JLPT4
Datum a čas registrace: 2011-01-14 23:49:40
Počet naučených znaků: 181
Informace všeho druhu:
Seznam znaků pro JLPT úroveň 4.
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Počet naučených znaků: 181
Informace všeho druhu:
Seznam znaků pro JLPT úroveň 4.
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Naučené znaky
dusný, horký, letní vedro
暑
僕の部屋は東と南向きなので、直射日光が当たってとても暑いです。
boku no heja ha higaši to minami muki nanode,čokuša nikkou ga atatte totemo acui desu.
Můj pokoj je otočený směrem na jih a východ, takže tam svítí přímé slunce a je tam velké vedro.mix
lehký, bezvýznamný, nedůležitý
軽
pozice, místo
場
私の家は墓場のように静かです。
wataši no ie ha hakaba nojouni šizuka desu.
Můj dům je tichý jako hřbitov.baka, uchi
広場で人間と動物が交ざっていました。
hiroba de ningen to doubucu ga mazatteimašita.
Na náměstí se promíchali lidi se zvířatama.baka
お父さんの工場は２４時間稼動ですか？
otousan no koudžou ha ２４ džikan kadou desuka?
Továrna, kde pracuje tvůj táta, má 24 hodinový provoz?shigoto
住所を変わった場合は、すぐに学校に届けてください。
džuušo wo kawa tta baai ha , suguni gakkou ni todoke tekudasai .
V případě, že změníte adresu, okamžitě informujte školu.mix
「そうですか。じゃあまた。」と狼が言って、森に消えました。
「sou desuka.džaamata .」 to ookami ga itte,mori ni kiemašita.
Aha. Tak zatím, řekl vlk a zmizel v lese.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。
ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita.
Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
「知らないの？森の向こう、湖のそばにある小さい家に一人で住んでいるのよ。」
「širanaino? mori no mukou,mizuumi no soba ni aru čiisai uči ni hitori de sundeiru no jo.」
To nevíš? Žije v malém domku u jezera za lesem.akazukinchan
půjčit (někomu)
貸
鈴木さんは田中さんに本を貸してあげました。
suzuki san ha tanaka san ni hon wo kašite agemašita.
Pan Suzuki půjčil panu Tanakovi knihu.mix
krátký, krátkost, chyba, vada, slabé místo
短
猫は尻尾が短くて、可愛いです。
neko ha šippo ga midžikaku te, kawaii desu.
Kočka má krátký ocas a je roztomilá.doubutsu
obléct, dorazit, nosit, numerativ pro obleky
着
向こうの小山の麓まで、どちらが先に着くか勝負しましょう。」
mukou no kojama no fumoto made,dočira ga saki ni cuku ka šoubu šimašou.」
Dáme si souboj, kdo bude první u úpatí támhletoho kopce.usagitokame
ヨーロッパ人にはちょっと恥ずかしいですが、水着を着てはいけません。
jo-roppa džin ni ha čotto hazukašii desuga,mizugi wo kite ha ikemasen.
Evropani by se mohli trochu stydět, protože se tam nesmí nosit plavky.onsen
すぐにおばあちゃんの服に着替えて、ベッドに寝ました。
sugu ni obaačan no fuku ni kigaete,beddo ni nemašita.
Hned se převlékl do babiččiných šatů a lehl si do postele.akazukinchan
何色の下着を着けてるかは教えないけど。
naniiro no šitagi wo cuketeru ka ha ošienai kedo.
Jakou mám právě barvu spodního prádla ti ale neřeknu.ai, baka
僕がこの馬鹿Ｔシャツを着ていたら、日本人が僕を見て笑っていました。
boku ga kono baka Ｔšacu wo kiteitara,nihondžin ga boku wo mite waratteimašita.
Když jsem na sobě měl tričko BAKA a viděli mě Japonci, tak se smáli.baka
書類は速達で出しましたから、明日着くはずです。
šorui ha sokutacu de dašimašita kara,ašita cuku hazu desu.
Materiály jsem poslal expresně, takže by měly zítra dorazit.mix
黒いシャツと白いＴシャツを着ています。
kuroi šacu to široi Ｔšacu wo kiteimasu.
Na sobě má černou košili a bílé tričko.byousha1
ジャケットの下で白黒のワンピースを着ています。
džaketto no šita de širokuro no wanpi-su wo kiteimasu.
