Linas

Datum a čas registrace: 2015-02-26 18:28:47
Počet naučených znaků: 15
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

jedna
一
Čtení:
iči, icu, hito-, hito.cu, kazu, i, it, iru, kacu, kadzu, ten, hadžime, hi, hitocu, makoto
Hlavní radikál: 一 (1) Radikály:
Tahy: 1 Džójó: 1 JIS: 12396
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
一旬 ičidžun 10 dnímix
逐一 čikuiči podrobne, od začiatku do konca, jeden vedľa druhéhomix
一分 ippun 1 minutatoki
一気 ikki až do dna!mix
一兆 iččou biliónmix
一日中 ičiničidžuu celý dentoki
一日 ičiniči celý den, jeden denjlpt5, leda1, toki
一生 itšou celý životjlpt3, leda1
一線 issen čára, linkamix
一部 ičibu část (něčeho)mix
一京 ičikjou deset trilionůmix
雨の一滴 amenoitteki dešťová kapkatenki
一緒 itšo dohromady, společnějlpt5
一合 ičigou dutá míra používaná při měření vody či rýželeda1
一人歩き hitoriaruki chůze bez pomoci, nezávislostleda1
一生懸命 itšoukenmei jak jen někdo dokáže, snažit se co nejvícjlpt4
一人 hitori jeden člověk, sámjlpt5
一歩 ippo jeden krokleda1
一月 hitocuki jeden měsícjlpt5, toki
一ヶ月 ikkagecu jeden měsíctoki
一対 iccui jeden pármix
一回り hitomawari jeden tah, jedno kolo, velikost,mix
一皿 hitosara jeden talířleda1
一両 ičirjou jeden vůz;, jedno ryou (stará mince)mix
唯一 juiicu jediný, jedinečnýmix
iči jednajlpt5
一つ hitocu jednajlpt5
一畳 ičidžou jedna rohož (tatami)uchi
一秒 ičibjou jedna sekundamix
一里 ičiri jedno ri (stará délková míra, asi 4 km)leda1
一言 hitokoto jedno slovo, pár slov (stručný proslov)leda1
一段動詞 ičidandouši jednokmenové sloveso, ichidanbunpou
一次元 ičidžigen jednorozměrný, 1Dmath
一回 ikkai jednouleda1
一度 ičido jednou (jedna událost)jlpt4, toki
一休み hitojasumi krátký odpočinekleda1
一体 ittai ksakru, kruci, probohajlpt3
一目惚れ hitomebore láska na první pohledai
一月 ičigacu ledenleda1, toki
一次関数 ičidžikansuu lineární funkcemath
一次方程式 ičidžihouteišiki lineární rovnicemath
一方で ippoude na druhou stranu (kontrast)mix
一見 ikken na první pohledsuru
世界一 sekaiiči nejlepší na světěmix
随一 zuiiči nejlepší z nejlepšíchmix
一番 ičiban nejlepší, prvníjlpt5, leda1
一匹狼 ippikiookami nezávislý člověk (přen.)mix
一回り小さい hitomawaričiisai o číslo menší, menčí velikostadj
一回り大きい hitomawari ookii o číslo větší, větší velikostmix
一般 ippan obecný, normálnímix
一帯 ittai oblastmix
一蹴 itšuu odmítnutísuru
一服 ippuku odpočinout si na chvíli (s čajem, cigaretou)suru
もう一度 mouičido opět, ještě jednoujlpt5
一酸化炭素 issankatanso oxid uhelnatýkagaku
一足 issoku pár (bot)fuku, leda1
一定 ittei pevně dané, konstantní, standardizovanésuru
一杯 ippai plný, plnějlpt3
一年生 ičinensei prvňáček, prvákgakkou
第一 daiiči prvníleda1
一日 cuitači první den v měsíci, prvníhojlpt5, toki
一回戦 ikkaisen první kolo, první hramix
第一歩 daiippo první krokleda1
第一位 daiičii první místomix
一人称 ičininšou první osoba (slovesný tvar)bunpou
一行目 ičigjoume první řada, první řádkaleda1
最初の一週間 saišo no itšuukan první týdentoki
一次(の) ičidži(no) první, počátečníadj, leda1
一流の ičirjuu no prvotřídnímix
一流 ičirjuu prvotřídnímix
一昨日 ototoi předevčíremjlpt5, toki
一昨年 ototoši předminulý rokjlpt5, toki
一門 ičimon rod, rodinaleda1
一連 ičiren sériemix
一致 ičči shodnout sesuru
一口 hitokuči soustomix
一緒に itšoni spolumix
一垓 ičigai sto kvadrilionů (10^20)mix
一曲 ikkjoku tónongaku
一切 issai vše, celekleda1
一向 ikkou vůbecmix
第一人者 daiičininša vůdčí osobnost, ten nejlepšíleda1
一時後 ičidžigo za hodinutoki
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
一人暮らし hitoriguraši život "singles"mix
一万円札を壊してください ičiman'ensacuwokowašitekudasai Rozmeňte mi prosím desaťtisícjenovú bankovku.
