Cath

Datum a čas registrace: 2016-08-21 12:01:23
Počet naučených znaků: 90
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

Stránka: 1 - 2
udělat, vyrobit, připravit, postavit
作
Čtení:
saku, sa, cuku.ru, cuku.ri, -dzuku.ri, kuri, saka, sat, dzukuri, tomo, nao, hagi, masaka
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 14958
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
荷作り nidzukuri (za-) balitsuru
動作 dousa akce, jednání, chováníleda1
作者 sakuša autor, spisovateljlpt3, leda1, shigoto
作品 sakuhin dílo, produktjlpt3, leda1
作文 sakubun esej, kompozice, slohová prácejlpt5, leda1
作法 sahou etiketa, mravyleda1
文学作品 bungakusakuhin literární dílomix
名作 meisaku mistrovská práce, vrcholné díloleda1
大作戦 daisakusen operace, plánmix
原作 gensaku origináladj, leda1
偽作 gisaku paděleksuru
畑作 hatasaku pěstování na políchsuru
米作 beisaku pěstování rýželeda1
農作物 nousakubucu plodiny, výnosmix
力作 rikisaku pracně vytvořené díloleda1
米作り komedzukuri produkce rýželeda1
多作の tasakuno produktivní, plodnýadj
試作機 šisakuki prototypmix
著作 čosaku psaní, knihasuru
手作り tedzukuri ruční práce, ručně zhotovený výrobekleda1
稲作 inasaku rýžemix
作曲家 sakkjokuka skladatelshigoto
作家 sakka spisovatelshigoto
工作する kousakusuru stavět, budovatleda1, suru, verb
作る cukuru udělat, vyrobit, vytvořit, vytvářet, vařitgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
芸術作品 geidžucusakuhin umělecké dílomix
代表作 daihjousaku vrcholné dílomix
工作 kousaku výstavba, stavební práceleda1
作り方 cukurikata způsob výroby, zpracování, zhotoveníleda1
NARUTOの作者は岸本斉史です。 naruto no sakuša ha kišimoto masaši desu. Autorem Naruta je Kišimoto Masaši.mix
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
御自分で作ってみたらどうですか? godžibun de cukutte mitara dou desuka? Co takhle zkusit si to vyrobit sám?mix
鋏や糊を使って工作をする。 hasami ja nori wo cukatte kousaku wo suru. Dělat ruční práce pomocí nůžek a lepidla.mix
今日何も作らなくてもいいです。 kjou nani mo cukuranakute mo ii desu. Dnes nemusíš nic vařit.ryouri
でも、明日ケーキを一緒に作らなければなりません。 demo,ašita ke-ki wo itšoni cukuranakereba narimasen. Dort ale musíme udělat zítra spolu.ryouri
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
料理が作ってあります。 rjouri ga cukutte arimasu. Jídlo je uvařeno.ryouri
てんぷらを作るために、母は小麦粉と卵を水を混ぜました。 tenpura wo cukuru tame ni,haha ha komugiko to tamago wo mizu wo mazemašita. Mamka smíchala pšeničnou mouku, vejce a vodu, aby uvařila tenpuru.ryouri
自分で作ったと思う。 džibun de cukutta to omou. Myslím, že to uvařil sám.ryouri
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
学生の作品をロビーに展示する。 gakusei no sakuhin wo robi- ni tendži suru. Studentská díla se vystavují v hale.mix
僕はおにぎりを作りました。 boku ha onigiri wo cukurimašita. Uvařil jsem onigiri.ryouri
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。 nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu. Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
僕は犬と散歩する間に、妹は料理を作ります。 boku ha inu to sanposuru aida ni,imouto ha rjouri wo cukurimasu. Zatímco jdu na procházku se psem, sestra vaří jídlo.mix
říct
言
Čtení:
gen, gon, i.u, koto, toki
Hlavní radikál: 言 (149) Radikály:
Varianta Z: 訁 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 14400
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
如何言う douiu (uk) somehow, how, in what way, why, what kind ofmix
宣言 sengen declaration, proclamation, announcementsuru
方言 hougen dialekt, nářečíbunpou, leda1
言語 gengo jazyk, řečbunpou, leda1
早口言葉 hajakučikotoba jazykolamleda1
一言 hitokoto jedno slovo, pár slov (stručný proslov)leda1
狂言 kjougen kjógen, japonské divadlomix
片言 katakoto lámaný (jazyk)bunpou
言語学者 gengogakuša lingvista, jazykovědecbunpou
言語学 gengogaku lingvistikabunpou, leda1
独り言 hitorigoto monolog, samomluvaleda1
名言 meigen moudrá slova mix
無言の mugon no nemluvnýmix
非言語 hi gengo neverbálnímix
失言 šicugen nevhodné vyjádřenísuru
言外 gengai nevyjádřený, implicitnímix
言い返す iikaesu odpovídat, odpovědět, reagovatgodan, verb, vtrans
序言 džogen předmluvamix
緒言 šogen předmluva (knihy)mix
予言 jogen předpověď, proroctvíadj, leda1, suru
助言 džogen radasuru
言及 genkjuu reference, narážkasuru
色々な言葉 iroiro na kotoba různá slovíčkamix
言う iu říkat, říct, mluvitgodan, jlpt5, leda1, verb
褒め言葉 homekotoba slova chvály, komplimentmix
言葉 kotoba slovo, věta, jazyk, řečjlpt5, leda1
滑稽な言葉 kokkei na kotoba srandovní slovamix
言い難い iigatai těžko říctadj
言い伝え iicutae tradice, legendamix
あっと言う間 attoiuma v mžiku, než bys řekl švecjlpt3
言い訳 iiwake výmluvasuru
発言 hacugen výrok, prohlášení, projevleda1
他言する tagonsuru vyzradit (tajemství)leda1, suru, verb
伝言 dengon vzkaz, sděleníjlpt3, leda1
遺言 igen; igon; juigon závěťsuru
言葉に詰まる kotobanicumaru nemať čo povedaťgodan, verb
「そうですか。じゃあまた。」と狼が言って、森に消えました。 「sou desuka.džaamata .」 to ookami ga itte,mori ni kiemašita. Aha. Tak zatím, řekl vlk a zmizel v lese.akazukinchan
「なんてことを言うのですか? 「 nantekoto wo iu no desuka? Ale co to povídáš?usagitokame
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
近所の人は何て言うか気になる? kindžo no hito ha nante iu ka ki ni naru? Děláš si starosti, co řeknou sousedi?mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
「喉が渇いた。水を飲まなきゃ!」と狼が言いました。 「nodo ga kawaita. mizu wo nomanakja!」 to ookami ga iimašita. Mám žízeň. Musím se napít vody, řekl vlk.akazukinchan
湯が土から出る所は「温泉」と言います。 ju ga cuči kara deru tokoro ha 「 onsen 」 to iimasu. Místu, kde teplá voda uniká na povrch, se říká „horký pramen“ (onsen).onsen
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
わざと言わない。 wazato iwa nai. Naschvál to neřeknu.mix
上司に遠慮して、自分の意見が言えなかった。 džouši ni enrjo šite , džibun no iken ga ie nakatta . Ostýchal jsem se před nadřízeným a nedokázal jsem říct vlastní názor.mix
首相はお金が足りないと言いました。 šušou ha okane ga tarinai to iimašita. Premiér řekl, že peníze nestačí.mix
プラハは百塔の町と言われています。 puraha ha hjakutou no mači to iwareteimasu. Říká se, že Praha je stověžaté město.mix
机を右側に寄せて下さいと先生に言われました。 cukue wo migigawa ni josete kudasai to sensei ni iwaremašita. Srovnejte ty stoly napravo, řekl učitel.mix
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
部長はこの会議は時間の無駄だと言いました。 bučou ha kono kaigi ha džikan no muda da to iimašita. Šéf oddělení řekl, že tato porada je mrhání časem.shigoto
温かい水は「湯」と言います。 atatakai mizu ha 「 ju 」 to iimasu. Teplá voda se nazývá „ju“.onsen
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
兎は、何も言い返せませんでした。 usagi ha,nanimo ii kaesemasen dešita. Zajíc na to nedokázal nic odpovědět.usagitokame
兎は亀に言いました。 usagi ha kame ni iimašita. Zajíc řekl želvě.usagitokame
先にゴールした亀は、兎に向かってこう言いました。 saki ni go-ru šita kame ha,usagi ni mukatte kou iimašita. Želva, která dosáhla cíle první, se otočila k zajíci a řekla mu.usagitokame
vidět, naděje, šance, nápad, názor, dívat se na, viditelný
見
Čtení:
ken, mi.ru, mi.eru, mi.seru
Hlavní radikál: 見 (147) Radikály:
Zjednodušený: 见 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 14379
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
見つかる micukaru být nalezengodan, jlpt3, jlpt4, verb, vintrans
肉眼で見える nikugandemieru být vidět pouhým okemleda1
月夜見の尊 cukujominomikoto Cukujomi no Mikoto, bůh měsícekami
形見 katami dárek na památkumix
見る miru dívat seichidan, jlpt5, verb, vtrans
見下ろす miorosu dívat se dolů
丸見え marumie dobře viditelná věcleda1
お見舞い omimai dotazovat se na někoho nemocnéhobyouki, jlpt4
見学 kengaku exkurze, prohlídkaleda1, mix
見方 mikata hledisko, úhel pohledumix
花見 hanami koukání na kvetoucí sakuryjlpt4
見物 kenbucu koukání na památkyjlpt4
見せしめ misešime lekce, příklad, varovánímix
一見 ikken na první pohledsuru
見つける micukeru najít (něco), objevitichidan, jlpt3, jlpt4, verb, vtrans
意見 iken názorjlpt4, leda1
見頃 migoro nejlepší doba vidětmix
反対意見 hantaiiken nesouhlasný názormix
月見 cukimi obdivování měsíceleda1
発見 hakken objevjlpt3, leda1
味見 adžimi ochutnávkasuru
見方によっては mikatanijotteha podle úhlu pohledumix
拝見 haiken pohled, podívat se (skromně)jlpt4
浅見 senken povrchní názormix
見物する kenbucusuru prohlížet památkyryokou, suru, verb
見破る mijaburu prokouknout něčí plán, mít bystré oko, dostat se na kloubgodan, verb, vtrans
賛成意見 sanseiiken shodný názormix
見当 kentou směrleda1
夢見る jumemiru snítichidan, verb, vintrans
お見合い結婚 omiaikekkon svatba po dohození (třeba rodiči)ai
見様 mijou úhel pohledumix
見せる miseru ukázatichidan, jlpt5, verb, vtrans
外見 gaiken vnější vzhledleda1
見かける mikakeru všimnout si, zpozorovat, zahlédnoutichidan, jlpt3, verb, vtrans
見送る miokuru vyprovoditgodan, verb, vtrans
見上げる miageru vzhlížet, zvednout oči, obdivovatichidan, verb, vtrans
見本 mihon vzorekleda1
綿津見 watacumi Watacumi, drak, bůh mořekami
見直す minaosu zlepšit segodan, verb
「よく見えるために」と狼が答えました。 「joku mieru tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych lépe viděla, odpověděl vlk.akazukinchan
日本全国に見つけられます。 nihon zenkoku ni micukeraremasu. Dají se najít po celém Japonsku.onsen
私は意見を纏めました。 wataši ha iken wo matomemašita. Dal jsem dohromady názory ostatních.mix
絵に顔を近づけて、よく見る。 e ni kao wo čikadzukete , joku miru. Dal jsem hlavu blíž obrazu a lépe vidím.mix
彼女は徹夜で母を見守った。 kanodžo ha tecuja de haha wo mimamotta. Dávala na svou matku pozor celou noc.mix
昨日見た映画が長かったです。 kinou mita eiga ga nagakatta desu. Film, který jsem včera viděl, byl dlouhý.mix
見にくいです。 minikui desu. Je těžké to vidět.mix
彼の意見には反対だ。 kano iken ni ha hantai da. Jsem proti jeho názoru.mix
パソコンの仮面をずっと見ていると、目が疲れる。 pasokon no kamen wo zutto miteiru to,me ga cukareru. Když dlouho koukám na počítačovou obrazovku, unaví se mi oči.mix
僕がこの馬鹿Tシャツを着ていたら、日本人が僕を見て笑っていました。 boku ga kono baka Tšacu wo kiteitara,nihondžin ga boku wo mite waratteimašita. Když jsem na sobě měl tričko BAKA a viděli mě Japonci, tak se smáli.baka
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
テレビを一日中見ないほうがいいです。 terebi wo ičiničidžuu minai hougaii desu. Neměl bys koukat celý den na televizi.mix
見なくてもいいです。 minakute mo ii desu. Nemusíš se (na to) koukat.mix
膝をまげて、前を見て。 hiza wo magete,mae wo mite. Ohni se v kolenou a koukej dopředu.mix
上司に遠慮して、自分の意見が言えなかった。 džouši ni enrjo šite , džibun no iken ga ie nakatta . Ostýchal jsem se před nadřízeným a nedokázal jsem říct vlastní názor.mix
山田さんは写真で見ると、怖そうですが、話してみるととてもやさしい人だそうです。 jamada san ha šašin de miru to,kowasou desu ga,hanašite miru to totemo jasašii hito da sou desu. Pan Jamada vypadá na fotce děsivě, ale slyšel jsem, že když si s ním promluvíte, je to velmi hodný člověk.mix
時間があったら、友達と相撲を見に行きます。 džikan ga attara,tomodači to sumou wo mi ni ikimasu. Pokud budu mít čas, půjdu se s kamarády podívat na sumo.mix
私はその意見に賛成する。 wataši ha sono iken ni sansei suru. Souhlasím s tím nápadem.mix
テレビを見て、時計の時間を合わせた。 terebi wo mite,tokei no džikan wo awaseta. Srovnal jsem čas na hodinkách podle televize.mix
沢山の意見が纏まりました。 takusan no iken ga matomarimašita. V mnoha názorech došlo ke shodě.mix
昨日、怖い夢を見ました。 kinou,kowai jume wo mimašita. Včera se mi zdál strašidelný sen.mix
町で先生を見かけました。 mači de sensei wo mikakemašita. Ve městě jsem zahlédl učitele.mix
百聞は一見にしかず hjakubunhaikkennišikazu Vidět znamená věřit. (Obrázek je lepší než 1000 slov.)kaiwa
車窓から沢山の向日葵が見えました。 šasou kara takusan no himawari ga miemašita. Z okna vlaku jsem viděl spoustu slunečnic.mix
夢を見た。 jume wo mita. Zdál se mi sen.mix
červený
赤
Čtení:
seki, šaku, aka, aka-, aka.i, aka.ramu, aka.rameru, a, ako, ama
