AdrenalinSK

Datum a čas registrace: 2012-04-18 00:56:37
Počet naučených znaků: 245
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Naučené znaky 2021/10: seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky 2021/10

počátek, dřívější doba, původ
元
Čtení:
gen, gan, moto, čika, hadžime, haru, juki, joši
Hlavní radikál: 儿 (10) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 14389
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
次元 džigen dimenze; perspektiva, úhel pohledumath
二次元 nidžigen dvojrozměrný, 2Dmath
元老 genrou genró (tajný císařský rada v období Meidži)mix
一次元 ičidžigen jednorozměrný, 1Dmath
襟元 erimoto límecmix
地元のビール džimotonobi-ru místní pivobaka, ryouri
新紀元 šinkigen nová éra, nová epochatoki
元旦 gantan Nový rokleda1
元日 gandžicu; ganniči Nový rok (den)mix
目元 memoto oči, kůže kolem očímix
火の元 hinomoto ohnisko požáruleda1
多元的 tagenteki pluralismusmix
元素 genso prvky (chemie)mix
紀元前 kigenzen př. n. l.toki
元首 genšu představitel státu, vladařleda1
moto původ, zdroj, počátekleda1
元祖 ganso původnímix
元通り motodoori tak, jak to bylo původněleda1
3次元 sandžigen trojrozměrný, 3Dmath
足元 ašimoto u nohou, pod nohamamix
元来 ganrai v první řadě, v podstatěmix
蔵元 kuramoto výrobce alkoholu (japonský)mix
耳元 mimimoto za uchem, u uchahito, leda1
根元 nemoto základ, kořenyleda1
元気 genki zdraví, energie, vitalitajlpt5, leda1
元気な genkina zdravý, energickýadj
祖父は高齢だが、まだ元気だ。 sofu ha kourei da ga,mada genki da. Děda je starý, ale stále ještě má plno energie.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
お元気ですか。 o genki desu ka. Máš se dobře?kaiwa
元気出して。 genki dašite. Nemrač se! Usměj se!kaiwa
zastavit, přestat
止
Čtení:
ši, to.maru, -do.mari, to.meru, -to.meru, -do.me, todo.meru, todo.me, todo.maru, ja.meru, ja.mu, -ja.mu, jo.su, -sa.su, -sa.ši, dome
Hlavní radikál: 止 (77) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 15199
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
止す josu nedodělat, přestatgodan, verb, vtrans
中止 čuuši přerušení, zastaveníleda1
笑止 šouši směšný, nesmyslný, absurdnímix
口止めする kučidomesuru umlčetleda1, suru, verb
痛み止め itamidome utišovač bolestibyouki
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
立入禁止 tačiirikinši vstup zakázánmix
泣き止む nakijamu vybrečet se, přestat brečetgodan, verb
禁止 kinši zákazjlpt3, leda1
駐車禁止 čuušakinši zákaz parkovánímix
発売禁止 hacubaikinši zákaz prodejemix
歯止め hadome zarážka, brzdasuru
止める jameru zastavit (něco)ichidan, jlpt4, verb, vtrans
止める tomeru zastavit něcoichidan, jlpt4, leda1, verb, vtrans
立ち止まる tačidomaru zastavit se (náhle)godan, leda1, verb
止まる tomaru zastavit se, státgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
止む jamu zastavit, přestat, být pogodan, jlpt4, verb, vintrans
静止 seiši zklidnění, spočinutíleda1
廃止 haiši zrušenísuru
実験の失敗で、計画は中止になった。 džikken no šippai de,keikaku ha čuuši ni natta. Kvůli neúspěšnému pokusu plán v průběhu selhal.mix
しばらくここに車を止めさせていただけませんか。 šibaraku koko ni kuruma wo tomesasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu na chvíli zaparkovat auto?mix
暖房を止める。 danbou wo tomeru. Vypnout topení.mix
kráva
牛
Čtení:
gjuu, uši, udži, go
Hlavní radikál: 牛 (93) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 13677
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
水牛 suigjuu buvoldoubutsu
雄牛 ouši býkdoubutsu
蝸牛 katacumuri hlemýžďdoubutsu
牛肉 gjuuniku hovězí masoadj, jlpt5, leda1, ryouri
uši krávadoubutsu
雌牛 meuši krávadoubutsu
牛乳 gjuunjuu mlékojlpt5, ryouri
牛の乳を搾る ušinočičiwošiboru podojit krávubaka
子牛 kouši teledoubutsu
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
poledne, znamení koně, doba od 11:00 do 13:00, sedmé znamení čínského zvěrokruhu
午
Čtení:
go, uma
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 14433
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
正午 šougo (pravé) poledneleda1, toki
午前 gozen dopolednejlpt5, leda1, toki
午後 gogo odpolednejlpt5, leda1, toki
午前中 gozenčuu po ránutoki
子午前 šigozen poledníkleda1
子午線 šigosen poledníkmix
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
barva, smyslnost, touha, chtíč
色
Čtení:
šoku, šiki, iro, šika, šiko
Hlavní radikál: 色 (139) Radikály:
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 16167
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
朱色 šuiro rumelkamix
褐色 katšoku brownmix
色鉛筆 iroenpicu barevné tužkygakkou
iro barvairo, jlpt5
顔色 kaoiro; ganšoku barva obličejemix
血色 ketšoku barva pleti (vypadat zdravě...)leda1