一日中、ゲームをしていた。 ičiničidžuu,ge-mu wo šiteita. Celý den jsem hrál hry.mix
あなたは一番行きたい国はどこですか。 anata ha ičiban ikitai kuni ha doko desuka. Do které země se chceš nejvíc podívat?ryokou
でも、明日ケーキを一緒に作らなければなりません。 demo,ašita ke-ki wo itšoni cukuranakereba narimasen. Dort ale musíme udělat zítra spolu.ryouri
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
チェコ人が一番友達ときれいパブで飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban tomodači to kirei pabu de nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí s kamarády v hezké hospodě?mix
チェコ人が一番飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí?mix
もう一杯どうですか。 mou ippai dou desuka. Ještě jedno (pití, pivo)?ryouri
私の部屋はマンションの一階にあります。 wataši no heja ha manšon no ikkai ni arimasu. Můj pokoj je v prvním patře v bytovce.heya
あなたのこと一日中考えてる。 anata no koto ičiničidžuu kangaeteru. Myslím na tebe dnem i nocí.mix
年の初めに一年の計画を立てる。 toši no hadžime ni ičinen no keikaku wo tateru. Na začátku roku vytvoříme roční plán.mix
テレビを一日中見ないほうがいいです。 terebi wo ičiničidžuu minai hougaii desu. Neměl bys koukat celý den na televizi.mix
後で一樹にかけさせます。 atode kazuki ni kakesasemasu. Pak nechám Kazukiho zavolat.mix
一昨日友達と飲んだビールはおいしかったです。 ototoi tomodači to nonda bi-ru ha oišikatta desu. Pivo, které jsem předevčírem pil s kamarádem, bylo výborné.ryouri
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
vstoupit, vložit
入
Čtení:
njuu, džu, i.ru, -i.ru, -i.ri, i.reru, -i.re, hai.ru, iri, iru, ni, no, riri
Hlavní radikál: 入 (11) Radikály:
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 18046
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
召し入れる mešiireru to call inichidan, verb, vtrans
貫入 kannjuu penetrationsuru
入り江 irie zátokamix
輸入 junjuusuru dovážetjlpt4, suru, verb
入院する njuuinsuru hospitalizovat sebyouki, jlpt4, suru, verb
入管 njuukan imigrační úřadryokou
吸入 kjuunjuu inhalacesuru
入門書 njuumonšo kniha pro začátečníkymix
入り組む irikumu komplikovatgodan, leda1, verb, vintrans
入浴 njuujoku koupel, koupánísuru
入営 njuuei narukovatsuru
入学する njuugakusuru nastoupit do školyjlpt4, suru, verb
入社 njuuša nástup do firmy, získání místa ve firměleda1, shigoto
入院 njuuin nástup do nemocnice, hospitalizacebyouki, jlpt4, leda1
入学 njuugaku nástup do školy, imatrikulacegakkou, jlpt4, leda1
再入国 sainjuukoku návrat (opětovný vstup) do zeměmix
新入生 šinnjuusei nováček, student prvního ročníkuleda1
手入れ teire opravování, údržba, ošetřovánísuru
入念 njuunen pečlivýmix
気に入る kiniiru potěšenýemo
入試 njuuši přijímací zkouškagakkou
入学試験 njuugakušiken přijímací zkouškagakkou
収入 šuunjuu příjmyleda1, shigoto
押し入れ ošiire skříňjlpt4, uchi
押入れ ošiire skříňuchi
入学式 njuugakušiki slavnosti při přijímání nových studentůmix
入れ歯 ireba umělý zub/chrupmix
寝入る neiru usnoutgodan, verb, vintrans
入門 njuumon úvod (do studia)gakkou, leda1
導入 dounjuu úvod, představenísuru
投入 tounjuu vhození (něčeho do něčeho), vložení, investování, vydání (produktu)suru
入り口 iriguči vchod, vjezdleda1
挿入 sounjuu vložitsuru
入れる ireru vložit, přidatichidan, jlpt5, verb, vtrans
入る hairu vstoupitgodan, jlpt5, verb
入社する njuušasuru vstoupit do firmyshigoto, suru, verb
入部 njuubu vstoupit do klubusuru
入国 njuukoku vstup do zeměryokou
立入禁止 tačiirikinši vstup zakázánmix
入場 njuudžou vstup, přístupryokou
入口 iriguči vstup, vchodjlpt5
入場券 njuudžouken vstupenkamix
立ち入る tačiiru vstupovat, vměšovat segodan, leda1, verb, vintrans
出入口 deiriguči východ a vchodryokou
記入 kinjuu vyplnitsuru
梅雨入り cujuiri začátek deštivého obdobísuru
四捨五入 šišagonjuu zaokrouhlitsuru
記入 kinjuu zápis, záznamleda1
記入する kinjuusuru zapsat (se), zaznamenatleda1, suru, verb
入手 njuušu získání, padnutí do rukysuru
手に入れる teniireru získat, sehnatichidan, verb, vtrans
彼は氷を砕いてグラスに入れた karehakooriwokudaitegurasuniireta Rozbil ľad a nasipal ho do pohára.
