, se, tari, tan, ja
Hlavní radikál: 谷 (150) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 17195
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
渓谷 keikoku rokleshizen
tani údolíshizen
谷間 tanima údolíshizen
tváří v tvář, opak, dokonce, stejný, proti, anti-, porovnat
対
Čtení:
tai, cui, aite, kota.eru, soro.i, curea.i, nara.bu, muka.u, cuši
Hlavní radikál: 寸 (41) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 3 JIS: 16976
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
絶対値 zettaiči absolutní hodnotamath
絶対値エー zettaičie- absolutní hodnota Amath
絶対服従 zettaifukudžuu absolutní poslušnost, úplná pokoramix
反対語 hantaigo antonymum, slovo opačného významubunpou
対応 taiou interakce, korespondencesuru
一対 iccui jeden pármix
に対して nitaišite k, v kontrastu k (něčemu)mix
対数関数 taisuukansuu logaritmická funkcemath
対偶 taiguu manželský pár; negacesuru
反対 hantai nesouhlas, odpor, opozice, protiklad, opakjlpt3, jlpt4, leda1, suru
反対意見 hantaiiken nesouhlasný názormix
対称軸 taišoudžiku osa symetriemath
反対側 hantaigawa protější strana, protilehlá stranaleda1
初対面 šotaimen první setkánímix
絶対 zettai rozhodně, bezpodmínečnýjlpt3
絶対に zettaini rozhodně, určitě, bezpodmínečnějlpt3, mix
相対性理論 soutaiseiriron teorie relativitymix
対戦 taisen válka, zápassuru
彼女は絶対に行かないと頑張った kanodžohazettainiikanaitoganbatta Trvala na tom, že nikam nepôjde.
3対2で日本チームがブラジルチームに倒された。 3 tai 2 de nihonči-mu ga buradžiruči-mu ni taosa reta. Japonský tým prohrál 3:2 s brazilským týmem.sport
彼の意見には反対だ。 kano iken ni ha hantai da. Jsem proti jeho názoru.mix
対頂角は等しい。 taičoukakuhahitošii. Opačné úhly jsou stejné.math
プラスの反対はマイナスだ。 purasu no hantai ha mainasu da. Opak plusu je mínus.mix
tělo, podstata, předmět, skutečnost, numerativ obrazů
体
Čtení:
tai, tei, karada, katači, nari
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 16974
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
客体 kakutai; kjakutai object; objectmix
全体 zentai celek, celý, všichni, celé těloleda1
身体障害者手帳 šintaišougaišatečou certifikát telěsného postiženímix
完了体 kanrjoutai dokonavý vidmix
体調 taičou fyzická kondicemix
体力 tairjoku fyzická sílajlpt3, leda1
体操 taisou gymnastikasport
上体 džoutai horní část tělamix
葉緑体 jourjokutai chloroplastmix
体術 taidžucu klasický bojové umění, boj na blízko; taijutsu (Naruto)mix
具体的 gutaiteki konkrétnímix
一体 ittai ksakru, kruci, probohajlpt3
体温計 taionkei lékařský teploměrleda1
人体 džintai lidské tělomix
母体 botai matčino těloleda1
流体力学 rjuutairikigaku mechanika tekutinmix
軟体動物 nantaidoubucu měkkýšdoubutsu
変体 hentai nenormálnost, abnormalitaadj
体積 taiseki objemmix
体系化 taikeika organizace, systemizacesuru
体験 taiken osobní zkušenostleda1, suru
気体 kitai pára, plynkagaku
固体 kotai pevná látkakagaku
立体 rittai pevné tělesoadj, leda1
大体 daitai podstatně, značně, téměřjlpt3
体型 taikei postava, figura, tělomix
初体験 šotaiken první zkušenost, první sexuální zkušenostmix
体制 taisei řád, systém, struktura, organizacemix
体得 taitoku schopnost, zručnost, dovednostleda1, suru
団体 dantai skupinajlpt3
体位 taii stavba těla, sexuální polohaai
体系 taikei systémmix
教育体制 kjouikutaisei systém vzdělávánígakkou
勿体無い mottainai Taková škoda!, víc, než si zaslouží, až moc dobrýjlpt3
流体 rjuutai tekutinamix
液体 ekitai tekutina, kapalinakagaku
体温 taion tělesná teplotamix
体重 taidžuu tělesná váhahito, jlpt3, leda1
体育 taiiku tělesná výchovagakkou, leda1, sport
karada tělohito, jlpt5, leda1
身体 šintai těloadj, leda1
肉体 nikutai tělo (člověka, zvířete)adj, leda1
体育館 taiikukan tělocvičnagakkou
体内 tainai uvnitř tělaadj, leda1
体重計 taidžuukei váha (na měření váhy člověka)mix
保健体育 hokentaiiku zdravotní a tělesná výchovabyouki, gakkou, jlpt3
体中が痛い。 karadadžuuga itai. Bolí mě celé tělo.hito
タバコの煙は体に悪いです。 tabako no kemuri ha karada ni warui desu. Cigaretový kouř je pro tělo špatný.mix
彼は体が不自由です。 kare ha karada ga fudžijuu desu. Je handicapován.mix
彼の体力が弱まった。 kare no tairjoku ga jowamatta. Jeho fyzická síla zeslábla.mix
体にいいので、毎週息子をプールへ行かせています。 karada ni ii node,maišuu musuko wo pu-ru he ikaseteimasu. Každý týden nechávám syna chodit do bazénu, protože to je dobré pro jeho zdraví (tělo).mix
僕の体重が増える。 boku no taidžuu ga fue ru . Má váha roste.mix
少年は体不自由な人に席を譲った。 šounen ha karada fudžijuu na hito ni seki wo juzutta. Mladík uvolnil (přenechal) sedadlo handicapovanému člověku.mix
僕の体重は80キロだ。 boku no taidžuu ha 80 kiro da. Moje váha je 80 kg.mix
温泉の水は体によくて、40度ぐらいです。 onsen no mizu ha karada ni jokute,40 do gurai desu. Onseny jsou dobré pro tělo a mají kolem 40 stupňů.onsen
体重が少ない。 taidžuu ga sukunai. Váha je malá.mix
体重が多い。 taidžuu ga ooi. Váha je velká.mix
体重が減る。 taidžuu ga heru. Váha klesá.mix
妹の体重が減る。 imouto no taidžuu ga heru. Váha mé sestry klesá.mix
体重を測る。 taidžuu wo hakaru. Vážit.mix
ぬれた衣装が彼女の体にくっついていた。 nureta išou ga kanodžo no karada ni kuccuiteita. Vlhké oblečení přilnulo k jejímu tělu.baka
違い体位でしよう。 čigai taii dešijou. Zkusme jinou polohu.ai
vesnice, město
村
Čtení:
son, mura, e, muta, ra
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16956
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
山村 sanson horská vesnice, horská vískaleda1
中村 nakamura Nakamuranamae
mura obec, ves, vesnicejlpt4, leda1
村民 sonmin obyvatelstvo vesnice (venkova), venkované, vesničanéleda1
岡村富夫 okamura tomio Okamura Tomionamae
漁村 gjoson rybářská vesniceleda1
村長 sončou starosta vesniceleda1
村役場 murajakuba úřad vesniceseiji
隣村 tonarimura vedlejší vesleda1
市町村 šičouson velká a malá města, vesnicemix
村里 murazato ves, víska, dědina, osadaleda1
村外れ murahazure za vesnicí, na okraji vesniceleda1
農村 nouson zemědělská vesniceleda1
村の人口は半分に減った muranodžinkouhahanbunnihetta Počet obyvateľov obce klesol na polovicu.
その村は津波で滅びたしまった sonomurahacunamidehorobitašimatta Obec bola zničená vlnou cunami.
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
chodidlo, noha, stačit, numerativ párů obuvi
足
Čtení:
soku, aši, ta.riru, ta.ru, ta.su, a, asu, osu, taraši
Hlavní radikál: 足 (157) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16941
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
エー括弧ビー足すシー括弧閉じる e-kakkobi-tasuši-kakkotodžiru A ( B + C )math
エー足す1エコールビー e-tasu1eko-rubi- A+1=Bmath
エー足す1はビー e-tasu1habi- A+1=Bmath
エー足すビー e-tasubi- A+Bmath
エー足すビー足すシー e-tasubi-tasuši- A+B+Cmath
片足 kataaši jedna nohamix
足首 ašikubi kotníkhito, leda1
足関節 ašikansecu kotníkhito
足音 ašioto kroky, zvuk krokůleda1
不足 fusoku nedostatekjlpt3, mix
運動不足 undoubusoku nedostatek pohybubyouki
足の爪 ašinocume nehethito
飽足らない akitaranai nenasytný, neukojenýemo
足りない tarinai nestačit, nebýt dostadj
aši noha, tlapadoubutsu, hito, jlpt5
土足の dosokuno obutýfuku, leda1
一足 issoku pár (bot)fuku, leda1
ひれ足 hireaši ploutevdoubutsu
足指 ašijubi prst na nozehito
足す tasu přidat, přičíst, plusjlpt3, jlpt4, math
手足 teaši ruce a nohyhito, leda1
急ぎ足 isogiaši rychlá chůzeleda1
足し算 tašizan sčítánímath
満足 manzoku spokojenýemo, jlpt3
満足な manzokuna spokojenýadj, jlpt3
足りる tariru stačit, být dostichidan, jlpt3, verb, vintrans
百足 mukade stonožkadoubutsu, leda1
足跡 ašiato; sokuseki stopa (nohy)mix
足下 ašimoto šlápnutí, krok, místo pod nohamaleda1
足袋 tabi tabi, japonské ponožky s odděleným palcemmix
俊足 šunsoku talentovaný člověk, rychlý kůňmix
足元 ašimoto u nohou, pod nohamamix
豚足 tonsoku vepřové nohyryouri
足長蜂 ašinagabači vosa (dlouhonohá)doubutsu
遠足 ensoku výletleda1, ryokou
足の赴くままに旅行した ašinoomomukumamanirjokoušita Šiel som, kam ma nohy niesli.
