Cath

Datum a čas registrace: 2016-08-21 12:01:23
Počet naučených znaků: 90
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Naučené znaky 2017/12: seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky 2017/12

pár, málo
少
Čtení:
šou, suku.nai, suko.ši
Hlavní radikál: 小 (42) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 15919
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
少なくとも sukunakutomo alespoňjlpt3
幼少(の) joušou(no) dětský, nezletilýleda1
少女 šoudžo dívka, holčička, děvčátkohito, leda1
少年 šounen chlapec, hoch, mladíkhito, leda1
美少年 bišounen krasavechito
美少女 bišoudžo kráskahito
少数 šousuu málo, malý početleda1
少な目 sukuname méně, trochu pod (úrovní)leda1
少々 šoušou nepatrněleda1
少しずつ sukošizucu pomalinku, po troškách, postupněmix
少女小説 šoudžošousecu příběh pro mladé dívkymix
少名毘古那 sukunabikona Sukuna Biko Na, bůžek medicíny a deštěkami
少量 šourjou trochu, malé množstvíleda1
少し sukoši trochu, málojlpt5, leda1
少ない sukunai trochu, nedostatek, málo, být málo, nemnohýleda1
減少 genšou ubývat, klesat (počet)suru
多少 tašou víceméně, trochu, velikost, rozměrleda1
少しも sukošimo vůbec, ani trochujlpt3
その少女たちは人気歌手に狂っている sonošoudžotačihaninkikašunikurutteiru Tie dievčatá sú zbláznené do populárneho speváka.
この歯を少し削りましょう konohawosukošikezurimašou Tento zub vám trochu zbrúsim.
塩も少し混ぜてください šiomosukošimazetekudasai Aj to trochu osoľ.
もう少しどうですか。 mousukoši dou desuka. Dáte si ještě trošku?ryouri
種類が少ない。 šurui ga sukunai. Druhů je málo.mix
うさぎが目をさますと、亀は、ゴールまであと少しのところにいました。 usagi ga me wo samasu to,kame ha,go-ru made ato sukoši no tokoro ni imašita. Když zajíc otevřel oči, želvě už zbýval do cíle jen malý kousek.usagitokame
少年は体不自由な人に席を譲った。 šounen ha karada fudžijuu na hito ni seki wo juzutta. Mladík uvolnil (přenechal) sedadlo handicapovanému člověku.mix
お湯を少し沸かしてください。 oju wo sukoši wakašite kudasai. Uvař trochu vody.ryouri
バスでその少年はおばあさんに席を譲ってあげた。 basu de sono šounen ha obaasan ni seki wo juzutte ageta. V autobuse uvolnil mladík místo staré paní.mix
体重が少ない。 taidžuu ga sukunai. Váha je malá.mix
zastavit, přestat
止
Čtení:
ši, to.maru, -do.mari, to.meru, -to.meru, -do.me, todo.meru, todo.me, todo.maru, ja.meru, ja.mu, -ja.mu, jo.su, -sa.su, -sa.ši, dome
Hlavní radikál: 止 (77) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 15199
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
止す josu nedodělat, přestatgodan, verb, vtrans
中止 čuuši přerušení, zastaveníleda1
笑止 šouši směšný, nesmyslný, absurdnímix
口止めする kučidomesuru umlčetleda1, suru, verb
痛み止め itamidome utišovač bolestibyouki
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
立入禁止 tačiirikinši vstup zakázánmix
泣き止む nakijamu vybrečet se, přestat brečetgodan, verb
禁止 kinši zákazjlpt3, leda1
駐車禁止 čuušakinši zákaz parkovánímix
発売禁止 hacubaikinši zákaz prodejemix
歯止め hadome zarážka, brzdasuru
止める jameru zastavit (něco)ichidan, jlpt4, verb, vtrans
止める tomeru zastavit něcoichidan, jlpt4, leda1, verb, vtrans
立ち止まる tačidomaru zastavit se (náhle)godan, leda1, verb
止まる tomaru zastavit se, státgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
止む jamu zastavit, přestat, být pogodan, jlpt4, verb, vintrans
静止 seiši zklidnění, spočinutíleda1
廃止 haiši zrušenísuru
実験の失敗で、計画は中止になった。 džikken no šippai de,keikaku ha čuuši ni natta. Kvůli neúspěšnému pokusu plán v průběhu selhal.mix
しばらくここに車を止めさせていただけませんか。 šibaraku koko ni kuruma wo tomesasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu na chvíli zaparkovat auto?mix
暖房を止める。 danbou wo tomeru. Vypnout topení.mix
zima
冬
Čtení:
tou, fuju
Hlavní radikál: 冫 (15) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 5 Džójó: 2 JIS: 17759
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
真冬 mafuju období kolem zimního slunovratu, pravá zimaleda1, toki
越冬 ettou přezimovatsuru
fuju zimajlpt5, leda1, toki
冬山 fujujama zimní horyleda1, shizen
冬空 fujuzora zimní oblohaleda1, shizen, tenki
冬季 touki zimní obobí/sezónamix
冬休み fujujasumi zimní prázdninyleda1
冬至 toudži zimní slunovrattoki
冬眠 toumin zimní spánekleda1
冬が暮れて春になった fujugakureteharuninatta Zima skončila a nastala jar.
široký, širý, prostorný
広
Čtení:
kou, hiro.i, hiro.maru, hiro.meru, hiro.garu, hiro.geru
Hlavní radikál: 广 (53) Radikály: 广
Varianta Z:
Tahy: 5 Džójó: 2 JIS: 14637
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
広域 kouiki wide areamix
広間 hiroma halaleda1, uchi
広島 hirošima Hirošimaleda1, namae
広告 koukoku inzerát, vývěska, oznámeníjlpt3, leda1
広場 hiroba náměstíleda1
背広 sebiro oblekfuku, jlpt5
広島県 hirošimaken prefektura Hirošimanamae
広大(な) koudai(na) rozlehlý, nekonečnýadj, leda1
広げる hirogeru rozprostřít (látku), roztáhnout (křídla, ruce), rozšířit (území)ichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans
幅広い habahiroi rozsáhlý, širokýadj
広い hiroi široký, prostorný, širý, rozlehlýadj, jlpt5, leda1
広義 kougi širší význambunpou
広める hiromeru šířit (něco), rozšiřovat (něco)ichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans
広がる hirogaru šířit se, rozprostírat segodan, jlpt3, leda1, verb, vintrans
広まる hiromaru šířit se, rozšířit segodan, jlpt3, leda1, verb, vintrans
大広間 oohiroma velký sál, halamix
彼は新聞に広告を載せた karehašinbunnikookokuwonoseta Dal do novín inzerát.
鷹は羽を広げて、去った。 taka ha hane wo hirogete,satta. Jestřáb roztáhl křídla a odletěl.mix
山の麓には町が広がっている。 jama no fumoto niha mači ga hirogatteiru. Město se rozkládá na úpatí hory.mix
広場で人間と動物が交ざっていました。 hiroba de ningen to doubucu ga mazatteimašita. Na náměstí se promíchali lidi se zvířatama.baka
病気は広がっています。 bjouki ha hirogatteimasu. Nemoc se šíří.mix
福岡から広島へ引っ越しした。 fukuoka kara hirošima he hikkoši šita. Přestěhoval jsem se z Fukuoky do Hirošimy.mix
彼女はテーブルの上にクロスを広げた。 kanodžo ha te-buru no ue ni kurosu wo hirogeta. Rozprostřela látku na stůl.mix
そのニュースは日本中に広まった。 sono nju-su ha nihondžuu ni hiromatta. Ta zpráva se rozšířila po celém Japonsku.mix
あの人は噂を広めた。 ano hito ha uwasa wo hirometa. Tamten člověk roznesl drby.mix
mnoho, častý, moc
多
Čtení:
ta, oo.i, masa.ni, masa.ru
Hlavní radikál: 夕 (36) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 16959
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
多様化 tajouka diverzifikacesuru
多幸 takou hodně štěstí (arch.)mix
多く ooku hodně, mnohojlpt3
多々 tata mnohomix
多い ooi mnoho, hodněadj, jlpt5, leda1
多分 tabun nejspíš, zřejmě, snad, pravděpodobněleda1
多元的 tagenteki pluralismusmix
多辺形 tahenkei polygonmix
多項式 takoušiki polynommath
多神教 tašinkjou polyteizmusmix
多作の tasakuno produktivní, plodnýadj
過多 kata příliš hodněmix
多数決 tasuukecu rozhodnutí většinyleda1
数多く kazuooku ve velkém množstvíleda1
多数 tasuu velké množství, většinaleda1
多少 tašou víceméně, trochu, velikost, rozměrleda1
滅多に mettani zřídkamix
種類が多い。 šurui ga ooi. Druhů je mnoho.mix
日本の夏は湿気が多い。 nihon no nacu ha šikke ga ooi . Léto v Japonsku je hodně vlhké.mix
お盆にはふるさとに帰省する日本人が多い。 obon ni ha furusato ni kisei suru nihondžin ga ooi. Na Obon se hodně Japonců vrací zpět do rodného města.mix
日本の中学校には制服のある学生が多いです。 nihon no čuugakkou niha seifuku no aru gakusei ga ooi desu. Na středních školách v Japonsku má spousta žáků uniformu.mix
残業が多くて疲れた。 zangjou ga ookute cukareta. Přesčasů bylo mnoho, unavilo mě to.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。 kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi. Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix
体重が多い。 taidžuu ga ooi. Váha je velká.mix
chodit, cestovat
行
Čtení:
kou, gjou, an, i.ku, ju.ku, -ju.ki, -juki, -i.ki, -iki, okona.u, oko.nau, iku, nami, name, miči, juki, juku
Hlavní radikál: 行 (144) Radikály:
Varianta Z: 行 nejaponský znak
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 14676
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
壮行 soukou rousingmix
航行 koukou plavba, letsuru
行政 gjousei administrativaseiji
行為 koui akt, čin, jednánímix
銀行 ginkou bankajlpt5
銀行家 ginkouka bankéřshigoto
銀行預金 ginkoujokin bankovní vkladmix
流行る hajaru být populární, přijít do módy, být běžnýgodan, jlpt3, verb, vintrans
旅行 rjokou cesta, výlet, cestováníjlpt5, leda1, ryokou
紀行文 kikoubun cestopisryokou
旅行会社 rjokougaiša cestovní kancelářryokou
行き先 ikisaki cíl, destinaceryokou
行い okonai čin, chováníleda1
行う okonau dělat, provozovat, pořádat, konat se, udát segodan, jlpt3, jlpt4, leda1, verb
大流行 dairjuukou hodně oblíbený, hodně rozšířenýmix
歩行者 hokouša chodecmix
行動 koudou chování, jednáníleda1
歩行 hokou chůzeleda1
品行 hinkou jednání, chováníleda1
行く juku jít, jetgodan, jlpt5, leda1, verb, vintrans
年中行事 nendžuugjoudži každoroční svátky a slavnostimix
行われる okonawareru konat seichidan, verb
血液銀行 kecuekiginkou krevní bankamix
血行 kekkou krevní oběhleda1
飛行機 hikouki letadlojlpt5, ryokou
飛行場 hikoudžou letištějlpt4, ryokou
行列 gjourecu maticemath
行間 gjoukan mezi řádkymix
行方 jukue místo, kde se nacházímix
流行 rjuukou módaadj, jlpt3, suru
国立銀行 kokuricuginkou národní bankamix
夜行バス jakoubasu noční autobusleda1
行き来 ikiki odchod a příchod, udržování kontaktůleda1
行数 gjousuu počet řad, řádkůleda1
行進 koušin pochod, průvodleda1
試行錯誤 šikousakugo pokus a omylsuru
流行語 rjuukougo populární fráze (slovo)mix
進行 šinkou postup, pokroksuru
実行 džikkou praxe, provedeníjlpt3, leda1
行列 gjourecu průvod, procesí, řadaleda1
一行目 ičigjoume první řada, první řádkaleda1
刊行 kankou publikacesuru
印行 inkou publikování, vydavatelstvísuru
銀行融資 ginkoujuuši půčka od bankymix
急行 kjuukou rychlík, expresjlpt4, leda1, ryokou
行き iki směr na, jedoucí dojlpt3
角行 kakugjou; kakkou StřelecShogi
新婚旅行 šinkonrjokou svatební cestamix
行事 gjoudži událost, obyčej, akceleda1
通行止め cuukoudome uzavřená cesta, dopravní uzavírkaleda1, ryokou
行使 kouši užitíleda1, suru
行く手 jukute vlastní cesta (volná, s překážkami)leda1
発行 hakkou vydání (časopisu, článku)suru
実行する džikkousuru vykonat, provéstleda1, suru, verb
観光旅行 kankourjokou výlet po památkáchryokou
飛行船 hikousen vzducholoďmix
連れて行く cureteiku vzít někoho někam, doprovoditgodan, verb
銀行員 ginkouin zaměstnanec bankyshigoto
予行 jokou zkouška, nácvikleda1, suru
非行 hikou zločinnost, nevhodné chovánímix
彼女は絶対に行かないと頑張った kanodžohazettainiikanaitoganbatta Trvala na tom, že nikam nepôjde.
足の赴くままに旅行した ašinoomomukumamanirjokoušita Šiel som, kam ma nohy niesli.