アリババは恐る恐る原穴の中に入っていきました。 aribaba ha osoru osoru haraana no naka ni haitte ikimašita. Alibaba bojácně vstoupil do jeskyně.mix
お風呂の入り方を説明してくれました。 ofuro no hairikata wo secumeišite kuremašita . Byl tak laskavý, že mi vysvětlil, jak se používá (japonská) vana.mix
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
お菓子を缶に入れて保存しました。 okaši wo kan ni irete hozon šimašita. Dal jsem sladkosti do plechovky a uložil.mix
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
日本に来た目的は大学への入学だ。 nihon ni kita mokuteki ha daigaku he no njuugaku da. Důvod, proč jsem přijel do Japonska, jsou přijímačky na výšku.mix
僕は温泉に入ったことがあって、本当に大好きです。 boku ha onsen ni haitta koto ga atte,hontou ni daisuki desu. Já jsem se už v onsenu koupal a mám to moc rád.onsen
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
家に入ってから、ショックでした。 uči ni haitte kara,šokku dešita. Když vlezl do domku, dostal šok.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。 haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita. Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
入れ墨の人以外は皆は温泉に入ることが出来ます。 iresumi no hito igai ha mina ha onsen ni hairu koto ga dekimasu. Krom lidí s tetováním může do onsenu každý.onsen
肉も魚も入っていない料理がありますか。 niku mo sakana mo haitteinai rjouri ga arimasuka. Máte jídlo bez masa a ryb?mix
母.は祖母を入院させました。 haha.ha sobo wo njuuin sasemašita. Matka nechala babičku odvést do nemocnice.mix
彼女はお茶を入れる前にお湯が沸くまで待った。 kanodžo ha oča wo ireru mae ni oju ga waku made matta. Než přidala čaj, počkala, až se bude voda vařit.mix
梅雨に入る。 cuju ni hairu. Období dešťů začíná.tenki
矢崎さんはコーヒーを入れてくれました。 jazaki san ha ko-hi- wo irete kuremašita. Pan Yazaki mi udělal kafe.mix
日本に行ったら、ぜひ温泉に入って下さい。 nihon ni ittara,zehi onsen ni haitte kudasai. Pokud pojedete do Japonska, určitě jděte do onsenu.onsen
その後温泉に入れます。 sono ato onsen ni hairemasu. Potom může vstoupit do onsenu.onsen
大学に入るつもりなので、お金をたくさん稼がなければなりません。 daigaku ni hairu cumori nanode,okane wo takusan kaseganakereba narimasen. Protože má v plánu studovat na vysoké škole, musí vydělat hodně peněz.byousha
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
入試に失敗する。 njuuši ni šippai suru. Selhat u přijímací zkoušky.mix
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
君が気に入った kimi ga kiniitta. Ty se mi líbíš.ai
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan
暖房を入れる。 danbou wo ireru. Zapnout topení.mix
書類に生年月日を記入する。 šorui ni seinengappi wo kinjuu suru. Zapsat datum narození do dokumentu.mix
狼が寝ている間に、猟師は大きい石を入れて、お腹を縫いました。 ookami ga neteiru aida ni,rjouši ha ookii iši wo irete,onaka wo nuimašita. Zatímco vlk spal, myslivec mu dal do břicha velký kámen a zašil ho.akazukinchan
člověk, osoba
人
Čtení:
džin, nin, hito, -ri, -to, dži, to, ne, hiko, fumi
Hlavní radikál: 人 (9) Radikály:
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 16205
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
汝の隣人を愛せよ nandžinorindžinwoaisejo (as commanded by Jesus) love your neighbour (neighbor)mix
狩人 kariudo; karibito; karjuudo hunter; hunter; huntermix
犯人は国外へ逃げた hanninhakokugaienigeta Zločinec utiekol do zahraničia.