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
蝌蚪が大きくなるにつれ、尻尾が消えて足が生えはじめる。 otamadžakuši ga ookiku naru ni cure,šippo ga kiete aši ga hae hadžimeru. Jak pulec dospívá, mizí mu ocas a začínají mu růst nohy.doubutsu
四本の足がある動物です。 jonhon no aši ga aru doubucu desu. Je to zvíře se čtyřma nohama.doubutsu
足が腫れました。 aši ga haremašita. Napuchly mi nohy.byouki
ちょっと休んでも大丈夫だと考えて、小川で足を冷やしました。 čotto jasunde mo daidžoubu da to kangaete,ogawa de aši wo hijašimašita. Nebude vadit, když si chvíli odpočinu, pomyslela si a zchladila si nohy v potoce.akazukinchan
首相はお金が足りないと言いました。 šušou ha okane ga tarinai to iimašita. Premiér řekl, že peníze nestačí.mix
転んで、足に怪我した。 koronde,aši ni kega šita. Upadl jsem a zranil jsem si nohu.mix
病院で足の怪我を治した。 bjouin de aši no kega wo naošita. V nemocnici mi vyléčili zranění nohy.mix
utíkat
走
Čtení:
sou, haši.ru, haširi
Hlavní radikál: 走 (156) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 16758
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
走者 souša běžecleda1, sport
走る haširu běžet, jet (o dopr. prostředcích)godan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
御馳走 gočisou hody, pozvat někdo na jídlo, hostinajlpt3, jlpt4, ryouri
走り回る haširimawaru obíhatgodan, leda1, verb, vintrans
ご馳走様 gočisousama pohoštění, říká se po jídlemix
走り書き haširigaki poznámka (rychle napsaná)leda1
滑走路 kassouro runway, startovací dráhaleda1
走り幅跳び haširihabatobi skok do dálkyleda1, sport
出走 šussou start, začátek závoduleda1, sport
脱走 dassou útěkleda1
逃走 tousou útěk, únikleda1
競走 kjousou závodleda1
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita Išli sme na bicykloch v rade za sebov.
お腹の痛みを我慢して走った。 onaka no itami wo gaman šite hašitta. Bolest žaludku jsem překonal a běžel jsem.mix
ご馳走になる。 gočisou ni naru. být pohoštěn, být pozván (někým) na jídlomix
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
今日は先生にご馳走になった。 kjou ha sensei ni gočisou ni natta. Dneska mě učitel pozval (na jídlo).mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
走ったり、歩いたり、時々跳び跳ねたりして、ちょっと疲れました。 hašittari,aruitari,tokidoki tobihanetari šite,čotto cukaremašita. Chvíli běžela, chvíli šla, občas poskakovala, až se unavila.akazukinchan
走りながら、兎は心の中でこう思いました。 haširi nagara,usagi ha kokoro no naka de kou omoimašita. Když běžel, v duchu si myslel tohle.usagitokame
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
今度、誰か御馳走してね。 kondo,dareka gočisou šite ne. Příště mě někdo pozvěte.mix
この間、鈴木さんに御馳走になりました。 kono aida,suzuki san ni gočisou ni narimašita. Ten den mě pan Suzuki pozval na jídlo.mix
日本では、車は道路の左側を走る。 日本 de ha,kuruma ha douro no hidarigawa wo haširu. V Japonsku jezdí auta po levé straně silnice.mix
それなら、私と競走をしましょう。 sorenara,wataši to kjousou wo šimašou. V tom případě si se mnou dej závod.usagitokame
兎は、亀を追い抜いて、どんどん走っていきました。 usagi ha,kame wo oinuite,dondon hašitteikimašita. Zajíc předběhl želvu a běžel pořád dál.usagitokame
červený
赤
Čtení:
seki, šaku, aka, aka-, aka.i, aka.ramu, aka.rameru, a, ako, ama
Hlavní radikál: 赤 (155) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16470
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
aka červená (barva)iro, jlpt5
赤頭巾ちゃん akazukinčan Červená Karkulkaakazukinchan
赤信号 akašingou červená na semaforuleda1
赤ワイン akawain červené vínoryouri
赤み akami červenostmix
赤土 akacuči červenozeměkagaku
赤い akai červenýadj, iro, jlpt5
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
赤貧 sekihin extrémní chudobamix
女の赤ん坊 on'anoakanbou holčičkahito
男の赤ん坊 otokonoakanbou chlapečekhito
赤ん坊 akanbou miminohito, jlpt4
赤ちゃん akačan mimino, kojenechito, jlpt4
赤道 sekidou rovníkshizen
赤飯 sekihan sekihan (vařená rýže s červenými fazolemi)leda1
真っ赤 makka sytě červený, karmínovýiro, leda1
赤えい akaei trnuchadoubutsu
赤痢 sekiri úplavicebyouki
赤字 akadži ztráta, deficitmix
赤道を越える sekidoowokoeru prekročiť rovník
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。 obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita. Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
赤いハンドバッグを持っています。 akai handobaggu wo motteimasu. Drží červenou tašku.byousha
今転がっている林檎は赤いです。 ima korogatteiru ringo ha akai desu. Jablko, které se právě kutálí, je červené.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。 haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita. Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
赤ちゃんはベッドの上で、手を握ったり開いたりしている。 akačan ha beddo no ue de,te wo nigittari hiraitari šiteiru. Mimino bylo na posteli a svíralo a otevítalo dlaně.mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
下の部屋に赤ちゃんがいます。 šita no heja ni akačan gaimasu. V pokoji o patro níž mají novozeně.heya
mladší bratr, věrná služba staršímu
弟
Čtení:
tei, dai, de, otouto, te
Hlavní radikál: 弓 (57) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 17519
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
従弟 itoko bratranec (mladší)mix
兄弟姉妹 kjoudaišimai bratři a sestrymix
子弟 šitei děti, potomcikazoku, leda1
otouto mladší bratrjlpt5, kazoku, leda1
弟さん otoutosan mladší bratr kazoku
兄弟 kjoudai sourozenci, sourozenecjlpt5, kazoku, leda1
兄弟子 anideši starší učedník, stoupenecleda1
門弟 montei stoupenec, následovníkleda1
義弟 gitei švagrkazoku, leda1
弟子 deši žák, učedníkgakkou, leda1
若いころ,兄弟でよく競った wakaikoro,kjoodaidejokukisotta V mladosti sme s bratom často súťažili.
dřina, píle, co jen to jde
努
Čtení:
do, cuto.meru
Hlavní radikál: 力 (19) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 17752
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
弛まぬ努力 tajumanudorjoku píle, pracovitost, neustála snahamix
努める cutomeru snažit seichidan, verb, vtrans
努力家 dorjokuka tvrdě pracující, snaživecmix
努力 dorjoku velká snaha, dřina, úsilí, námahajlpt3, mix
努力が実る。 dorjoku ga minoru. Konečně uspět.mix
一生懸命、努力をします。 itšoukenmei,dorjoku wo šimasu. Snažím se, jak to jen jde.mix
努力を重ねる。 dorjoku wo kasaneru. Snažit se znovu a znovu.mix
dobrý, příjemný, zkušený
良
Čtení:
rjou, jo.i, -jo.i, i.i, -i.i, dži, naga, makoto, joši, ra, rjo, rou
Hlavní radikál: 艮 (138) Radikály:
Varianta Z: 良 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 20041
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
仲良し nakajoši blízký přítel, důvěrný přítelmix
仲が良い nakagajoi blízký, důvěrnýmix
良い joi dobrýadj, jlpt5
語呂の良さ goronojosa libozvuk, eufoniemix
奈良時代 naradžidai Období Nara (710 – 794)mix
奈良県 naraken prefektura Naranamae
良好 rjoukou příznivýmix
良心 rjoušin svědomímix
不良 furjou špatnost, zločinnost, delikventmix
野良犬 norainu toulavý pesmix
改良 kairjou vylepšení, reformasuru
不良たちは彼を殴り倒して財布を奪った。 furjou tačiha kare wo naguri taošite saifu wo ubatta. Delikventi ho sejmuli pěstí a ukradli peněženku.mix
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。 kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu. Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
子供は成績がいいから、頭が良いはずです。 kodomo ha seiseki ga ii kara,atamagaii hazu desu. Dítě má dobré známky, takže bude nejspíš chytré.mix
近所の人とは仲良くしたほうがいい。 kindžo no hito to ha nakajoku šita hou ga ii. Měl bys být za dobře s lidmi ze sousedství.mix
この掃除機は良さそうです。 kono soudžiki ha josasou desu. Tento vysavač vypadá dobře (podle mě).mix
この料理は良い味がします。 kono rjouri ha ii adži ga šimasu. To jídlo hezky voní.ryouri
この石鹸は花のように良い匂です。 kono sekken ha hana nojouni ii nioi desu. Toto mýdlo voní po květinách.mix
ri (délková míra), vesnice, domov rodičů, spolek
里
Čtení:
ri, sato, sa
Hlavní radikál: 里 (166) Radikály:
Tradiční: � nejaponský znak
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 20004
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
郷里 kjouri domov, místo, kde se člověk narodil a vyrostlleda1
山里 jamazato horská vesniceleda1
一里 ičiri jedno ri (stará délková míra, asi 4 km)leda1
sato osada, vesleda1
古里 furusato rodné místo, domovleda1
村里 murazato ves, víska, dědina, osadaleda1
人里 hitozato vesnice, dědina, lidské sídloleda1
里宮 satomija vesnická svatyněkami
prospěch, výhoda, užitek
利
Čtení:
ri, ki.ku, kaga, to, toši, nori, mi, rii
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Varianta Z: 利 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 19832
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
福利 fukuri blahomix
利く kiku být účinný, efektivnígodan, verb, vintrans
利口な rikouna chytrýadj
スパイスの利いた supaisunokiita kořeněnýadj
左利き hidarikiki levákmix
不利 furi nevýhodnýmix
利用 rijou použití, aplikacejlpt3, jlpt4
権利 kenri právo, privilegiaseiji
利益 rieki; rijaku prospěch, výhodasuru