でも、まっすぐ行って、どこにも寄らないで。 demo,massugu itte,dokonimo joranaide. Ale jdi přímo, nikde se nezastavuj.akazukinchan
10時になったら、行きましょう。 10dži ni nattara,ikimašou. Až bude 10 hodin, půjdeme.mix
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
会いに行ってあげて! ai ni itte agete! Bež se s ním setkat!mix
学校へ行く途中に家に寄ってね。 gakkou he iku točuu ni uči ni jotte ne. Cestou do školy se zastav (na návštěvu).mix
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
子供は頭が良いから大学院に行くはずです。 kodomo ha atamagaii kara daigakuin ni iku hazu desu. Dítě je chytré, proto půjde na vysokou školu.gakkou
あなたは一番行きたい国はどこですか。 anata ha ičiban ikitai kuni ha doko desuka. Do které země se chceš nejvíc podívat?ryokou
友達に旅行のお土産を届けた。 tomodači ni rjokou noo mijage wo todoke ta . Doručil jsem kamarádovi suvenýr z výletu.mix
今ハローキッティーが流行っている。 ima haro-kitteィ- ga hajatteiru. Hello Kitty je teď v módě.baka
僕は妹に学校へ行ってほしいです。 boku ha imouto ni gakkou he itte hošii desu. Chci, aby šla mladší sestra do školy.gakkou
雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki
日本でメイド喫茶へ行って、いい思い出だ。 nihon de meido kissa he itte,ii omoide da. Je to hezká vzpomínka, že jsem v Japonsku zašel do Maid kavárny.mix
もう日本に行って下さい。 mou nihon ni itte kudasai. Jeď už konečně do Japonska.ryokou
彼は英国文化についての知識 を 深める ため に 英国 へ 行った。 kareha eikoku bunka nicuite no čišiki wo fukame rutameni eikoku he itta. Jel do Anglie, aby si prohloubil znalosti její kultury.mix
車が壊れたから、直しに行った。 kuruma ga kowareta kara,naoši ni itta. Jel jsem opravit auto, protože se rozbilo.mix
「どこへ行きますか」と優しい声で聞きました。 「doko he ikimasu ka」 to jasašii koe de kikimašita. Kam jdeš, zeptal se milým hlasem.akazukinchan
体にいいので、毎週息子をプールへ行かせています。 karada ni ii node,maišuu musuko wo pu-ru he ikaseteimasu. Každý týden nechávám syna chodit do bazénu, protože to je dobré pro jeho zdraví (tělo).mix
雨が降ったら、行きません。 ame ga futtara,ikimasen. Když bude pršet, nepůjdu.mix
橋を渡ると、銀行は右にあります。 haši wo wataru to,ginkou ha migi ni arimasu. Když přejdete most, banka bude napravo.mix
まっすぐ行って、二番目の交差点を右へ曲がると、左にあります。 massugu itte,nibanme no kousaten wo migi he magaru to,hidari ni arimasu. Když půjdete rovně a na druhé křižovatce zahnete doprava, bude to nalevo.mix
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
自転車を上げたら、どこに行きますか。 džitenša wo agetara,doko ni ikimasu ka. Když ti dá kolo, kam pojedeš?mix
受験者の面接を行う。 džukenša no mensecu wo okonau. Konat pohovor se zkoušeným.mix
彼は大きい家があって幸せそうですが、実は仕事が旨く行かなくて困っているそうです。 kare ha ookii ie ga atte šiawasesou desu ga,džicu ha šigoto ga umaku ikanakute komatteiru soudesu. Má velký dům a vypadá šťastně, ale slyšel jsem, že ho ve skutečnosti trápí, že mu práce moc nejde.mix
銀行にボーナスを貯金するつもりです。 ginkou ni bo-nasu wo čokin suru cumori desu. Mám v plánu uložit si bonus v bance.mix
お母さん、ビールを飲みに行ってもいいですか。 okaasan,bi-ru wo nomi ni itte mo ii desuka. Mami, můžu jít pít pivo?ryouri
学校へ行ったほうがいいです。 gakkou he itta hougaii desu. Měl bys jít do školy.gakkou
タクシーで行ければよかった。 takuši- de ikereba jokatta. Měl jsem (radši) jet taxíkem.ryokou
車で行ってもいいですか? kuruma de itte mo ii desuka? Mohu jet autem?ryokou
靴がありませんから、友達とあの新しい店に行かなければなりません。 kucu ga arimasen kara, tomodači to ano atarašii mise ni ikanakereba narimasen. Musím jít s kamarádem do toho nového obchodu, protože nemám žádné boty.mix
旅行にいくらかかるか計算しなければなりません。 rjokou ni ikura kakaru ka keisan šinakereba narimasen. Musím vypočítat, kolik bude výlet stát.ryokou
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
行かなくてもいいです。 ikanakute mo ii desu. Nemusíš (tam) jít.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
田中さんは三つのコーヒーを飲みましたから、トイレに行きます。 tanaka san ha miccu no ko-hi- wo nomimašita kara,toire ni ikimasu. Pan Tanaka jde na WC, protože vypil tři kávy.baka
město, vesnice, blok, ulice
町
Čtení:
čou, mači
Hlavní radikál: 田 (102) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 17454
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
町中 mačinaka centrální část městaleda1
mači městojlpt5
町役場 mačijakuba městský úřadseiji
町立の čouricuno městský, patřící městuleda1
町角 mačikado nárožíleda1
室町時代 muromačidžidai Období Muromači (1333 – 1568)mix
町民 čoumin obyvatelé městaleda1
城下町 džoukamači podhradíleda1
町外れ mačihazure předměstí, periferieleda1
港町 minatomači přístavní městomix
町長 čoučou starosta (města)leda1, shigoto
市町村 šičouson velká a malá města, vesnicemix
市場が繁盛して町が栄えた ičibagahandžoušitemačigahaeta Trhy prosperovali a mesto kvitlo
山の麓には町が広がっている。 jama no fumoto niha mači ga hirogatteiru. Město se rozkládá na úpatí hory.mix
プラハは百塔の町と言われています。 puraha ha hjakutou no mači to iwareteimasu. Říká se, že Praha je stověžaté město.mix
町で先生を見かけました。 mači de sensei wo mikakemašita. Ve městě jsem zahlédl učitele.mix
červený
赤
Čtení:
seki, šaku, aka, aka-, aka.i, aka.ramu, aka.rameru, a, ako, ama
Hlavní radikál: 赤 (155) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16470
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
aka červená (barva)iro, jlpt5
赤頭巾ちゃん akazukinčan Červená Karkulkaakazukinchan
赤信号 akašingou červená na semaforuleda1
赤ワイン akawain červené vínoryouri
赤み akami červenostmix
赤土 akacuči červenozeměkagaku
赤い akai červenýadj, iro, jlpt5
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
赤貧 sekihin extrémní chudobamix
女の赤ん坊 on'anoakanbou holčičkahito
男の赤ん坊 otokonoakanbou chlapečekhito
赤ん坊 akanbou miminohito, jlpt4
赤ちゃん akačan mimino, kojenechito, jlpt4
赤道 sekidou rovníkshizen
赤飯 sekihan sekihan (vařená rýže s červenými fazolemi)leda1
真っ赤 makka sytě červený, karmínovýiro, leda1
赤えい akaei trnuchadoubutsu
赤痢 sekiri úplavicebyouki
赤字 akadži ztráta, deficitmix
赤道を越える sekidoowokoeru prekročiť rovník
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。 obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita. Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
赤いハンドバッグを持っています。 akai handobaggu wo motteimasu. Drží červenou tašku.byousha
今転がっている林檎は赤いです。 ima korogatteiru ringo ha akai desu. Jablko, které se právě kutálí, je červené.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。 haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita. Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
赤ちゃんはベッドの上で、手を握ったり開いたりしている。 akačan ha beddo no ue de,te wo nigittari hiraitari šiteiru. Mimino bylo na posteli a svíralo a otevítalo dlaně.mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
下の部屋に赤ちゃんがいます。 šita no heja ni akačan gaimasu. V pokoji o patro níž mají novozeně.heya
noc, večer
夜
Čtení:
ja, jo, joru
Hlavní radikál: 夕 (36) Radikály:
Varianta Z: 亱 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 2 JIS: 19563
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
白夜 bjakuja bílé (polární) nocileda1, shizen
徹夜 tecuja být vzhůru celou noc, noc bez spánkujlpt3, suru
終夜 šuuja celou nocleda1
月夜見の尊 cukujominomikoto Cukujomi no Mikoto, bůh měsícekami
今夜 kon'ja dnes večer, dnes v nocijlpt4, leda1, toki
深夜 šin'ja hluboká nocmix
月夜 cukijo měsíčná nocleda1
夜中 jonaka nocmix
十五夜 džuugoja noc patnáctého (úplněk)leda1
joru noc, večerleda1, toki
夜行バス jakoubasu noční autobusleda1
夜空 jozora noční oblohaleda1, shizen
夜景 jakei noční výhledmix
夜分 jabun pozdě večer, v nocimix
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
真夜中 majonaka půlnocjlpt3, toki
夜明け joake rozbřesk, svítání, úsvitleda1
新婚初夜 šinkonšoja svatební nocmix
真夜中に majonakani uprostřed nocileda1
昨夜 juube včera večer, včera v nocijlpt5, toki
夜店 jomise večerka, obchod, kde se prodává (i) v nocileda1
今夜は雨があがって月が輝くだろう kon'jahaamegaagattecukigakagajakudarou Zdá sa, že dnes v noci prestane pršať a bude svietiť mesiac.
「どんなに亀がいそいでも、どうせ夜までかかるだろう。 「donnani kame ga isoide mo,douse joru made kakarudarou. Ať si želva pospíší sebevíc, bude jí to trvat aspoň do večera.usagitokame
彼女は徹夜で母を見守った。 kanodžo ha tecuja de haha wo mimamotta. Dávala na svou matku pozor celou noc.mix
今日は徹夜です。 kjou ha tecuja desu. Dnes budu vhůru celou noc.mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
夜中に騒がれて迷惑する。 jonaka ni sawagarete meiwaku suru. Hlučet v noci a tím otravovat.mix
彼女は徹夜するのに慣れている。 kanodžo ha tecuja suru no ni nareteiru. Je zvyklá být vhůru celou noc.mix
夜なのに、僕は父に買い物に行かせられました。 joru nanoni,boku ha čiči ni kaimono ni ikaseraremašita. Otec mě donutil jít nakoupit, i když je už pozdě večer.mix
今夜抱いて。 kon'ja daite. Pomiluj se se mnou dnes v noci.ai
徹夜で勉強します。 tecuja de benkjou šimasu. Studuji celou noc.mix
10代の友達同士が徹夜でお喋りした。 10dai no tomodačidouši ga tecuja de ošaberi šita. Teenageři si povídali celou noc.mix
チェコ人が朝から夜まで飲むビールです。 čekodžin ga asa kara joru made nomu bi-ru desu. To je pivo, které Češi pijí od rána do večera.mix
仕事で徹夜をする。 šigoto de tecuja wosuru. V práci jsem vzhůru celou noc.mix
záležitost, věc, fakt
事
Čtení:
dži, zu, koto, cuka.u, cuka.eru, ro
Hlavní radikál: 亅 (6) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 8 Džójó: 3 JIS: 15222
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
炊事 suidži cooking, culinary artssuru
時事 džidži aktuální událostimix
無事 budži bezpečí, mír, klid, poklidmix
神事 šindži bohoslužbakami, leda1
国会議事堂 kokkaigidžidou budova jap. Parlamentuseiji
用事 joudži co je třeba udělat, úkolyjlpt4
記事 kidži článek (v tisku), textjlpt3, leda1
雑誌記事 zatšikidži článek v časopisemix
理事国 ridžikoku Členská země výkonného orgánu nějaké institucemix
刑事 keidži detektivshigoto
事業部 džigjoubu divizeshigoto
家事 kadži domácí práce (vaření, praní, úklid)mix
大事 daidži důležitýjlpt4
大事な daidžina důležitýadj, jlpt4
電気工事士 denkikoudžiši elektrikářshigoto
百科事典 hjakkadžiten encyklopediemix
府知事 fučidži guvernér prefektury (府)seiji, shigoto
県知事 kenčidži guvernér prefektury (県)seiji, shigoto
賭け事 kakegoto hazardmix
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
事務所 džimušo kancelářjlpt4
事務 džimu kancelářská prácemix
年中行事 nendžuugjoudži každoroční svátky a slavnostimix
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
事故 džiko nehodajlpt3, jlpt4
新聞記事 šinbunkidži novinový článekmix
返事 hendži odpověďjlpt4, leda1
返事する hendžisuru odpověď, odpovědětjlpt4, suru, verb
火事 kadži oheň, požárjlpt4, leda1
事情 džidžou okolnost, uvážení, stav, situacemix
人事部 džindžibu osobní odděleníshigoto
仕事 šigoto práce, zaměstnání, podnikáníjlpt5, leda1, shigoto, suru
事業 džigjou projekt, podnikleda1
検事 kendži prokurátormix
改修工事 kaišuukoudži rekonstrukcemix
事実 džidžicu skutečnostleda1
私事 šidži; watakušigoto soukromá záležitostmix
工事 koudži stavba, přestavba, údržba (silnic), výstavba, stavební práceleda1
執事 šicudži stevard, lokaj, sluhamix
行事 gjoudži událost, obyčej, akceleda1
事件 džiken událost, případ, incidentjlpt3, leda1
出来事 dekigoto událost, událostijlpt3
事務員 džimuin úředníkshigoto
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
仕事中 šigotočuu v práci, zrovna pracovatmix
koto věc, záležitostleda1
事件の犯人 džiken no hannin viník případumix
軍事任務 gundžininmu vojenská misesensou
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
軍事秘密 gundžihimicu vojenské tajemstvísensou
軍事衛星 gundžieisei vojenský satelitsensou
万事 bandži všechnoleda1
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
事柄 kotogara záležitostleda1
古事記 kodžiki Záznamy dávných událostí (Kodžiki)mix
仕事は日が暮れても続いていた šigotohanigakuretemocuzuiteita Práca pokračovala i po západe slnka.
彼は新しい事業を企てている karehaatarašiidžigjoowokuwadateteiru Chystá nový projekt.
PCの故障で仕事が滞ってしまった pcnokošoodešigotogatodokoottešimatta Kvôli poruche počítačov sa práce spomalili.mix
彼氏が仕事している間に寝ます。 kareši ga šigoto šiteiru aida ni nemasu. Budu spát, zatímco bude můj přítel v práci.ai
お大事に。 odaidžini. Dávejte na sebe pozor. Opatruj se. (pro nemocné lidi)byouki, jlpt4
工事を早くするように注文をつける。 koudži wo hajaku suru jou ni čuumon wo cukeru. Dejte rozkaz k urychlení stavebních prací.mix
用事を済ませる。 joudži wo sumaseru. Dokončit úkoly.mix
お仕事は何ですか。 ošigoto ha nan desuka. Jaké máte zaměstnání? shigoto
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
彼は大きい家があって幸せそうですが、実は仕事が旨く行かなくて困っているそうです。 kare ha ookii ie ga atte šiawasesou desu ga,džicu ha šigoto ga umaku ikanakute komatteiru soudesu. Má velký dům a vypadá šťastně, ale slyšel jsem, že ho ve skutečnosti trápí, že mu práce moc nejde.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
この仕事、私にやらせていただけませんか。 kono šigoto,wataši nijarasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu práci udělat?mix
油と水を混ぜる事は出来ません。 abura to mizu wo mazeru koto ha dekimasen. Nemůžeš míchat vodu s olejem.kagaku
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
この記事によると、日本に住む外国人が増えているそうです。 kono kidži nijoruto,nihon ni sumu gaikokudžin ga fueteiru sou desu. Podle toho článku prý roste počet cizinců žijících v Japonsku.mix
大事な会議の書類を破ってしまった。 daidži na kaigi no šorui wo jabutte šimatta. Roztrhl jsem si dokumenty na důležitou poradu.mix
事業の成長。 džigjou no seičou. Růst podniku.shigoto
この記事は新聞に載せています。 kono kidži ha šinbun ni noseteimasu. Tento článek je (otištěn) v novinách.mix
この仕事を君に任せるよ。 kono šigoto wo kimi ni makaseru jo. Tuhle práci nechám na něm.mix
仕事で徹夜をする。 šigoto de tecuja wosuru. V práci jsem vzhůru celou noc.mix
火事のときは、煙に注意して逃げて下さい。 kadži no toki ha,kemuri ni čuui šite nigete kudasai. V případě požáru dávejte pozor na kouř a utečte.mix
私は仕事を始める。 wataši ha šigoto wo hadžimeru. Začnu s prací.mix
寝坊して仕事に遅刻しまいました。 nebou šite šigoto ni čikoku šimaimašita. Zaspal jsem a přišel pozdě do práce.mix
prázdný, obloha, pustý, nečinný, vzduchoprázdno
空
Čtení:
kuu, sora, a.ku, a.ki, a.keru, kara, su.ku, su.kasu, muna.šii, ucu, ki, ku
Hlavní radikál: 穴 (116) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 13941
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
空域 kuuiki airspacemix
空席 kuuseki voľné miestomix
空く aku být prázdný, vyprázdnit, uvolnit se (něco)godan, jlpt3, jlpt5, leda1, verb, vintrans
星空 hošizora hvězdná oblohaleda1
空手 karate karatesport
航空機 koukuuki letadlomix
航空便 koukuubin letecká poštamix
航空券 koukuuken letenkamix
空港 kuukou letištějlpt4, leda1, ryokou
お腹が空く onakagasuku mít hladryouri
青空 aozora modrá oblohaleda1, shizen
sora nebe, oblohajlpt5, leda1, shizen
大空 oozora nebesakami, leda1
空前 kuuzen nebývalý, rekordnímix
机上の空論 kidžounokuuron nepraktická teorie, nápadmix
夜空 jozora noční oblohaleda1, shizen
空気 kuuki ovzduší, vzduchjlpt4, kagaku, leda1, tenki
空箱 karabako prázdná krabicemix
空き箱 akibako prázdná krabicemix
空き缶 akikan prázdná plechovkaleda1
空っぽ karappo prázdnýleda1
空間 kuukan prostor (volný), prostorleda1, math
空振り karaburi šlápnutí vedle, šlápnutí do prázdnaleda1
真空 šinkuu vakuummix
空ける akeru vyprázdnit (láhev)ichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans
冬空 fujuzora zimní oblohaleda1, shizen, tenki
空港で彼女はかばんの中を調べられた kuukodekanodžohakabannonakawoširaberareta Na letisku jej prehľadali tašku.
国際空港で日本酒をかう。 kokusai kuukou de nihonšu wo kau. Koupím sake na mezinárodním letišti.ryokou
目が空のように青いです。 me ga sora no jou ni aoi desu. Máš oči modré jako obloha.ai
工場は空気を汚しました。 koudžou ha kuuki wo jogošimašita. Továrna znečistila vzduch.mix
vítr, vzduch, styl, způsob
風
Čtení:
fuu, fu, kaze, kaza-, -kaze, i, e
Hlavní radikál: 風 (182) Radikály:
Zjednodušený: 风 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 18807
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
風情 fuzei atmosféramix
風船 fuusen balonleda1
風俗 fuuzoku bordel (prostituce)
神風 kamikaze božský vítrkami
今風 imafuu dnešní styl, současný stylleda1
風流(な) fuurjuu(na) elegantní, stylovýadj, leda1
欧風 oufuu evropský styl, západnímix
風神 fuudžin Fúdžin, bůh větrukami
和風 wafuu japonský stylleda1
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
風呂 furo koupel, vanajlpt3, jlpt5, uchi
お風呂 ofuro koupel, vanajlpt5, uchi
風呂屋 furoja koupele, veřejná koupelnamix
風呂場 furoba koupelnajlpt3, uchi
風景 fuukei krajinaleda1
風邪 kaze nachlazeníbyouki, jlpt5
新風 šinpuu nový stylmix
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
風物 fuubucu přírodní objekt, scenériemix
風土 fuudo přírodní podmínky, vzhled krajiny, klimamix
家風 kafuu rodinné zvyklostileda1
北風 kitakaze severní vítrleda1
大風 ookaze silný vítrmix
風向 fuukou,kazamuki směr větrumix
混浴風呂 kon'jokuburo smíšený onsen (pro obě pohlaví)mix
古風 kofuu starý (starodávný) styl adj, leda1
台風 taifuu tajfunjlpt4, tenki
そよ風 sojokaze vánekleda1, tenki
軟風 nanpuu vánekmix
露天風呂 rotenburo venkovní onsenmix
野天風呂 notenburo venkovní onsenmix
扇風機 senpuuki ventilátor, větrákdenki, uchi
風通し kazetooši větráníuchi
風力 fuurjoku větrná energiemix
風車 fuuša větrný mlýnleda1
風車 kazaguruma větrný mlýn, větrníkleda1
強風 kjoufuu vichřicetenki
kaze vítrjlpt5, leda1, tenki
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
東風 higašikaze východní vítrleda1
洋風 joufuu západní stylmix
風習 fuušuu zvyk, obyčejleda1
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
薬を飲んだのに、風邪が治りません。 kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen. Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
お風呂の入り方を説明してくれました。 ofuro no hairikata wo secumeišite kuremašita . Byl tak laskavý, že mi vysvětlil, jak se používá (japonská) vana.mix
お風呂でするのがすき? o furo de suru no ga suki? Děláš to rád(a) ve vaně?ai
激しい風が吹いています。 hagešii kaze ga fuiteimasu. Fouká silný vítr.tenki
風が強いです。 kaze ga cujoi desu. Je větrno. tenki
お風呂はありません。 o furo haarimasen. Koupelnu (vanu) nemá.heya
露天風呂は外にあって、内湯はたて物の中にあります。 rotenburo ha soto niatte,učiju ha tatemono no naka ni arimasu. Rotenburo je venku a učiju je uvnitř budovy.onsen
風邪が流行っています。 kaze ga hajatteimasu. Rýma je teď častá (běžná).mix
台風で木が倒れた。 taifuu de ki ga taoreta. Strom spadl kvůli tajfunu.mix
台風が日本列島に近づく。 taifuu ga nihonrettou ni čikadzu ku . Tajfun se blíží k japonskému souostroví.mix
moře, oceán
海
Čtení:
kai, umi, a, ama, una, un, e, ka, ta, hiro, hiroši, bu, mači, mama, mi, me, wataru
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 13092
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
海域 kaiiki area of oceanmix
海底 kaitei morské dnomix
海鳴り uminari burácení mořemix
黒海 kokkai Černé mořemix
海豚 iruka delfíndoubutsu
北海道 hokkaidou Hokkaidóleda1, namae
山海 sankai hory a mořeshizen
海豹の群れ azarašinomure houf tuleňůdoubutsu
海胆 uni ježovkadoubutsu
海老 ebi krevetadoubutsu
氷海 hjoukai ledové mořeleda1
umi moře, plážjlpt5, leda1, shizen
深海 šinkai mořská hlubinamix
海藻 kaisou mořská řasamix
海水 kaisui mořská vodaleda1, shizen
海岸 kaigan mořské pobřežíjlpt4, leda1, shizen
海王星 kaiousei Neptun (planeta)mix
海苔 nori nori (jedlé mořské řasy)ryouri
海洋 kaijou oceánmix
海賊 kaizoku pirát (mořský)mix
海賊船 kaizokusen pirátská loďmix
海賊旗 kaizokuki pirátská vlajkamix
海賊版ソフトウェア kaizokuhansofutouェa pirátsví (softwarové), pirátský softwaremix
航海 koukai plavit se po mořisuru
海岸線 kaigansen pobřežní čárashizen
温海 acumi teplé mořemix
海豹 azaraši tuleňdoubutsu
海辺 umibe u moře, na pobřežíryokou
海峡 kaikjou úžinashizen
海神 watacumi Watacumi, drak, bůh mořekami
海外 kaigai zámoří, cizinaleda1, ryokou
日本海側は山が海に迫っている err U Japonského mora hory zasahujú až k moru.
波で気が海岸に打ち寄せられた。 nami de kiga kaigan ni učijoserareta. Dřevo bylo vlnami vyplaveno na pobřeží.mix
海の底に潜る。 umi no soko ni moguru. Potápět se na dno moře.mix
海苔と御飯と魚を巻いて、寿司を作ります。 nori to gohan to sakana wo maite,suši wo cukurimasu. Zabalíš nori, rýži a rybu a uděláš suši.ryouri
den, poledne
昼
Čtení:
čuu, hiru
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 17259
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
昼間 hiruma den, během dnejlpt4, leda1, toki
昼ご飯 hirugohan obědryouri
昼食 čuušoku obědryouri
昼御飯 hirugohan oběd, polední jídlojlpt5, ryouri
昼寝 hirune odpolední šlofík, spánek, siestamix
昼過ぎ hirusugi po obědě,brzy odpolednetoki
お昼 ohiru polednetoki
hiru polednejlpt5, toki
昼休み hirujasumi polední přestávkajlpt4
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
兎は、昼寝を始めました、「ぐーぐーぐー。」 usagi ha,hirune wo hadžimemašita,「gu-gu-gu-.」 Zajíc si dal siestu, chrr, chrr.usagitokame
čekat, záviset
待
Čtení:
tai, ma.cu, -ma.či, mači, macu
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 16980
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
待機 taiki čekat na příležitostshigoto, suru
期待外れの kataihazureno neuspokojivýadj
期待 kitai očekávání, nadějemix
招待 šoutai pozvat, pozváníjlpt4
招待状 šoutaidžou psaná pozvánkamix
待ち合わせる mačiawaseru setkat se (na předem domluveném místě)ichidan, verb
待ち時間がもう30分を越した mačidžikangamou30buwokošita Čakáme už viac než 30 minút.
どのぐらい待ちますか。 donogurai mačimasuka. Jak dlouho budu čekat?mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
podzim
秋
Čtení:
šuu, aki, toki, ai
Hlavní radikál: 禾 (115) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15657
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
秋葉原 akihabara Akihabara (část Tokia)namae
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
aki podzimjlpt5, leda1, toki
秋分 šuubun podzimní rovnodennostleda1, toki
秋祭り akimacuri podzimní svátekleda1
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
秋田県 akitaken prefektura Akitanamae
秋季皇霊祭 šuukikoureisai slavnost podzimní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
秋晴れ akibare slunečný podzimleda1, shizen
秋分の日 šuubunnohi svátek podzimní rovnodennostitoki
vepředu, před, dříve než
前
Čtení:
zen, mae, -mae, saki, sato, mai
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16688
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
前項 zenkou preceding paragraphmix
午前 gozen dopolednejlpt5, leda1, toki
前線 zensen fronta (počasí, válka)mix
前非 zenpi chyby minulosti, hříchy mládímix
前のように mae nouni jako předtím, jako minulemix
名前 namae jménojlpt5, leda1
下の名前 šitanonamae křestní jménomix
前回 zenkai minule, posledněmix
空前 kuuzen nebývalý, rekordnímix
前髪 maegami ofinahito
午前中 gozenčuu po ránutoki
前進 zenšin pokrokleda1
子午前 šigozen poledníkleda1
半人前 hanninmae polovina podílumix
駅前 ekimae prostor před nádražímleda1
前半 zenhan první polovinajlpt3
紀元前 kigenzen př. n. l.toki
~前 ~mae předjlpt5, toki
神前 šinzen před bohemleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
目前 mokuzen před očima, pod nosem, blízkomix
以前 izen před, minulýtoki
mae před, předtímjlpt5
前奏曲 zensoukjoku předehra, preludiumongaku
前もって maemotte předemjlpt3, mix
前腕 maeude předloktíhito
前書き maegaki předmluvaleda1
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
前歯 maeba přední zubymix
前払い maebarai předplacenísuru
午前零時 gozenreidži půlnoc (0:00)mix
前向きの maemukino směřující dopředu, pozitivníleda1
お前 omae tyleda1
前方 zenpou vpředuleda1
前述 zendžucu výše zmíněnýsuru
前金 maekin zálohaleda1
錠前屋 džoumaeja zámečníkmise
当たり前 atarimae zřejmý, přirozený, jasnýjlpt3
毎週の昼休みの前に、友達と三人で会って、長い宿題をします。 maišuu no hirujasumi no mae ni,tomodači to sannin de atte, nagai šukudai wo šimasu. Každý týden před obědovou přestávkou se s kamarády setkáváme ve třech a píšeme dlouhé domácí úkoly.gakkou
「だれですか」と狼が前よりもっと優しい声で聞きました。 「daredesuka」 to ookami ga mae jori motto jasašii koe de kikimašita. Kdo je to, zeptal se vlk ještě milejším hlasem než předtím.akazukinchan
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
膝をまげて、前を見て。 hiza wo magete,mae wo mite. Ohni se v kolenou a koukej dopředu.mix
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
家の前を高速道路が走っている。 uči no mae wo kousokudouro ga hašitteiru. Před domem vede dálníce.mix
この瓶を開ける前に振りなさい。 kono bin wo akeru mae ni furinasai. Před otevřením tu láhev protřepej.mix
テスコの前で二人の男の子が話しています。 tesuko no mae de futari no otoko no ko ga hanaši teimasu. Před Tescem si povídali dva kluci.mix
勉強の前に机の上を整理する。 benkjou no mae ni cukue no ue wo seiri suru. Před učením si udělám pořádek na stole.mix
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
za, zpět, později
後
Čtení:
go, kou, noči, uši.ro, uširo, ato, oku.reru, koši, ši, šii, širi
Hlavní radikál: 彳 (60) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 14437
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
後手 gote "Bílý" hráčShogi
後天性免疫不全症候群 koutenseimen'ekifuzenšoukougun AIDSbyouki
今後の課題 kongonokadai budoucí prácemath
後金 atokin doplatek, zůstatekleda1
後書き atogaki doslovleda1
後半 kouhan druhá polovinajlpt3, leda1
直後 čokugo hned potémix
後悔 koukai lítost, žaljlpt3, mix
後輩 kouhai mladší spolužák, služebně mladšíjlpt3
最後 saigo naposled, posledníjlpt3, jlpt4
後任 kounin nástupcemix
午後 gogo odpolednejlpt5, leda1, toki
戦後 sengo po (2. světové) válcemix
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
死後 šigo po smrtileda1
放課後 houkago po vyučovánímix
最後のキス saigonokisu poslední polibekai
後ろ姿 uširosugata postava zezadu, pohled zezaduleda1
今後 kongo poté, následně, nadáleleda1
ato potom, poté, od té doby, v budoucnujlpt5, toki
後ほど nočihodo potom, pozdějimix
後程 nočihodo potom, pozdějimix
明後日 asatte pozítříjlpt3, jlpt5, toki
明後日 mjougoniči pozítříjlpt3
前後 zengo přední a zadní, před a za, před a potom, pořadí, kontext, mix
明後年 mjougonen přespříští rokjlpt3, toki
老後 rougo stáří, podzim životamix
後片付け atokatadzuke úklid (po večírku apod.)leda1
後ろ髪 uširogami vlasy v zadu, účes vzaduhito
背後 haigo vzadumix
uširo zajlpt5
一時後 ičidžigo za hodinutoki
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
後方の kouhouno zadníleda1
後ろ uširo zadní část, vzadujlpt5, leda1
後ろから攻められた uširokarasemerareta Napadli nás zo zadu.
授業が終わった後、ビールを飲みに行きます。 džugjou ga owatta noči,bi-ru wo nomi ni ikimasu. Až skončí hodina, půjdu na pivo.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
後から来た人は列の最後に並んで下さい。 ato kara kita hito ha recu no saigo ni narande kudasai. Lidé, kteří přišli potom, zařaďte se prosím na konec fronty.mix
最後まで希望を捨ててはいけない。 saigo made kibou wo sutete ha ikenai. Nesmíš zahodit naději až do samého konce.mix
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で一樹にかけさせます。 atode kazuki ni kakesasemasu. Pak nechám Kazukiho zavolat.mix
事故の後に車が焼けた。 džiko no ato ni kuruma ga jaketa. Po něhodě auto shořelo.mix
死後さばきにあう。 šigo sabakiniau. Po smrti přijde soud; po smrti vás čeká soud.kami
三人が隠れた後、狼は起きました。 sannin ga kakureta ato,ookami ha okimašita. Po tom, co se ti tři schovali, vlk se probudil.akazukinchan
後ろの人のためにドアを押さえて待った。 uširo no hito no tame ni doa wo osaete matta. Počkal jsem na člověka vzadu a podržel mu dveře.mix
最後の出勤日に花束をもらった。 saigo no šukkinbi ni hanataba wo moratta. Podlední pracovní den jsem dostal kytici.mix
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
その後温泉に入れます。 sono ato onsen ni hairemasu. Potom může vstoupit do onsenu.onsen
終わった後、時々ミルクを飲みます。 owatta ato,tokidoki miruku wo nomimasu. Potom občas pijeme mléko.onsen
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
4時の後の電車は7時です。 4dži no ato no denša ha 7dži desu. Vlak po 4. hodině jede v 7 hodin.mix
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
jíst, jídlo
食
Čtení:
šoku, džiki, ku.u, ku.rau, ta.beru, ha.mu, gui
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Varianta Z: 饣 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16169
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
木食い虫 kikuimuši červotočdoubutsu
食糧 šokurjou dávky, zásobovánímix
侵食 šinšoku erozeshizen
主食 šušoku hlavní jídlo, základní potravinamix
食虫動物 šokučuudoubucu hmyzožravecdoubutsu
食慾 šokujoku chuť k jídlumix
和食 wašoku japonské jídloryouri
日本食 nihonšoku japonské jídloryouri
食道 šokudou jícenmix
食卓 šokutaku jídelní stůlmix
食べ物 tabemono jídlojlpt5, ryouri
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
外食 gaišoku jíst venkusuru
食う kuu jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食らう kurau jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食堂 šokudou kavárna, jídelna (doma i třeba školní)jlpt5, mise, uchi
餌食 edžiki kořist, oběťmix
食器棚 šokkidana kredencryouri, uchi
むしゃむしゃ食べる mušamušataberu křoupavě jístryouri
食文化 šokubunka kultura jídla, kuchyněmix
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
定食 teišoku menumix
学食 gakušoku menzagakkou
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
蟻食い arikui mravenečníkdoubutsu
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
食器 šokki nádobíryouri
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
何か食べる物 nanika taberu mono něco k jídluryouri
食いしん坊 kuišinbou nenasyta, žroutleda1
昼食 čuušoku obědryouri
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
食塩相当量 šokuensoutourjou obsah solimix
試食 šišoku ochutnávka jídlaryouri, suru
食中毒 šokučuudoku otrava jídlembyouki, ryouri
食あたり šokuatari otrava z jídlabyouki
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
食料品 šokurjouhin potravinyjlpt4, ryouri
食品 šokuhin potravinyleda1, ryouri
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
食材 šokuzai potraviny, přísadyryouri
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
食品の値上がり šokuhin no neagari růst cen potravinmix
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
給食 kjuušoku stravování (závodní, školní)gakkou, leda1, ryouri
保食神 ukemoči Uke Moči, bohyně jídlakami
皆既日食 kaikinitšoku úplné zatmění sluncemix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
夕食 juušoku večeřeleda1, ryouri
食物繊維 šokumocusen'i vlákninamix
食べ放題 tabehoudai vše, co snítemix
雑食動物 zatšokudoubucu všežravecdoubutsu
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
洋食 joušoku západní jídlomix
月食 getšoku zatmění Měsíceleda1, shizen
日食 nitšoku zatmění Slunceleda1, shizen
食べ残し tabenokoši zbytek jídlamix
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri
寿司を食べたがる。 suši wo tabeta garu. Chce jíst suši.ryouri
食べてみない?」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
野菜を食べたほうがいいです。 jasai wo tabeta hougaii desu. Měl bys jíst zeleninu.ryouri
他のレストランで食べればよかった。 hoka no resutoran de tabereba jokatta. Měl jsem (radši) jíst v jiné restauraci.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
遠慮しないで食べてください。 enrjo šinaide tabete kudasai. Neostýchejte se a jezte.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
林檎の皮を剥いて食べる。 ringo no kawa wo muite taberu. Oloupu slupku jablka a sním ho.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
洗剤で食器を洗った。 senzai de šokki wo aratta. Umyl jsem nádobí mycím prostředkem.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
jízda, síla, násobení, rekord, numerativ pro vozidla, deska, hora, připojit
乗
Čtení:
džou, šou, no.ru, -no.ri, no.seru, nori
Hlavní radikál: 丿 (4) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 9 Džójó: 3 JIS: 15976
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
玉乗り tamanori chůze po míčileda1
乗馬 džouba jezdectví, jízda na konileda1, sport, suru
三乗 sandžou na třetímath
乗法 džouhou násobenímath
電車に乗る denšaninoru nastoupit do vlaku, jet vlakemgodan, verb
乗る noru nastoupit, jet (něčím)godan, jlpt3, jlpt5, verb, vintrans
乗車券 džoušaken osobní lístekryokou
乗用車 džoujouša osobní vozidlo
乗客 džoukjaku pasažérryokou
騎乗位 kidžoui poloha, kdy je kluk dole a holka nahořeai
乗り回す norimawasu projíždět se (na koni, v autě, na kole)godan, leda1, verb, vtrans
乗り越し norikoši přejet (stanici)jlpt3, ryokou
乗り越える norikoeru překonat, zdolatichidan, verb, vintrans
乗り換え norikae přestupjlpt3, ryokou
乗り換える norikaeru přestupovatichidan, jlpt4, verb, vtrans
乗せる noseru svézt někoho, naložit, nechat někoho účastnit seichidan, jlpt3, verb, vtrans
三乗根 sandžoukon třetí odmocninamath
乗り物 norimono vozidlo, plavidlojlpt4, ryokou
便乗 bindžou využít vhodnou situacisuru
関数ワイイコールエックス二乗は偶関数である。 kansuuwaiiko-ruekkusunidžouhaguukansuudearu. Funkce y=x^2 je sudá.math
バスに乗ってから小銭がないことに気がつき、とても困った。 basu ni notte kara kozeni ga nai koto ni ki ga cuki,totemo komatta. Když jsem vlezl do autobusu, všiml jsem si, že nemám drobné, což byl problém.mix
僕は寝ていたので、コリーン駅を乗り越してしまった。 bokuha nete itanode,kori-n eki wo norikoši tešimatta. Protože jsem spal, přejel jsem stanici Kolín.mix
君の車に乗せてください。 kimi no kuruma ni nosete kudasai. Svez mě (tam) svým autem, prosím.mix
このバスは50人の乗客を乗せられる。 kono basu ha 50 nin no džoukjaku wo noserareru. Ten autobus uveze 50 lidí.ryokou
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
jarní, jaro (období)
春
Čtení:
šun, haru, azuma, kasu, suno, hi, wara
Hlavní radikál: 日 (72) Radikály:
Varianta Z: 萅 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 15701
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
春祭り harumacuri jarní festivalmix
春分の日 šunbunnohi jarní rovnodennosttoki
春分 šunbun jarní rovnodenostleda1, toki
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
haru jarojlpt5, leda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
青春 seišun mládí, mladostleda1
新春 šinšun nový rokleda1
売春婦 baišunfu prostitutkashigoto
早春 soušun předjaříleda1, toki
春季皇霊祭 šunkikoureisai slavnost jarní rovnodennosti pořádaná císařem ve svatyni císařských předkůmix
春先 harusaki začátek jaraleda1, toki
初春 šošun začátek jaratoki
冬が暮れて春になった fujugakureteharuninatta Zima skončila a nastala jar.
春の野や山に若葉が茂る harunonojajamaniwakabagašigeru Na jar na poliach a horách bujne rašia mladé lístky.
春になりました。 haruninarimašita. Je tu jaro.shizen
売春宿から出てきたところを友人に見られてばつが悪かった。 baišun'jado kara detekita tokoro wo juudžin ni mirarete bacu ga warukatta . Když jsem vycházel z bordelu, cítil jsem se celý nesvůj, že mě zahlédnou kamarádi.baka
春休みが近づいてきました。 harujasumi ga čikadzuite kimašita. Přiblížily se jarní prázdniny.mix
léto
夏
Čtení:
ka, ga, ge, nacu
Hlavní radikál: 夊 (35) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 2 JIS: 12870
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
初夏 šoka časné létoleda1, toki
春夏秋冬 šunkašuutou jaro, léto, podzim, zima, čtyři roční období, celý rokleda1, tenki
夏季 kaki letní období/sezónamix
夏休み nacujasumi letní prázdniny, letní dovolenájlpt5, leda1, toki
夏至 geši letní slunovrattoki
夏祭り nacumacuri letní svátek, letní festivalleda1
夏ばて nacubate letní únava, malátnost (z horka)leda1
nacu létojlpt5, leda1, toki
真夏 manacu vrchol létaleda1
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
ハナは夏休みをおばあさんのところで送ります hanahanacujasumiwoobaasannotokorodeokurimasu Hana strávi letné prázdniny u babičky.
日本の夏は蒸し暑いです。 nippon no nacu ha mušiacui desu. Japonské léto je dusné.mix
夏休みは八月の終わりまでです。 nacujasumi ha hačigacu no owari made desu. Letní prázdniny jsou do konce srpna.mix
日本の夏は湿気が多い。 nihon no nacu ha šikke ga ooi . Léto v Japonsku je hodně vlhké.mix
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
夏休みには富士山に登ろうと計画している。 nacujasumi ni ha fudžisan ni noborou to keikaku šiteiru. Plánuji, že o letních prázdninách vylezeme na horu Fudži.mix
černý
黒
Čtení:
koku, kuro, kuro.zumu, kuro.i
Hlavní radikál: 黒 (203) Radikály:
Varianta Z: 黑 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 14709
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
黒御影 kuromikage černá žulakagaku
黒ビール kurobi-ru černé (tmavé) pivoryouri
黒海 kokkai Černé mořemix
黒酒 kuroki černé rýžové vínokami
黒豆 kuromame černé sójové bobyleda1, ryouri, shokubutsu
白黒 širokuro černobílýiro
黒い kuroi černýadj, iro
黒熊 kurokuma černý medvěddoubutsu
大黒天 daikokuten Daikokuten, bůh bohatství (sklizně, kuchyně)kami
黒子 hokuro mateřské znaménkohito
黒曜石 kokujouseki obsidiánmix
黒苺 kuroičigo ostružinamix
黒星 kuroboši poražený, černá tečkaleda1
浅黒い asaguroi snědý, tmavé pletiadj
黒幕 kuromaku šedá eminencemix
黒板 kokuban tabulegakkou
暗黒 ankoku temnotamix
黒鷺 kurosagi volavka pobřežnídoubutsu
黒字 kurodži zisky, profit
それから、黒いストッキングと黒い靴を履いています。 sorekara,kuroi sutokkingu to kuroi kucu wo haiteimasu. Dále má černé punčochy a nosí černé boty.byousha
黒いシャツと白いTシャツを着ています。 kuroi šacu to široi Tšacu wo kiteimasu. Na sobě má černou košili a bílé tričko.byousha1
黒いジャケットを着ています。 kuroi džaketto wo kite imasu. Na sobě má černý kabátek.byousha
ジャケットの下で白黒のワンピースを着ています。 džaketto no šita de širokuro no wanpi-su wo kiteimasu. Pod kabátkem má černobílé šaty.byousha
mrak
雲
Čtení:
un, kumo, -gumo, ki, zumo, nome
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Zjednodušený:
Tahy: 12 Džójó: 2 JIS: 12608
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
高積雲 kousekiun altokumulustenki
高層雲 kousouun altostratustenki
白雲 širakumo bílý mraktenki
雷雲 raiun bouřkový mraktenki
絹積雲 kensekiun cirokumulustenki
巻積雲 kensekiun cirokumulustenki
巻層雲 kensouun cirostratustenki
絹層雲 kensouun cirostratustenki
絹雲 ken'un cirus (oblak)tenki
暗雲 an'un černý mraktenki
雨雲 amagumo dešťové mrakyleda1, shizen, tenki
片積雲 hensekiun fraktokumulustenki
片乱雲 henran'un fraktonimbustenki
片層雲 hensouun fraktostratustenki
羊雲 hicudžigumo chomáče mraků, beránkyleda1
積乱雲 sekiran'un kumulonimbustenki
kumo mrak, oblakjlpt4, tenki
乱層雲 ransouun nimbostratustenki
乱雲 ran'un nimbustenki
雲雀 hibari skřivanmix
層積雲 sousekiun stratokumulustenki
層雲 souun stratustenki