Hlavní radikál: 赤 (155) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16470
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
aka červená (barva)iro, jlpt5
赤頭巾ちゃん akazukinčan Červená Karkulkaakazukinchan
赤信号 akašingou červená na semaforuleda1
赤ワイン akawain červené vínoryouri
赤み akami červenostmix
赤土 akacuči červenozeměkagaku
赤い akai červenýadj, iro, jlpt5
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
赤貧 sekihin extrémní chudobamix
女の赤ん坊 on'anoakanbou holčičkahito
男の赤ん坊 otokonoakanbou chlapečekhito
赤ん坊 akanbou miminohito, jlpt4
赤ちゃん akačan mimino, kojenechito, jlpt4
赤道 sekidou rovníkshizen
赤飯 sekihan sekihan (vařená rýže s červenými fazolemi)leda1
真っ赤 makka sytě červený, karmínovýiro, leda1
赤えい akaei trnuchadoubutsu
赤痢 sekiri úplavicebyouki
赤字 akadži ztráta, deficitmix
赤道を越える sekidoowokoeru prekročiť rovník
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。 obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita. Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
赤いハンドバッグを持っています。 akai handobaggu wo motteimasu. Drží červenou tašku.byousha
今転がっている林檎は赤いです。 ima korogatteiru ringo ha akai desu. Jablko, které se právě kutálí, je červené.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。 haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita. Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
赤ちゃんはベッドの上で、手を握ったり開いたりしている。 akačan ha beddo no ue de,te wo nigittari hiraitari šiteiru. Mimino bylo na posteli a svíralo a otevítalo dlaně.mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
下の部屋に赤ちゃんがいます。 šita no heja ni akačan gaimasu. V pokoji o patro níž mají novozeně.heya
město, vesnice, blok, ulice
町
Čtení:
čou, mači
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 17454
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
町中 mačinaka centrální část městaleda1
mači městojlpt5
町役場 mačijakuba městský úřadseiji
町立の čouricuno městský, patřící městuleda1
町角 mačikado nárožíleda1
室町時代 muromačidžidai Období Muromači (1333 – 1568)mix
町民 čoumin obyvatelé městaleda1
城下町 džoukamači podhradíleda1
町外れ mačihazure předměstí, periferieleda1
港町 minatomači přístavní městomix
町長 čoučou starosta (města)leda1, shigoto
市町村 šičouson velká a malá města, vesnicemix
市場が繁盛して町が栄えた ičibagahandžoušitemačigahaeta Trhy prosperovali a mesto kvitlo
山の麓には町が広がっている。 jama no fumoto niha mači ga hirogatteiru. Město se rozkládá na úpatí hory.mix
プラハは百塔の町と言われています。 puraha ha hjakutou no mači to iwareteimasu. Říká se, že Praha je stověžaté město.mix
町で先生を見かけました。 mači de sensei wo mikakemašita. Ve městě jsem zahlédl učitele.mix
prodat
売
Čtení:
bai, u.ru, u.reru, uri, uru, me
Hlavní radikál: 士 (33) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 18276
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
天宇受売命 amenouzume Ame no Uzume, bohyně úsvitu a veselíkami
券売機 kenbaiki automat na jízdenkyryokou
近日発売 kindžicuhacubai brzy v prodejimix
倭比売命 jamatohimenomikoto Jamatohime no Mikoto, božstvo, které založilo svatyni Isekami
商売 šoubai obchod, byznysjlpt3, suru
売買 baibai obchodovatsuru
通信販売 cuušinhanbai objednávka poštoumix
売る uru prodávatgodan, jlpt5, verb, vtrans
売れる ureru prodávat seichidan, verb, vintrans
売り上げ uriage prodeje, odbytmix
自動販売機 džidouhanbaiki prodejní automatdenki
売り場 uriba prodejní místo, prodejnajlpt4
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
売店 baiten stánek, kioskleda1
安売り jasuuri výhodná nabídka, výhodný prodejleda1
大売出し oouridaši výprodejmix
大安売り oojasuuri výprodejmix
発売禁止 hacubaikinši zákaz prodejemix
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
この販売機は百円硬貨しか使えない。 kono hanbaiki ha hjakuen kouka šika cukaenai. Tenhle automat bere jen stojenové mincedenki
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
prodejna, obchod
店
Čtení:
ten, mise, tana
Hlavní radikál: 广 (53) Radikály: 广
Varianta Z: 坫 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 17721
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
中華料理店 čuukarjouriten čínská restauracemise, ryouri
理髪店 rihacuten holičstvímise
喫茶店 kissaten kavárnajlpt5, mise
書店 šoten knihkupectvíleda1, mise
商店街 šoutengai nákupní centrum, ulice s mnoha obchodyleda1
洋品店 jouhinten obchod se západním oblečenímmise
mise obchod, bistro, restaurace, podnikjlpt5, leda1, mise
百貨店 hjakkaten obchodní důmmise
店とショッピング mise to šoppingu obchody a nakupovánímise
商店 šouten obchůdek, malý obchod, firmičkamise
開店以来 kaiten irai od otevření obchodu (od založení)suru
開店 kaiten otevřít obchodsuru
文房具店 bunbouguten papírnictvímise
支店 šiten pobočkashigoto
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
店員 ten'in prodavač, číšník, obsluhajlpt4, leda1, shigoto
店先 misesaki přední část obchodu, prostor u pokladnyleda1
専門店 senmonten specializovaný obchodmix
売店 baiten stánek, kioskleda1
店仕舞い misedžimai uzavření obchoduleda1
夜店 jomise večerka, obchod, kde se prodává (i) v nocileda1
閉店 heiten zavřít obchodsuru
人気がある店はいつも混んでいる ninkigaarumisehaicumokondeiru Obľúbené obchody sú vždy plné (ľudí).mix
クトナー・ホラのビールは500年の伝統がありましたが、閉店してしまったのはとても残念です。 kutona-・hora no bi-ru ha 500nen no dentou ga arimašita ga,heiten šite šimatta noha totemo zannen desu. Kutnohorské pivo má tradici dlouhou pětset let, ale pivovar byl bohužel nedávno zavřen.baka
靴がありませんから、友達とあの新しい店に行かなければなりません。 kucu ga arimasen kara, tomodači to ano atarašii mise ni ikanakereba narimasen. Musím jít s kamarádem do toho nového obchodu, protože nemám žádné boty.mix
喫茶店でコーヒーを注文した。 kissaten de ko-hi- wo čuumon šita. V kavárně jsem si objednal kávu.mix
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
východ
東
Čtení:
tou, higaši, ai, agari, azuma, adzuma, ko, saki, šino, too, haru, higa, moto
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Zjednodušený: 东 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 17772
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
東大卒 toudai socu absolvovat Tokijsou univerzitumix
東大寺 toudaidži chrám Tódaidži (v Naře)leda1, namae
南東 nantou; minamihigaši jihovýchodmix
関東 kantou Kantó (východní část Japonska, včetně Tokia)namae
東京都 toukjouto metropole Tokionamae
関東地方 kantoučihou oblast Kantóleda1, namae
東北地方 touhokučihou oblast Tóhokuleda1, namae
真東 mahigaši přímo, přesně na východleda1
東西南北 touzainanboku sever, jih, východ a západ, čtyři světové stranyleda1
北東 hokutou severovýchodmix
中東 čuutou Střední východmix
東大 toudai Tokijská univerzitanamae
東京 toukjou Tokioleda1, namae
東芝 toušiba Toshiba (firma)namae
関東大震災 kantoudaišinsai Velké zemětření v Kantó roku 1923namae
higaši východ (světová strana)jlpt5, leda1
東西 touzai východ a západ, Východ a Západleda1
東洋 toujou Východ, Orientjlpt3, leda1
東方 touhou východ, směrem na východleda1
東欧 touou východní Evropamix
東風 higašikaze východní vítrleda1
東口 higašiguči východní východryokou
趣味は犬を飼うことですが、東京ではちょっと難しいです。 šumi ha inu wo kau koto desuga,toukjou de ha čotto muzukašii desu. Jejím koníčkem je chování psa, ale v Tokiu je to těžké.byousha
僕の部屋は東と南向きなので、直射日光が当たってとても暑いです。 boku no heja ha higaši to minami muki nanode,čokuša nikkou ga atatte totemo acui desu. Můj pokoj je otočený směrem na jih a východ, takže tam svítí přímé slunce a je tam velké vedro.mix
山下さんは東京の出身です。 jamašita san ha toukjou no šutšin desu. Pan Jamašita pochází s Tokia.mix
příchuť, chuť
味
Čtení:
mi, adži, adži.wau
Hlavní radikál: 口 (30) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 19491
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
うま味 umami dobrá chuť, lahodnost, pátá příchuť (glutamát)mix
味噌 miso fazolová pasta, miso (polévka)jlpt3, jlpt4, ryouri
趣味 šumi hobby, koníček, vkusjlpt3, jlpt4
苦味 nigami hořkost, hořká chuť, hořkomix
味気ない adžikenai chabý, mdlýadj
adži chuťjlpt4, ryouri
地味 džimi jednoduchý, obyčejnýmix
甘味所 kanmidokoro kavárna s japonskými sladkostmiryouri
薬味 jakumi koření (strouhaná posypka, jako třeba zázvor, cibulka, ředkev)suru
調味料 čoumirjou koření (sůl, pepř, atd.)ryouri
酸味 sanmi kyselá chuť, kyselost, kyselomix
賞味期限 šoumikigen minimální trvanlivostmix
味がする adžigasuru mít nějakou chuťryouri, suru, verb
不味い mazui nechutný, nedobrý, nechutnajícíadj
無意味 muimi nesmysl, bezvýznamnýmix
味付 adžicuke ochucenémix
味見 adžimi ochutnávkasuru
乙な味 ocunaadži podivná příchuť, pálivýryouri
味噌汁 misoširu polévka misoryouri
地味な džimi na prostýjlpt3
醍醐味 daigomi skutečné potěšenímix
甘味 amami sladkost, chuť cukru, sladkomix
塩味 šioadži slaná chuť, slanomix
意味 imi smysl, významjlpt5
味方 mikata spojenec, příznivecleda1
同意味 douimi stejný význammix
三味線 šamisen šamisen (trojstrunná japonská kytara)ongaku
趣味が悪い šumi ga warui špatný vkus, ne dle mého vkusumix
吟味 ginmi testování, kontrolasuru
興味深い kjoumibukai velmi zajímavýmix
趣味がいい šumi ga ii vkusnýmix
持ち味 močiadži vlastní chuť, neodmyslitelná chuťmix
味わう adžiwau vychutnávat, chutitgodan, verb, vtrans
語の意味 gonoimi význam slovamix
興味 kjoumi zájemjlpt3, jlpt4
興味本位 kjoumihon'i ze zvědavostimix
美味い umai zručný, chytrý, úspěšný, chutnýadj, jlpt3
趣味は犬を飼うことですが、東京ではちょっと難しいです。 šumi ha inu wo kau koto desuga,toukjou de ha čotto muzukašii desu. Jejím koníčkem je chování psa, ale v Tokiu je to těžké.byousha
小さい子供は何にでも興味を持つ。 čiisa i kodomo ha nani ni demo kjoumi wo mocu. Malé děti mají zájem o cokoliv.mix
君に興味がある。 kimi ni kjoumi ga aru. Mám o tebe zájem.ai
興味がある。 kjoumi ga aru. Mám zájem.mix
私の趣味は君のとは違う。 wataši no šumi ha kimi no to ha čigau. Můj vkus se od tvého liší.mix
趣味は読書です。 šumi ha dokušo desu. Mým koníčkem je čtení.mix
私は歴史に興味がない。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga nai. Nemám zájem o historii.mix
興味がない。 kjoumi ga nai. Nemám zájem.mix
魚釣りは最も人気のある趣味の一つである。 sakana curi ha mottomo ninki no aru šumi no hitocu dearu. Rybaření je jeden z nejoblíbenějších koníčků.mix
この文章は難しくて、意味が掴みにくいです。 kono bunšou ha muzukašikute,imi ga cukami nikui desu. Tato věta je složitá a není lehké pochopit její význam.mix
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
この料理は良い味がします。 kono rjouri ha ii adži ga šimasu. To jídlo hezky voní.ryouri
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
私は歴史に興味がある。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga aru. Zajímám se o historii.mix
noc, večer
夜
Čtení:
ja, jo, joru
Hlavní radikál: 夕 (36) Radikály:
Varianta Z: 亱 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 19563
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
白夜 bjakuja bílé (polární) nocileda1, shizen
徹夜 tecuja být vzhůru celou noc, noc bez spánkujlpt3, suru
終夜 šuuja celou nocleda1
月夜見の尊 cukujominomikoto Cukujomi no Mikoto, bůh měsícekami
今夜 kon'ja dnes večer, dnes v nocijlpt4, leda1, toki
深夜 šin'ja hluboká nocmix
月夜 cukijo měsíčná nocleda1
夜中 jonaka nocmix
十五夜 džuugoja noc patnáctého (úplněk)leda1
joru noc, večerleda1, toki
夜行バス jakoubasu noční autobusleda1
夜空 jozora noční oblohaleda1, shizen
夜景 jakei noční výhledmix
夜分 jabun pozdě večer, v nocimix
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
真夜中 majonaka půlnocjlpt3, toki
夜明け joake rozbřesk, svítání, úsvitleda1
新婚初夜 šinkonšoja svatební nocmix
真夜中に majonakani uprostřed nocileda1
昨夜 juube včera večer, včera v nocijlpt5, toki
夜店 jomise večerka, obchod, kde se prodává (i) v nocileda1
今夜は雨があがって月が輝くだろう kon'jahaamegaagattecukigakagajakudarou Zdá sa, že dnes v noci prestane pršať a bude svietiť mesiac.
「どんなに亀がいそいでも、どうせ夜までかかるだろう。 「donnani kame ga isoide mo,douse joru made kakarudarou. Ať si želva pospíší sebevíc, bude jí to trvat aspoň do večera.usagitokame
彼女は徹夜で母を見守った。 kanodžo ha tecuja de haha wo mimamotta. Dávala na svou matku pozor celou noc.mix
今日は徹夜です。 kjou ha tecuja desu. Dnes budu vhůru celou noc.mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
夜中に騒がれて迷惑する。 jonaka ni sawagarete meiwaku suru. Hlučet v noci a tím otravovat.mix
彼女は徹夜するのに慣れている。 kanodžo ha tecuja suru no ni nareteiru. Je zvyklá být vhůru celou noc.mix
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
今夜抱いて。 kon'ja daite. Pomiluj se se mnou dnes v noci.ai
徹夜で勉強します。 tecuja de benkjou šimasu. Studuji celou noc.mix
10代の友達同士が徹夜でお喋りした。 10dai no tomodačidouši ga tecuja de ošaberi šita. Teenageři si povídali celou noc.mix
チェコ人が朝から夜まで飲むビールです。 čekodžin ga asa kara joru made nomu bi-ru desu. To je pivo, které Češi pijí od rána do večera.mix
仕事で徹夜をする。 šigoto de tecuja wosuru. V práci jsem vzhůru celou noc.mix
záležitost, věc, fakt
事
Čtení:
dži, zu, koto, cuka.u, cuka.eru, ro
Hlavní radikál: 亅 (6) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 15222
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
炊事 suidži cooking, culinary artssuru
時事 džidži aktuální událostimix
無事 budži bezpečí, mír, klid, poklidmix
神事 šindži bohoslužbakami, leda1
国会議事堂 kokkaigidžidou budova jap. Parlamentuseiji
用事 joudži co je třeba udělat, úkolyjlpt4
記事 kidži článek (v tisku), textjlpt3, leda1
雑誌記事 zatšikidži článek v časopisemix
理事国 ridžikoku Členská země výkonného orgánu nějaké institucemix
刑事 keidži detektivshigoto
事業部 džigjoubu divizeshigoto
家事 kadži domácí práce (vaření, praní, úklid)mix
大事 daidži důležitýjlpt4
大事な daidžina důležitýadj, jlpt4
電気工事士 denkikoudžiši elektrikářshigoto
百科事典 hjakkadžiten encyklopediemix
府知事 fučidži guvernér prefektury (府)seiji, shigoto
県知事 kenčidži guvernér prefektury (県)seiji, shigoto
賭け事 kakegoto hazardmix
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
事務所 džimušo kancelářjlpt4
事務 džimu kancelářská prácemix
年中行事 nendžuugjoudži každoroční svátky a slavnostimix
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
事故 džiko nehodajlpt3, jlpt4
新聞記事 šinbunkidži novinový článekmix
返事 hendži odpověďjlpt4, leda1
返事する hendžisuru odpověď, odpovědětjlpt4, suru, verb
火事 kadži oheň, požárjlpt4, leda1
事情 džidžou okolnost, uvážení, stav, situacemix
人事部 džindžibu osobní odděleníshigoto
仕事 šigoto práce, zaměstnání, podnikáníjlpt5, leda1, shigoto, suru
事業 džigjou projekt, podnikleda1
検事 kendži prokurátormix
改修工事 kaišuukoudži rekonstrukcemix
事実 džidžicu skutečnostleda1
私事 šidži; watakušigoto soukromá záležitostmix
工事 koudži stavba, přestavba, údržba (silnic), výstavba, stavební práceleda1
執事 šicudži stevard, lokaj, sluhamix
行事 gjoudži událost, obyčej, akceleda1
事件 džiken událost, případ, incidentjlpt3, leda1
出来事 dekigoto událost, událostijlpt3
事務員 džimuin úředníkshigoto
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
仕事中 šigotočuu v práci, zrovna pracovatmix
koto věc, záležitostleda1
事件の犯人 džiken no hannin viník případumix
軍事任務 gundžininmu vojenská misesensou
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
軍事秘密 gundžihimicu vojenské tajemstvísensou
軍事衛星 gundžieisei vojenský satelitsensou
万事 bandži všechnoleda1
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
事柄 kotogara záležitostleda1
古事記 kodžiki Záznamy dávných událostí (Kodžiki)mix
仕事は日が暮れても続いていた šigotohanigakuretemocuzuiteita Práca pokračovala i po západe slnka.
彼は新しい事業を企てている karehaatarašiidžigjoowokuwadateteiru Chystá nový projekt.
PCの故障で仕事が滞ってしまった pcnokošoodešigotogatodokoottešimatta Kvôli poruche počítačov sa práce spomalili.mix
彼氏が仕事している間に寝ます。 kareši ga šigoto šiteiru aida ni nemasu. Budu spát, zatímco bude můj přítel v práci.ai
お大事に。 odaidžini. Dávejte na sebe pozor. Opatruj se. (pro nemocné lidi)byouki, jlpt4
工事を早くするように注文をつける。 koudži wo hajaku suru jou ni čuumon wo cukeru. Dejte rozkaz k urychlení stavebních prací.mix
用事を済ませる。 joudži wo sumaseru. Dokončit úkoly.mix
お仕事は何ですか。 ošigoto ha nan desuka. Jaké máte zaměstnání? shigoto
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
彼は大きい家があって幸せそうですが、実は仕事が旨く行かなくて困っているそうです。 kare ha ookii ie ga atte šiawasesou desu ga,džicu ha šigoto ga umaku ikanakute komatteiru soudesu. Má velký dům a vypadá šťastně, ale slyšel jsem, že ho ve skutečnosti trápí, že mu práce moc nejde.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
この仕事、私にやらせていただけませんか。 kono šigoto,wataši nijarasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu práci udělat?mix
油と水を混ぜる事は出来ません。 abura to mizu wo mazeru koto ha dekimasen. Nemůžeš míchat vodu s olejem.kagaku
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
この記事によると、日本に住む外国人が増えているそうです。 kono kidži nijoruto,nihon ni sumu gaikokudžin ga fueteiru sou desu. Podle toho článku prý roste počet cizinců žijících v Japonsku.mix
大事な会議の書類を破ってしまった。 daidži na kaigi no šorui wo jabutte šimatta. Roztrhl jsem si dokumenty na důležitou poradu.mix
事業の成長。 džigjou no seičou. Růst podniku.shigoto
この記事は新聞に載せています。 kono kidži ha šinbun ni noseteimasu. Tento článek je (otištěn) v novinách.mix
この仕事を君に任せるよ。 kono šigoto wo kimi ni makaseru jo. Tuhle práci nechám na něm.mix
仕事で徹夜をする。 šigoto de tecuja wosuru. V práci jsem vzhůru celou noc.mix
火事のときは、煙に注意して逃げて下さい。 kadži no toki ha,kemuri ni čuui šite nigete kudasai. V případě požáru dávejte pozor na kouř a utečte.mix
私は仕事を始める。 wataši ha šigoto wo hadžimeru. Začnu s prací.mix
寝坊して仕事に遅刻しまいました。 nebou šite šigoto ni čikoku šimaimašita. Zaspal jsem a přišel pozdě do práce.mix
použít 使
使
Čtení:
ši, cuka.u, cuka.i, -cuka.i, -dzuka.i
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 15176
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
大使館 taišikan ambasádajlpt5
天使 tenši andělkami, leda1
天使的な tenšitekina andělskýadj
お使 ocukai mise, záležitost, úkolmix
使い方 cukaikata návod (na užívání), použitímix
使用中 šijoučuu obsazeno, používá semix
使い古す cukaifurusu opotřebovat (nošením)godan, leda1, verb, vtrans
使者 šiša posel, vyslanecadj, leda1
遣唐使 kentouši poselství (do Tchangské Číny)mix
使用 šijou používáníleda1, suru
使役 šieki používat (někoho), kauzativumsuru
使う cukau používat, užívatgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
使える cukaeru sloužit, pracovat (pod, pro)ichidan, leda1, verb
召し使い mešicukai služebník, poddaný, poskokmix
行使 kouši užitíleda1, suru
大使 taiši velvyslanecadj, leda1
使えない cukaenai zbytečnýadj
鋏や糊を使って工作をする。 hasami ja nori wo cukatte kousaku wo suru. Dělat ruční práce pomocí nůžek a lepidla.mix
日本人はこの水を浴びるために使います。 nihondžin ha kono mizu wo abiru tameni cukaimasu. Japonci tuto vodu používají ke koupání.onsen
僕は今日コンピューターを使わないことにしました。 boku ha kjou konpju-ta- wo cukawanai koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dnes nebudu používat počítač.mix
正しい温泉の使い方はそんなに簡単ではありません。 tadašii onsen no cukaikata ha sonnani kantan deha arimasen. Správné používání onsenu není úplně jednoduché.onsen
この販売機は百円硬貨しか使えない。 kono hanbaiki ha hjakuen kouka šika cukaenai. Tenhle automat bere jen stojenové mincedenki
これは私が使うペンです。 kore ha wataši ga cukau pen desu. Toto je pero, které používám.mix
déšť
雨
Čtení:
u, ame, ama-, -same
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 12587
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
豪雨 gouu heavy rain, cloudburst, downpourmix
ame déšťjlpt5, leda1, tenki
五月雨 samidare déšť v období dešťůmix
雨天 uten deštivé počasímix
雨傘 amagasa deštníkfuku
雨の一滴 amenoitteki dešťová kapkatenki
雨水 amamizu dešťová vodaleda1, shizen
雨雲 amagumo dešťové mrakyleda1, shizen, tenki
降雨 kouu dešťové srážkymix
長雨 nagaame dlouhotrvající deštivé počasíleda1, shizen, tenki
雨模様 amemojou ikony pro srážky na meteorologické mapěleda1
時雨 šigure mrholení na podzimmix
雨男 ameotoko muž, jehož přítomnost způsobuje déšťmix
梅雨 cuju období dešťů, déšť v období dešťůjlpt3, tenki
雨戸 amado okeniceleda1
雨合羽 amegappa pláštěnkafuku
大雨 ooame silný déšťleda1, shizen
雨宿り amajadori úkryt před deštěmleda1, suru
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
梅雨入り cujuiri začátek deštivého obdobísuru
今夜は雨があがって月が輝くだろう kon'jahaamegaagattecukigakagajakudarou Zdá sa, že dnes v noci prestane pršať a bude svietiť mesiac.
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
雪が雨と混じって降っている jukigaametomadžittefutteiru Padá sneh s dažďom.
雨で川の水が増えそうだ amedekawanomizugafuesouda Kvôli dažďu pribudne voda v rieke.
雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki
雨が降ったら、行きません。 ame ga futtara,ikimasen. Když bude pršet, nepůjdu.mix
梅雨が明ける。 cuju ga akeru. Období dešťů končí.tenki
梅雨に入る。 cuju ni hairu. Období dešťů začíná.tenki
雨で服が汚れた。 ame de fuku ga jogoreta. Oblečení se zašpinilo deštěm.fuku
6月から7月までは梅雨の時期です。 6gacu kara 7gacu made ha cuju no džiki desu. Od června do července je období dešťů.tenki
雨が降っています。 ame ga futteimasu. Prší. tenki
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
梅雨の時期は黴が生えやすい。 cuju no džiki ha kabi ga hae jasui. V období dešťů se plísně lehce rozrostou.mix
zlato, peníze
金
Čtení:
kin, kon, gon, kane, kana-, -gane, kan, kimu, ko, kono, n
Hlavní radikál: 金 (167) Radikály:
Varianta Z: 钅 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 13922
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
資金 šikin funds, capitalmix
錬金術 renkindžucu alchymiekagaku
銀行預金 ginkoujokin bankovní vkladmix
金髪 kinpacu blond vlasyhito
金持ち kanemoči boháčjlpt4
お金持ち okanemoči boháčjlpt4
代金 daikin cena, účet, platba, poplatekleda1
料金表 rjoukinhjou ceník
金額 kingaku částka (peněz)mix
税金 zeikin daňjlpt3
借金 šakkin dluh, půjčkasuru
後金 atokin doplatek, zůstatekleda1
助成金 džoseikin dotacemix
針金 harigane drátmix
金魚草 kingjosou hledíkshokubutsu
バス料金 basurjoukin jízdné autobusemjlpt3, ryokou
貯金箱 čokinbako kasička, pokladničkamix
金づち kanadzuči kladivoleda1
金玉 kintama koule (slang)mix
金物 kanamono kovkagaku, leda1
金属 kinzoku kovmix
金貸し kanekaši lichvářsuru
細かいお金 komakaiokane malé drobnémix
お金の無駄 okane no muda mrhání penězimix
退職金 taišokukin odchodnéshigoto
金曜日 kin'joubi pátekjlpt5, toki
お金 okane penízejlpt5, leda1
年金生活者 nenkinseikacuša penzistamix
料金 rjoukin poplatek, cena, jízdnéryokou
と金 tokin Povýšený pěšákShogi
課徴金 kačoukin příplatek, přirážkaleda1
年金 nenkin splátka, renta, penzemix
奨学金 šougakukin stipendiumgakkou
金庫 kinko trezor, sejfmix
貯金 čokin úsporyjlpt3, suru
大金 taikin velké množství peněz, hodně penězmix
金星 kinsei Venušeadj, leda1
預金 jokin vkladmix
貯金通帳 čokincuučou vkladní knížkamix
返金 henkin vrátit penízesuru
前金 maekin zálohaleda1
金色 kin'iro zlatá barvairo, leda1
金メダル kinmedaru zlatá medailemix
金貨 kinka zlatá minceleda1
金魚 kingjo zlatá rybka (akvarijní)doubutsu, leda1
kin zlatokagaku
黄金 ougon zlatomix
金銀 kingin zlato a stříbrokagaku
金山 kinzan zlatý důlmix
金将 kinšou Zlatý generálShogi
ホテル料金は晩御飯を含みますか? hoteru rjoukin ha bangohan wo fukumimasuka? Cena za hotel obsahuje i večeři?mix
私はその奨学金を申し込むつもりです。 wataši ha sono šougakukin wo moušikomu cumori desu. Hodlám zažádat o to stipendium.gakkou
ボタンを押すと、お金が出ます。 botan wo osu to,okane ga demasu. Když stiskneš tlačítko, vylezou peníze.mix
バス料金はいくらですか。 basu rjoukin ha ikura desuka. Kolik je jízdné v autobuse?mix
銀行にボーナスを貯金するつもりです。 ginkou ni bo-nasu wo čokin suru cumori desu. Mám v plánu uložit si bonus v bance.mix
沈黙は金雄弁は銀 činmokuhakin'juubenhagin Mluvit stříbro, mlčet zlato.kaiwa
首相はお金が足りないと言いました。 šušou ha okane ga tarinai to iimašita. Premiér řekl, že peníze nestačí.mix
大学に入るつもりなので、お金をたくさん稼がなければなりません。 daigaku ni hairu cumori nanode,okane wo takusan kaseganakereba narimasen. Protože má v plánu studovat na vysoké škole, musí vydělat hodně peněz.byousha
お金がないので、橋の下に住んでいます。 okane ga nai node,haši no šita ni sundeimasu. Protože nemám peníze, bydlím pod mostem.uchi
この人は銀行で働いていますから、金持ちです。 kono hito ha ginkou de hataraiteimasu kara,kanemoči desu. Protože pracuje v bance, je bohatý.byousha1
貯金をおろす。 čokin wo orosu. Snížit vklad.mix
レジでお金を払って、レシートを受け取る。 redži de okane wo haratte,reši-to wo uketoru. U pokladny zaplatíte a dostanete účtenku.mix
貯金が増える。 čokin ga fueru. Vklad roste.mix
お金を下ろす。 okane wo orosu. Vybrat peníze. (z banky, bankomatu)mix
宝籤を当たって、大金を掴みました。 takara kudži wo atatte,taikin wo cukamimašita. Vyhrál jsem loterii a získal velké bohatství.mix
お金を出す。 okane wo dasu. Vyndat peníze. (z peněženky)mix
prázdný, obloha, pustý, nečinný, vzduchoprázdno
空
Čtení:
kuu, sora, a.ku, a.ki, a.keru, kara, su.ku, su.kasu, muna.šii, ucu, ki, ku
Hlavní radikál: 穴 (116) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 13941
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
空域 kuuiki airspacemix
空席 kuuseki voľné miestomix
空く aku být prázdný, vyprázdnit, uvolnit se (něco)godan, jlpt3, jlpt5, leda1, verb, vintrans
星空 hošizora hvězdná oblohaleda1
空手 karate karatesport
航空機 koukuuki letadlomix
航空便 koukuubin letecká poštamix
航空券 koukuuken letenkamix
空港 kuukou letištějlpt4, leda1, ryokou
お腹が空く onakagasuku mít hladryouri
青空 aozora modrá oblohaleda1, shizen
sora nebe, oblohajlpt5, leda1, shizen
大空 oozora nebesakami, leda1
空前 kuuzen nebývalý, rekordnímix
机上の空論 kidžounokuuron nepraktická teorie, nápadmix
夜空 jozora noční oblohaleda1, shizen
空気 kuuki ovzduší, vzduchjlpt4, kagaku, leda1, tenki
空箱 karabako prázdná krabicemix
空き箱 akibako prázdná krabicemix
空き缶 akikan prázdná plechovkaleda1
空っぽ karappo prázdnýleda1
空間 kuukan prostor (volný), prostorleda1, math
空振り karaburi šlápnutí vedle, šlápnutí do prázdnaleda1
真空 šinkuu vakuummix
空ける akeru vyprázdnit (láhev)ichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans
冬空 fujuzora zimní oblohaleda1, shizen, tenki
空港で彼女はかばんの中を調べられた kuukodekanodžohakabannonakawoširaberareta Na letisku jej prehľadali tašku.
国際空港で日本酒をかう。 kokusai kuukou de nihonšu wo kau. Koupím sake na mezinárodním letišti.ryokou
目が空のように青いです。 me ga sora no jou ni aoi desu. Máš oči modré jako obloha.ai
工場は空気を汚しました。 koudžou ha kuuki wo jogošimašita. Továrna znečistila vzduch.mix
den, poledne
昼
Čtení:
čuu, hiru
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 17259
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
昼間 hiruma den, během dnejlpt4, leda1, toki
昼ご飯 hirugohan obědryouri
昼食 čuušoku obědryouri
昼御飯 hirugohan oběd, polední jídlojlpt5, ryouri
昼寝 hirune odpolední šlofík, spánek, siestamix
昼過ぎ hirusugi po obědě,brzy odpolednetoki
お昼 ohiru polednetoki
hiru polednejlpt5, toki
昼休み hirujasumi polední přestávkajlpt4
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
兎は、昼寝を始めました、「ぐーぐーぐー。」 usagi ha,hirune wo hadžimemašita,「gu-gu-gu-.」 Zajíc si dal siestu, chrr, chrr.usagitokame
čaj
茶
Čtení:
ča, sa, čija
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Varianta Z: 茶 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 17251
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
茶筌 časen metla na míchání japonského čajemix
目茶苦茶 mečakuča absurdní, nesmyslný, extrémnímix
滅茶苦茶 mečakuča absurdní, nesmyslný, extrémnímix
お茶 oča čaj (zelený)jlpt5, ryouri
ča čaj (zelený)ryouri
茶畑 čabatake čajové polemix
茶道 sadou čajový obřadleda1
紅茶 kouča černý čajryouri
茶色 čairo hnědý, žlutohnědýiro, jlpt5
麦茶 mugiča ječmenový čajryouri
喫茶店 kissaten kavárnajlpt5, mise
メイド喫茶 meidokissa kavárna se služkamibaka
茶碗 čawan miska, šálekryouri
抹茶 mačča práškový zelený čajmix
煎茶 senča senča (čaj)ryouri
お茶を淹れる očawoireru Uvařit čajmix
日本でメイド喫茶へ行って、いい思い出だ。 nihon de meido kissa he itte,ii omoide da. Je to hezká vzpomínka, že jsem v Japonsku zašel do Maid kavárny.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
喫茶店でコーヒーを注文した。 kissaten de ko-hi- wo čuumon šita. V kavárně jsem si objednal kávu.mix
vepředu, před, dříve než
前
Čtení:
zen, mae, -mae, saki, sato, mai
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16688
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
前項 zenkou preceding paragraphmix
午前 gozen dopolednejlpt5, leda1, toki
前線 zensen fronta (počasí, válka)mix
前非 zenpi chyby minulosti, hříchy mládímix
前のように mae nouni jako předtím, jako minulemix
名前 namae jménojlpt5, leda1
下の名前 šitanonamae křestní jménomix
前回 zenkai minule, posledněmix
空前 kuuzen nebývalý, rekordnímix
前髪 maegami ofinahito
午前中 gozenčuu po ránutoki
前進 zenšin pokrokleda1
子午前 šigozen poledníkleda1
半人前 hanninmae polovina podílumix
駅前 ekimae prostor před nádražímleda1
前半 zenhan první polovinajlpt3
紀元前 kigenzen př. n. l.toki
~前 ~mae předjlpt5, toki
神前 šinzen před bohemleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
目前 mokuzen před očima, pod nosem, blízkomix
以前 izen před, minulýtoki
mae před, předtímjlpt5
前奏曲 zensoukjoku předehra, preludiumongaku
前もって maemotte předemjlpt3, mix
前腕 maeude předloktíhito
前書き maegaki předmluvaleda1
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
前歯 maeba přední zubymix
前払い maebarai předplacenísuru
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
前向きの maemukino směřující dopředu, pozitivníleda1
お前 omae tyleda1
前方 zenpou vpředuleda1
前述 zendžucu výše zmíněnýsuru
前金 maekin zálohaleda1
錠前屋 džoumaeja zámečníkmise
当たり前 atarimae zřejmý, přirozený, jasnýjlpt3
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
膝をまげて、前を見て。 hiza wo magete,mae wo mite. Ohni se v kolenou a koukej dopředu.mix
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
この瓶を開ける前に振りなさい。 kono bin wo akeru mae ni furinasai. Před otevřením tu láhev protřepej.mix
テスコの前で二人の男の子が話しています。 tesuko no mae de futari no otoko no ko ga hanaši teimasu. Před Tescem si povídali dva kluci.mix
勉強の前に机の上を整理する。 benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru. Před učením si udělám pořádek na stole.mix
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
moře, oceán
海
Čtení:
kai, umi, a, ama, una, un, e, ka, ta, hiro, hiroši, bu, mači, mama, mi, me, wataru
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 13092
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
海域 kaiiki area of oceanmix
海底 kaitei morské dnomix
海鳴り uminari burácení mořemix
黒海 kokkai Černé mořemix
海豚 iruka delfíndoubutsu
北海道 hokkaidou Hokkaidóleda1, namae
山海 sankai hory a mořeshizen
海豹の群れ azarašinomure houf tuleňůdoubutsu
海胆 uni ježovkadoubutsu
海老 ebi krevetadoubutsu
氷海 hjoukai ledové mořeleda1
umi moře, plážjlpt5, leda1, shizen
深海 šinkai mořská hlubinamix
海藻 kaisou mořská řasamix
海水 kaisui mořská vodaleda1, shizen
海岸 kaigan mořské pobřežíjlpt4, leda1, shizen
海王星 kaiousei Neptun (planeta)mix
海苔 nori nori (jedlé mořské řasy)ryouri
海洋 kaijou oceánmix
海賊 kaizoku pirát (mořský)mix
海賊船 kaizokusen pirátská loďmix
海賊旗 kaizokuki pirátská vlajkamix
海賊版ソフトウェア kaizokuhansofutouェa pirátsví (softwarové), pirátský softwaremix
航海 koukai plavit se po mořisuru
海岸線 kaigansen pobřežní čárashizen
温海 acumi teplé mořemix
海豹 azaraši tuleňdoubutsu
海辺 umibe u moře, na pobřežíryokou
海峡 kaikjou úžinashizen
海神 watacumi Watacumi, drak, bůh mořekami
海外 kaigai zámoří, cizinaleda1, ryokou
日本海側は山が海に迫っている err U Japonského mora hory zasahujú až k moru.
波で気が海岸に打ち寄せられた。 nami de kiga kaigan ni učijoserareta. Dřevo bylo vlnami vyplaveno na pobřeží.mix
海の底に潜る。 umi no soko ni moguru. Potápět se na dno moře.mix
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。 nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu. Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
jíst, jídlo
食
Čtení:
šoku, džiki, ku.u, ku.rau, ta.beru, ha.mu, gui
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Varianta Z: 饣 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16169
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
木食い虫 kikuimuši červotočdoubutsu
食糧 šokurjou dávky, zásobovánímix
侵食 šinšoku erozeshizen
主食 šušoku hlavní jídlo, základní potravinamix
食虫動物 šokučuudoubucu hmyzožravecdoubutsu
食慾 šokujoku chuť k jídlumix
和食 wašoku japonské jídloryouri
日本食 nihonšoku japonské jídloryouri
食道 šokudou jícenmix
食卓 šokutaku jídelní stůlmix
食べ物 tabemono jídlojlpt5, ryouri
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
外食 gaišoku jíst venkusuru
食う kuu jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食らう kurau jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食堂 šokudou kavárna, jídelna (doma i třeba školní)jlpt5, mise, uchi
餌食 edžiki kořist, oběťmix
食器棚 šokkidana kredencryouri, uchi
むしゃむしゃ食べる mušamušataberu křoupavě jístryouri
食文化 šokubunka kultura jídla, kuchyněmix
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
定食 teišoku menumix
学食 gakušoku menzagakkou
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
蟻食い arikui mravenečníkdoubutsu
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
食器 šokki nádobíryouri
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
何か食べる物 nanika taberu mono něco k jídluryouri
食いしん坊 kuišinbou nenasyta, žroutleda1
昼食 čuušoku obědryouri
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
食塩相当量 šokuensoutourjou obsah solimix
試食 šišoku ochutnávka jídlaryouri, suru
食中毒 šokučuudoku otrava jídlembyouki, ryouri
食あたり šokuatari otrava z jídlabyouki
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
食料品 šokurjouhin potravinyjlpt4, ryouri
食品 šokuhin potravinyleda1, ryouri
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
食材 šokuzai potraviny, přísadyryouri
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
食品の値上がり šokuhin no neagari růst cen potravinmix
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
給食 kjuušoku stravování (závodní, školní)gakkou, leda1, ryouri
保食神 ukemoči Uke Moči, bohyně jídlakami
皆既日食 kaikinitšoku úplné zatmění sluncemix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
夕食 juušoku večeřeleda1, ryouri
食物繊維 šokumocusen'i vlákninamix
食べ放題 tabehoudai vše, co snítemix
雑食動物 zatšokudoubucu všežravecdoubutsu
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
洋食 joušoku západní jídlomix
月食 getšoku zatmění Měsíceleda1, shizen
日食 nitšoku zatmění Slunceleda1, shizen
食べ残し tabenokoši zbytek jídlamix
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri
寿司を食べたがる。 suši wo tabeta garu. Chce jíst suši.ryouri
食べてみない?」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
野菜を食べたほうがいいです。 jasai wo tabeta hougaii desu. Měl bys jíst zeleninu.ryouri
他のレストランで食べればよかった。 hoka no resutoran de tabereba jokatta. Měl jsem (radši) jíst v jiné restauraci.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
遠慮しないで食べてください。 enrjo šinaide tabete kudasai. Neostýchejte se a jezte.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
林檎の皮を剥いて食べる。 ringo no kawa wo muite taberu. Oloupu slupku jablka a sním ho.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
洗剤で食器を洗った。 senzai de šokki wo aratta. Umyl jsem nádobí mycím prostředkem.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
jízda, síla, násobení, rekord, numerativ pro vozidla, deska, hora, připojit
乗
Čtení:
džou, šou, no.ru, -no.ri, no.seru, nori
Hlavní radikál: 丿 (4) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 15976
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
玉乗り tamanori chůze po míčileda1
乗馬 džouba jezdectví, jízda na konileda1, sport, suru
三乗 sandžou na třetímath
乗法 džouhou násobenímath
電車に乗る denšaninoru nastoupit do vlaku, jet vlakemgodan, verb
乗る noru nastoupit, jet (něčím)godan, jlpt3, jlpt5, verb, vintrans
乗車券 džoušaken osobní lístekryokou
乗用車 džoujouša osobní vozidlo
乗客 džoukjaku pasažérryokou
騎乗位 kidžoui poloha, kdy je kluk dole a holka nahořeai
乗り回す norimawasu projíždět se (na koni, v autě, na kole)godan, leda1, verb, vtrans
乗り越し norikoši přejet (stanici)jlpt3, ryokou
乗り越える norikoeru překonat, zdolatichidan, verb, vintrans
乗り換え norikae přestupjlpt3, ryokou
乗り換える norikaeru přestupovatichidan, jlpt4, verb, vtrans
乗せる noseru svézt někoho, naložit, nechat někoho účastnit seichidan, jlpt3, verb, vtrans
三乗根 sandžoukon třetí odmocninamath
乗り物 norimono vozidlo, plavidlojlpt4, ryokou
便乗 bindžou využít vhodnou situacisuru
関数ワイイコールエックス二乗は偶関数である。 kansuuwaiiko-ruekkusunidžouhaguukansuudearu. Funkce y=x^2 je sudá.math
バスに乗ってから小銭がないことに気がつき、とても困った。 basu ni notte kara kozeni ga nai koto ni ki ga cuki,totemo komatta. Když jsem vlezl do autobusu, všiml jsem si, že nemám drobné, což byl problém.mix
僕は寝ていたので、コリーン駅を乗り越してしまった。 bokuha nete itanode,kori-n eki wo norikoši tešimatta. Protože jsem spal, přejel jsem stanici Kolín.mix
君の車に乗せてください。 kimi no kuruma ni nosete kudasai. Svez mě (tam) svým autem, prosím.mix
このバスは50人の乗客を乗せられる。 kono basu ha 50 nin no džoukjaku wo noserareru. Ten autobus uveze 50 lidí.ryokou
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
za, zpět, později
後
Čtení:
go, kou, noči, uši.ro, uširo, ato, oku.reru, koši, ši, šii, širi
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 14437
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
後手 gote "Bílý" hráčShogi
後天性免疫不全症候群 koutenseimen'ekifuzenšoukougun AIDSbyouki
今後の課題 kongonokadai budoucí prácemath
後金 atokin doplatek, zůstatekleda1
後書き atogaki doslovleda1
後半 kouhan druhá polovinajlpt3, leda1
直後 čokugo hned potémix
後悔 koukai lítost, žaljlpt3, mix
後輩 kouhai mladší spolužák, služebně mladšíjlpt3
最後 saigo naposled, posledníjlpt3, jlpt4
後任 kounin nástupcemix
午後 gogo odpolednejlpt5, leda1, toki
戦後 sengo po (2. světové) válcemix
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
死後 šigo po smrtileda1
放課後 houkago po vyučovánímix
最後のキス saigonokisu poslední polibekai
後ろ姿 uširosugata postava zezadu, pohled zezaduleda1
今後 kongo poté, následně, nadáleleda1
ato potom, poté, od té doby, v budoucnujlpt5, toki
後ほど nočihodo potom, pozdějimix
後程 nočihodo potom, pozdějimix
明後日 asatte pozítříjlpt3, jlpt5, toki
明後日 mjougoniči pozítříjlpt3
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
明後年 mjougonen přespříští rokjlpt3, toki
老後 rougo stáří, podzim životamix
後片付け atokatadzuke úklid (po večírku apod.)leda1
後ろ髪 uširogami vlasy v zadu, účes vzaduhito
背後 haigo vzadumix
uširo zajlpt5
一時後 ičidžigo za hodinutoki
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
後方の kouhouno zadníleda1
後ろ uširo zadní část, vzadujlpt5, leda1
後ろから攻められた uširokarasemerareta Napadli nás zo zadu.
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
後から来た人は列の最後に並んで下さい。 ato kara kita hito ha recu no saigo ni narande kudasai. Lidé, kteří přišli potom, zařaďte se prosím na konec fronty.mix
最後まで希望を捨ててはいけない。 saigo made kibou wo sutete ha ikenai. Nesmíš zahodit naději až do samého konce.mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で一樹にかけさせます。 atode kazuki ni kakesasemasu. Pak nechám Kazukiho zavolat.mix
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
死後さばきにあう。 šigo sabakiniau. Po smrti přijde soud; po smrti vás čeká soud.kami
三人が隠れた後、狼は起きました。 sannin ga kakureta ato,ookami ha okimašita. Po tom, co se ti tři schovali, vlk se probudil.akazukinchan
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
最後の出勤日に花束をもらった。 saigo no šukkinbi ni hanataba wo moratta. Podlední pracovní den jsem dostal kytici.mix
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
その後温泉に入れます。 sono ato onsen ni hairemasu. Potom může vstoupit do onsenu.onsen
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
jarní, jaro (období)
春
Čtení:
šun, haru, azuma, kasu, suno, hi, wara
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Varianta Z: 萅 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15701
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
春祭り harumacuri jarní festivalmix
春分の日 šunbunnohi jarní rovnodennosttoki
春分 šunbun jarní rovnodenostleda1, toki
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
haru jarojlpt5, leda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
青春 seišun mládí, mladostleda1
新春 šinšun nový rokleda1
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
早春 soušun předjaříleda1, toki
春季皇霊祭 šunkikoureisai slavnost jarní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
春先 harusaki začátek jaraleda1, toki
初春 šošun začátek jaratoki
冬が暮れて春になった fujugakureteharuninatta Zima skončila a nastala jar.
春の野や山に若葉が茂る harunonojajamaniwakabagašigeru Na jar na poliach a horách bujne rašia mladé lístky.
春になりました。 haruninarimašita. Je tu jaro.shizen
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
春休みが近づいてきました。 harujasumi ga čikadzuite kimašita. Přiblížily se jarní prázdniny.mix
podzim
秋
Čtení:
šuu, aki, toki, ai
Hlavní radikál: 禾 (115) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15657
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
秋葉原 akihabara Akihabara (část Tokia)namae
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
aki podzimjlpt5, leda1, toki
秋分 šuubun podzimní rovnodennostleda1, toki
秋祭り akimacuri podzimní svátekleda1
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
秋田県 akitaken prefektura Akitanamae
秋季皇霊祭 šuukikoureisai slavnost podzimní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
秋晴れ akibare slunečný podzimleda1, shizen
秋分の日 šuubunnohi svátek podzimní rovnodennostitoki
jih
南
Čtení:
nan, na, minami, nami, ha, mina, mimami
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 18030
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
南極大陸 nankjokutairiku Antarktidamix
minami jihjlpt5
南北 nanboku jih a severmix
南東 nantou; minamihigaši jihovýchodmix
南西 nansei jihozápadmix
南米 nanbei Jižní Amerikamix
南仏 nanfucu jižní Franciemix
南十字座 minamidžuudžiza Jižní krížmix
南極 nankjoku jižní pólshizen
南口 minamiguči jižní východryokou
南国 nangoku jižní zeměleda1, ryokou
南回帰線 minamikaikisen obratník Kozorohashizen
石南花 šakunage rododendronshokubutsu
東西南北 touzainanboku sever, jih, východ a západ, čtyři světové stranyleda1
僕の部屋は東と南向きなので、直射日光が当たってとても暑いです。 boku no heja ha higaši to minami muki nanode,čokuša nikkou ga atatte totemo acui desu. Můj pokoj je otočený směrem na jih a východ, takže tam svítí přímé slunce a je tam velké vedro.mix
家の南側に大きなビルが建ったので、日が当たらなくなった。 uči no minamigawa ni ooki na biru ga tatta node,hi ga ataranaku natta. Na jižní straně domu postavili velikou budovu, takže tam přestalo svítít slunce.mix
南を向いて、歩いてください。 minami wo muite,aruite kudasai. Obraťte se na jih a jděte.mix
旗を南に向けて立てて下さい。 hata wo minami ni mukete tatete kudasai. Postav tu vlajku směrem na východ.mix
myslet
思
Čtení:
ši, omo.u, omoera.ku, obo.su
Hlavní radikál: 心 (61) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15191
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
思わず omowazu bezděčně, neúmyslnějlpt3, leda1
思う人 omou hito člověk, na kterého myslímmix
思いやる omoijaru mít pochopení sgodan, jlpt3, verb
思い遣る omoijaru mít soucit, vcítit segodan, leda1, verb
思う omou myslet (si), domnívat segodan, jlpt4, leda1, verb, vtrans
思考 šikou myšlení, uvažováníleda1
思想 šisou myšlenka, ideamix
思い omoi myšlenky, pocity, emoce, cityjlpt3
思いやりのある omoijarinoaru ohleduplnýadj, emo
思兼 omoikane Omoikane, božstvo moudrosti a inteligencekami
思いつく omoicuku přijít na (nápad), vymysletgodan, jlpt3, verb
不思議な fušigina skvělý, zvláštní, neobyčejný, úžasný, podivuhodnýadj, jlpt3, leda1
思い遣り omoijari soucit, ohleduplnost, empatieemo, leda1
思考する šikousuru vážit, promýšlet, zvažovatleda1, suru, verb
思い出す omoidasu vzpomenout sigodan, jlpt3, jlpt4, leda1, verb, vtrans
思い付く omoicuku vzpomenout si, dostat nápadgodan, leda1, verb
思い出 omoide vzpomínkajlpt3, leda1
思いで omoide vzpomínkamix
子供のころの思い出 kodomo no koro no omoide vzpomínka na dětstvímix
不思議 fušigi zázrak, neobyčejná věcleda1
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
日本でメイド喫茶へ行って、いい思い出だ。 nihon de meido kissa he itte,ii omoide da. Je to hezká vzpomínka, že jsem v Japonsku zašel do Maid kavárny.mix
走りながら、兎は心の中でこう思いました。 haširi nagara,usagi ha kokoro no naka de kou omoimašita. Když běžel, v duchu si myslel tohle.usagitokame
私は馬鹿だと思います。 wataši ha baka da to omoimasu. Myslím, že jsem blbec.mix
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
自分で作ったと思う。 džibun de cukutta to omou. Myslím, že to uvařil sám.ryouri
何時から何時まで漢字の連取をしていたと思いますか。 nandži kara nandži made kandži no renšuu wo šiteita to omoimasuka. Od kolika do kolika hodin si myslíš, že se učil kandži?mix
大学の試験に失敗したので、もう一度挑戦しようと思います。 daigaku no šiken ni šippai šita node, mou ičido čousen šijou to omoimasu. Protože neuspěl u zkoušky na vysoké škole, pokusí se o to ještě jednou.gakkou
新しいレストランを紹介しようと思いました。 新šii resutoran wo 紹介šijou to 思imašita. Přemýšlel jsem o tom, že vám ukážu novou restauraci.ryouri
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。 kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi. Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
今はそう思いません。 ima ha sou omoimasen. Už si to tak nemyslím.mix
vítr, vzduch, styl, způsob
風
Čtení:
fuu, fu, kaze, kaza-, -kaze, i, e
Hlavní radikál: 風 (182) Radikály:
Zjednodušený: 风 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 18807
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
風情 fuzei atmosféramix
風船 fuusen balonleda1
風俗 fuuzoku bordel (prostituce)
神風 kamikaze božský vítrkami
今風 imafuu dnešní styl, současný stylleda1
風流(な) fuurjuu(na) elegantní, stylovýadj, leda1
欧風 oufuu evropský styl, západnímix
風神 fuudžin Fúdžin, bůh větrukami
和風 wafuu japonský stylleda1
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
風呂 furo koupel, vanajlpt3, jlpt5, uchi
お風呂 ofuro koupel, vanajlpt5, uchi
風呂屋 furoja koupele, veřejná koupelnamix
風呂場 furoba koupelnajlpt3, uchi
風景 fuukei krajinaleda1
風邪 kaze nachlazeníbyouki, jlpt5
新風 šinpuu nový stylmix
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
風物 fuubucu přírodní objekt, scenériemix
風土 fuudo přírodní podmínky, vzhled krajiny, klimamix
家風 kafuu rodinné zvyklostileda1
北風 kitakaze severní vítrleda1
大風 ookaze silný vítrmix
風向 fuukou,kazamuki směr větrumix
混浴風呂 kon'jokuburo smíšený onsen (pro obě pohlaví)mix
古風 kofuu starý (starodávný) styl adj, leda1
台風 taifuu tajfunjlpt4, tenki
そよ風 sojokaze vánekleda1, tenki
軟風 nanpuu vánekmix
露天風呂 rotenburo venkovní onsenmix
野天風呂 notenburo venkovní onsenmix
扇風機 senpuuki ventilátor, větrákdenki, uchi
風通し kazetooši větráníuchi
風力 fuurjoku větrná energiemix
風車 fuuša větrný mlýnleda1
風車 kazaguruma větrný mlýn, větrníkleda1
強風 kjoufuu vichřicetenki
kaze vítrjlpt5, leda1, tenki
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
東風 higašikaze východní vítrleda1
洋風 joufuu západní stylmix
風習 fuušuu zvyk, obyčejleda1
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
薬を飲んだのに、風邪が治りません。 kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen. Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
お風呂の入り方を説明してくれました。 ofuro no hairikata wo secumeišite kuremašita . Byl tak laskavý, že mi vysvětlil, jak se používá (japonská) vana.mix
お風呂でするのがすき? o furo de suru no ga suki? Děláš to rád(a) ve vaně?ai
激しい風が吹いています。 hagešii kaze ga fuiteimasu. Fouká silný vítr.tenki
風が強いです。 kaze ga cujoi desu. Je větrno. tenki
お風呂はありません。 o furo haarimasen. Koupelnu (vanu) nemá.heya
露天風呂は外にあって、内湯はたて物の中にあります。 rotenburo ha soto niatte,učiju ha tatemono no naka ni arimasu. Rotenburo je venku a učiju je uvnitř budovy.onsen
風邪が流行っています。 kaze ga hajatteimasu. Rýma je teď častá (běžná).mix
台風で木が倒れた。 taifuu de ki ga taoreta. Strom spadl kvůli tajfunu.mix
台風が日本列島に近づく。 taifuu ga nihonrettou ni čikadzu ku . Tajfun se blíží k japonskému souostroví.mix
čekat, záviset
待
Čtení:
tai, ma.cu, -ma.či, mači, macu
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 16980
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
待機 taiki čekat na příležitostshigoto, suru
期待外れの kataihazureno neuspokojivýadj
期待 kitai očekávání, nadějemix
招待 šoutai pozvat, pozváníjlpt4
招待状 šoutaidžou psaná pozvánkamix
待ち合わせる mačiawaseru setkat se (na předem domluveném místě)ichidan, verb
待ち時間がもう30分を越した mačidžikangamou30buwokošita Čakáme už viac než 30 minút.
どのぐらい待ちますか。 donogurai mačimasuka. Jak dlouho budu čekat?mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
léto
夏
Čtení:
ka, ga, ge, nacu
Hlavní radikál: 夊 (35) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 12870
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
初夏 šoka časné létoleda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
夏季 kaki letní období/sezónamix
夏休み nacujasumi letní prázdniny, letní dovolenájlpt5, leda1, toki
夏至 geši letní slunovrattoki
夏祭り nacumacuri letní svátek, letní festivalleda1
夏ばて nacubate letní únava, malátnost (z horka)leda1
nacu létojlpt5, leda1, toki
真夏 manacu vrchol létaleda1
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
ハナは夏休みをおばあさんのところで送ります hanahanacujasumiwoobaasannotokorodeokurimasu Hana strávi letné prázdniny u babičky.
日本の夏は蒸し暑いです。 nippon no nacu ha mušiacui desu. Japonské léto je dusné.mix
夏休みは八月の終わりまでです。 nacujasumi ha hačigacu no owari made desu. Letní prázdniny jsou do konce srpna.mix
日本の夏は湿気が多い。 nihon no nacu ha šikke ga ooi . Léto v Japonsku je hodně vlhké.mix
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
夏休みには富士山に登ろうと計画している。 nacujasumi ni ha fudžisan ni noborou to keikaku šiteiru. Plánuji, že o letních prázdninách vylezeme na horu Fudži.mix
doprava, přejít přes, alej, zaměnit, numerativ pro dopisy, poznámky, dokumenty, atd.
通
Čtení:
cuu, cu, too.ru, too.ri, -too.ri, -doo.ri, too.su, too.ši, -doo.ši, kajo.u, ton, douši, doori, miči
Hlavní radikál: 辵 (162) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 17484
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
通関 cuukan celní odbavenísuru
通年 cuunen celý roktoki
通勤時間 cuukindžikan čas strávený dojížděnímryokou, shigoto
通勤 cuukin dojížděníjlpt3, shigoto
通院 cuuin dojíždění do nemocnicemix
通学 cuugaku dojíždění do školygakkou, ryokou
通う kajou dojíždětgodan, jlpt3, jlpt4, ryokou, verb, vintrans
通勤する cuukinsuru dojíždětshigoto, suru, verb
文通する buncuusuru dopisovat sileda1, suru, verb
交通機関 koucuukikan dopravní prostředekmix
交通の便 koucuunoben dopravní spojenímix
通話 cuuwa hovor, volánísuru
通知 cuuči informacesuru
文通 buncuu korespondenceleda1
通貨 cuuka měnamise
国際通話 kokusaicuuwa mezinárodní hovormix
通る tooru míjet, stavit se (někde)jlpt3, jlpt4, verb, vintrans
普通 fucuu normálně, obvyklejlpt3, jlpt4
通信販売 cuušinhanbai objednávka poštoumix
疎通 socuu porozumění (vzájemné)suru
通過 cuuka projetsuru
通す toosu propouštět (něco), propustit, provléknout, projít něčím, dát do (něčeho)godan, jlpt3, verb, vtrans
交通 koucuu provozjlpt4
通路 cuuro průchod, chodbičkamix
計画通り keikakudoori přesně podle keikaku (plánu)mix
融通 juuzuu půjčka (peníze)suru
通路側の席 cuurogawa no seki sedadlo v uličceryokou
共通語 kjoucuugo společný jazyk, mluvená japonštinabunpou
共通分母 kjoucuubunbo společný jmenovatelmath
共通 kjoucuu společný, sdílenýjlpt3, suru
通過駅 cuukaeki stanice, kterou vlak projíždíryokou
元通り motodoori tak, jak to bylo původněleda1
通訳 cuujaku tlumočeníjlpt3, suru
通り toori ulice, cestajlpt4, ryokou
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
通じる cuudžiru vést k, být rozumět, dokončit, dodělat, komunikovatichidan, jlpt3, verb, vintrans
風通し kazetooši větráníuchi
貯金通帳 čokincuučou vkladní knížkamix
開通 kaicuu zahájení, započnutí, aktivacesuru
大きい落石が交通を妨げている ookiirakusekigakoucuuwosamatageteiru Veľké napadané kamene bránia doprave.mix
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
妹は毎日一時間かけて通勤しています。 imouto ha mainiči ičidžikan kakete cuukin šiteimasu. Sestře trvá dojíždění do práce každý den jednu hodinu.mix
psát
書
Čtení:
šo, ka.ku, -ga.ki, -gaki, kaki
Hlavní radikál: 曰 (73) Radikály:
Zjednodušený: 书 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 15729
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
書き慣れたペン kakinaretapen Pero, s ktorým som zvyknutý písať.
愛書家 aišoka bibliofilmix
税関申告書 zeikanšinkokušo celní deklarace, celní prohlášeníryokou
清書 seišo čistopisleda1
読書感想文 dokušokansoubun čtenářský deníkmix
読書 dokušo čtení, četbajlpt3, leda1
書き取り kakitori diktát (ve škole)gakkou, leda1
卒業証書 socugjoušoušo diplomgakkou
文書 bunšo dokumentmix
書類 šorui dokumenty, dokumentgakkou, jlpt3, leda1
書状 šodžou dopismix
書簡 šokan dopis, korespondencemix
後書き atogaki doslovleda1
請求書 seikjuušo fakturamix
説明書 secumeišo instrukcemix
書道 šodou kaligrafieleda1
入門書 njuumonšo kniha pro začátečníkymix
書店 šoten knihkupectvíleda1, mise
図書館 tošokan knihovnajlpt5, leda1
図書室 tošošicu knihovnamix
司書 šišo knihovníkmix
図書 tošo knihyleda1
書籍 šoseki knihy, publikaceleda1
書き下ろし kakioroši napsat na zakázku, nově napsaný textmix
提案書 teianšo návrh (dokument)gakkou
領収書 rjoušuušo paragon, stvrzenka, účtenkamix
葉書 hagaki pohlednicejlpt3, jlpt5
絵葉書 ehagaki pohledniceryokou
健康診断書 kenkoušindanšo potvrzení zdravotní způsobilostimix
走り書き haširigaki poznámka (rychle napsaná)leda1
下書き šitagaki pracovní verze, nanečistomix
書式 šošiki předepsaná formaleda1
前書き maegaki předmluvaleda1
書き直す kakinaosu přepsatgodan, verb, vtrans
参考書 sankoušo příručkaleda1
案内書 annaišo příručkamix
秘書 hišo sekretářkashigoto
書庫 šoko sklad knih (v knihovně)mix
辞書 džišo slovníkjlpt5
辞書形 džišokei slovníková formabunpou
隷書 reišo starý druh písma (administrativní)mix
書斎 šosai studiemix
縦書き tategaki svislé písmobunpou
肩書き katagaki titulgakkou
肩書 katagaki titul, funkcemix
教科書 kjoukašo učebnicegakkou, leda1
書記 šoki úředník, sekretářleda1, shigoto
蔵書 zoušo vlastní knihysuru
横書き jokogaki vodorovné psanímix
書き置き kakioki vzkazmix
禁書 kinšo zakázaná knihamix
書き方 kakikata způsob psaní, jak napsat, pořadí tahů ve znakumix
申請書 šinseišo žádost, přihláškamix
願書 ganšo žádost, přihláška (na přijímačky)mix
履歴書 rirekišo životopisshigoto
彼は机の上に辞書を載せた karehacukuenouenidžišowonoseta Položil na stůl slovník.mix
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
書きやすいです。 kakijasui desu. Je to lehké na napsání.mix
図書館の本がばらばらにおいてあります。 tošokan no hon ga barabara ni oitearimasu. Knížky v knihovně jsou různě rozmístěné.mix
書類は速達で出しましたから、明日着くはずです。 šorui ha sokutacu de dašimašita kara,ašita cuku hazu desu. Materiály jsem poslal expresně, takže by měly zítra dorazit.mix
趣味は読書です。 šumi ha dokušo desu. Mým koníčkem je čtení.mix
書類に判を押す。 šorui ni han wo osu. Otisknout razítko na dokument.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
今論文を書いているところです。 ima ronbun wo kaiteiru tokoro desu. Právě píšu esej.mix
大事な会議の書類を破ってしまった。 daidži na kaigi no šorui wo jabutte šimatta. Roztrhl jsem si dokumenty na důležitou poradu.mix
この本は日本語で書かれています。 kono hon ha nihongo de kakareteimasu. Tato kniha je napsaná japonsky.mix
図書館では本に絵を書いてはいけません。 tošokan de ha hon ni e wo kaite ha ikemasen. V knihovně je zakázáno kreslit obrázky do knížek.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
書類に生年月日を記入する。 šorui ni seinengappi wo kinjuu suru. Zapsat datum narození do dokumentu.mix
vysoký, drahý
高
Čtení:
kou, taka.i, taka, -daka, taka.maru, taka.meru, ka, ko, džoi, ta, haka
Hlavní radikál: 高 (189) Radikály:
Varianta Z: 髙 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 14690
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
高積雲 kousekiun altokumulustenki
高層雲 kousouun altostratustenki
高速道路 kousokudouro dálniceleda1, ryokou
女子高 džošikou dívčí školagakkou, leda1
高くつく takakucuku drahý, nákladnýgodan, verb
声高 kowadaka hlasitěmix
男子高校生の日常 danšikoukousei no ničidžou každodenní život středoškolákůmix
標高 hjoukou nadmořská výškamix
高原 kougen náhorní plošina, pláňleda1
高価な koukana nákladný, drahýadj
最高気温 saikoukion nejlepší teplota vzduchumix
最高 saikou nejlepší, nejvyšší, vrchní, nejvíc, skvělýjlpt3
高齢 kourei pokročilý věk, starší (o člověku)jlpt3
高揚 koujou pozvednout (náladu)suru
高知県 koučiken prefektura Kóčinamae
最高の saikouno prvotřídní, nejvyššíleda1
鼻が高い hana ga takai pyšný, nos nahoruadj
高齢化社会 koureikašakai stárnoucí společnostmix
高齢者 koureiša starý člověk, staří lidéjlpt3
高校 koukou střední školagakkou, jlpt4
高等学校 koutougakkou střední školagakkou, jlpt4
高校生 koukousei student střední školy, středoškolákgakkou, jlpt4, shigoto
高橋 takahaši Takahašinamae
高天原 takamagahara Takamagahara, Vysoká nebeská pláňkami
高速 kousoku vysoká rychlostleda1
高熱 kounecu vysoká teplotamix
高学歴 kougakureki vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělánímix
背か高い segatakai vysoký (člověk)adj
高血圧 koukecuacu vysoký krevní tlakbyouki
高級 koukjuu vysoký stupeň, pokročilý, prvotřídníleda1
高音 kouon vysoký tónleda1
高い takai vysoký, drahýadj, jlpt5, leda1
taka výše (ceny apod.)leda1
生産高 seisandaka výše produkce, výkon, výnosleda1
高台 takadai vyvýšeninaleda1
残高 zandaka zůstatek (bankovního účtu)mix
高める takameru zvýšitichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans
高まる takamaru zvyšovat se, růstgodan, jlpt3, leda1, verb, vintrans
チェコに比べて日本は物価が高い čekonikurabetenihonhabukkagatakai V porovnaní s Českom sú ceny tovaru v Japonsku vyššie.
祖父は高齢だが、まだ元気だ。 sofu ha kourei da ga,mada genki da. Děda je starý, ale stále ještě má plno energie.mix
今日の試合は最高だった。 kjou no šiai ha saikou datta. Dnešní zápas byl nejlepší.mix
学歴が高くても、実力があるかどうか分からない。 gakureki ga takakute mo,džicurjoku ga aru kadouka wakaranai. I když mám vysoké vzdělání, nevím, jestli to má skutečný přínos.mix
友達は木のように背が高いです。 tomodači ha ki nojouni segatakai desu. Kamarád je vysoký jako strom.mix
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
私は学歴が高い。 wataši ha gakureki ga takai. Mám vysoké vzdělání.mix
兄は身長が高い。 ani ha šinčou ga takai. Můj starší bratr je vysoký.mix
日本のビールは高くて、まずいですから、飲みたくないです。 nihon no bi-ru ha takakute, mazui desu kara,nomitakunai desu. Protože je japonské pivo drahé a hnusné, nechci ho pít.ryouri
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
この映画は最高に面白い。 kono eiga ha saikou ni omoširoi. Tento film je velmi zajímavý.mix
今月は最高に忙しかった。 kongecu ha saikou ni isogašikatta. Tento měsíc jsem byl nevíc zaneprázdněný.mix
温度が高かったです。 ondo ga takakatta desu. Teplota byla vysoká.mix
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
宝くじが当たって、最高の気分だ。 takarakudži ga ata tte,saikou no kibun da. Vyhrát v loterii, to je nejlepší pocit.mix
zkouška, škola, tisk, vyzkoušení, korektura
校
Čtení:
kou, kjou, men
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 1 JIS: 14651
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
母校 bokou alma matergakkou, leda1
出身校 šutšinkou alma matermix
校舎 kouša budova školygakkou
男子校 danšikou chlapecká školagakkou, leda1
登校 toukou jít do školysuru
男子高校生の日常 danšikoukousei no ničidžou každodenní život středoškolákůmix
校正 kousei korekturasuru
転校する tenkousuru přejít do jiné školy, změnit školugakkou, leda1, suru, verb
転校 tenkou přestoupit na jinou školusuru
校長 koučou ředitel (školy)gakkou, jlpt4, shigoto
校長先生 koučousensei ředitel školyleda1, shigoto
高校 koukou střední školagakkou, jlpt4
高等学校 koutougakkou střední školagakkou, jlpt4
高校生 koukousei student střední školy, středoškolákgakkou, jlpt4, shigoto
学校 gakkou školagakkou, jlpt5, leda1
校門 koumon školní brána, vchod do školygakkou, leda1
校歌 kouka školní hymnagakkou, leda1
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
校庭 koutei školní pozemek/zahradamix
校則 kousoku školní řádmix
休校 kjuukou školní volnogakkou, leda1
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
放校 houkou vyloučení ze školysuru
小学校 šougakkou základní škola (1. stupeň)gakkou, jlpt4, leda1
中学校 čuugakkou základní škola (2. stupeň), nižší střední školagakkou, jlpt4, leda1
学校へ行く途中に家に寄ってね。 gakkou he iku točuu ni uči ni jotte ne. Cestou do školy se zastav (na návštěvu).mix
僕は妹に学校へ行ってほしいです。 boku ha imouto ni gakkou he itte hošii desu. Chci, aby šla mladší sestra do školy.gakkou
学校へ行ったほうがいいです。 gakkou he itta hougaii desu. Měl bys jít do školy.gakkou
日本の中学校には制服のある学生が多いです。 nihon no čuugakkou niha seifuku no aru gakusei ga ooi desu. Na středních školách v Japonsku má spousta žáků uniformu.mix
あなたは学校に来なくてもいいです。 anata ha gakkou ni konakute mo ii desu. Nemusíš chodit do školy.gakkou
田中さんは学校時代の友人です。 tanaka san ha gakkou džidai no juudžin desu. Pan Tanaka je můj přítel ze střední.mix
僕は学校を卒業しましたから、テキストブックを妹に譲りました。 bokuha gakkou wo socugjou šimašita kara,tekisutobukku wo imouto ni juzurimašita. Protože jsem dokončil školu, přenechal jsem učebnice mladší sestře.mix
住所を変わった場合は、すぐに学校に届けてください。 džuušo wo kawa tta baai ha , suguni gakkou ni todoke tekudasai . V případě, že změníte adresu, okamžitě informujte školu.mix
小学校は自立心を養う。 šougakkou ha džiricušin wo jašinau. Základní škola podporuje soběstačnost.gakkou
čas, hodina
時
Čtení:
dži, toki, -doki, to, togi
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Zjednodušený: 时 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 15230
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
四時 jodži 4 hodinytoki
七時 šičidži 7 hodintoki
九時 kudži 9 hodintoki
時事 džidži aktuální událostimix
目覚まし時計 mezamašidokei budíkmix
休憩時間 kjuukeidžikan čas přestávky, pauzatoki
帰宅時間 kitakudžikan čas příchodu domůtoki
通勤時間 cuukindžikan čas strávený dojížděnímryokou, shigoto
時間 džikan čas, dobajlpt5, leda1, toki
toki čas, obdobíleda1, toki
時報 džihou časové znameníleda1
時差 džisa časový rozdíltoki
今時 imadoki dnešní doba, současnost, touto dobouleda1, toki
残業時間 zangjoudžikan doba práce přes časjlpt3, shigoto
鉄器時代 tekkidžidai doba železnámix
~時 ~dži hodinajlpt5, toki
dži hodinaleda1, toki
時計 tokei hodinky, hodinydenki, jlpt5, leda1, uchi
時給 džikjuu hodinová mzdashigoto
時刻表 džikokuhjou jízdní řádryokou
何時 icu kdyjlpt5
随時 zuidži kdykolivmix
何時 nandži kolik hodintoki
時雨 šigure mrholení na podzimmix
腕時計 udedokei náramkové hodinkydenki
時々 tokidoki někdyjlpt5
時候 džikou obdobímix
飛鳥時代 asukadžidai Období Asuka (538 – 710)mix
安土桃山時代 adzučimomojamadžidai Období Azuči-Momojama (1568-1600)namae
縄文時代 džoumondžidai období Džómonnamae
江戸時代 edodžidai období Edo 1603-1868leda1, namae, toki
弥生時代 jajoidžidai Období Jajoi (300 př. n. l. – 250 n. l.)mix
大和時代 jamatodžidai Období Jamato (250 – 710mix
鎌倉時代 kamakuradžidai Období Kamakura (1185 – 1333)mix
古墳時代 kofundžidai Období Kofun (250 – 538)mix
明治時代 meidžidžidai Období Meidži (1868-1912)mix
平和な時代 heiwa na džidai období míru, mírové obdobímix
室町時代 muromačidžidai Období Muromači (1333 – 1568)mix
奈良時代 naradžidai Období Nara (710 – 794)mix
平安時代 heiandžidai období, éra Heian (794-1185)mix
時期 džiki období, sezóna, dobatoki
天文時計 tenbutokei orlojmix
営業時間 eigjoudžikan otvírací hodinymise
寝ている時のおしっこ neteiru toki no ošikko počůrávání ve spaníbyouki
何時までも icumademo pořád, nafurt, věčněmix
時効 džikou promlčenímix
到着予定時刻 toučakujoteidžikoku předpokládaná doba příjezdu, ETAmix
時刻 džikoku přesný čas, okamžikleda1, toki
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
時間割 džikanwari rozvrh hodin, časový rozvrhgakkou
時速 džisoku rychlost (za hodinu)mix
同時に doudžini současně s, zatímcojlpt3
同時 doudži současně, ve stejnou dobujlpt3, leda1, toki
置き時計 okidokei stolní hodinymix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
当時 toudži v té době, ona doba, tenkrátleda1
時代 džidai věk, období, generace, éra, epochajlpt4, leda1, toki
一時後 ičidžigo za hodinutoki
時計は時を告げる tokeihatokiwocugeru Hodiny oznamujú čas.
時計で時間を計る tokeidedžikanwohakaru Merať hodinkami čas.
待ち時間がもう30分を越した mačidžikangamou30buwokošita Čakáme už viac než 30 minút.
彼女は子供の時に両親を亡くした kanodžohakodomonotokinirjoušinwonakušita Ako dieťa stratila oboch rodičov.
与えられた時間 ataeraretadžikan vymedzený časmix
10時になったら、行きましょう。 10dži ni nattara,ikimašou. Až bude 10 hodin, půjdeme.mix
走ったり、歩いたり、時々跳び跳ねたりして、ちょっと疲れました。 hašittari,aruitari,tokidoki tobihanetari šite,čotto cukaremašita. Chvíli běžela, chvíli šla, občas poskakovala, až se unavila.akazukinchan
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
パーティーの時に、どんなゲームをすることが好きですか。 pa-teィ- no toki ni,donna ge-mu wo suru koto ga suki desuka. Jaké hry rád hraješ na párty?mix
昨日は今日のテストのために何時間勉強しましたか。 kinou ha kjou no tesuto no tame ni nandžikan benkjou šimašita ka. Kolik hodin ses včera učil na dnešní test?gakkou
約束の時間に間に合うかどうか心配です。 jakusoku no džikan ni maniau kadouka šinpai desu. Mám starost, jestli to ve slíbeném čase stihnu.mix
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
3時間も間があるので不便です。 3 džikan mo ma ga aru node fuben desu. Není to moc výhodné, protože tam je 3 hodiny mezera.mix
6月から7月までは梅雨の時期です。 6gacu kara 7gacu made ha cuju no džiki desu. Od června do července je období dešťů.tenki
何時から何時まで漢字の連取をしていたと思いますか。 nandži kara nandži made kandži no renšuu wo šiteita to omoimasuka. Od kolika do kolika hodin si myslíš, že se učil kandži?mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
田中さんは学校時代の友人です。 tanaka san ha gakkou džidai no juudžin desu. Pan Tanaka je můj přítel ze střední.mix
時間があったら、友達と相撲を見に行きます。 džikan ga attara,tomodači to sumou wo mi ni ikimasu. Pokud budu mít čas, půjdu se s kamarády podívat na sumo.mix
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
時間がないのに、友達に手伝います。 džikan ga nai noni,tomodači ni tecudaimasu. Přestože nemám čas, kamarádovi pomůžu.mix
約束の時間に遅刻してしまった。 jakusoku no džikan ni čikoku šite šimatta. Přišel jsem později, než jsme se domluvili.mix
妹は毎日一時間かけて通勤しています。 imouto ha mainiči ičidžikan kakete cuukin šiteimasu. Sestře trvá dojíždění do práce každý den jednu hodinu.mix
テレビを見て、時計の時間を合わせた。 terebi wo mite,tokei no džikan wo awaseta. Srovnal jsem čas na hodinkách podle televize.mix
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
部長はこの会議は時間の無駄だと言いました。 bučou ha kono kaigi ha džikan no muda da to iimašita. Šéf oddělení řekl, že tato porada je mrhání časem.shigoto
お父さんの工場は24時間稼動ですか? otousan no koudžou ha 24 džikan kadou desuka? Továrna, kde pracuje tvůj táta, má 24 hodinový provoz?shigoto
梅雨の時期は黴が生えやすい。 cuju no džiki ha kabi ga hae jasui. V období dešťů se plísně lehce rozrostou.mix
昨日7時間も勉強しました。 kinou 7 džikan mo benkjoušimašita. Včera jsem studoval celých sedm hodin.gakkou
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
kočka
猫
Čtení:
bjou, neko
Hlavní radikál: 犬 (94) Radikály:
Tradiční: 貓 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 8 JIS: 18221
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
好奇心猫を殺す koukišinnekowokorosu curiosity killed the catgodan, verb
猫に小判 nekonikoban házet perly sviním, velké plýtvání zdrojimix
猫鮫 nekozame japonský různozobec (druh žraloka)mix
猫耳 nekomimi kočičí ušibaka, doubutsu
neko kočkadoubutsu
箱の中の猫 hakononakanoneko kočka v krabicibaka
猫車 nekoguruma kolečko, trakařmix
子猫 koneko kotědoubutsu, leda1
猫娘 nekomusume někdo, kdo se chová/vypadá jako kočkamix
猫舌 nekodžita neschopnost jíst/pít horkémix
猫背 nekoze ohnutá záda, hrbmix
大山猫 oojamaneko rysdoubutsu
シュレーディンガーの猫 šure-deィnga-noneko Schrödingerova kočkabaka
猫騙し nekodamaši tlesknout někomu před obličejem, abychom ho zmátlimix
三毛猫 mikeneko tříbarevná kočkadoubutsu, leda1
招き猫 manekineko vábící kočka, kočka u obchodu s packou nahorumix
猫かぶり nekokaburi vlk v rouše beránčím, hrát si na neviňátkosuru
猫糞 nekobaba zpronevěra, odcizení, krádežsuru
猫は尻尾が短くて、可愛いです。 neko ha šippo ga midžikaku te, kawaii desu. Kočka má krátký ocas a je roztomilá.doubutsu
černý
黒
Čtení:
koku, kuro, kuro.zumu, kuro.i
Hlavní radikál: 黒 (203) Radikály:
Varianta Z: 黑 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 14709
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
黒御影 kuromikage černá žulakagaku
黒ビール kurobi-ru černé (tmavé) pivoryouri
黒海 kokkai Černé mořemix
黒酒 kuroki černé rýžové vínokami
黒豆 kuromame černé sójové bobyleda1, ryouri, shokubutsu
白黒 širokuro černobílýiro
黒い kuroi černýadj, iro
黒熊 kurokuma černý medvěddoubutsu
大黒天 daikokuten Daikokuten, bůh bohatství (sklizně, kuchyně)kami
黒子 hokuro mateřské znaménkohito
黒曜石 kokujouseki obsidiánmix
黒苺 kuroičigo ostružinamix
黒星 kuroboši poražený, černá tečkaleda1
浅黒い asaguroi snědý, tmavé pletiadj
黒幕 kuromaku šedá eminencemix
黒板 kokuban tabulegakkou
暗黒 ankoku temnotamix
黒鷺 kurosagi volavka pobřežnídoubutsu
黒字 kurodži zisky, profit
それから、黒いストッキングと黒い靴を履いています。 sorekara,kuroi sutokkingu to kuroi kucu wo haiteimasu. Dále má černé punčochy a nosí černé boty.byousha
黒いシャツと白いTシャツを着ています。 kuroi šacu to široi Tšacu wo kiteimasu. Na sobě má černou košili a bílé tričko.byousha1
黒いジャケットを着ています。 kuroi džaketto wo kite imasu. Na sobě má černý kabátek.byousha
ジャケットの下で白黒のワンピースを着ています。 džaketto no šita de širokuro no wanpi-su wo kiteimasu. Pod kabátkem má černobílé šaty.byousha
vyjasnit (se)
晴
Čtení:
sei, ha.reru, ha.re, ha.re-, -ba.re, ha.rasu, haru, hare
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Varianta Z: 晴 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 16434
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
晴天の霹靂 seitennohekireki blesk z čistého nebeleda1
晴れる hareru být slunečno, vyjasnit seichidan, jlpt5, tenki, verb, vintrans
快晴 kaisei jasno bez mrakůtenki
晴れ着 haregi slavnostní oblečenífuku
晴天 seiten slunečné počasítenki
晴れ hare slunečno, jasnotenki
秋晴れ akibare slunečný podzimleda1, shizen
素晴らしい subarašii úžasnýadj
晴れています。 hareteimasu. Je slunečno. tenki
明日は晴れるはずです。 ašita ha hareru hazu desu. Zítra by mělo být jasno.tenki
mrak
雲
Čtení:
un, kumo, -gumo, ki, zumo, nome
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 12608
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
高積雲 kousekiun altokumulustenki
高層雲 kousouun altostratustenki
白雲 širakumo bílý mraktenki
雷雲 raiun bouřkový mraktenki
絹積雲 kensekiun cirokumulustenki
巻積雲 kensekiun cirokumulustenki
巻層雲 kensouun cirostratustenki
絹層雲 kensouun cirostratustenki
絹雲 ken'un cirus (oblak)tenki
暗雲 an'un černý mraktenki
雨雲 amagumo dešťové mrakyleda1, shizen, tenki
片積雲 hensekiun fraktokumulustenki
片乱雲 henran'un fraktonimbustenki
片層雲 hensouun fraktostratustenki
羊雲 hicudžigumo chomáče mraků, beránkyleda1
積乱雲 sekiran'un kumulonimbustenki
kumo mrak, oblakjlpt4, tenki
乱層雲 ransouun nimbostratustenki
乱雲 ran'un nimbustenki
雲雀 hibari skřivanmix
層積雲 sousekiun stratokumulustenki
層雲 souun stratustenki
slyšet, ptát se, poslouchat
聞
Čtení:
bun, mon, ki.ku, ki.koeru
Hlavní radikál: 門 (169) Radikály:
Zjednodušený: 闻 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 2 JIS: 19001
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
令聞 reibun dobrá reputace, slávamix
新聞配達 šinbunhaitacu kamelot, novinový poslíčekmix
聞き伝え kikicutae klepy, povídačkymix
艶聞 enbun milostný vztah, románekai
聞き取り kikitori náslech, poslechleda1
立ち聞きする tačigikisuru naslouchat, vyslechnoutleda1
新聞記事 šinbunkidži novinový článekmix
新聞紙 šinbunši novinový papírmix
新聞 šinbun novinyjlpt5, leda1
立ち聞き tačigiki odposlouchávánísuru
盗み聞き nusumigiki odposlouchávánísuru
聞く kiku poslouchat, ptát se, žádatgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
聞き手 kikite posluchačmix
伝聞 denbun pověst, fámaleda1
お聞き頂く okikiitadaku požádat (zdvořile)godan, verb
新聞社 šinbunša redakcejlpt4
名聞 meibun reputacemix
人聞き hitogiki reputace, odezvaleda1
外聞 gaibun reputace, pověstmix
聞き分ける kikiwakeru rozlišit poslechemichidan, leda1, verb, vtrans
醜聞 šuubun skandálmix
聞こえる kikoeru slyšet, být slyšet, být schopen slyšetichidan, jlpt4, leda1, verb, vintrans
古新聞 furušinbun staré novinyleda1
聞き覚え kikioboe studium poslechemgakkou
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
聞き違う kikičigau špatně slyšet, přeslechnoutgodan, verb
凶聞 kjoubun špatné zprávymix
内聞 naibun tajemství, soukromá informacemix
漏れ聞く morekiku zaslechnout, tajně vyslechnoutgodan, verb, vtrans
側聞 sokubun znát z doslechusuru
穴を新聞で詰める anawošinbundecumeru Upchať dieru novinami.
彼は新聞に広告を載せた karehašinbunnikookokuwonoseta Dal do novín inzerát.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。 「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita. Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
「おばあちゃんはどこに住んでいますか」と狼が聞きました。 「obaačan ha doko ni sundeimasuka」 to ookami ga kikimašita. Kde babička bydlí, zeptal se vlk.akazukinchan
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
聞かなくてもいいです。 kikanakute mo ii desu. Nemusíš (to) poslouchat.mix
「どうしてそんなに大きい耳があるの?」と聞きました。 「doušite sonna ni ookii mimi ga aru no?」 to kikimašita. Proč máš tak velké uši, zeptala se.akazukinchan
この記事は新聞に載せています。 kono kidži ha šinbun ni noseteimasu. Tento článek je (otištěn) v novinách.mix
先生は学生にテープを聞かさせました。 sensei ha gakusei ni te-pu wo kikasasemašita. Učitel nechal studenty poslouchat nahrávku.mix
あなたとは口も聞たくないの。 anata to ha kuči mo kikitakunai no. Už od tebe nechci slyšel ani slovo.mix
百聞は一見にしかず hjakubunhaikkennišikazu Vidět znamená věřit. (Obrázek je lepší než 1000 slov.)kaiwa
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
何でも聞いていいよ。 nandemo kiite ii jo. Zeptej se mě, na co chceš.mix
žádost, prosba, přísaha, přání, naděje
願
Čtení:
gan, nega.u, -negai, ra
Hlavní radikál: 頁 (181) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 19 Džójó: 4 JIS: 13418
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
念願 nengan dlouhodobá přánísuru
宿願 šukugan dlouhodobé přánímix
祈願 kigan modlit se k bohusuru
願う negau prosit, žádatgodan, verb, vtrans
願望 ganbou přánísuru
お願い onegai žádost (zdvořile), přánísuru
願書 ganšo žádost, přihláška (na přijímačky)mix
メニューをお願いします。 menju- wo onegaišimasu. Menu, prosím.ryouri
Stránka: 1 - 2