再利用 sairijou recyklovatsuru
利己的な rikotekina sobeckýadj, emo
利子 riši úrokmix
利息 risoku úrokmix
徳利 tokkuri úzká vysoká láhev na sakémix
便利な benrina užitečnýadj
便利 benri užitečný, praktickýadj, jlpt5
利用者 rijouša uživatelmix
勝利 šouri vítězstvísuru
便利さ benrisa výhoda, pohodlímix
有利 juuri výhodnýmix
přijít, přiměřený, příští, příčina, stát se
来
Čtení:
rai, tai, ku.ru, kita.ru, kita.su, ki.tasu, ki.taru, ki, ko, kuri, kuru, goro, sa
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 19816
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
従来 džuurai až do teď, stávajícímix
未来形 miraikei budoucí tvarbunpou
未来 mirai budoucnost, budoucí časleda1, toki
将来 šourai budoucnost, perspektivajlpt4, leda1, toki
出来る dekiru být postaven, udělat, zvládnout, dokázatichidan, jlpt3, verb, vintrans
由来 jurai důvod, původ (věci, slova)all
来客 raikjaku host, návštěva, společnostleda1
出来るだけ dekirudake jak moc jen lze, jak to jen jdemix
来訪神 raihoušin kami návštevkami
来訪 raihou navštívitsuru
以来 irai od (určité doby)leda1, toki
開店以来 kaiten irai od otevření obchodu (od založení)suru
古来 korai od pradávna, od nepamětitoki
行き来 ikiki odchod a příchod, udržování kontaktůleda1
外来語 gairaigo přejaté slovobunpou
さ来月 saraigecu přespříští měsícjlpt4, toki
再来年 sarainen přespříští rokjlpt5, toki
さ来週 saraišuu přespříští týdenjlpt4, toki
来日 rainiči příjezd do Japonska, vstup do Japonskamix
来る kuru přijít, přijetirregular, jlpt5, leda1, verb, vintrans
もらって来る morattekuru přinéstirregular, verb
来月 raigecu příští měsícjlpt5, leda1, toki
来年 rainen příští rokjlpt5, leda1, toki
来週 raišuu příští týdenjlpt5, leda1, toki
来たる kitaru příští, nadcházejícíleda1
来場 raidžou přítomnost (někde)leda1
本来 honrai původní, originálníleda1
家来 kerai sluha, služebníkmix
出来事 dekigoto událost, událostijlpt3
元来 ganrai v první řadě, v podstatěmix
外来 gairai vnějšího původu, importovaný; ambulantní pacientmix
来賓 raihin vzácný hostmix
来たす kitasu zapříčinit, přivodit (újmu)godan, leda1, verb, vtrans
家に来てくれてありがとう。 ie ni kite kurete arigatou. Díky, že jste přišli (ke mně domů).mix
子供は靴の紐を結ぶことが出来ません。 kodomo ha kucu no himo wo musubu koto ga dekimasen. Dítě si nedokáže zavázat tkaničky u bot.mix
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
日本に来た目的は大学への入学だ。 nihon ni kita mokuteki ha daigaku he no njuugaku da. Důvod, proč jsem přijel do Japonska, jsou přijímačky na výšku.mix
プラハまでどうやって来ましたか? puraha made doujatte kimašitaka? Jak (čím) jste přijel do Prahy?ryokou
何で来ましたか。 nande kimašitaka. Jak jste se sem dostali? ryokou
あなたの将来の夢は何ですか。 anata no šourai no jume ha nan desu ka. Jaký máš sen o své budoucnosti?mix
入れ墨の人以外は皆は温泉に入ることが出来ます。 iresumi no hito igai ha mina ha onsen ni hairu koto ga dekimasu. Krom lidí s tetováním může do onsenu každý.onsen
後から来た人は列の最後に並んで下さい。 ato kara kita hito ha recu no saigo ni narande kudasai. Lidé, kteří přišli potom, zařaďte se prosím na konec fronty.mix
来週の木曜日授業に来られますか? raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka? Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
電車のドアを開くことが出来ませんでした。 denša no doa wo hiraku koto ga dekima sendešita. Nedokázal jsem otevřít dveře ve vlaku.ryokou
生理が来ないの。 seiri ga konai no. Nedostala jsem to.ai
あなたは学校に来なくてもいいです。 anata ha gakkou ni konakute mo ii desu. Nemusíš chodit do školy.gakkou
油と水を混ぜる事は出来ません。 abura to mizu wo mazeru koto ha dekimasen. Nemůžeš míchat vodu s olejem.kagaku
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
来週は来られるかどうか分かりません。 raišuu ha korareru kadouka wakarimasen. Nevím, jestli budu nebo nebudu moct přijít příští týden.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
来日の目的は観光です。 rainiči no mokuteki ha kankou desu. Po příjezdu do Japonska mám v plánu chození po památkách.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
いつか遊びに来てね。 icuka asobi ni kite ne. Přijďte někdy na návštěvu.uchi
順番が来る。 džunban ga kuru. Přijít na řadu.mix
日本では来月選挙があります。 nihon deha raigecu senkjo ga arimasu. Příští měsíc jsou v Japonsku volby.mix
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
来年の計画を立てました。 rainen no keikaku wo tatemašita. Sestavil jsem plán na příští rok.mix
日本に来たばかりのころ、最初は何も分からなかった。 nihon ni kita bakari no koro,saišo ha nanimo wakaranakatta. Těsně po tom, co jsem přijel do Japonska, jsem ničemu nerozuměl.mix
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
道がすぐ分かりましたか。ええ、先生に車で連れて来ていただきました。 miči ga sugu wakarimašitaka.ee,sensei ni kuruma de curete kite itadakimašita. Věděl jste cestu hned? Ano, učitel mě tam doprovodil.mix
試合は来週まで延びた。 šiai ha raišuu made nobita. Zápas byl odložen na příští týden.mix
příliš, já sám, přebytek, zbývající, zbytek
余
Čtení:
jo, ama.ru, ama.ri, ama.su, anma.ri, amaru
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tradiční: � nejaponský znak
Zjednodušený:
Tahy: 7 Džójó: 5 JIS: 19774
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
余人 jodžin ostatní lidémix
余白 johaku prázdné místo (dokumentu)mix
余計 jokei přespříliš, zbytečnostmix
余裕 jojuu volnost, prostor, rezerva (abstr.)mix
余暇 joka volný časmix
余る amaru zbýtgodan, verb, vintrans
余力 jorjoku zvývající sílamix
odvrátit, bránit, chránit, odolat
防
Čtení:
bou, fuse.gu, ata, u, hou
Hlavní radikál: 阜 (170) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 5 JIS: 19273
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
防ぐ fusegu bránit proti, ochránit, zabránit, odvrátitgodan, verb, vtrans
消防士 šoubouši hasič shigoto
消防車 šoubouša hasičská stříkačka (hasičské auto)ryokou
堤防 teibou hráz u řekysuru
防衛省 boueišou ministerstvo obranymix
防弾チョッキ boudančokki neprůstřelná vestamix
予防 jobou prevencejlpt3, suru
防災 bousai prevence katastroftenki
防水 bousui vodotěsnýsuru
zapomenout
忘
Čtení:
bou, wasu.reru
Hlavní radikál: 心 (61) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 6 JIS: 19258
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
忘年会 bounenkai chlastačka na zapomenutí starého rokubaka
備忘録 bibouroku memorandummix
忘れる wasureru zapomenoutichidan, jlpt5, verb, vtrans
忘れ物 wasuremono zapomenutá věcjlpt4
避妊するのを忘れちゃった。 hininsuru no wo wasurečatta. Zapomněl jsem použít ochranu.ai, baka
odvětit, odpovědět, slábnou, oplatit
返
Čtení:
hen, kae.su, -kae.su, kae.ru, -kae.ru
Hlavní radikál: 辵 (162) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 3 JIS: 19030
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
フライ返し furaigaeši lopatka na obracení jídlajlpt3
仕返し弁当 šikaeši bentou obědová pomsta (oběd v krabičce připravený naštvanou manželkou)baka
返済 hensai odplatit, splatitsuru
返事 hendži odpověďjlpt4, leda1
返信 henšin odpověďsuru
返答 hentou odpověďsuru
返事する hendžisuru odpověď, odpovědětjlpt4, suru, verb
言い返す iikaesu odpovídat, odpovědět, reagovatgodan, verb, vtrans
振り返る furikaeru ohlédnout se, otočit hlavu, kouknout přes rameno, kouknout zpětgodan, verb, vintrans
繰り返す kurikaesu opakovat, udělat něco znovugodan, jlpt3, verb, vintrans, vtrans
返す kaesu vrátit (něco)godan, jlpt3, jlpt5, verb, vtrans
返金 henkin vrátit penízesuru
返る kaeru vrátit segodan, verb, vintrans
返品 henpin vrátit zboží, reklamacesuru
兎は、何も言い返せませんでした。 usagi ha,nanimo ii kaesemasen dešita. Zajíc na to nedokázal nic odpovědět.usagitokame
rozdělit, oddělit, další, zvlášť
別
Čtení:
becu, waka.reru, wa.keru, bet
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Zjednodušený: 别 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 19020
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
別項 bekkou special heading, separate paragraphmix
識別 šikibecu discrimination, discernment, identificationsuru
差別 sabecu diskriminacesuru
別人 becudžin jiný člověkmix
別世界 bessekai jiný světmix
別々 becubecu každý zvlášťmix
種類別 šuruibecu klasifikace, zařazenímix
becu odlišný, jinýjlpt3, jlpt4
送別会 soubecukai párty na rozloučenou, rozlučková pártymix
別荘 bessou rekreační důmmix
性別 seibecu rozdělení podle pohlaví, pohlavímix
別れる wakareru rozdělit, oddělitjlpt4, verb, vintrans
別れ wakare rozchod, rozloučeníjlpt3
送別 soubecu rozloučení, sbohemmix
特別部隊 tokubecu butai speciální sílymix
種類別名称 šuruibecu meišou typ produktumix
胎児性別の判定法 taidžiseibecunohanteihou určení pohlaví dítěte před narozením (třeba pomocí ultrazvuku)mix
選別 senbecu výběr, tříděnísuru
特別 tokubecu výjimečný, zvláštníadj, jlpt3, jlpt4
特別な tokubecu na výjimečný, zvláštníjlpt3
別々に becubecuni zvlášť, odděleně, individuálnějlpt3
別に becuni zvlášť, odděleně, nic zvláštníhojlpt3
別冊 bessacu zvláštní číslo, zvláštní vydáníleda1
別の方法で試みたらどうですか becunohoohoodekokoromitaradoudesuka Čo keby si to skúsil inak.