Pod kabátkem má černobílé šaty.byousha
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。
ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita.
Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
ráno, dynastie, režim, epocha, období, (Severní) Korea
朝
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。
wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu.
Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。
wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu.
Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
チェコ人が朝から夜まで飲むビールです。
čekodžin ga asa kara joru made nomu bi-ru desu.
To je pivo, které Češi pijí od rána do večera.mix
řešení, odpověď
答
「よく見えるために」と狼が答えました。
「joku mieru tame ni」 to ookami ga kotaemašita.
Abych lépe viděla, odpověděl vlk.akazukinchan
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。
「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita.
Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために！」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。
「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita.
Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
「いやだ！肉しか食べません！」と狼が答えました。
「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita.
Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
jídlo, vařená rýže
飯
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。
wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu.
Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。
wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu.
Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。
nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu.
Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
shromáždit, potkat, sejít (se), rojit se, sbíhat se
集
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。
joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu.
Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
práce, pracovat
働
怠け者なので、働きたくないです。
namakemono nanode,hatarakitakunai desu.
Protože jsem lenoch, nechci pracovat.shigoto
この人は銀行で働いていますから、金持ちです。
kono hito ha ginkou de hataraiteimasu kara,kanemoči desu.
Protože pracuje v bance, je bohatý.byousha1
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。
nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita.
V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
temnota, zmizet, stín, neformální, ztmavit, být oslepený
暗
hudba, pohodlí, klid
楽
お酒を飲んでも、楽しくなりません。
osake wo nonde mo,tanošiku narimasen.
I když budu pít alkohol, nebude to zábava.mix
test, pokus, zkouška, experiment
試
明日の試合の相手は弱そうです。
ašita no šiai no aite ha jowasou desu.
Protivník v zítřejším zápase vypadá slabě.mix
大学の試験に失敗したので、もう一度挑戦しようと思います。
daigaku no šiken ni šippai šita node, mou ičido čousen šijou to omoimasu.
Protože neuspěl u zkoušky na vysoké škole, pokusí se o to ještě jednou.gakkou
野球の試合でピッチャーが替わりました。
jakjuu no šiai de pičča- ga kawarimašita.
V baseballovém utkání se vyměnili nadhazovači.sport
Sino-, Čína
漢
何時から何時まで漢字の連取をしていたと思いますか。
nandži kara nandži made kandži no renšuu wo šiteita to omoimasuka.
Od kolika do kolika hodin si myslíš, že se učil kandži?mix
この漢字の読み方を教えて下さい。
kono kandži no jomikata wo ošiete kudasai.
Řekni mi, jak se tenhle znak čte, prosím.mix
podnikání, povolání, dovednost, výkon
業
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。
džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu.
Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
授業中に隣の人とおしゃべりしていて、先生に怒られた。
džugjoučuu ni tonari no hito to ošaberi šiteite,sensei ni ikara reta.
Během vyučování jsem si povídal se sousedem a učitel se na mě naštval.mix
来週の木曜日授業に来られますか？
raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka?
Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
僕は学校を卒業しましたから、テキストブックを妹に譲りました。
bokuha gakkou wo socugjou šimašita kara,tekisutobukku wo imouto ni juzurimašita.
Protože jsem dokončil školu, přenechal jsem učebnice mladší sestře.mix
nápad, mysl, srdce, chuť, myšlenka, touha, péče, náklonnost
意
上司に遠慮して、自分の意見が言えなかった。
džouši ni enrjo šite , džibun no iken ga ie nakatta .
Ostýchal jsem se před nadřízeným a nedokázal jsem říct vlastní názor.mix
この文章は難しくて、意味が掴みにくいです。
kono bunšou ha muzukašikute,imi ga cukami nikui desu.
Tato věta je složitá a není lehké pochopit její význam.mix
火事のときは、煙に注意して逃げて下さい。
kadži no toki ha,kemuri ni čuui šite nigete kudasai.
V případě požáru dávejte pozor na kouř a utečte.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。
wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita.
Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
vzdálený, daleko
遠
上司に遠慮して、自分の意見が言えなかった。
džouši ni enrjo šite , džibun no iken ga ie nakatta .
Ostýchal jsem se před nadřízeným a nedokázal jsem říct vlastní názor.mix
píseň, zpívat
歌
その少女たちは人気歌手に狂っている
sonošoudžotačihaninkikašunikurutteiru
Tie dievčatá sú zbláznené do populárneho speváka.