桜色 sakurairo barva sakurymix
音色 neiro barva tónuleda1, ongaku
色素 šikiso barvivo, pigmentmix
無色 mušoku bezbarvýiro
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
紫色の murasakiirono fialovýadj, iro
茶色 čairo hnědý, žlutohnědýiro, jlpt5
特色 tokušoku charakteristikamix
琥珀色 kohakuiro jantarová barvamix
脱色 datšoku odbarvitsuru
色合 iroai odstín, zabarvení, tón, nádechmix
色合い iroai odstín, zabarvení, tón, nádechmix
オレンジ色の orendžiirono oranžovýadj, iro
喜色 kišoku radostný výrazmix
色々な言葉 iroiro na kotoba různá slovíčkamix
色々 iroiro různýmix
ピンク色の pinkuirono růžovýadj, iro
桃色の momoirono růžovýadj, iro
景色 kešiki scenérie, krajina, výhled, vyhlídkajlpt3, jlpt4, shizen
七色の nanairono sedmibarevnýadj, iro, leda1
灰色 haiiro šedá barvairo
灰色リス haiirorisu šedá veverkadoubutsu
灰色港 haiirominato Šedé přístavynamae
暗い色 kuraiiro tmavá barvairo
水色 mizuiro tyrkysová barvairo, leda1
雪景色 jukigešiki zasněžená krajinashizen
緑色の midoriirono zelenýadj, iro
金色 kin'iro zlatá barvairo, leda1
黄色 kiiro žlutá (barva)iro, jlpt5
黄色い kiiroi žlutýiro, jlpt5
色々な学者を招きました iroironagakušawomanekimašita Pozvali rôznych vedcov.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
何色の下着を着けてるかは教えないけど。 naniiro no šitagi wo cuketeru ka ha ošienai kedo. Jakou mám právě barvu spodního prádla ti ale neřeknu.ai, baka
長くて黄色いマフラーをしています。 nagakute kiiroi mafura- wo šiteimasu. Má na sobě dlouhou žlutou šálu.byousha
渋い色の帽子を被っています。 šibui iro no bouši wo kabutteimasu. Na hlavě má čepici tmavé barvy.byousha1
公園には色々な種類の花がある。 kouen ni ha iroiro na šurui no hana ga aru. V parku jsou různé druhy květin.mix
色々な方法を試す。 iroiro na houhou wo tamesu. Vyzkoušet různé způsoby.mix
chodit, cestovat
行
Čtení:
kou, gjou, an, i.ku, ju.ku, -ju.ki, -juki, -i.ki, -iki, okona.u, oko.nau, iku, nami, name, miči, juki, juku
Hlavní radikál: 行 (144) Radikály:
Varianta Z: 行 nejaponský znak
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 14676
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
壮行 soukou rousingmix
航行 koukou plavba, letsuru
行政 gjousei administrativaseiji
行為 koui akt, čin, jednánímix
銀行 ginkou bankajlpt5
銀行家 ginkouka bankéřshigoto
銀行預金 ginkoujokin bankovní vkladmix
流行る hajaru být populární, přijít do módy, být běžnýgodan, jlpt3, verb, vintrans
旅行 rjokou cesta, výlet, cestováníjlpt5, leda1, ryokou
紀行文 kikoubun cestopisryokou
旅行会社 rjokougaiša cestovní kancelářryokou
行き先 ikisaki cíl, destinaceryokou
行い okonai čin, chováníleda1
行う okonau dělat, provozovat, pořádat, konat se, udát segodan, jlpt3, jlpt4, leda1, verb
大流行 dairjuukou hodně oblíbený, hodně rozšířenýmix
歩行者 hokouša chodecmix
行動 koudou chování, jednáníleda1
歩行 hokou chůzeleda1
品行 hinkou jednání, chováníleda1
行く juku jít, jetgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
年中行事 nendžuugjoudži každoroční svátky a slavnostimix
行われる okonawareru konat seichidan, verb
血液銀行 kecuekiginkou krevní bankamix
血行 kekkou krevní oběhleda1
飛行機 hikouki letadlojlpt5, ryokou
飛行場 hikoudžou letištějlpt4, ryokou
行列 gjourecu maticemath
行間 gjoukan mezi řádkymix
行方 jukue místo, kde se nacházímix
流行 rjuukou módaadj, jlpt3, suru
国立銀行 kokuricuginkou národní bankamix
夜行バス jakoubasu noční autobusleda1
行き来 ikiki odchod a příchod, udržování kontaktůleda1
行数 gjousuu počet řad, řádkůleda1
行進 koušin pochod, průvodleda1
試行錯誤 šikousakugo pokus a omylsuru
流行語 rjuukougo populární fráze (slovo)mix
進行 šinkou postup, pokroksuru
実行 džikkou praxe, provedeníjlpt3, leda1
行列 gjourecu průvod, procesí, řadaleda1
一行目 ičigjoume první řada, první řádkaleda1
刊行 kankou publikacesuru
印行 inkou publikování, vydavatelstvísuru
銀行融資 ginkoujuuši půčka od bankymix
急行 kjuukou rychlík, expresjlpt4, leda1, ryokou
行き iki směr na, jedoucí dojlpt3
角行 kakugjou; kakkou StřelecShogi
新婚旅行 šinkonrjokou svatební cestamix
行事 gjoudži událost, obyčej, akceleda1
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
行使 kouši užitíleda1, suru
行く手 jukute vlastní cesta (volná, s překážkami)leda1
発行 hakkou vydání (časopisu, článku)suru
実行する džikkousuru vykonat, provéstleda1, suru, verb
観光旅行 kankourjokou výlet po památkáchryokou
飛行船 hikousen vzducholoďmix
連れて行く cureteiku vzít někoho někam, doprovoditgodan, verb
銀行員 ginkouin zaměstnanec bankyshigoto
予行 jokou zkouška, nácvikleda1, suru
非行 hikou zločinnost, nevhodné chovánímix
彼女は絶対に行かないと頑張った kanodžohazettainiikanaitoganbatta Trvala na tom, že nikam nepôjde.
足の赴くままに旅行した ašinoomomukumamanirjokoušita Šiel som, kam ma nohy niesli.
でも、まっすぐ行って、どこにも寄らないで。 demo,massugu itte,dokonimo joranaide. Ale jdi přímo, nikde se nezastavuj.akazukinchan
10時になったら、行きましょう。 10dži ni nattara,ikimašou. Až bude 10 hodin, půjdeme.mix
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
会いに行ってあげて! ai ni itte agete! Bež se s ním setkat!mix
学校へ行く途中に家に寄ってね。 gakkou he iku točuu ni uči ni jotte ne. Cestou do školy se zastav (na návštěvu).mix
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。 kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu. Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
あなたは一番行きたい国はどこですか。 anata ha ičiban ikitai kuni ha doko desuka. Do které země se chceš nejvíc podívat?ryokou
友達に旅行のお土産を届けた。 tomodači ni rjokou noo mijage wo todoke ta . Doručil jsem kamarádovi suvenýr z výletu.mix
今ハローキッティーが流行っている。 ima haro-kitteィ- ga hajatteiru. Hello Kitty je teď v módě.baka
僕は妹に学校へ行ってほしいです。 boku ha imouto ni gakkou he itte hošii desu. Chci, aby šla mladší sestra do školy.gakkou
雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki
日本でメイド喫茶へ行って、いい思い出だ。 nihon de meido kissa he itte,ii omoide da. Je to hezká vzpomínka, že jsem v Japonsku zašel do Maid kavárny.mix
もう日本に行って下さい。 mou nihon ni itte kudasai. Jeď už konečně do Japonska.ryokou
彼は英国文化についての知識 を 深める ため に 英国 へ 行った。 kareha eikoku bunka nicuite no čišiki wo fukame rutameni eikoku he itta. Jel do Anglie, aby si prohloubil znalosti její kultury.mix
車が壊れたから、直しに行った。 kuruma ga kowareta kara,naoši ni itta. Jel jsem opravit auto, protože se rozbilo.mix
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。 「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita. Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
体にいいので、毎週息子をプールへ行かせています。 karada ni ii node,maišuu musuko wo pu-ru he ikaseteimasu. Každý týden nechávám syna chodit do bazénu, protože to je dobré pro jeho zdraví (tělo).mix
雨が降ったら、行きません。 ame ga futtara,ikimasen. Když bude pršet, nepůjdu.mix
橋を渡ると、銀行は右にあります。 haši wo wataru to,ginkou ha migi ni arimasu. Když přejdete most, banka bude napravo.mix
まっすぐ行って、二番目の交差点を右へ曲がると、左にあります。 massugu itte,nibanme no kousaten wo migi he magaru to,hidari ni arimasu. Když půjdete rovně a na druhé křižovatce zahnete doprava, bude to nalevo.mix
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
自転車を上げたら、どこに行きますか。 džitenša wo agetara,doko ni ikimasu ka. Když ti dá kolo, kam pojedeš?mix
受験者の面接を行う。 džukenša no mensecu wo okonau. Konat pohovor se zkoušeným.mix
彼は大きい家があって幸せそうですが、実は仕事が旨く行かなくて困っているそうです。 kare ha ookii ie ga atte šiawasesou desu ga,džicu ha šigoto ga umaku ikanakute komatteiru soudesu. Má velký dům a vypadá šťastně, ale slyšel jsem, že ho ve skutečnosti trápí, že mu práce moc nejde.mix
銀行にボーナスを貯金するつもりです。 ginkou ni bo-nasu wo čokin suru cumori desu. Mám v plánu uložit si bonus v bance.mix
お母さん、ビールを飲みに行ってもいいですか。 okaasan,bi-ru wo nomi ni itte mo ii desuka. Mami, můžu jít pít pivo?ryouri
学校へ行ったほうがいいです。 gakkou he itta hougaii desu. Měl bys jít do školy.gakkou
タクシーで行ければよかった。 takuši- de ikereba jokatta. Měl jsem (radši) jet taxíkem.ryokou
車で行ってもいいですか? kuruma de itte mo ii desuka? Mohu jet autem?ryokou
靴がありませんから、友達とあの新しい店に行かなければなりません。 kucu ga arimasen kara, tomodači to ano atarašii mise ni ikanakereba narimasen. Musím jít s kamarádem do toho nového obchodu, protože nemám žádné boty.mix
旅行にいくらかかるか計算しなければなりません。 rjokou ni ikura kakaru ka keisan šinakereba narimasen. Musím vypočítat, kolik bude výlet stát.ryokou
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
行かなくてもいいです。 ikanakute mo ii desu. Nemusíš (tam) jít.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
田中さんは三つのコーヒーを飲みましたから、トイレに行きます。 tanaka san ha miccu no ko-hi- wo nomimašita kara,toire ni ikimasu. Pan Tanaka jde na WC, protože vypil tři kávy.baka
křídlo, numerativ pro ptáky, králíky
羽
Čtení:
u, ha, wa, hane, šuu, ba
Hlavní radikál: 羽 (124) Radikály:
Varianta Z: 羽 nejaponský znak
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 12585
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
切羽詰る seppacumaru být zahnán do úzkýchleda1
十羽 džuppa deset (ptáků)leda1
十羽 džuuwa deset ptákůdoubutsu
羽子板 hagoita dřevěná pálka (na japonský badminton)leda1, sport
二羽 niwa dva (ptáci)leda1
羽織 haori haori (japonský kabátek)fuku
hane křídlo, pírkodoubutsu, leda1
羽田 haneda letiště Hanedanamae
羽撃く habataku mávat (křídly)godan, verb, vintrans
~羽 ba,wa numerativ pro ptáky a králíkycounter, leda1
wa numerativ pro ptáky a králíkycounter, jlpt3
羽根 hane peřídoubutsu
羽毛 umou peříleda1
雨合羽 amegappa pláštěnkafuku
羽音 haoto šum křídelleda1
千羽鶴 senbadzuru Tisíc jeřábů (název lit. díla)leda1, namae
鷹は羽を広げて、去った。 taka ha hane wo hirogete,satta. Jestřáb roztáhl křídla a odletěl.mix
maso
肉
Čtení:
niku
Hlavní radikál: 肉 (130) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 18041
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
肉眼で見える nikugandemieru být vidět pouhým okemleda1
皮肉 hiniku cynismus, sarkasmus, ironieemo
肉類 nikurui druhy masa, masoleda1, ryouri
牛肉 gjuuniku hovězí masoadj, jlpt5, leda1, ryouri
肉汁 nikudžuu hovězí vývarmix
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
とり肉 toriniku kuřecí masojlpt5, ryouri
鶏肉 toriniku kuřecí masomix
niku masojlpt5, leda1, ryouri
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
肉親 nikušin pokrevní příbuznýleda1
肉球 nikukjuu polštářek tlapkymix
肉眼 nikugan pouhé okoleda1
肉声 nikusei přirozený/neškolený hlasleda1
肉屋 nikuja řeznictví, prodejna masaleda1, mise
筋肉 kinniku svalhito
生肉 namaniku syrové maso, čerstvé masomix
肉体 nikutai tělo (člověka, zvířete)adj, leda1
豚肉 butaniku vepřové masojlpt5, ryouri
肉筆 nikuhicu vlastní rukopismix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
肉も魚も入っていない料理がありますか。 niku mo sakana mo haitteinai rjouri ga arimasuka. Máte jídlo bez masa a ryb?mix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
豚肉を焼いてください。 butaniku wo jaite kudasai. Opeč vepřové, prosím.mix
その肉をよく焼いて下さい。 sono niku wo joku jaite kudasai. Propeč to maso dobře.mix
肉を焼きすぎた。 niku wo jakisugita. Připálil jsem maso.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
rýže, USA, metr
米
Čtení:
bei, mai, meetoru, kome, jone, ha, be, mabe, me, jo, jona, jono, joma
Hlavní radikál: 米 (119) Radikály:
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 19014
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
米国 beikoku Amerika, USAleda1
白米 hakumai bílá rýželeda1, ryouri, shokubutsu
欧米 oubei Evropa a Amerika, Západmix
南米 nanbei Jižní Amerikamix
渡米 tobei navštívit USAsuru
新米 šinmai nová rýže, nováčekleda1
米作 beisaku pěstování rýželeda1
米作り komedzukuri produkce rýželeda1
米俵 komedawara pytel na rýžileda1
kome rýže (zrna)jlpt4, leda1, shokubutsu
米粒 komecubu rýžové zrnkoleda1
北米 hokubei Severní Amerikanamae
prodat
売
Čtení:
bai, u.ru, u.reru, uri, uru, me
Hlavní radikál: 士 (33) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 18276
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
天宇受売命 amenouzume Ame no Uzume, bohyně úsvitu a veselíkami
券売機 kenbaiki automat na jízdenkyryokou
近日発売 kindžicuhacubai brzy v prodejimix
倭比売命 jamatohimenomikoto Jamatohime no Mikoto, božstvo, které založilo svatyni Isekami
商売 šoubai obchod, byznysjlpt3, suru
売買 baibai obchodovatsuru
通信販売 cuušinhanbai objednávka poštoumix
売る uru prodávatgodan, jlpt5, verb, vtrans
売れる ureru prodávat seichidan, verb, vintrans
売り上げ uriage prodeje, odbytmix
自動販売機 džidouhanbaiki prodejní automatdenki
売り場 uriba prodejní místo, prodejnajlpt4
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
売店 baiten stánek, kioskleda1
安売り jasuuri výhodná nabídka, výhodný prodejleda1
大売出し oouridaši výprodejmix
大安売り oojasuuri výprodejmix
発売禁止 hacubaikinši zákaz prodejemix
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
この販売機は百円硬貨しか使えない。 kono hanbaiki ha hjakuen kouka šika cukaenai. Tenhle automat bere jen stojenové mincedenki
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
ječmen, pšenice
麦
Čtení:
baku, mugi
Hlavní radikál: 麦 (199) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 18302
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
大麦 oomugi jačmeňmix
小麦 komugi pšenicamix
麦茶 mugiča ječmenový čajryouri
mugi obilíshokubutsu
蕎麦 soba pohankové nudleryouri
小麦粉 komugiko pšeničná moukaryouri
麦わら mugiwara slámamix
てんぷらを作るために、母は小麦粉と卵を水を混ぜました。 tenpura wo cukuru tame ni,haha ha komugiko to tamago wo mizu wo mazemašita. Mamka smíchala pšeničnou mouku, vejce a vodu, aby uvařila tenpuru.ryouri
utíkat
走
Čtení:
sou, haši.ru, haširi
Hlavní radikál: 走 (156) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 16758
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
走者 souša běžecleda1, sport
走る haširu běžet, jet (o dopr. prostředcích)godan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
御馳走 gočisou hody, pozvat někdo na jídlo, hostinajlpt3, jlpt4, ryouri
走り回る haširimawaru obíhatgodan, leda1, verb, vintrans
ご馳走様 gočisousama pohoštění, říká se po jídlemix
走り書き haširigaki poznámka (rychle napsaná)leda1
滑走路 kassouro runway, startovací dráhaleda1
走り幅跳び haširihabatobi skok do dálkyleda1, sport
出走 šussou start, začátek závoduleda1, sport
脱走 dassou útěkleda1
逃走 tousou útěk, únikleda1
競走 kjousou závodleda1
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita Išli sme na bicykloch v rade za sebov.
お腹の痛みを我慢して走った。 onaka no itami wo gaman šite hašitta. Bolest žaludku jsem překonal a běžel jsem.mix
ご馳走になる。 gočisou ni naru. být pohoštěn, být pozván (někým) na jídlomix
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
今日は先生にご馳走になった。 kjou ha sensei ni gočisou ni natta. Dneska mě učitel pozval (na jídlo).mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
走ったり、歩いたり、時々跳び跳ねたりして、ちょっと疲れました。 hašittari,aruitari,tokidoki tobihanetari šite,čotto cukaremašita. Chvíli běžela, chvíli šla, občas poskakovala, až se unavila.akazukinchan
走りながら、兎は心の中でこう思いました。 haširi nagara,usagi ha kokoro no naka de kou omoimašita. Když běžel, v duchu si myslel tohle.usagitokame
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
今度、誰か御馳走してね。 kondo,dareka gočisou šite ne. Příště mě někdo pozvěte.mix
この間、鈴木さんに御馳走になりました。 kono aida,suzuki san ni gočisou ni narimašita. Ten den mě pan Suzuki pozval na jídlo.mix
日本では、車は道路の左側を走る。 日本 de ha,kuruma ha douro no hidarigawa wo haširu. V Japonsku jezdí auta po levé straně silnice.mix
それなら、私と競走をしましょう。 sorenara,wataši to kjousou wo šimašou. V tom případě si se mnou dej závod.usagitokame
兎は、亀を追い抜いて、どんどん走っていきました。 usagi ha,kame wo oinuite,dondon hašitteikimašita. Zajíc předběhl želvu a běžel pořád dál.usagitokame
přijít, přiměřený, příští, příčina, stát se
来
Čtení:
rai, tai, ku.ru, kita.ru, kita.su, ki.tasu, ki.taru, ki, ko, kuri, kuru, goro, sa
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 19816
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
従来 džuurai až do teď, stávajícímix
未来形 miraikei budoucí tvarbunpou
未来 mirai budoucnost, budoucí časleda1, toki
将来 šourai budoucnost, perspektivajlpt4, leda1, toki
出来る dekiru být postaven, udělat, zvládnout, dokázatichidan, jlpt3, verb, vintrans
由来 jurai důvod, původ (věci, slova)all
来客 raikjaku host, návštěva, společnostleda1
出来るだけ dekirudake jak moc jen lze, jak to jen jdemix
来訪神 raihoušin kami návštevkami
来訪 raihou navštívitsuru
以来 irai od (určité doby)leda1, toki
開店以来 kaiten irai od otevření obchodu (od založení)suru
古来 korai od pradávna, od nepamětitoki
行き来 ikiki odchod a příchod, udržování kontaktůleda1
外来語 gairaigo přejaté slovobunpou
さ来月 saraigecu přespříští měsícjlpt4, toki
再来年 sarainen přespříští rokjlpt5, toki
さ来週 saraišuu přespříští týdenjlpt4, toki
来日 rainiči příjezd do Japonska, vstup do Japonskamix
来る kuru přijít, přijetirregular, jlpt5, leda1, verb, vintrans
もらって来る morattekuru přinéstirregular, verb
来月 raigecu příští měsícjlpt5, leda1, toki
来年 rainen příští rokjlpt5, leda1, toki
来週 raišuu příští týdenjlpt5, leda1, toki
来たる kitaru příští, nadcházejícíleda1
来場 raidžou přítomnost (někde)leda1
本来 honrai původní, originálníleda1
家来 kerai sluha, služebníkmix
出来事 dekigoto událost, událostijlpt3
元来 ganrai v první řadě, v podstatěmix
外来 gairai vnějšího původu, importovaný; ambulantní pacientmix
来賓 raihin vzácný hostmix
来たす kitasu zapříčinit, přivodit (újmu)godan, leda1, verb, vtrans
家に来てくれてありがとう。 ie ni kite kurete arigatou. Díky, že jste přišli (ke mně domů).mix
子供は靴の紐を結ぶことが出来ません。 kodomo ha kucu no himo wo musubu koto ga dekimasen. Dítě si nedokáže zavázat tkaničky u bot.mix
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
日本に来た目的は大学への入学だ。 nihon ni kita mokuteki ha daigaku he no njuugaku da. Důvod, proč jsem přijel do Japonska, jsou přijímačky na výšku.mix
プラハまでどうやって来ましたか? puraha made doujatte kimašitaka? Jak (čím) jste přijel do Prahy?ryokou
何で来ましたか。 nande kimašitaka. Jak jste se sem dostali? ryokou
あなたの将来の夢は何ですか。 anata no šourai no jume ha nan desu ka. Jaký máš sen o své budoucnosti?mix
入れ墨の人以外は皆は温泉に入ることが出来ます。 iresumi no hito igai ha mina ha onsen ni hairu koto ga dekimasu. Krom lidí s tetováním může do onsenu každý.onsen
後から来た人は列の最後に並んで下さい。 ato kara kita hito ha recu no saigo ni narande kudasai. Lidé, kteří přišli potom, zařaďte se prosím na konec fronty.mix
来週の木曜日授業に来られますか? raišuu no mokujoubi džugjou ni koraremasuka? Můžete přijít příští čtvrtek na vyučování?gakkou
電車のドアを開くことが出来ませんでした。 denša no doa wo hiraku koto ga dekima sendešita. Nedokázal jsem otevřít dveře ve vlaku.ryokou
生理が来ないの。 seiri ga konai no. Nedostala jsem to.ai
あなたは学校に来なくてもいいです。 anata ha gakkou ni konakute mo ii desu. Nemusíš chodit do školy.gakkou
油と水を混ぜる事は出来ません。 abura to mizu wo mazeru koto ha dekimasen. Nemůžeš míchat vodu s olejem.kagaku
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
来週は来られるかどうか分かりません。 raišuu ha korareru kadouka wakarimasen. Nevím, jestli budu nebo nebudu moct přijít příští týden.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
来日の目的は観光です。 rainiči no mokuteki ha kankou desu. Po příjezdu do Japonska mám v plánu chození po památkách.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
いつか遊びに来てね。 icuka asobi ni kite ne. Přijďte někdy na návštěvu.uchi
順番が来る。 džunban ga kuru. Přijít na řadu.mix
日本では来月選挙があります。 nihon deha raigecu senkjo ga arimasu. Příští měsíc jsou v Japonsku volby.mix
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
来年の計画を立てました。 rainen no keikaku wo tatemašita. Sestavil jsem plán na příští rok.mix
日本に来たばかりのころ、最初は何も分からなかった。 nihon ni kita bakari no koro,saišo ha nanimo wakaranakatta. Těsně po tom, co jsem přijel do Japonska, jsem ničemu nerozuměl.mix
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
道がすぐ分かりましたか。ええ、先生に車で連れて来ていただきました。 miči ga sugu wakarimašitaka.ee,sensei ni kuruma de curete kite itadakimašita. Věděl jste cestu hned? Ano, učitel mě tam doprovodil.mix
試合は来週まで延びた。 šiai ha raišuu made nobita. Zápas byl odložen na příští týden.mix
výpar, pára
汽
Čtení:
ki
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 13605
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
汽笛 kiteki parní píšťalamix
汽車 kiša parní vlakjlpt4, ryokou
汽船 kisen parníksensou
chodit, numerativ kroků
歩
Čtení:
ho, bu, fu, aru.ku, aju.mu, a, juki, jumi
Hlavní radikál: 止 (77) Radikály:
Varianta Z: 步 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 19042
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
歩行者 hokouša chodecmix
歩道 hodou chodníkleda1
歩行 hokou chůzeleda1
一人歩き hitoriaruki chůze bez pomoci, nezávislostleda1
散歩 sanpo chůze, procházkajlpt5, leda1, sport
一歩 ippo jeden krokleda1
歩く aruku jít pěšky, kráčetgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
歩む ajumu jít, chodit, šlapatgodan, leda1, verb, vintrans
歩道橋 hodoukjou most pro chodcemix
~歩 ho numerativ pro krokycounter, leda1
歩き回る arukimawaru obcházetgodan, leda1, verb
歩兵 fuhjou; hohei PěšákShogi
進歩 šinpo pokrokjlpt3, leda1
歩み ajumi pokrok, vkročitmix
歩合 buai poměr, procentomix
散歩 sanposuru procházet sejlpt5, suru, verb
第一歩 daiippo první krokleda1
横断歩道 oudanhodou přechod pro chodcemix
譲歩 džouho ustoupitsuru
退歩 taiho zaostávání, ústupsuru
彼らは池を巡って散歩をした karerahaikewomeguttesanpowošita Urobili si prechádzku okolo rybníka.
私はよく近所の公園を散歩します。 wataši ha joku kindžo no kouen wo sanpo šimasu. Často se procházím blízkým parkem.mix
走ったり、歩いたり、時々跳び跳ねたりして、ちょっと疲れました。 hašittari,aruitari,tokidoki tobihanetari šite,čotto cukaremašita. Chvíli běžela, chvíli šla, občas poskakovala, až se unavila.akazukinchan
南を向いて、歩いてください。 minami wo muite,aruite kudasai. Obraťte se na jih a jděte.mix
昨日散歩した公園は大きかったですが、あまりきれいではありませんでした。 kinou sanpošita kouen ha ookikatta desu ga,amari kirei deha arimasen dešita. Park, ve kterém jsem se včera procházel, byl velký, ale ne moc hezký.mix
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
僕は犬と散歩する間に、妹は料理を作ります。 boku ha inu to sanposuru aida ni,imouto ha rjouri wo cukurimasu. Zatímco jdu na procházku se psem, sestra vaří jídlo.mix
prodejna, obchod
店
Čtení:
ten, mise, tana
Hlavní radikál: 广 (53) Radikály: 广
Varianta Z: 坫 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 17721
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
中華料理店 čuukarjouriten čínská restauracemise, ryouri
理髪店 rihacuten holičstvímise
喫茶店 kissaten kavárnajlpt5, mise
書店 šoten knihkupectvíleda1, mise
商店街 šoutengai nákupní centrum, ulice s mnoha obchodyleda1
洋品店 jouhinten obchod se západním oblečenímmise
mise obchod, bistro, restaurace, podnikjlpt5, leda1, mise
百貨店 hjakkaten obchodní důmmise
店とショッピング mise to šoppingu obchody a nakupovánímise
商店 šouten obchůdek, malý obchod, firmičkamise
開店以来 kaiten irai od otevření obchodu (od založení)suru
開店 kaiten otevřít obchodsuru
文房具店 bunbouguten papírnictvímise
支店 šiten pobočkashigoto
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
店員 ten'in prodavač, číšník, obsluhajlpt4, leda1, shigoto
店先 misesaki přední část obchodu, prostor u pokladnyleda1
専門店 senmonten specializovaný obchodmix
売店 baiten stánek, kioskleda1
店仕舞い misedžimai uzavření obchoduleda1
夜店 jomise večerka, obchod, kde se prodává (i) v nocileda1
閉店 heiten zavřít obchodsuru
人気がある店はいつも混んでいる ninkigaarumisehaicumokondeiru Obľúbené obchody sú vždy plné (ľudí).mix
クトナー・ホラのビールは500年の伝統がありましたが、閉店してしまったのはとても残念です。 kutona-・hora no bi-ru ha 500nen no dentou ga arimašita ga,heiten šite šimatta noha totemo zannen desu. Kutnohorské pivo má tradici dlouhou pětset let, ale pivovar byl bohužel nedávno zavřen.baka
靴がありませんから、友達とあの新しい店に行かなければなりません。 kucu ga arimasen kara, tomodači to ano atarašii mise ni ikanakereba narimasen. Musím jít s kamarádem do toho nového obchodu, protože nemám žádné boty.mix
喫茶店でコーヒーを注文した。 kissaten de ko-hi- wo čuumon šita. V kavárně jsem si objednal kávu.mix
この店は昨日、開店以来最高の売り上げを記録した。 kono mise ha kinou,kaiten irai saikou no uriage wo kiroku šita. Včera měl tento obchod rekorní prodej od svého založení.mix
živý, vzkříšení, být nápomocný, žití
活
Čtení:
kacu, i.kiru, i.kasu, i.keru
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 13160
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
部活 bukacu klubové aktivity, krúžková činnosťmix
活動 kacudou aktivitamix
活躍 kacujaku aktivita, snahajlpt3
生活習慣病 seikacušuukanbjou civilizační chorobabyouki
活火山 kakkazan činná sopkashizen
就職活動 šuušokukacudou hledání práce, shánění práceshigoto
活け花 ikebana ikebana, aranžování květinmix
活花 ikebana ikebana, aranžování květinmix
クラブ活動 kurabukacudou klubová činnost, kroužkygakkou
課外活動 kagaikacudou mimoškolní aktivityleda1
生活費 seikacuhi náklady na živobytímix
復活 fukkacu návrat, obnovení, znovuzrozenísuru
年金生活者 nenkinseikacuša penzistamix
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
活字 kacudži tiskařské typy písmamix
活力 kacurjoku vitalita, životní energiemix
活用 kacujou využitísuru
生活する seikacusuru žítjlpt4
死活 šikacu život a/nebo smrt (otázka života a smrti)leda1, suru
学生活 gakuseikacu život na výšcegakkou
不自由な生活 fudžijuu na seikacu život v chudobě (nepohodlí)mix
結婚生活 kekkonseikacu život v manželstvímix
生活 seikacu život, žitíjlpt3, suru
生活を詰める 生seikacuwocumeru uskromniť sa
私の生活が楽だ。 wataši no seikacu ga raku da. Můj život je lehký.mix
ボランティア活動に参加したくないです。 boranteィa kacudou ni sanka šitakunai desu. Nechci se účastnit dobrovolnických aktivit.mix
テレビがない生活 terebi ga nai seikacu Život bez televize.mix
テレビのない生活 terebi no nai seikacu Život bez televize.mix
生活が苦しいです。 seikacu ga kurušii desu. Život je těžký.mix
jíst, jídlo
食
Čtení:
šoku, džiki, ku.u, ku.rau, ta.beru, ha.mu, gui
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Varianta Z: 饣 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16169
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
木食い虫 kikuimuši červotočdoubutsu
食糧 šokurjou dávky, zásobovánímix
侵食 šinšoku erozeshizen
主食 šušoku hlavní jídlo, základní potravinamix
食虫動物 šokučuudoubucu hmyzožravecdoubutsu
食慾 šokujoku chuť k jídlumix
和食 wašoku japonské jídloryouri
日本食 nihonšoku japonské jídloryouri
食道 šokudou jícenmix
食卓 šokutaku jídelní stůlmix
食べ物 tabemono jídlojlpt5, ryouri
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
外食 gaišoku jíst venkusuru
食う kuu jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食らう kurau jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食堂 šokudou kavárna, jídelna (doma i třeba školní)jlpt5, mise, uchi
餌食 edžiki kořist, oběťmix
食器棚 šokkidana kredencryouri, uchi
むしゃむしゃ食べる mušamušataberu křoupavě jístryouri
食文化 šokubunka kultura jídla, kuchyněmix
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
定食 teišoku menumix
学食 gakušoku menzagakkou
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
蟻食い arikui mravenečníkdoubutsu
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
食器 šokki nádobíryouri
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
何か食べる物 nanika taberu mono něco k jídluryouri
食いしん坊 kuišinbou nenasyta, žroutleda1
昼食 čuušoku obědryouri
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
食塩相当量 šokuensoutourjou obsah solimix
試食 šišoku ochutnávka jídlaryouri, suru
食中毒 šokučuudoku otrava jídlembyouki, ryouri
食あたり šokuatari otrava z jídlabyouki
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
食料品 šokurjouhin potravinyjlpt4, ryouri
食品 šokuhin potravinyleda1, ryouri
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
食材 šokuzai potraviny, přísadyryouri
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
食品の値上がり šokuhin no neagari růst cen potravinmix
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
給食 kjuušoku stravování (závodní, školní)gakkou, leda1, ryouri
保食神 ukemoči Uke Moči, bohyně jídlakami
皆既日食 kaikinitšoku úplné zatmění sluncemix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
夕食 juušoku večeřeleda1, ryouri
食物繊維 šokumocusen'i vlákninamix
食べ放題 tabehoudai vše, co snítemix
雑食動物 zatšokudoubucu všežravecdoubutsu
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
洋食 joušoku západní jídlomix
月食 getšoku zatmění Měsíceleda1, shizen
日食 nitšoku zatmění Slunceleda1, shizen
食べ残し tabenokoši zbytek jídlamix
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri
寿司を食べたがる。 suši wo tabeta garu. Chce jíst suši.ryouri
食べてみない?」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
野菜を食べたほうがいいです。 jasai wo tabeta hougaii desu. Měl bys jíst zeleninu.ryouri
他のレストランで食べればよかった。 hoka no resutoran de tabereba jokatta. Měl jsem (radši) jíst v jiné restauraci.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
遠慮しないで食べてください。 enrjo šinaide tabete kudasai. Neostýchejte se a jezte.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
林檎の皮を剥いて食べる。 ringo no kawa wo muite taberu. Oloupu slupku jablka a sním ho.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
洗剤で食器を洗った。 senzai de šokki wo aratta. Umyl jsem nádobí mycím prostředkem.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
čaj
茶
Čtení:
ča, sa, čija
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Varianta Z: 茶 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 17251
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
茶筌 časen metla na míchání japonského čajemix
目茶苦茶 mečakuča absurdní, nesmyslný, extrémnímix
滅茶苦茶 mečakuča absurdní, nesmyslný, extrémnímix
お茶 oča čaj (zelený)jlpt5, ryouri
ča čaj (zelený)ryouri
茶畑 čabatake čajové polemix
茶道 sadou čajový obřadleda1
紅茶 kouča černý čajryouri
茶色 čairo hnědý, žlutohnědýiro, jlpt5
麦茶 mugiča ječmenový čajryouri
喫茶店 kissaten kavárnajlpt5, mise
メイド喫茶 meidokissa kavárna se služkamibaka
茶碗 čawan miska, šálekryouri
抹茶 mačča práškový zelený čajmix
煎茶 senča senča (čaj)ryouri
お茶を淹れる očawoireru Uvařit čajmix
日本でメイド喫茶へ行って、いい思い出だ。 nihon de meido kissa he itte,ii omoide da. Je to hezká vzpomínka, že jsem v Japonsku zašel do Maid kavárny.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
喫茶店でコーヒーを注文した。 kissaten de ko-hi- wo čuumon šita. V kavárně jsem si objednal kávu.mix
kůň
馬
Čtení:
ba, uma, uma-, ma, ta, ban, me, mo
Hlavní radikál: 馬 (187) Radikály:
Zjednodušený: 马 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 18255
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
馬鹿馬鹿しい bakabakašii absurdníadj
ワープロ馬鹿 wa-purobaka člověk, který umí psát znaky jen na počítačibaka
競馬 keiba dostihymix
木馬 mokuba dřevěný kůňleda1
絵馬 ema ema, destička na přáníkami
河馬 kaba hrochdoubutsu
種馬 taneuma hřebecdoubutsu
子馬 kouma hříbědoubutsu, leda1
竹馬 takeuma chůdyleda1
馬鹿 baka idiot, blbec, pakobaka
乗馬 džouba jezdectví, jízda na konileda1, sport, suru
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
雌馬 mesuuma kobyladoubutsu
馬力 bariki koňská sílamix
馬車 baša koňský povoz, kočár tažený koňmileda1, ryokou
uma kůňdoubutsu, leda1
桂馬 keima KůňShogi
驢馬 roba oseldoubutsu
龍馬 rjuume Povýšený střelecShogi
群馬県 gunmaken prefektura Gunmanamae
馬鹿丁寧 bakateinei přehnaný zdvořilýmix
縞馬の群れ šimaumanomure stádo zeberdoubutsu
馬小屋 umagoja stájleda1
大馬鹿 oobaka velký blbec, obrovské pakomix
縞馬 šimauma zebradoubutsu
馬鹿やろう! bakajarou! Idiote!baka
私は馬鹿です。 wataši ha baka desu . Jsem blbec.baka
僕がこの馬鹿Tシャツを着ていたら、日本人が僕を見て笑っていました。 boku ga kono baka Tšacu wo kiteitara,nihondžin ga boku wo mite waratteimašita. Když jsem na sobě měl tričko BAKA a viděli mě Japonci, tak se smáli.baka
盗賊は馬を降りました。 touzoku ha uma wo orimašita. Loupežník sesedl z koně.mix
私は馬鹿だと思います。 wataši ha baka da to omoimasu. Myslím, že jsem blbec.mix
příchod domů, přijít v, vést do, vyplývá z
帰
Čtení:
ki, kae.ru, kae.su, oku.ru, tocu.gu
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 13602
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
帰宅時間 kitakudžikan čas příchodu domůtoki
帰省する kiseisuru jít domůmix
帰る kaeru jít domů, vrátit segodan, jlpt5, verb, vintrans
帰化 kika naturalizacesuru
帰り kaeri návratjlpt3, jlpt4
帰国 kikoku návrat do vlastní zemějlpt3
帰省 kisei návrat domůjlpt3
帰宅 kitaku návrat domůjlpt3, suru, verb
王の帰還 ou no kikan Návrat Králenamae
南回帰線 minamikaikisen obratník Kozorohashizen
北回帰線 kitakaikisen obratník Rakashizen
帰着 kičaku redukcesuru
帰納的関数 kinoutekikansuu rekurzivní funkcemath
帰国を諦める kikokuwoakirameru vzdať sa nádeje na návrat do vlasti
家に帰ったら、勉強します。 ie ni kaettara,benkjoušimasu. Až se vrátím domů, budu se učit.mix
家に帰ったら、彼女とエッチします。 ie ni kaettara,kanodžo to ečči šimasu. Až se vrátím domů, rozdám si to s přítelkyní.ai, baka
帰ってから、電話してもらえませんか? kaette kara,denwa šite moraemasenka? Až se vrátíte, mohl byste mi zavolat?mix
帰国の日が近づき、忙しい。 kikoku no hi ga čikadzuki,isogašii. Blíží se den návratu do země, mám moc práce.mix
毎日忙しくて帰宅が遅いです。 mainiči isogašikute kitaku ga osoi desu. Každý den mám moc práce a vracím se domů pozdě.mix
今度の正月には帰国するつもりです。 kondo no šougacu ni ha kikoku suru cumori desu. Letos se na Nový rok vrátím do své země.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
持ち帰りにできますか。 močikaeri ni dekimasuka. Můžete mi to zabalit s sebou?mix
お盆にはふるさとに帰省する日本人が多い。 obon ni ha furusato ni kisei suru nihondžin ga ooi. Na Obon se hodně Japonců vrací zpět do rodného města.mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
ちょうど今帰ったところです。 čoudo ima kaetta tokoro desu. Právě jsem se vrátil.mix
ryba
魚
Čtení:
gjo, uo, sakana, -zakana, i
Hlavní radikál: 魚 (195) Radikály:
Zjednodušený: 鱼 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 13691
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
金魚草 kingjosou hledíkshokubutsu
小魚 kozakana malá ryba, potěrdoubutsu, leda1
雑魚 zako malé rybičkymix
人魚 ningjo mořská pannakami, leda1
半魚人 hangjodžin napůl ryba napůl člověkmix
木に縁って魚を求む kinijotteuowomotomu nebýt schopen něco udělat, protože si člověk zvolil špatnou metodu/postup, žádat o nemožné, hledat ryby na stroměbaka
魚屋 sakanaja prodejna rybleda1, mise
sakana rybadoubutsu, jlpt5, leda1
魚市場 uoičiba rybí trhleda1
生の魚 nama no sakana syrová rybamix
生魚 namazakana syrová ryba, čerstvá rybamix
黍魚子 kibinago šprotekmix
魚雷 gjorai torpédosensou
魚雷艇 gjoraitei torpédová loďsensou
熱帯魚 nettaigjo tropická rybadoubutsu, leda1
金魚 kingjo zlatá rybka (akvarijní)doubutsu, leda1
腐った魚が臭う kusattasakanaganiou Skazená ryba páchne.
釣った魚を川に放した cuttasakanawokawanihanašita Pustil som chytenú rybu do rieky.
肉も魚も入っていない料理がありますか。 niku mo sakana mo haitteinai rjouri ga arimasuka. Máte jídlo bez masa a ryb?mix
魚釣りは最も人気のある趣味の一つである。 sakana curi ha mottomo ninki no aru šumi no hitocu dearu. Rybaření je jeden z nejoblíbenějších koníčků.mix
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。 nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu. Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
pták, drůbež
鳥
Čtení:
čou, tori, ka, to, tot
Hlavní radikál: 鳥 (196) Radikály:
Zjednodušený: 鸟 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 17467
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
雷鳥 raičou bělokurdoubutsu
野鳥 jačou divoký ptákdoubutsu, leda1
鵞鳥 gačou husadoubutsu
七面鳥 šičimenčou krocandoubutsu
千鳥 čidori kulík, čejkadoubutsu
白鳥 hakučou labuťdoubutsu
白鳥 hakučou labuťdoubutsu, leda1
白鳥の湖 hakučounomizuumi Labutí jezero (balet)namae, ongaku
飛鳥時代 asukadžidai Období Asuka (538 – 710)mix
焼き鳥 jakitori opékané kuřecí maso - špízleda1
鳥取県 tottoriken prefektura Tottorinamae
鳥類 čourui ptactvoleda1
小鳥 kotori ptáček, zpěvný ptákdoubutsu, jlpt4, leda1
親鳥 ojadori pták pečující o mláďataleda1
tori pták, kuře, drůbeždoubutsu, jlpt5, leda1
椋鳥 mukudori špačekdoubutsu
渡り鳥 wataridori tažný ptákdoubutsu, leda1
koupit
買
Čtení:
bai, ka.u
Hlavní radikál: 貝 (154) Radikály:
Zjednodušený: 买 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 18275
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
買う kau koupitgodan, jlpt5, verb, vtrans
購買 koubai nákupsuru
買い物 kaimono nakupováníjlpt5
売買 baibai obchodovatsuru
買収 baišuu vykoupitsuru
買い占める kaišimeru vykoupit, skoupit všechnoichidan, verb, vtrans
子供はおもちゃを買いたがっている。 kodomo ha omoča wo kaita gatteiru. Děcko (dává najevo, že) chce koupit hračku.mix
家を買いたがる。 ie wo kaita garu. Chce si koupit dům.mix
安くても、買いません。 jasukute mo,kaimasen. I když to bude levné, nekoupím to.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
安かったら、買います。 jasukattara,kaimasu. Když to bude levné, koupím si to.mix
新しいスーツに合わせて靴とバッグも買った。 atarašii su-cu ni awasete kucu to baggu mo katta. Koupil jsem si boty a tašku, aby pasovaly k novému saku.mix
この車を買ったのは失敗でした。 kono kuruma wo katta no ha šippai dešita. Koupit tohle auto byla chyba.mix
予約をしたのに、チケットが買えません。 jojaku wo šita noni,čiketto ga kaemasen. Lístek jsem si nemohl koupit i přes to, že jsem provedl rezervaci.ryokou
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
これは買いたい携帯です。 kore ha kaitai keitai desu. To je mobil, který si chci koupit.denki
これは買いたかったコンピューターです。 kore ha kaitakatta konpju-ta- desu. To je počítač, který jsem si chtěl koupit.mix
テスコで楽な椅子を買いました。 tesuko de raku na isu wo kaimašita. V Tescu jsem koupil pohodlnou židli.mix
cvrlikat, plakat, štěkat, znít, zvonit, ozvěna, troubit
鳴
Čtení:
mei, na.ku, na.ru, na.rasu, nari, naru
Hlavní radikál: 口 (30) Radikály:
Zjednodušený: 鸣 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 2 JIS: 19524
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
鳴戸 naruto maelstrom, vírtenki
海鳴り uminari burácení mořemix
耳鳴り miminari hučení v ušíchbyouki
烏鳴き karasunaki krákorání vránymix
鼠鳴き nezuminaki pískání prostitutky (aby přilákala zákazníky)baka, suru
鳴門 naruto plátková dušená rybí pasta na ozdobení polévekmix
鳴く naku štěkat, vrnět, pípat, vydávat zvířecí zvukydoubutsu, jlpt5
悲鳴 himei výkřiksuru
嬉しい悲鳴 urešiihimei zakřičení radostímix
鳴らす narasu zazvonit (na zvonek), rozeznít (něco)godan, jlpt3, verb, vtrans