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
再会を約束して別れた。 saikai wo jakusokušite wakareta. Slíbili jsme si, že se znovu potkáme, a rozešli jsme se.mix
有名な温泉は別府や洞爺湖や湯の川です。 juumei na onsen ha beppu ja toujako ja ju no kawa desu. Známé onseny jsou třeba Beppu, Tójako, Junokawa.onsen
prodat
売
Čtení:
bai, u.ru, u.reru, uri, uru, me
Hlavní radikál: 士 (33) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 18276
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
天宇受売命 amenouzume Ame no Uzume, bohyně úsvitu a veselíkami
券売機 kenbaiki automat na jízdenkyryokou
近日発売 kindžicuhacubai brzy v prodejimix
倭比売命 jamatohimenomikoto Jamatohime no Mikoto, božstvo, které založilo svatyni Isekami
商売 šoubai obchod, byznysjlpt3, suru
売買 baibai obchodovatsuru
通信販売 cuušinhanbai objednávka poštoumix
売る uru prodávatgodan, jlpt5, verb, vtrans
売れる ureru prodávat seichidan, verb, vintrans
売り上げ uriage prodeje, odbytmix
自動販売機 džidouhanbaiki prodejní automatdenki
売り場 uriba prodejní místo, prodejnajlpt4
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
売店 baiten stánek, kioskleda1
安売り jasuuri výhodná nabídka, výhodný prodejleda1
大売出し oouridaši výprodejmix
大安売り oojasuuri výprodejmix
発売禁止 hacubaikinši zákaz prodejemix
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
この販売機は百円硬貨しか使えない。 kono hanbaiki ha hjakuen kouka šika cukaenai. Tenhle automat bere jen stojenové mincedenki
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
hlas
声
Čtení:
sei, šou, koe, kowa-
Hlavní radikál: 士 (33) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 16444
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
声優 seijuu dabérshigoto
和声 wasei harmonie, akord, souzvukongaku
koe hlasjlpt5
話し声 hanašigoe hlas (hovořící)leda1
鼻声 hanagoe hlas při rýměmix
声高 kowadaka hlasitěmix
大声で oogoede hlasitě, nahlasleda1
声援 seien nahlas povzbuzovatsuru
擬声語 giseigo onomatopoieonoma
声をかける koewokakeru oslovit, povolat, pozvatichidan, verb
泣き声 nakigoe pláčmix
声明 seimei prohlášenísuru
肉声 nikusei přirozený/neškolený hlasleda1
拡声器 kakuseiki reproduktordenki
銃声 džuusei výstřel, rána z pistolemix
声楽 seigaku zpěvmix
歌声 utagoe zpívající hlasmix
そんなに大声で叱らないでください sonnanioogoedešikaranaidekudasai Nenadávaj mi tak nahlas.
「そうですか。しかし、どうしてそんなに珍しい声なの?」 「sou desuka.šikaši,doušite sonna ni mezurašii koe nano?」 Aha, ale proč máš tak divný hlas?akazukinchan
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。 「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita. Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
mapa, kresba, plán, nečekaný, náhlý
図
Čtení:
zu, to, e, haka.ru, dzu
Hlavní radikál: 囗 (31) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 16222
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
企図 kito plan, project, schemesuru
全図 zenzu celá mapa, kompletní pohledmix
心電図 šindenzu elektro-kardiogram, EKGbyouki
図説 zusecu ilustrace, diagrammix
図書館 tošokan knihovnajlpt5, leda1
図書室 tošošicu knihovnamix
図書 tošo knihyleda1
図画 zuga kresbaadj, leda1
図工 zukou kreslení a ruční práceleda1
地図 čizu mapajlpt5, leda1, ryokou
天気図 tenkizu meteorologická mapaleda1
図らずも hakarazumo náhodou, neúmyslně (hakarazumosuru = udělat náhodou)mix
zu nákres, obrázekleda1, math
図る hakaru plánovat, připravovatgodan, leda1, verb, vtrans
自殺を図る džisacuwohakaru pokusit se o sebevraždugodan, verb
合図 aizu signáljlpt3, leda1, suru
図形 zukei tvarmix
意図的 itoteki úmyslný, záměrnýmix
意図 ito záměr, cílleda1, suru
図書館の本がばらばらにおいてあります。 tošokan no hon ga barabara ni oitearimasu. Knížky v knihovně jsou různě rozmístěné.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
図書館では本に絵を書いてはいけません。 tošokan de ha hon ni e wo kaite ha ikemasen. V knihovně je zakázáno kreslit obrázky do knížek.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
někdo, osoba, postavení někoho v životě
身
Čtení:
šin, mi
Hlavní radikál: 身 (158) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 3 JIS: 16200
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
出身校 šutšinkou alma matermix
中身のない nakaminonai bezobsažnýadj, leda1
身近(な) midžika(na) blízký (člověk)adj, leda1
身近 midžika blízký, familiárnímix
全身 zenšin celé tělohito, leda1
身体障害者手帳 šintaišougaišatečou certifikát telěsného postiženímix
葉身 joušin čepel listushokubutsu
下半身 kahanšin dolní polovinaleda1
出身地 šutšinči místo narozenímix
打ち身 učimi modřinabyouki
心身 šinšin mysl a těloadj, leda1
献身 kenšin obětavostsuru
身ごもる migomoru otěhotnětgodan, leda1, verb, vintrans
受身 ukemi pasivummix
変身 henšin proměnasuru
出身 šutšin původ, příslušnostleda1, mix
自身 džišin sám (osobně)leda1
自分自身 džibundžišin sám, samotnýmix
身勝手(な) migatte(na) sobeckýadj, leda1
身分 mibun společenské postavení, statusleda1
刺身 sašimi syrové rybyryouri
身分制度 mibunseido systém spol. třídmix
身長 šinčou tělesná výškajlpt3, leda1
身体 šintai těloadj, leda1
脂身 aburami tlusté masoryouri
中身 nakami vnitřek, obsah, náplňjlpt3, leda1
反り身 sorimi vypínání hrudileda1
独身です。 dokušin desu. Jsem svobodný(á).ai
身長を測る。 šinčou wo hakaru. Měřit tělesnou výšku.mix
妹は身長が低い。 imouto ha šinčou ga hikui. Mladší sestra je malá (nízká).mix
兄は身長が高い。 ani ha šinčou ga takai. Můj starší bratr je vysoký.mix
「ご出身はどちらですか」「沖縄です」 「go šutšin ha dočira desu ka」「okinawa desu」 Odkud pocházíte? Z Okinawy.mix
山下さんは東京の出身です。 jamašita san ha toukjou no šutšin desu. Pan Jamašita pochází s Tokia.mix
身長が伸びる。 šinčou ga nobiru. Růst. (do výšky). mix
návrat, vrátit, obnovit, renovovat, jít zpět
戻
Čtení:
rei, modo.su, modo.ru
Hlavní radikál: 戸 (63) Radikály:
Varianta Z: 戾 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 8 JIS: 19553
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
戻り modori návrat, reakcejlpt3
巻き戻す makimodosu přetočit dozadugodan, verb, vtrans
連れ戻す curemodosu přivést zpětgodan, verb
戻す modosu vrátitgodan, verb, vtrans
戻る modoru vrátit segodan, jlpt4, verb, vintrans
取り戻す torimodosu vzít zpět, znovu získatgodan, verb, vtrans
udělat, vyrobit, připravit, postavit
作
Čtení:
saku, sa, cuku.ru, cuku.ri, -dzuku.ri, kuri, saka, sat, dzukuri, tomo, nao, hagi, masaka
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 14958
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
荷作り nidzukuri (za-) balitsuru
動作 dousa akce, jednání, chováníleda1
作者 sakuša autor, spisovateljlpt3, leda1, shigoto
作品 sakuhin dílo, produktjlpt3, leda1
作文 sakubun esej, kompozice, slohová prácejlpt5, leda1
作法 sahou etiketa, mravyleda1
文学作品 bungakusakuhin literární dílomix
名作 meisaku mistrovská práce, vrcholné díloleda1
大作戦 daisakusen operace, plánmix
原作 gensaku origináladj, leda1
偽作 gisaku paděleksuru
畑作 hatasaku pěstování na políchsuru
米作 beisaku pěstování rýželeda1
農作物 nousakubucu plodiny, výnosmix
力作 rikisaku pracně vytvořené díloleda1
米作り komedzukuri produkce rýželeda1
多作の tasakuno produktivní, plodnýadj
試作機 šisakuki prototypmix
著作 čosaku psaní, knihasuru
手作り tedzukuri ruční práce, ručně zhotovený výrobekleda1
稲作 inasaku rýžemix
作曲家 sakkjokuka skladatelshigoto
作家 sakka spisovatelshigoto
工作する kousakusuru stavět, budovatleda1, suru, verb
作る cukuru udělat, vyrobit, vytvořit, vytvářet, vařitgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
芸術作品 geidžucusakuhin umělecké dílomix
代表作 daihjousaku vrcholné dílomix
工作 kousaku výstavba, stavební práceleda1
作り方 cukurikata způsob výroby, zpracování, zhotoveníleda1
NARUTOの作者は岸本斉史です。 naruto no sakuša ha kišimoto masaši desu. Autorem Naruta je Kišimoto Masaši.mix
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
御自分で作ってみたらどうですか? godžibun de cukutte mitara dou desuka? Co takhle zkusit si to vyrobit sám?mix
鋏や糊を使って工作をする。 hasami ja nori wo cukatte kousaku wo suru. Dělat ruční práce pomocí nůžek a lepidla.mix
今日何も作らなくてもいいです。 kjou nani mo cukuranakute mo ii desu. Dnes nemusíš nic vařit.ryouri
でも、明日ケーキを一緒に作らなければなりません。 demo,ašita ke-ki wo itšoni cukuranakereba narimasen. Dort ale musíme udělat zítra spolu.ryouri
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
料理が作ってあります。 rjouri ga cukutte arimasu. Jídlo je uvařeno.ryouri
てんぷらを作るために、母は小麦粉と卵を水を混ぜました。 tenpura wo cukuru tame ni,haha ha komugiko to tamago wo mizu wo mazemašita. Mamka smíchala pšeničnou mouku, vejce a vodu, aby uvařila tenpuru.ryouri
自分で作ったと思う。 džibun de cukutta to omou. Myslím, že to uvařil sám.ryouri
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
学生の作品をロビーに展示する。 gakusei no sakuhin wo robi- ni tendži suru. Studentská díla se vystavují v hale.mix
僕はおにぎりを作りました。 boku ha onigiri wo cukurimašita. Uvařil jsem onigiri.ryouri
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。 nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu. Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
僕は犬と散歩する間に、妹は料理を作ります。 boku ha inu to sanposuru aida ni,imouto ha rjouri wo cukurimasu. Zatímco jdu na procházku se psem, sestra vaří jídlo.mix
respektovat, navštívit, zeptat se, informovat, otázka
伺
Čtení:
ši, ukaga.u
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 8 JIS: 15175
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
伺う ukagau navštívít, zeptat segodan, jlpt4, verb, vtrans
御機嫌伺い gokigen'ukagai zdvořilostní návštěvamix
já, soukromý, osobní
私
Čtení:
ši, watakuši, wataši
Hlavní radikál: 禾 (115) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 6 JIS: 15204
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
私服 šifuku civilní oblečenífuku
watakuši já (formálně), já sámjlpt5
wataši já (neformální)jlpt5
私の部屋はどれですか。 wataši no heja ha dore desuka. Jaký je můj pokoj?heya
私費 šihi osobní výdaje (placení ze svého)mix
私学 šigaku soukromá školamix
私立大学 širicudaigaku soukromá univerzitagakkou
私事 šidži; watakušigoto soukromá záležitostmix
私用 šijou soukromá záležitostsuru
私立 širicu soukromýmix
私説 šisecu vlastní názormix
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita Išli sme na bicykloch v rade za sebov.
私が運びましょう watašigahakobimašou Ja to odnesiem / poodnášam.
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
私は父のカメラを壊してしまった watašihačičinokamerawokowašitešimatta Rozbil som ockovi foťák.
私はピーターと席を替えた watašihapi-ta-tosekiwokaeta Vymenili sme si s Petrom miesta.
私に日本語を教えてくれる? wataši ni nihongo wo ošiete kureru? Budeš mě učit japonsky?mix
私はよく近所の公園を散歩します。 wataši ha joku kindžo no kouen wo sanpo šimasu. Často se procházím blízkým parkem.mix
私は意見を纏めました。 wataši ha iken wo matomemašita. Dal jsem dohromady názory ostatních.mix
私は先生に鉛筆をあげます。 wataši ha sensei ni enpicu wo agemasu. Dám učiteli tužku.mix
おじいちゃんとおばあちゃんは今私の家族と同居しています。 odžiičan to obaačan ha ima wataši no kazoku to doukjo šiteimasu. Dědeček a babička teď žijou s mou rodinou.mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
私は友達にプレゼントをもらいます。 wataši ha tomodači ni purezento wo moraimasu. Dostanu od kamaráda dárek.mix
私は故郷での就職を希望している。 wataši ha furusato de no šuušoku wo kibou šiteiru. Doufám, že najdu zaměstnání ve svém rodišti.mix
私は写真を左に向ける。 wataši ha šašin wo hidari ni mukeru. Fotku namířím směrem nalevo.mix
私はその奨学金を申し込むつもりです。 wataši ha sono šougakukin wo moušikomu cumori desu. Hodlám zažádat o to stipendium.gakkou
私は揺り篭を揺らしている。 wataši ha jurikago wo jurašiteiru. Houpu kolébku.mix
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
私は馬鹿です。 wataši ha baka desu . Jsem blbec.baka
私は大学生です。 watašihadaigakuseidesu. Jsem student vysoké školy.kaiwa
私妊娠してるの。 wataši ninšin šiteru no. Jsem těhotná.ai
友達は私にプレゼントをくれます。 tomodači ha wataši ni purezento wo kuremasu. Kamarád mi dá dárek.mix
最終的、私の講演のまとめ。 saišuuteki,wataši no kouen no matome. Konečně, závěr mojí přednášky.math
家を建てるため、私と建築家は沢山のやり取りをしました。 ie wo tateru tame,wataši to kenčikuka ha takusan no jaritori wo šimašita. Kvůli stavbě domu jsme s architektem hodně komunikovali.mix
私は那須さんと仲がいい。 wataši ha nasu san to naka ga ii. Mám dobrý vztah s panem Nasu.mix
私は学歴が高い。 wataši ha gakureki ga takai. Mám vysoké vzdělání.mix
私のホバークラフトは鰻でいっぱいです。 wataši no hoba-kurafuto ha unagi de ippai desu. Mé vznášedlo je plné úhořů.baka
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
私の家は墓場のように静かです。 wataši no ie ha hakaba nojouni šizuka desu. Můj dům je tichý jako hřbitov.baka, uchi
私の部屋はマンションの一階にあります。 wataši no heja ha manšon no ikkai ni arimasu. Můj pokoj je v prvním patře v bytovce.heya
私の趣味は君のとは違う。 wataši no šumi ha kimi no to ha čigau. Můj vkus se od tvého liší.mix
私の生活が楽だ。 wataši no seikacu ga raku da. Můj život je lehký.mix
私は馬鹿だと思います。 wataši ha baka da to omoimasu. Myslím, že jsem blbec.mix
彼は私をわざと蹴った。 kare ha wataši wo wazato ketta. Nakopnul mě naschvál.mix
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
この仕事、私にやらせていただけませんか。 kono šigoto,wataši nijarasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu práci udělat?mix
私は息子をバスで立たせました。 wataši ha musuko wo basu de tatasemašita. Nechal jsem syna v autobuse vstát.mix
私は髭を生やすつもりです。 wataši ha hige wo hajasucumori desu. Nechám si narůst vousy.mix
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
私は歴史に興味がない。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga nai. Nemám zájem o historii.mix
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
彼女は私より三つ年上です。 kanodžo ha wataši jori miccu tošiue desu. Ona je o tři roky starší než já.mix
私はごみを燃やしている。 wataši ha gomi wo mojašiteiru. Pálím odpad.mix
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
私は田中さんに大阪城へ連れて行ってもらいました。 wataši ha tanaka san ni oosaka džou he cureteitte moraimašita. Pan Tanaka mě vzal na Ósacký hrad.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
私は友情を深めた。 wataši ha juudžou wo fukameta. Prohloubil jsem přátelství.mix
次は私の番だ。 cugi ha wataši no ban da. Příště jsem na řadě já.mix
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
私は財布を落とした。 wataši ha saifu wo otošita. Shodil jsem peněženku.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
私はその意見に賛成する。 wataši ha sono iken ni sansei suru. Souhlasím s tím nápadem.mix
私はその提案に賛成だ。 wataši ha sono teian ni sansei da. Souhlasím s tím návrhem.mix
この帽子は私には派手すぎる。 kono bouši ha wataši ni ha hade sugiru. Ta čepice je pro mě moc extravagantní.fuku
私は今月千円しか持っていない、でもこれで間に合わせなくてはいけない。 wataši ha kongecu sen'en šika motteinai,demo kore de maniawasenakute ha ikenai. Tento měsíc mám jen 1000 jenů, ale musím si s tím vystačit.mix
私は今週会社の友達に会わなければなりません。 wataši ha konšuu kaiša no tomodači ni awanakereba narimasen. Tento týden se musím setkat s kamarádem z firmy.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
これは私がほしい財布です。 koreha wataši ga hošii saifu desu. To je peněženka, kterou chci.mix
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
これは私が使うペンです。 kore ha wataši ga cukau pen desu. Toto je pero, které používám.mix
私は先生に勉強をさせられました。 wataši ha sensei ni benkjou wo saseraremašita. Učitel mi nařídil, abych studoval.gakkou
先生は私に鉛筆をもらいました。 sensei ha wataši ni enpicu wo moraimašita. Učitel ode mne dostal tužku.mix
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
それなら、私と競走をしましょう。 sorenara,wataši to kjousou wo šimašou. V tom případě si se mnou dej závod.usagitokame
私は計算が苦手です。 wataši ha keisan ga nigate desu. Ve výpočtech jsem slabý.mix
私は神を信じる。 wataši ha kami wo šindžiru. Věřím v boha.kami
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
私は仕事を始める。 wataši ha šigoto wo hadžimeru. Začnu s prací.mix
私は歴史に興味がある。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga aru. Zajímám se o historii.mix
私は窓を閉めた。 wataši ha mado wo šimeta. Zavřel jsem okno.mix
私はチェコ語の力が伸びました。 wataši ha čekogo no čikara ga nobimašita. Zlepšil jsem si češtinu.mix
私はアイロンで洋服の皺を伸ばす。 wataši ha airon de joufuku no šiwa wo nobasu. Žehličkou jsem narovnal záhyby na oblečení.mix
podobat se, padělat, imitovať, vhodný
似
Čtení:
dži, ni.ru, hi.ru, nita
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 5 JIS: 15223
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
酷似 kokudži být úplně podobnýsuru
真似 mane mimikasuru
相似 soudži mít stejný tvar, podobnostsuru
似せる niseru napodobovat, imitovatichidan, jlpt3, verb, vtrans
似合う niau pasovat, souhlasit, být podobnýgodan, jlpt3, verb, vintrans
似顔絵 nigaoe portrétmix
似る niru vypadat jako, připomínat, podobat se, být podobnýichidan, jlpt3, jlpt4, verb, vintrans
近似値 kindžiči zaokrouhlené číslomix
společnost, firma, kancelář, sdružení, svatyně
社
Čtení:
ša, jaširo, koso
Hlavní radikál: 示 (113) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 15442
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
会社員 kaišain administrativní pracovník shigoto
株式会社 kabušikikaiša akciová společnostshigoto
派遣社員 hakenšain brigádníkshigoto
旅行会社 rjokougaiša cestovní kancelářryokou
社会者 šakaiša člen společnosti
会社 kaiša firma, společnostjlpt5, leda1, shigoto
入社 njuuša nástup do firmy, získání místa ve firměleda1, shigoto
日本電信電話株式会社 nippondenšindenwakabušikigaiša NTT, Japonská telegrafní a telefonní společnostnamae
退社 taiša odchod (z práce domů/z firmy natrvalo)suru
新聞社 šinbunša redakcejlpt4
民間会社 minkankaiša soukromá společnost, soukromá firmamix
有限会社 juugenkaiša společnost s ručením omezenýmshigoto
社会 šakai společnost, společenstvíjlpt4, leda1
高齢化社会 koureikašakai stárnoucí společnostmix
靖国神社 jasukunidžindža svatyně Jasukunimix
社長 šačou šéf firmy, ředitel firmyjlpt4, leda1, shigoto
神社 džindža šintoistická svatynějlpt4, kami, leda1
神社神道 džindžašintou šintoistická svatyněkami
jaširo šintoistická svatyněkami, leda1
入社する njuušasuru vstoupit do firmyshigoto, suru, verb
今日、会社の人との面接があります。 kjou,kaiša no hito to no mensecu ga arimasu. Dnes mám pohovor s lidmi z firmy.mix
会社から給料をもらった。 kaiša kara kjuurjou wo moratta. Dostal jsem od firmy plat.mix
会社が倒産した。 kaiša ga tousan šita. Firma zkrachovala.shigoto
長年勤めた会社を退職するつもりです。 naganen cutome ta kaiša wo taišoku suru cumori desu. Mám v plánu odejít z firmy, kde jsem dlouhá léta pracoval.shigoto
私は今週会社の友達に会わなければなりません。 wataši ha konšuu kaiša no tomodači ni awanakereba narimasen. Tento týden se musím setkat s kamarádem z firmy.mix
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
旅行会社に就職しました。 rjokougaiša ni šuušoku šimašita . Zaměstnali mě v cestovní kanceláři.mix
auto, vůz
車
Čtení:
ša, kuruma, kura, kuroma
Hlavní radikál: 車 (159) Radikály:
Zjednodušený: 车 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 15446
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
救急車 kjuukjuuša ambulance byouki, ryokou
電気自動車 denkidžidouša auto na elektrický pohon, elektromobildenki, ryokou
kuruma auto, vozidlojlpt5, leda1, ryokou
自動車 džidouša automobil, autojlpt5, leda1, ryokou
自転車屋 džitenšaja cykloobchodmise
ワゴン車 wagonša dodávka, menší náklaďákmix
二等車 nitouša druhá třídaryokou
電気機関車 denkikikanša elektrická lokomotivamix
車庫 šako garážmix
消防車 šoubouša hasičská stříkačka (hasičské auto)ryokou
自転車 džitenša jízdní kolo, bicykljlpt5, leda1, ryokou
猫車 nekoguruma kolečko, trakařmix
糸車 itoguruma kolovrátekleda1
馬車 baša koňský povoz, kočár tažený koňmileda1, ryokou
香車 kjouša KopiníkShogi
喫煙車 kicuenša kuřácký vagónryokou
貨車 kaša nákladní vagónmix
貨物列車 kamocuretša nákladní vlakmix
電車に乗る denšaninoru nastoupit do vlaku, jet vlakemgodan, verb
禁煙車 kin'enša nekuřácký vagónryokou
新車 šinša nové automix
装甲車 soukouša obrněný vůzmix
中古車 čuukoša ojeté auto, auto z druhé rukyleda1
乗車券 džoušaken osobní lístekryokou
列車 retša osobní vlak (zastávkový)jlpt3, ryokou
各駅停車 kakuekiteiša osobní vlak (zastavuje všude)ryokou
乗用車 džoujouša osobní vozidlo
歯車 haguruma ozubené kololeda1
駐車場 čuušadžou parkovištějlpt4, leda1, ryokou
月極駐車場 cukigimečuušadžou parkoviště za měsíční poplatekmix
汽車 kiša parní vlakjlpt4, ryokou
有料駐車場 juurjoučuušadžou placené parkovištěmix
霊柩車 reikjuuša pohřební vůzmix
肩車 kataguruma posadit si dítě na ramenamix
終電車 šuudenša poslední noční vlakleda1
最終電車 saišuudenša poslední vlak dneryokou
グリーン車 guri-nša první třída (green car)ryokou
人力車 džinrikiša rikša leda1, ryokou
観覧車 kanranša ruské kolomix
専用駐車場 sen'joučuušadžou soukromé parkovištěmix
寝台車 šindaiša spací vagónryokou
軍車 gunša tanksensou
三輪車 sanrinša tříkolka ryokou
車内 šanai uvnitř dopravního prostředkumix
風車 fuuša větrný mlýnleda1
風車 kazaguruma větrný mlýn, větrníkleda1
飛車 hiša VěžShogi
電車 denša vlak (elektrický), tramvajjlpt5, leda1, ryokou
上り列車 noboriretša vlak do metropolejlpt3
車掌 šašou vlakvedoucíryokou, shigoto
水車 suiša vodní mlýnmix
車両 šarjou vůz, vagónryokou
電車を降りる tenša wo oriru vystoupit z vlakuryokou
駐車禁止 čuušakinši zákaz parkovánímix
山道に車が連なっている jamamičinikurumagacuranatteiru Autá idú v kolóne po horskej ceste.
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita Išli sme na bicykloch v rade za sebov.
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
道が車で詰まっている mičigakurumadecumatteiru Cesta je upchatá autami.
混んだ電車 kondadenša preplnený vlak
車が壊れたから、直しに行った。 kuruma ga kowareta kara,naoši ni itta. Jel jsem opravit auto, protože se rozbilo.mix
車を運転しますか。 kuruma wo untenšimasuka. Jezdíte autem?ryokou
自転車を上げたら、どこに行きますか。 džitenša wo agetara,doko ni ikimasu ka. Když ti dá kolo, kam pojedeš?mix
この車を買ったのは失敗でした。 kono kuruma wo katta no ha šippai dešita. Koupit tohle auto byla chyba.mix
車で行ってもいいですか? kuruma de itte mo ii desuka? Mohu jet autem?ryokou
電車のドアを開くことが出来ませんでした。 denša no doa wo hiraku koto ga dekima sendešita. Nedokázal jsem otevřít dveře ve vlaku.ryokou
しばらくここに車を止めさせていただけませんか。 šibaraku koko ni kuruma wo tomesasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu na chvíli zaparkovat auto?mix
電車で突然腕を掴まれてびっくりした。 denša de tocuzen ude wo cukamarete bikkuri šita. Někdo mě ve vlaku najednou chytl za ruku, což mě překvapilo.mix
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
車を道の脇に近づけた。 kuruma wo miči no waki ni čikadzuketa. Přiblížil jsem auto k okraji silnice.mix
君の車に乗せてください。 kimi no kuruma ni nosete kudasai. Svez mě (tam) svým autem, prosím.mix
トヨタは最近この車をテレビで宣伝しています。 tojota ha saikin kono kuruma wo terebi de senden šiteimasu. Toyota poslední dobou propaguje toto auto v televizi.mix
自転車を盗まれたので、警察を届けました。 džitenša wo nusumareta no de,keisacu wo todokemašita. Ukradli mi kolo, tak jsem to nahlásil policii.mix
日本では、車は道路の左側を走る。 日本 de ha,kuruma ha douro no hidarigawa wo haširu. V Japonsku jezdí auta po levé straně silnice.mix
道がすぐ分かりましたか。ええ、先生に車で連れて来ていただきました。 miči ga sugu wakarimašitaka.ee,sensei ni kuruma de curete kite itadakimašita. Věděl jste cestu hned? Ano, učitel mě tam doprovodil.mix
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
車窓から沢山の向日葵が見えました。 šasou kara takusan no himawari ga miemašita. Z okna vlaku jsem viděl spoustu slunečnic.mix
současný stav, podmínky, okolnosti, podoba, vzhled
状
Čtení:
džou
Hlavní radikál: 爿 (90) Radikály:
Tradiční: 狀 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 5 JIS: 15989
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
賞状 šoudžou diplom
書状 šodžou dopismix
線状 sendžou lineárnímix
招待状 šoutaidžou psaná pozvánkamix
原状 gendžou původní stavmix
状況 džoukjou situacemix
現状 gendžou současný stavmix
状態 džoutai stav, situacejlpt3
状態動詞 džoutaidouši stavové slovesobunpou
状態変数 džoutaihensuu stavový prostormix
症状 šoudžou symptomy, příznakyjlpt3
pomoci, zachránit, pomáhat
助
Čtení:
džo, tasu.keru, tasu.karu, su.keru, suke
Hlavní radikál: 力 (19) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 3 JIS: 15733
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
助成金 džoseikin dotacemix
助数詞 džosuuši numerativbunpou, counter
助詞 džoši partikulebunpou
援助 endžo podporasuru
助成 džosei pomoc, asistencesuru
助言 džogen radasuru
補助的 hodžoteki vedlejší, pomocnýmix
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
助ける tasukeru zachránitichidan, jlpt3, verb, vtrans
助かる tasukaru zachránit se, přežít, být zachráněngodan, jlpt3, verb, vintrans
道で倒れている人を助けた。 miči de taoreteiru hito wo tasuketa. Pomohl jsem člověku, který upadl na ulici.mix
poprvé, začátek
初
Čtení:
šo, hadži.me, hadži.mete, hacu, hacu-, ui-, -so.meru, -zo.me, ši, hat
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 15721
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
初夏 šoka časné létoleda1, toki
初めに hadžimeni na začátekjlpt5
初耳 hacumimi novinka, nová zprávaleda1
初期値 šokiči počáteční hodnotamix
初期条件 šokidžouken počáteční podmínkamath
初期値問題 šokiči mondai počáteční úlohamath
初めて hadžimete poprvéjlpt5, mix
最初 saišo poprvé, první, počátečníjlpt3, jlpt4
初釜 hacugama první čajový obřad v rocemix
初詣 hacumoude první návštěva svatyně v Novém rocesuru
初夢 hacujume první sen v rokumix
初対面 šotaimen první setkánímix
初雪 hacujuki první sníhtenki
最初の一週間 saišo no itšuukan první týdentoki
初演 šoen první vystoupení, představení, rolesuru
初体験 šotaiken první zkušenost, první sexuální zkušenostmix
新婚初夜 šinkonšoja svatební nocmix
初め hadžime začátekmix
初春 šošun začátek jaratoki
初める someru začítichidan, verb
初級 šokjuu základní úroveňmix
年の初めに一年の計画を立てる。 toši no hadžime ni ičinen no keikaku wo tateru. Na začátku roku vytvoříme roční plán.mix
最初に平仮名を、次に片仮名を勉強した。 saišo ni hiragana wo,cugi ni katakana wo benkjou šita. Nejdřív jsem se naučil hiraganu, potom katakanu.mix
最初、きちんとシャワーを浴びなくてはいけません。 saišo,kičinto šawa- wo abinakute ha ikemasen. Nejprve se člověk musí důkladně osprchovat.onsen
日本に来たばかりのころ、最初は何も分からなかった。 nihon ni kita bakari no koro,saišo ha nanimo wakaranakatta. Těsně po tom, co jsem přijel do Japonska, jsem ničemu nerozuměl.mix
bydlet, přebývat, žít, obývat
住
Čtení:
džuu, džuu, čuu, su.mu, su.mau, -zu.mai, ši, džu, sumi
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 3 JIS: 15675
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
住所 džuušo adresajlpt4, leda1
住まい sumai bydlení, dům, adresasuru
住む sumu bydlet, žít, sídlit, obývatgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
居住 kjodžuu bydlištěsuru
在住 zaidžuu bydliště, bydletsuru
住宅 džuutaku dům, obydlíleda1, uchi
移住 idžuu migraceleda1, suru
住居 džuukjo obytný dům, rezidenceleda1, suru
住人 džuunin obyvatelleda1
住民 džuumin obyvatelstvo, populaceleda1
住み心地 sumigokoči pohodlné bydleníleda1
住まう sumau žít, bydlet, obývatgodan, leda1, verb, vintrans
日本語が上手になってから、日本に住んでみたいです。 nihongo ga džouzu ni natte kara,nihon ni sunde mitai desu. Až budu umět dobře japonsky, chtěl bych zkusit žít v Japonsku.mix
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
「おばあちゃんはどこに住んでいますか」と狼が聞きました。 「obaačan ha doko ni sundeimasuka」 to ookami ga kikimašita. Kde babička bydlí, zeptal se vlk.akazukinchan
熊は山に住む。 kuma ha jama ni sumu. Medvěd žije v horách.baka, doubutsu
この記事によると、日本に住む外国人が増えているそうです。 kono kidži nijoruto,nihon ni sumu gaikokudžin ga fueteiru sou desu. Podle toho článku prý roste počet cizinců žijících v Japonsku.mix
お金がないので、橋の下に住んでいます。 okane ga nai node,haši no šita ni sundeimasu. Protože nemám peníze, bydlím pod mostem.uchi
「知らないの?森の向こう、湖のそばにある小さい家に一人で住んでいるのよ。」 「širanaino? mori no mukou,mizuumi no soba ni aru čiisai uči ni hitori de sundeiru no jo.」 To nevíš? Žije v malém domku u jezera za lesem.akazukinchan
住所を変わった場合は、すぐに学校に届けてください。 džuušo wo kawa tta baai ha , suguni gakkou ni todoke tekudasai . V případě, že změníte adresu, okamžitě informujte školu.mix
お母さんと小さい家に住んでいました。 okaasan to čiisai uči ni sundeimašita. Žila s maminkou v malém domku.akazukinchan
záloha, předmět
臣
Čtení:
šin, džin, omi, taka, to, tomi, mi
Hlavní radikál: 臣 (131) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 4 JIS: 16195
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
総理大臣 souridaidžin miniserský předseda, premiérseiji
文部大臣 monbudaidžin ministr školství
大臣 daidžin ministr, mocný pán (hist.)mix
家臣 kašin vazal rodumix
重臣 džuušin vazal ve vysoké funkcimix
déšť
雨
Čtení:
u, ame, ama-, -same
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 12587
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
豪雨 gouu heavy rain, cloudburst, downpourmix
ame déšťjlpt5, leda1, tenki
五月雨 samidare déšť v období dešťůmix
雨天 uten deštivé počasímix
雨傘 amagasa deštníkfuku
雨の一滴 amenoitteki dešťová kapkatenki
雨水 amamizu dešťová vodaleda1, shizen
雨雲 amagumo dešťové mrakyleda1, shizen, tenki
降雨 kouu dešťové srážkymix
長雨 nagaame dlouhotrvající deštivé počasíleda1, shizen, tenki
雨模様 amemojou ikony pro srážky na meteorologické mapěleda1
時雨 šigure mrholení na podzimmix
雨男 ameotoko muž, jehož přítomnost způsobuje déšťmix
梅雨 cuju období dešťů, déšť v období dešťůjlpt3, tenki
雨戸 amado okeniceleda1
雨合羽 amegappa pláštěnkafuku
大雨 ooame silný déšťleda1, shizen
雨宿り amajadori úkryt před deštěmleda1, suru
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
梅雨入り cujuiri začátek deštivého obdobísuru
今夜は雨があがって月が輝くだろう kon'jahaamegaagattecukigakagajakudarou Zdá sa, že dnes v noci prestane pršať a bude svietiť mesiac.
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
雪が雨と混じって降っている jukigaametomadžittefutteiru Padá sneh s dažďom.
雨で川の水が増えそうだ amedekawanomizugafuesouda Kvôli dažďu pribudne voda v rieke.
雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki
雨が降ったら、行きません。 ame ga futtara,ikimasen. Když bude pršet, nepůjdu.mix
梅雨が明ける。 cuju ga akeru. Období dešťů končí.tenki
梅雨に入る。 cuju ni hairu. Období dešťů začíná.tenki
雨で服が汚れた。 ame de fuku ga jogoreta. Oblečení se zašpinilo deštěm.fuku
6月から7月までは梅雨の時期です。 6gacu kara 7gacu made ha cuju no džiki desu. Od června do července je období dešťů.tenki
雨が降っています。 ame ga futteimasu. Prší. tenki
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
梅雨の時期は黴が生えやすい。 cuju no džiki ha kabi ga hae jasui. V období dešťů se plísně lehce rozrostou.mix
plavat
泳
Čtení:
ei, ojo.gu
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 12619
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
水泳 suiei plaváníjlpt4, leda1, sport
遊泳 juuei plavánísuru
泳ぐ ojogu plavatgodan, jlpt5, sport, verb, vintrans
泳法 eihou plavecký stylmix
平泳ぎ hiraojogi prsa (plavecký styl)leda1, sport
背泳 haiei znak (plavání)sport
泳ぎ方 ojogikata způsob plavání, plavecký styljlpt4, sport
川で泳がないほうがいいです。 kawa de ojoganai hougaii desu. Neměl bys plavat v řece.mix
Anglie, Anglický
英
Čtení:
ei, hanabusa, a, ai, e, suguru, hana, hi, hide, joši, ra
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 4 JIS: 12625
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
和製英語 waseieigo anglická slova v japonštiněmix
英語 eigo angličtinagakkou, jlpt5
英国人 eikokudžin Brit, Angličanmix
英雄 eijuu hrdinasensou
彼は英国文化についての知識 を 深める ため に 英国 へ 行った。 kareha eikoku bunka nicuite no čišiki wo fukame rutameni eikoku he itta. Jel do Anglie, aby si prohloubil znalosti její kultury.mix
僕は歌を英語からチェコ語に訳しました。 boku ha uta wo eigo kara čekogo ni jakušimašita. Přeložil jsem píseň z angličtiny do češtiny.mix
hodnota, cena
価
Čtení:
ka, ke, atai
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály: 西
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 5 JIS: 12865
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
価格 kakaku cenamix
地価 čika cena pozemkumix
物価 bukka ceny, ceny zbožíjlpt3
atai hodnota, cenamix
価値 kači hodnota, význam, cenamix
価値観 kačikan hodnoty (např. morální, smysl pro hodnotu)mix
高価な koukana nákladný, drahýadj
安価 anka nízká cenaleda1
評価 hjouka oceněnímix
チェコに比べて日本は物価が高い čekonikurabetenihonhabukkagatakai V porovnaní s Českom sú ceny tovaru v Japonsku vyššie.
plodit, odměnit, starat se, dosáhnout, dokončit, uspět
果
Čtení:
ka, ha.tasu, hata.su, -ha.tasu, ha.teru, -ha.teru, ha.te, mi
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 4 JIS: 12876
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
果報 kahou dobrá zprávamix
成果 seika dobrý výsledekmix
果たす hatasu dokončitgodan, verb, vtrans
ドップラー効果 doppura-kouka Dopplerův efektmix
効果 kouka efektjlpt3
無花果 ičidžiku fíkryouri, shokubutsu
トケイソウの果実 tokuisounokadžicu granadillashokubutsu
果て hate konec, kraj, limit, extrémmix
果物 kudamono ovocejlpt5, ryouri
果実 kadžicu ovocemix
果物屋 kudamonoja ovocnářství, obchod s ovocemmise
圧電効果 acudenkouka piezoelektrický jevmix
果たして hatašite podle očakávánímix
因果 inga příčina a následekmix
温室効果 onšicukouka skleníkový efektmix
果物の皮 kudamono no kawa slupka ovocemix
効果的 koukateki účinnýmix
結果 kekka výsledky, výsledekjlpt3, math
バナナ以外果物が好きです。 banana igai kudamono ga suki desu. Mám rád ovoce kromě banánů.ryouri
tah štětcem, malba
画
Čtení:
ga, kaku, e, kai, ega.ku, kaku.suru, kagi.ru, hakarigoto, haka.ru
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 12904
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
区画 kukaku dělení, rozděleníleda1
映画 eiga film
映画音楽 eigaongaku filmová hudbaongaku
印画紙 ingaši fotografický papírsuru
日本画 nihonga japonská malbamix
映画館 eigakan kinojlpt5, mise
図画 zuga kresbaadj, leda1
漫画家 mangaka kreslíř komiksůshigoto
画家 gaka malířshigoto
画く kaku malovat, kreslitgodan, verb, vtrans
漫画 manga mangajlpt4
音楽映画 ongakueiga muzikál (film)ongaku
画商 gašou obchodník s uměnímshigoto
画像 gazou obrázek, obraz, portrétmix
画面 gamen obrazovka, monitorjlpt3
計画 keikaku plánjlpt3, jlpt4
計画する keikakusuru plánovatjlpt4, suru, verb
画数 kakusuu počet tahůbunpou
肖像画 šouzouga portrétmix
画期的 kakkiteki průlomovýmix
計画通り keikakudoori přesně podle keikaku (plánu)mix
自画自賛 džigadžisan sebechválasuru
kaku tah (u kanji znaků)counter
録画 rokuga video záznamjlpt3, suru
動画 douga video, animace, filmsuru
画像処理 gazoušori zpracování obrazu (image processing)mix
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
昨日見た映画が長かったです。 kinou mita eiga ga nagakatta desu. Film, který jsem včera viděl, byl dlouhý.mix
実験の失敗で、計画は中止になった。 džikken no šippai de,keikaku ha čuuši ni natta. Kvůli neúspěšnému pokusu plán v průběhu selhal.mix
年の初めに一年の計画を立てる。 toši no hadžime ni ičinen no keikaku wo tateru. Na začátku roku vytvoříme roční plán.mix
計画が失敗しました。 keikaku ga šippai šimašita. Plán selhal.mix
夏休みには富士山に登ろうと計画している。 nacujasumi ni ha fudžisan ni noborou to keikaku šiteiru. Plánuji, že o letních prázdninách vylezeme na horu Fudži.mix
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
来年の計画を立てました。 rainen no keikaku wo tatemašita. Sestavil jsem plán na příští rok.mix
この映画は最高に面白い。 kono eiga ha saikou ni omoširoi. Tento film je velmi zajímavý.mix
studovat, učit se, věda
学
Čtení:
gaku, mana.bu, taka, nori
Hlavní radikál: 子 (39) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 13144
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
学芸 gakugei arts and sciences, liberal artsmix
休学 kjuugaku absence ve školegakkou
大学卒 daigakusocu absolvovat na univerzitě mix
学会 gakkai akademická konferencegakkou
学位 gakui akademický titulmix
台数学 daisuugaku algebraleda1, math
人類学 džinruigaku antropologiegakkou
応用数学 oujousuugaku aplikovaná matematikamath
考古学者 koukogakuša archeologshigoto
考古学 koukogaku archeologiemix
天文学 tenmongaku astronomiemix
学士 gakuši bakalář (vědecký titul)gakkou
生涯学習 šougaigakušuu celoživotní vzdělávánímix
チェコ技術大学 čeko gidžucu daigaku České Vysoké Učení Technickénamae
純粋数学 džunsuisuugaku čistá matematikamath
学歴をつける。 gakureki wocukeru. Dát vzdělání.mix
微分学 bibungaku diferenciální početmath
通学 cuugaku dojíždění do školygakkou, ryokou
二学期 nigakki druhý semestrgakkou, leda1, toki
経済学 keizaigaku ekonomiemix
民族学 minzokugaku etnologie, národovědamix
語源学 gogengaku etymologiemix
見学 kengaku exkurze, prohlídkaleda1, mix
哲学者 tecugakuša filozofmix
哲学 tecugaku filozofiemix
民俗学 minzokugaku folkloristikamix
音韻学 on'ingaku fonetikabunpou
物理学者 bucurigakuša fyzikshigoto
幾何学 kikagaku geometrieleda1, math
化学方程式 kagakuhouteišiki chemická rovnicekagaku, math
化学 kagaku chemiegakkou, kagaku, leda1
積分学 sekibungaku integrální početmath
学部 gakubu katedra (na VŠ)jlpt4
学科 gakka katedra, předmět studiagakkou
向学心 kougakušin láska (tíhnutí) ke studiuleda1
医学部 igakubu lékařská fakultamix
医学 igaku lékařské vědyjlpt4
口承文学 koušoubungaku lidová slovesnost (ústní)mix
言語学者 gengogakuša lingvista, jazykovědecbunpou
言語学 gengogaku lingvistikabunpou, leda1
文学作品 bungakusakuhin literární dílomix
文学 bungaku literaturagakkou, jlpt3, jlpt4
微積分学 bisekibungaku matematická analýzamath
数学モデル suugakumoderu matematický modelmath
数学 suugaku matematikagakkou, jlpt4, math
流体力学 rjuutairikigaku mechanika tekutinmix
学食 gakušoku menzagakkou
気象学 kišougaku meteorologietenki
文部科学省 monbukagakušou Ministerstvo školství, vědy, kultury a sportumix
文部科学相 monbukagakušou ministr školstvímix
神話学 šinwagaku mytologiemix
国文学 kokubungaku národní literaturaleda1
進学 šingaku nastoupení do vyššího stupně školy (např. na univerzitu)jlpt3, suru
入学する njuugakusuru nastoupit do školyjlpt4, suru, verb
入学 njuugaku nástup do školy, imatrikulacegakkou, jlpt4, leda1
非科学的な hikagakuteki na nevědeckýmix
蘭学 rangaku nizozemská (západní) vědamix
退学 taigaku odstoupení ze školygakkou, jlpt3
光学 kougaku optikamix
大学院生 daigakuinsei postgraduální student, student doktorského programumix
実学 džicugaku praktické vědymix
学生証 gakuseišou průkaz studentagakkou
入学試験 njuugakušiken přijímací zkouškagakkou
理学部 rigakubu přírodovědecká fakultagakkou
学長 gakučou rektormix
学年 gakunen ročník, školní rokgakkou, leda1
独学 dokugaku samostudiumsuru
学期 gakki semestrgakkou
入学式 njuugakušiki slavnosti při přijímání nových studentůmix
私学 šigaku soukromá školamix
私立大学 širicudaigaku soukromá univerzitagakkou
州立大学 šuuricudaigaku státní univerzitamix
奨学金 šougakukin stipendiumgakkou
工学 kougaku strojírenstvímix
高等学校 koutougakkou střední školagakkou, jlpt4
学生 gakusei studentgakkou, jlpt5, leda1, shigoto
学習者 gakušuuša studentgakkou
史学 šigaku studium historiegakkou
語学 gogaku studium jazykabunpou, gakkou
学習 gakušuu studium, učení segakkou, leda1
学校 gakkou školagakkou, jlpt5, leda1
小学生 šougakusei školák, žák (1. stupeň ZŠ)gakkou, leda1
学費 gakuhi školnémix
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
学生服 gakuseifuku školní uniformafuku, gakkou
学説 gakusecu teoriemix
学級 gakkjuu třída, ročníkgakkou, leda1
学問 gakumon učení se, studium, vědaleda1, suru
学ぶ manabu učit segakkou, godan, leda1, verb
総合大学 sougoudaigaku univerzitamix
大学 daigaku univerzita, vysoká školagakkou, jlpt5, leda1
科学 kagaku vědajlpt4
学術 gakudžucu věda a umění, vzdělanostmix
科学者 kagakuša vědecshigoto
学者 gakuša vědecadj, leda1
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
公開留学生 koukairjuugakusei výměnný zahraniční studentgakkou
高学歴 kougakureki vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělánímix
大学生 daigakusei vysokoškolákgakkou, jlpt4, shigoto
学歴 gakureki vzdělání, akademické zázemíjlpt3
skála, valoun, útes
岩
Čtení:
gan, iwa
Hlavní radikál: 山 (46) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 13412
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
天岩戸 amanoiwato Ama no Iwato, Jeskyně bohyně Sluncekami
岩燕 iwacubame jiřičkadoubutsu
岩塩 iwašio; gan'en kamenná sůlmix
溶岩 jougan lávaleda1
岩手県 iwateken prefektura Iwatenamae
iwa skála (balvan)kagaku, leda1, shizen
岩石 ganseki skála (látka), kámen, balvankagaku, leda1, shizen
岩山 iwajama skalnatá horaleda1, shizen
岩場 iwaba skalnaté místoleda1
岩陰 iwakage stín za skálouleda1
凝灰岩 gjoukaigan tufmix
石灰岩 sekkaigan vápeneckagaku, shizen
火山岩 kazangan vyvřelá horninaleda1
modlit se, přát si
祈
Čtení:
ki, ino.ru, nori, rei
Hlavní radikál: 示 (113) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 8 JIS: 13607
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
祈る inoru modlit segodan, jlpt3, jlpt4, kami, verb, vtrans
祈り求める inorimotomeru modlit se (za co)ichidan, verb
祈願 kigan modlit se k bohusuru
手を合わせて祈りました。 te wo awasete inorimašita. Sepnul jsem ruce a modlil jsem se.mix
hlavní město, 10^16
京
Čtení:
kjou, kei, kin, mijako, taka
Hlavní radikál: 亠 (8) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 13694
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
一京 ičikjou deset trilionůmix
平安京 heiankjou Heiankjó (starý název Kjóta)leda1, namae
mijako hlavní městomix
上京 džoukjou jít do hlavního městasuru
京都 kjouto Kjótoleda1, namae
百京 hjakukjou kvadrilionmix
東京都 toukjouto metropole Tokionamae
京都府 kjoutofu prefektura Kjótonamae
東京 toukjou Tokioleda1, namae
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
趣味は犬を飼うことですが、東京ではちょっと難しいです。 šumi ha inu wo kau koto desuga,toukjou de ha čotto muzukašii desu. Jejím koníčkem je chování psa, ale v Tokiu je to těžké.byousha
先週、京都を観光して回った。 senšuu,kjouto wo kankou šite mawatta. Minulý týden jsem se v Kjótu motal po památkách.mix
山下さんは東京の出身です。 jamašita san ha toukjou no šutšin desu. Pan Jamašita pochází s Tokia.mix
vychovat, vyrůst, týl
育
Čtení:
iku, soda.cu, soda.či, soda.teru, haguku.mu, jasu
Hlavní radikál: 肉 (130) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 12393
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
飼育 šiiku chovat (zvíře)suru
保育士 hoikuši chůvajlpt3
保育園 hoikuen jeslejlpt3
育児 ikudži péče o dětisuru
教育者 kjouikuša pedagogmix
育む hagukumu pěstovat, starat se (o zvíře)godan, verb, vtrans
義務教育 gimukjouiku povinná školní docházkamix
育つ sodacu růst, školit, vyučit, vyškolitgodan, jlpt3, verb, vintrans
教育体制 kjouikutaisei systém vzdělávánígakkou
体育 taiiku tělesná výchovagakkou, leda1, sport
体育館 taiikukan tělocvičnagakkou
島育ち šimasodači výchova/vyrůstání na ostrověleda1
育てる sodateru vychovávatichidan, jlpt3, jlpt4, verb, vtrans
教育 kjouiku vzděláníjlpt4
保健体育 hokentaiiku zdravotní a tělesná výchovabyouki, gakkou, jlpt3
předložit, nabídnout, předvést, podávat (jídlo), doprovázet
供
Čtení:
kjou, ku, kuu, gu, sona.eru, tomo, -domo
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 6 JIS: 13857
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
供物 kumocu dar bohům, zemřelým; obětinamix
子供の日 kodomonohi Den dětí (5. května)namae, toki
子供 kodomo dítěhito, jlpt5, kazoku, leda1
お供 otomo doprovodsuru
供給 kjoukjuu nabídkasuru
自供 džikjou přiznat se (na policii)suru
提供 teikjou sponzorovat (televizní pořad), poskytovatsuru
供える sonaeru věnovatichidan, verb, vtrans
子供のころの思い出 kodomo no koro no omoide vzpomínka na dětstvímix
彼女は子供の時に両親を亡くした kanodžohakodomonotokinirjoušinwonakušita Ako dieťa stratila oboch rodičov.
子供はおもちゃを買いたがっている。 kodomo ha omoča wo kaita gatteiru. Děcko (dává najevo, že) chce koupit hračku.mix
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。 kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu. Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
子供は成績がいいから、頭が良いはずです。 kodomo ha seiseki ga ii kara,atamagaii hazu desu. Dítě má dobré známky, takže bude nejspíš chytré.mix
子供は怖がって母親の手を強く握った。 kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta. Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
子供は靴の紐を結ぶことが出来ません。 kodomo ha kucu no himo wo musubu koto ga dekimasen. Dítě si nedokáže zavázat tkaničky u bot.mix
子供は庭で服を汚した。 kodomo ha niwa de fuku wo jogošita. Dítě si zašpinilo oblečení na zahradě.fuku
子供を両手でしっかりと抱く。 kodomo wo rjoute de šikkari to daku. Držet dítě pevně oběma rukama.mix
小さい子供は何にでも興味を持つ。 čiisa i kodomo ha nani ni demo kjoumi wo mocu. Malé děti mají zájem o cokoliv.mix
子供の成長を喜ぶ。 kodomo no seičou wo jorokobu. Mít radost, že děti vyrůstají.mix
子供のお尻を叩きました。 kodomo no oširi wo tatakimašita. Naplácal jsem dítěti na zadek.mix
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
子供を家にいさせます。 kodomo wo uči ni isasemasu. Přinutit dítě zůstat doma.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。 kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi. Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
Stránka: 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14