芸人 geinin player, performer, actormix
盲人 moudžin blind personmix
御主人 gošudžin (uctivě) váš manžel, její manželjlpt5
人類学 džinruigaku antropologiegakkou
詩人 šidžin básníkshigoto
狂人 kjoudžin blázen, šílenecbaka
英国人 eikokudžin Brit, Angličanmix
イギリス人 igirisudžin Brit, Angličanmix
上人 šounin buddhistický svatýkami, leda1
旅人 tabibito cestovatelmix
外国人 gaikokudžin cizinecjlpt5
中国人 čuugokudžin Číňanmix
本人 honnin člověk sámjlpt3
人間 ningen člověk, lidská bytosthito, leda1
思う人 omou hito člověk, na kterého myslímmix
~人 ~nin člověk, numerativ pro lidicounter, jlpt5
hito člověk, osobahito, jlpt5
婦人 fudžin dámamix
人垣 hitogaki dav lidímix
成人 seidžin dospělý, plnoletýjlpt3
大人 otona dosplělý, dospělý člověkjlpt5, leda1
要人 joudžin důležitá osobamix
二人 futari dva lidé, dvě osoby, pár, dvojicejlpt5
寿老人 džuroudžin Džuródžin, představuje dlouhověkostkami
殺人鬼 sacudžinki chladnokrevný zabijákmix
一人歩き hitoriaruki chůze bez pomoci, nezávislostleda1
どんな人 donna hito jaký člověkmix
日本人 nihondžin Japonecmix
一人 hitori jeden člověk, sámjlpt5
個人 kodžin jednotlivecmix
別人 becudžin jiný člověkmix
他人 tanin jiný člověk, cizí člověkleda1
知人 čidžin kamarád, známýmix
お笑い芸人 owaraigeinin komik (hlavně v tradiční japonské komedii)mix
美人 bidžin krásný člověk, kráskahito
犯人 hannin kriminálník, delikventjlpt3
どの人 dono hito který člověkmix
料理人 rjourinin kuchařshigoto
類人猿 ruidžin'en lidoopdoubutsu
人権 džinken lidská právaseiji
人体 džintai lidské tělomix
人道 džindou lidskostleda1
人生 džinsei lidský životleda1
人類 džinrui lidstvo, lidhito
主人 šudžin manželkazoku
ご主人 gošudžin manžel (váš), Pánkazoku
愛人 aidžin milenec, milenkaai
恋人 koibito milovaná osoba (přítel, přítelkyně)ai
人知を超えた džinčiwokoeta mimo lidské chápánímix
宇宙人 učuudžin mimozemšťanmix
名人 meidžin mistrmix
人魚 ningjo mořská pannakami, leda1
人参 nindžin mrkevryouri, shokubutsu
死人 šinin mrtvý člověk, zabitý člověkleda1
男の人 otokonohito muž, pánhito, leda1
半魚人 hangjodžin napůl ryba napůl člověkmix
非人間的 hiningenteki nelidskýmix
無人島 mudžintou neobydlený ostrovmix
新人 šindžin nováčekadj, leda1
巨人 kjodžin obr, velikánmix
住人 džuunin obyvatelleda1
玄人 kurouto odborníkmix
人事部 džindžibu osobní odděleníshigoto
人称代名詞 ninšoudaimeiši osobní zájmenobunpou
余人 jodžin ostatní lidémix
迷惑な人 meiwaku na hito otravný člověkmix
人形 ningjou panenka, loutkaleda1
〜夫人 fudžin paní -mix
白人参 šironindžin pastinákshokubutsu
変人 hendžin podivný člověkmix
半人前 hanninmae polovina podílumix
人口 džinkou populace, obyvatelstvojlpt4, leda1
人気 ninki populární, obliba, popularitaadj, jlpt3, leda1
配達人 haitacunin poslíček, kurýrmix
人物 džinbucu postava, osobamix
登場人物 toudžoudžinbucu postavy (ve hře nebo románu)mix
人格 džinkaku povaha, charakterleda1
一人称 ičininšou první osoba (slovesný tvar)bunpou
友人 juudžin přítel, kamarádjlpt3, jlpt3, leda1
人聞き hitogiki reputace, odezvaleda1
人力車 džinrikiša rikša leda1, ryokou
職人 šokunin řemeslníkmix
人工衛星 džinkoueisei satelit, umělá družiceleda1
成人式 seidžinšiki slavnost dosažení dospělostinamae
老人 roudžin starý človekjlpt3
聖人の様な seidžinnojouna svatýadj
人差し指 hitosašijubi ukazováčekhito, jlpt3
おしゃべりな人 ošaberi na hito ukecaný člověkmix
人為的 džin'iteki umělý (stvořený člověkem)mix
人工 džinkou umělý, uměle vyrobenýmix
未亡人 miboudžin vdovakazoku
人里 hitozato vesnice, dědina, lidské sídloleda1
事件の犯人 džiken no hannin viník případumix
虞美人草 gubidžinsou vlčí mákshokubutsu
人波 hitonami vlna lidí, masová vlnamix
蝋人形 rouningjou vosková figurínamix
殺人 sacudžin vraždamix
deset
十
Čtení:
džuu, džit, džut, too, to, i, ka, gi, sa, ši, so, sou, či, tou, ne, ma, ru, wa
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Varianta Z: 拾 nejaponský znak
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 15677
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
džuu (číslo) 10, desetjlpt5
十分 džuppun 10 minuttoki
too 10, desetjlpt5
十四 džuujon 14math
十七 džuunana 17math
四十 jondžuu 40math
四十肩 šidžuukata bolest ramene ve věku kolem 40byouki
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
十日 tooka desátého, deset dníjlpt5, toki
十羽 džuppa deset (ptáků)leda1
十両 džuurjou deset mincí rjó (měna ve starém Japonsku), 2. nejvyšší divize sumamix
十羽 džuuwa deset ptákůdoubutsu
十進法 džitšinhou desítková soustavamath
十分 džuubun dost, dostatek, dostatečnějlpt4, leda1
二十日 hacuka dvacátého, dvacet dníjlpt5, toki
二十歳 hatači dvacetiletý, dvacátý rokjlpt5, toki
南十字座 minamidžuudžiza Jižní krížmix
十億 džuuoku miliardamix
十五夜 džuugoja noc patnáctého (úplněk)leda1
七日から十日間ほど、休ませていただけませんか。 nanoka kara toukakan hodo,jasumasete itadakemasenka. Nechal byste mě vzít si sedm až deset dní dovolenou?shigoto
sedm
七
Čtení:
šiči, nana, nana.cu, nano, ši, šit, na, hiči
Hlavní radikál: 一 (1) Radikály:
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 15415
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
šiči (číslo) sedmjlpt5
十七 džuunana 17math
七時 šičidži 7 hodintoki
七分 nanafun 7 minuttoki
七面鳥 šičimenčou krocandoubutsu
nana sedmjlpt5
七つ nanacu sedmjlpt5
七福神 šičifukudžin Sedm bůžků štěstíkami
七日 nanoka sedmého, sedm dníjlpt5, toki
七色の nanairono sedmibarevnýadj, iro, leda1
七夕 tanabata svátek Tanabataleda1, namae
七五三 šičigosan Šičigosan (svátek tří-, pěti- a sedmiletých dětí)leda1, namae
七日から十日間ほど、休ませていただけませんか。 nanoka kara toukakan hodo,jasumasete itadakemasenka. Nechal byste mě vzít si sedm až deset dní dovolenou?shigoto
devět
九
Čtení:
kjuu, ku, kokono, kokono.cu, ičidžiku, ičinoku, kono, hisaši
Hlavní radikál: 乙 (5) Radikály:
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 13925
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
九時 kudži 9 hodintoki
九分 kjuufun 9 minuttoki
九日 kokonoka devátého, devět dníjlpt5, toki
九つ kokonocu devětjlpt5
kjuu devětjlpt5, mix
九頭龍 kuzurjuu Kuzurjú, devítihlavý drakkami
九九表 kukuhjou násobilkamath
九九 kuku násobilkaleda1, math
九州 kjuušuu ostrov Kjúšúnamae
ruka
手
Čtení:
šu, zu, te, te-, -te, ta-
Hlavní radikál: 手 (64) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 1 JIS: 15466
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
手錠 tedžou handcuffs, manaclesmix
砲手 houšu delostrelecmix
旗手 kišu vlajkonosičmix
後手 gote "Bílý" hráčShogi
先手 sente "Černý" hráčShogi
身体障害者手帳 šintaišougaišatečou certifikát telěsného postiženímix
手相 tesou čtení z dlaněsuru
手帳 tečou diářmix
手のひら tenohira dlaňhito
手紙 tegami dopisjlpt5
上手い umai dovedný, chutnýadj
手にする tenisuru držet v ruce, vzít si, získatsuru
手に顔を埋める te ni kao wo uzumeru facepalmbaka
手長猿 tenagazaru gibbondoubutsu
手榴弾 šurjuudan; terjuudan granátmix
上手 kamite horní část, horní tokleda1
熊手 kumade hrábě, bambusové hráběmix
手の甲 tenokou hřbet rukymix
手軽 tegaru jednoduchýmix
空手 karate karatesport
手品 tedžina kouzelnický trikmix
浅手 asade lehké zraněnímix
上手 uwate lepší, schopnější jedinecleda1
左手 hidarite levá rukahito, leda1
勝手に katteni libovolně, ze své vlastní vůlemix
手動 šudou manuální, ručně ovládanýmix
選手権 senšuken mistrovstvísport
派手(な) hade(na) nápadný, hlasitý, nóbl, extravagantníjlpt3
下手 heta nešikovný, levý, neumětadj, jlpt5, leda1
両手 rjoute obě ruce, oběma rukamamix
派手な hade na okázalý, nóbljlpt3
手術 šudžucu operacebyouki, jlpt3, leda1
手綱 tadzuna opratěleda1
手入れ teire opravování, údržba, ošetřovánísuru
手当て teate ošetření (lékařské)byouki, leda1
握手 akušu podání rukyjlpt3, leda1
手伝い tecudai pomocník, asistent, výpomocjlpt3
手伝う tecudau pomoctgodan, jlpt4, verb, vtrans
相談相手 soudan'aite poradce, rádce, konzultantmix
聞き手 kikite posluchačmix
手順 tedžun postupmix
郵便切手 juubinkitte poštovní známkamix
拍手 hakušu potlesk, aplausjlpt3, suru
右手 migite pravá rukahito, leda1
左手の法則 hidaritenohousoku pravidlo levé rukymix
右手の法則 migitenohousoku pravidlo pravé rukymix
岩手県 iwateken prefektura Iwatenamae
手続 tecudzuki procedura, proces, formalitysuru
手段 šudan prostředky, opatření, způsobjlpt3
相手選手 aitesenšu protihráčsport
相手 aite protivník (sport), společník, druhá osobajlpt3
受け手 ukete příjemcemix
手足 teaši ruce a nohyhito, leda1
手巻き寿司 temakizuši ručně ubalené sušimix
手弁当 tebentou ručně udělané bentómix
手芸 šugei ruční prácemix
手作り tedzukuri ruční práce, ručně zhotovený výrobekleda1
te rukahito, jlpt5
手袋 tebukuro rukavicefuku, jlpt4
運転手 untenšu řidičjlpt4, leda1, shigoto
苦手な nigate na slabý, nedobrý v, špatný vjlpt3
身勝手(な) migatte(na) sobeckýadj, leda1
下手 šimote spodní část, dolní částleda1
選手 senšu sportovec, hráč, reprezentantleda1, sport
結婚相手 kekkon'aite svatební partner (manžel nebo manželka)mix
世界選手権 sekaisenšuken světový šampionát, MSmix
上手く umaku šikovně, dobře, pořádněmix
上手 džouzu šikovný, zručný, umětadj, jlpt5, leda1
厚手の acudeno těžký, silný, tlustýmix
取っ手 totte ucho (tašky, hrnce), držadlo, klikamix
古手 furute veteránleda1
亀の手 kamenote vilejšdoubutsu
行く手 jukute vlastní cesta (volná, s překážkami)leda1
手がかり tegakari vodítko, klíčmix
手裏剣 šuriken vrhací hvězdicemix
手抜き tenuki vynechání důležitých kroků, záměrná nedbalostsuru
手摺り tesuri zábradlíleda1
若手 wakate začátečník, elévmix
お手洗い otearai záchod, wcjlpt5
手首 tekubi zápěstíhito, leda1
入手 njuušu získání, padnutí do rukysuru
手に入れる teniireru získat, sehnatichidan, verb, vtrans
手話 šuwa znaková řečkaiwa
切手 kitte známka (na dopis)jlpt5, leda1
歌手 kašu zpěvákongaku, shigoto
演歌歌手 enkakašu zpěvák enkaongaku
手を挙げる tewoageru zvednout rukuichidan, verb
挙手 kjošu zvednout ruku, přihlásit se, salutovatsuru
その少女たちは人気歌手に狂っている sonošoudžotačihaninkikašunikurutteiru Tie dievčatá sú zbláznené do populárneho speváka.
母への手紙はもう送ってある hahahenotegamihamouokuttearu List mame je už poslaný.
日本語が上手になってから、日本に住んでみたいです。 nihongo ga džouzu ni natte kara,nihon ni sunde mitai desu. Až budu umět dobře japonsky, chtěl bych zkusit žít v Japonsku.mix
子供は怖がって母親の手を強く握った。 kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta. Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
額に手を当てて、熱がないかどうか確かめた。 hitai ni te wo atete,necu ga nai kadouka tašikameta. Dotkl jsem se rukou čela, abych zjistil, jestli nemám teplotu.mix
子供を両手でしっかりと抱く。 kodomo wo rjoute de šikkari to daku. Držet dítě pevně oběma rukama.mix
友達は引っ越しを手伝いました。 tomodači ha hikkoši wo tecudaimašita. Kamarád pomohl se stěhováním.mix
賛成の人は手を挙げてください。 sansei no hito ha te wo agete kudasai. Lidé, kteří souhlasí, zvedněte ruku, prosím.mix
手が氷のように冷たいです。 te ga koori nojouni cumetai desu. Máš ruce studené jako led.hito
彼女は手を振って、さよならした。 kanodžo ha te wo futte,sajonara šita. Mávala rukou na rozloučenou.mix
赤ちゃんはベッドの上で、手を握ったり開いたりしている。 akačan ha beddo no ue de,te wo nigittari hiraitari šiteiru. Mimino bylo na posteli a svíralo a otevítalo dlaně.mix
trh, město, obec
市
Čtení:
ši, iči, i, či
Hlavní radikál: 巾 (50) Radikály:
Tahy: 5 Džójó: 2 JIS: 15188
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
ši městojlpt4
市街地 šigaiči městská oblast, obvodleda1
都市部 tošibu městské oblastimix
市役所 šijakušo městský úřad, radniceleda1
大都市 daitoši metropole, velké městomix
市民 šimin občan, obyvatelé města, měšťanéjlpt4, leda1
市庁舎 šičouša radnice města (budova)mix
朝市 asaiči ranní trhleda1
魚市場 uoičiba rybí trhleda1
市長 šičou starosta (města)leda1, shigoto
市場 šidžou trh (zahraniční), odbytištěleda1
市場 ičiba trh, tržiště, tržnice (místo)leda1
iči tržištěleda1
市中 šičuu ve městěmix
市町村 šičouson velká a malá města, vesnicemix
都市 toši velkoměstoadj, jlpt3, leda1
市場が繁盛して町が栄えた ičibagahandžoušitemačigahaeta Trhy prosperovali a mesto kvitlo
大都市は地下の開発が進んでいる。 daitoši ha čika no kaihacu ga susundeiru. Velká města pokračují ve využívání podzemí.mix
rok, numerativ pro roky
年
Čtení:
nen, toši, ne
Hlavní radikál: 干 (51) Radikály:
Varianta Z: 秊 nejaponský znak
Tahy: 6 Džójó: 1 JIS: 18223
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
壮年 sounen prime of lifemix
~年 ~nen ~rokjlpt5, toki
例年 reinen běžný rokmix
通年 cuunen celý roktoki
年月日 nengappi datumtoki
生年月日 seinengappi datum narozeníjlpt3, mix
加工年月日 kakou nengappi datum zpracovánímix
長年 naganen dlouhá doba, rokytoki
定年退職者 teinentaišokuša důchodceshigoto
少年 šounen chlapec, hoch, mladíkhito, leda1
忘年会 bounenkai chlastačka na zapomenutí starého rokubaka
年中行事 nendžuugjoudži každoroční svátky a slavnostimix
毎年 mainen každý rok, ročnějlpt5, toki
毎年 maitoši každý rok, ročnějlpt5, leda1, toki
年末 nenmacu konec rokumix
美少年 bišounen krasavechito
今年 kotoši letosjlpt5, toki
去年 kjonen loni, loňský rokjlpt5, leda1, toki
青年 seinen mladík, chlapechito, leda1
年下の tošišitano mladšíleda1
翌年 jokutoši; jokunen následující rokmix
年号 nengou název éryleda1
未成年 miseinen nezletilý, neplnoletýmix
平年 heinen normální rok (nepřestupný)leda1, toki
お年玉 otošidama novoroční dárek, novoroční koledaleda1
新年会 šinnenkai novoroční párty, mejdanmix
新年 šinnen nový rokleda1, toki
年代 nendai období, generace, věkleda1, toki
留年 rjuunen opakovat ročník ve školegakkou, suru
年金生活者 nenkinseikacuša penzistamix
万年筆 mannenhicu plnicí perogakkou, jlpt5
年配 nenpai postarší (lidé)mix
定年退職 teinentaišoku povinná výpovědshigoto
一年生 ičinensei prvňáček, prvákgakkou
一昨年 ototoši předminulý rokjlpt5, toki
再来年 sarainen přespříští rokjlpt5, toki
明後年 mjougonen přespříští rokjlpt3, toki
来年 rainen příští rokjlpt5, leda1, toki
明年 mjounen příští rokjlpt3
半年 hantoši půl rokutoki
年俸 nenpou roční příjemmix
学年 gakunen ročník, školní rokgakkou, leda1
toši rokjlpt3, jlpt4, toki
巳年 hebidoši rok hadatoki
成年式 seinenšiki slavnost dosažení dospělostinamae
年金 nenkin splátka, renta, penzemix
年を取る toši wo toru stárnoutgodan, hito, verb
年上の tošiueno staršíleda1
年上 tošiue starší (o lidech)jlpt3, mix
年寄り tošijori starý člověkhito
中年 čuunen středního věkumix
光年 kounen světelný rokmix
本年 honnen tento rok, letosjlpt3, toki
近年 kinnen v posledních letechmix
年齢 nenrei věktoki
享年 kjounen věk při úmrtímix
年歯 tošiha věk, rokmix
年齢層 nenreisou věkové rozpětímix
周年 šuunen výročímix
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
年始 nenši začátek rokuleda1, toki
年頭 nentou začátek rokuleda1
もう12月で、年が詰まってきたね mou12月de,年ga詰mattekitane Už máme december, rok sa chýli ku koncu.