僕は歌を英語からチェコ語に訳しました。
boku ha uta wo eigo kara čekogo ni jakušimašita.
Přeložil jsem píseň z angličtiny do češtiny.mix
コンテストで優勝して、歌手になるチャンスを掴んだ。
kontesuto de juušou šite,kašu ni naru čansu wo cukanda.
Vyhrál jsem soutěž a chopil se (dostal jsem) příležitosti stát se zpěvákem.mix
zvěst, názor, teorie
説
お風呂の入り方を説明してくれました。
ofuro no hairikata wo secumeišite kuremašita .
Byl tak laskavý, že mi vysvětlil, jak se používá (japonská) vana.mix
これが正しいかどうか説明できません。
kore ga tadašii kadouka secumei dekimasen.
Nedokážu vysvětlit, jestli to je správně nebo ne.mix
退学の理由を説明してください。
taigaku no rijuu wo secumei šite kudasai.
Vysvětli mi, prosím, proč tě vyhodili ze školy.gakkou
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。
wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita.
Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
stříbro
銀
橋を渡ると、銀行は右にあります。
haši wo wataru to,ginkou ha migi ni arimasu.
Když přejdete most, banka bude napravo.mix
銀行にボーナスを貯金するつもりです。
ginkou ni bo-nasu wo čokin suru cumori desu.
Mám v plánu uložit si bonus v bance.mix
この人は銀行で働いていますから、金持ちです。
kono hito ha ginkou de hataraiteimasu kara,kanemoči desu.
Protože pracuje v bance, je bohatý.byousha1
hmota, kvalita, látka, povaha
質
人は持って生まれた性質をなかなか変えられない。
hito ha motte umareta seišicu wo nakanaka kaerarenai.
Lidé nemohou lehce změnit vlastnosti, které mají od narození.mix
この布は燃えにくい性質持っている。
kono nuno ha moenikui seišicu motteiru.
Vlastností té látky je, že špatně hoří.mix
hlava, numerativ pro velká zvířata
頭
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。
「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita.
Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために！」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。
「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita.
Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。
obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita.
Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。
akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita.
Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。
kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu.
Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
子供は成績がいいから、頭が良いはずです。
kodomo ha seiseki ga ii kara,atamagaii hazu desu.
Dítě má dobré známky, takže bude nejspíš chytré.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。
aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita.
Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。
haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita.
Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。
sono toki kara akazukinčan to jobaremašita.
Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。
gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita.
Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。
ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita.
Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。
ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita.
Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。
kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita.
To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」
「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」
To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
lék, chemikálie, smalt, střelný prach, výhoda
薬
薬を飲んだのに、風邪が治りません。
kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen.
Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
budova, dům, velký dům, palác
館
図書館の本がばらばらにおいてあります。
tošokan no hon ga barabara ni oitearimasu.
Knížky v knihovně jsou různě rozmístěné.mix
図書館では本に絵を書いてはいけません。
tošokan de ha hon ni e wo kaite ha ikemasen.
V knihovně je zakázáno kreslit obrázky do knížek.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。
tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu.
V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
rodič, důvěrnost, příbuzný, známost, rozdávač karet
親
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。
mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita.
Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
子供は怖がって母親の手を強く握った。
kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta.
Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。
kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi.
Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
téma, předmět
題
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。
maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu.
Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
教師は生徒を殴って、問題になっている。
kjouši ha seito wo nagutte,mondai ni natteiru.
Učitel udeřil žáka a je z toho problém.mix
obličej, výraz
顔
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。
wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu.
Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
ふと顔を上げると、先生と目が合ってしまった。
futo kao wo ageru to,sensei to me ga atte šimatta.
Náhodou jsem zvedl tvář a pohlédl učiteli do očí.mix
ověření, efekt, testování
験
実験の失敗で、計画は中止になった。
džikken no šippai de,keikaku ha čuuši ni natta.
Kvůli neúspěšnému pokusu plán v průběhu selhal.mix
大学の試験に失敗したので、もう一度挑戦しようと思います。
daigaku no šiken ni šippai šita node, mou ičido čousen šijou to omoimasu.
Protože neuspěl u zkoušky na vysoké škole, pokusí se o to ještě jednou.gakkou
来週の木曜日授業に来られますか？
raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka?
Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。
raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu.
Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix