HyouTei Glacier
Datum a čas registrace: 2012-06-30 19:31:27
Počet naučených znaků: 1006
Informace všeho druhu:
Kiri sute gomen
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Počet naučených znaků: 1006
Informace všeho druhu:
Kiri sute gomen
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Naučené znaky
Stránka: 1 - 2 - 3 - 4 - 5 - 6 - 7 - 8 - 9 - 10 - 11 - 12 - 13 - 14 - 15 - 16 - 17 - 18 - 19 - 20 - 21
důvod, rozmluva
論
krabice, truhla, schránka, koš, vagón
箱
značka, pečeť, otisk, zmámka, stopa, symbol, znak, obchodní značka, důkaz, upomínka, terč
標
sestavení, plést, pletenec, cop, kroutit, editace
編
výbuch, zuřit, rozčilovat se, násilí, prudkost, krutost, rozhořčení
暴
pečovat, vychovávat, pěstovat, vyvíjet, rozvíjet
養
kolo, kruh, kroužek, spojení, smyčka, numerativ pro kola
輪
lék, chemikálie, smalt, střelný prach, výhoda
薬
薬を飲んだのに、風邪が治りません。
kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen.
Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
organizovat, připravovat, ladit, tónovat, měřit, klíč (hudební)
整
勉強の前に机の上を整理する。
benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru.
Před učením si udělám pořádek na stole.mix
objem, součin, obsah, hromadit, navršit, naložit, nakupit
積
ovládat, řídit, cudnost, mravní čistota, bezúhonnost, oddanost, věrnost
操
konstruovat, stavět, postavit
築
家を建てるため、私と建築家は沢山のやり取りをしました。
ie wo tateru tame,wataši to kenčikuka ha takusan no jaritori wo šimašita.
Kvůli stavbě domu jsme s architektem hodně komunikovali.mix
cukr
糖
hlava, numerativ pro velká zvířata
頭
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。
「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita.
Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために！」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。
「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita.
Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。
obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita.
Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。
akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita.
Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。
kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu.
Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
子供は成績がいいから、頭が良いはずです。
kodomo ha seiseki ga ii kara,atamagaii hazu desu.
Dítě má dobré známky, takže bude nejspíš chytré.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。
aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita.
Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。
haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita.
Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。
sono toki kara akazukinčan to jobaremašita.
Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。
gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita.
Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。
ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita.
Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。
ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita.
Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。
kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita.
To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」
「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」
To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
hořet, planout, žhnout
燃
この布は燃えにくい性質持っている。
kono nuno ha moenikui seišicu motteiru.
Vlastností té látky je, že špatně hoří.mix
záznam, zápis
録
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。
kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita.
Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
vzbudit, být stimulován, vzkvétat
奮
ústava, zákon
憲
transport, poslat, podřízený
輸
rodič, důvěrnost, příbuzný, známost, rozdávač karet
親
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。
mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita.
Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
子供は怖がって母親の手を強く握った。
kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta.
Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。
kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi.
Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
obrana, ochrana
衛
zábava, oživit, obnovit, zájem, potěšení
興
most
橋
橋を渡ると、銀行は右にあります。
haši wo wataru to,ginkou ha migi ni arimasu.
Když přejdete most, banka bude napravo.mix
お金がないので、橋の下に住んでいます。
okane ga nai node,haši no šita ni sundeimasu.
Protože nemám peníze, bydlím pod mostem.uchi
ocel
鋼
zařízení, příležitost, záminka, stroj, letadlo
機
この販売機は百円硬貨しか使えない。
kono hanbaiki ha hjakuen kouka šika cukaenai.
Tenhle automat bere jen stojenové mincedenki
このコピー機は昨日修理したばかりです。
kono kopi-ki ha kinou šuuri šita bakari desu.
Tu kopírku jsem právě včera opravil.mix
budova, dům, velký dům, palác
館
図書館の本がばらばらにおいてあります。
tošokan no hon ga barabara ni oitearimasu.
Knížky v knihovně jsou různě rozmístěné.mix
図書館では本に絵を書いてはいけません。
tošokan de ha hon ni e wo kaite ha ikemasen.
V knihovně je zakázáno kreslit obrázky do knížek.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。
tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu.
V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
stromy, dřevo
樹
vertikální, délka, výška, požitkářský, svéhlavý
縦
násilný, rozrušit se, rozzuřený, rozčilovat se, pobuřovat
激
citlivost, vynikat, předčit, herec, nadřazenost, jemnost
優
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。
mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita.
Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。
「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita.
Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。
「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita.
Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
一回戦で去年の優勝チームと当たることになった。
ikkaisen de kjonen no juušou či-mu to ataru koto ni natta.
V prvním zápase budeme hrát proti nejlepšímu týmu z minulého roku.mix
コンテストで優勝して、歌手になるチャンスを掴んだ。
kontesuto de juušou šite,kašu ni naru čansu wo cukanda.
Vyhrál jsem soutěž a chopil se (dostal jsem) příležitosti stát se zpěvákem.mix
prohlídka, vidět
覧
scvrknout se, smršťovat, svraštit, zmenšit
縮
omouvat se, děkovat, odmítnout
謝
přísný, přísnost, vážnost, tuhost
厳
přednáška, spolek, sdružení
講
využití, odvíjení zámotky
績
子供は成績がいいから、頭が良いはずです。
kodomo ha seiseki ga ii kara,atamagaii hazu desu.
Dítě má dobré známky, takže bude nejspíš chytré.mix
obtížný, nemožný, trápení, nehoda, vada
難
趣味は犬を飼うことですが、東京ではちょっと難しいです。
šumi ha inu wo kau koto desuga,toukjou de ha čotto muzukašii desu.
Jejím koníčkem je chování psa, ale v Tokiu je to těžké.byousha
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。
čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii.
Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
難しい曲なのに、上手に弾けましたね。母に毎日教えてもらいました。
muzukašii kjoku na no ni,džouzu ni hikemašita ne.haha ni mainiči ošiete moraimašita.
Přestože to je těžká skladba, zahrál jste ji velmi dobře. Matka mě ji denně učila.mix
この文章は難しくて、意味が掴みにくいです。
kono bunšou ha muzukašikute,imi ga cukami nikui desu.
Tato věta je složitá a není lehké pochopit její význam.mix
tkát, tkanina
織
podívat se, čelit, setkat se, konfrontovat, účastnit se, navštívit
臨
jednoduchost, stručnost
簡
正しい温泉の使い方はそんなに簡単ではありません。
tadašii onsen no cukaikata ha sonnani kantan deha arimasen.
Správné používání onsenu není úplně jednoduché.onsen
druh, typ, odrůda, třída, rod, skupina
類
書類は速達で出しましたから、明日着くはずです。
šorui ha sokutacu de dašimašita kara,ašita cuku hazu desu.
Materiály jsem poslal expresně, takže by měly zítra dorazit.mix
大事な会議の書類を破ってしまった。
daidži na kaigi no šorui wo jabutte šimatta.
Roztrhl jsem si dokumenty na důležitou poradu.mix
čelo, tabulka, plaketa, zarámovaný obrázek, částka, množství, obsah
額
額に手を当てて、熱がないかどうか確かめた。
hitai ni te wo atete,necu ga nai kadouka tašikameta.
Dotkl jsem se rukou čela, abych zjistil, jestli nemám teplotu.mix
názor, zevnějšek, vzhled, stav, vyhlídka
観
先週、京都を観光して回った。
senšuu,kjouto wo kankou šite mawatta.
Minulý týden jsem se v Kjótu motal po památkách.mix
来日の目的は観光です。
rainiči no mokuteki ha kankou desu.
Po příjezdu do Japonska mám v plánu chození po památkách.mix
来週の木曜日授業に来られますか？
raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka?
Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。
raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu.
Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
pozice, zaměstnání, práce
職
私は故郷での就職を希望している。
wataši ha furusato de no šuušoku wo kibou šiteiru.
Doufám, že najdu zaměstnání ve svém rodišti.mix
長年勤めた会社を退職するつもりです。
naganen cutome ta kaiša wo taišoku suru cumori desu.
Mám v plánu odejít z firmy, kde jsem dlouhá léta pracoval.shigoto
母の介護のため、退職を決めた。
haha no kaigo no tame,taišoku wo kimeta.
Matka se kvůli péči o dítě rozhodla odejít z práce.mix
obličej, výraz
顔
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。
wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu.
Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
ふと顔を上げると、先生と目が合ってしまった。
futo kao wo ageru to,sensei to me ga atte šimatta.
Náhodou jsem zvedl tvář a pohlédl učiteli do očí.mix
téma, předmět
題
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。
maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu.
Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
教師は生徒を殴って、問題になっている。
kjouši ha seito wo nagutte,mondai ni natteiru.
Učitel udeřil žáka a je z toho problém.mix
ověření, efekt, testování
験
実験の失敗で、計画は中止になった。
džikken no šippai de,keikaku ha čuuši ni natta.
Kvůli neúspěšnému pokusu plán v průběhu selhal.mix
大学の試験に失敗したので、もう一度挑戦しようと思います。
daigaku no šiken ni šippai šita node, mou ičido čousen šijou to omoimasu.
Protože neuspěl u zkoušky na vysoké škole, pokusí se o to ještě jednou.gakkou
žádost, prosba, přísaha, přání, naděje
願
zrcadlo, zrcátko
鏡