毎年草を刈って、そして干して、兎の餌にしています。 maitoši kusa wo katte,sošite hošite,usagi no esa ni šiteimasu. Každý rok sekáme a sušíme trávu, a pak s ní krmíme králíky.baka
クトナー・ホラのビールは500年の伝統がありましたが、閉店してしまったのはとても残念です。 kutona-・hora no bi-ru ha 500nen no dentou ga arimašita ga,heiten šite šimatta noha totemo zannen desu. Kutnohorské pivo má tradici dlouhou pětset let, ale pivovar byl bohužel nedávno zavřen.baka
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
長年勤めた会社を退職するつもりです。 naganen cutome ta kaiša wo taišoku suru cumori desu. Mám v plánu odejít z firmy, kde jsem dlouhá léta pracoval.shigoto
少年は体不自由な人に席を譲った。 šounen ha karada fudžijuu na hito ni seki wo juzutta. Mladík uvolnil (přenechal) sedadlo handicapovanému člověku.mix
年の初めに一年の計画を立てる。 toši no hadžime ni ičinen no keikaku wo tateru. Na začátku roku vytvoříme roční plán.mix
彼女は私より三つ年上です。 kanodžo ha wataši jori miccu tošiue desu. Ona je o tři roky starší než já.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
来年の計画を立てました。 rainen no keikaku wo tatemašita. Sestavil jsem plán na příští rok.mix
新年明けましておめでとうございます šinnen'akemašiteomedetougozaimasu Šťastný nový rok!kaiwa
新年おめでとう šinnen'omedetou Šťastný nový rok!kaiwa
年上の友達です。 tošiue no tomodači desu. To je můj starší kamarád.mix
バスでその少年はおばあさんに席を譲ってあげた。 basu de sono šounen ha obaasan ni seki wo juzutte ageta. V autobuse uvolnil mladík místo staré paní.mix
一回戦で去年の優勝チームと当たることになった。 ikkaisen de kjonen no juušou či-mu to ataru koto ni natta. V prvním zápase budeme hrát proti nejlepšímu týmu z minulého roku.mix
書類に生年月日を記入する。 šorui ni seinengappi wo kinjuu suru. Zapsat datum narození do dokumentu.mix
říct
言
Čtení:
gen, gon, i.u, koto, toki
Hlavní radikál: 言 (149) Radikály:
Varianta Z: 訁 nejaponský znak
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 14400
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
如何言う douiu (uk) somehow, how, in what way, why, what kind ofmix
宣言 sengen declaration, proclamation, announcementsuru
方言 hougen dialekt, nářečíbunpou, leda1
言語 gengo jazyk, řečbunpou, leda1
早口言葉 hajakučikotoba jazykolamleda1
一言 hitokoto jedno slovo, pár slov (stručný proslov)leda1
狂言 kjougen kjógen, japonské divadlomix
片言 katakoto lámaný (jazyk)bunpou
言語学者 gengogakuša lingvista, jazykovědecbunpou
言語学 gengogaku lingvistikabunpou, leda1
独り言 hitorigoto monolog, samomluvaleda1
名言 meigen moudrá slova mix
無言の mugon no nemluvnýmix
非言語 hi gengo neverbálnímix
失言 šicugen nevhodné vyjádřenísuru
言外 gengai nevyjádřený, implicitnímix
言い返す iikaesu odpovídat, odpovědět, reagovatgodan, verb, vtrans
序言 džogen předmluvamix
緒言 šogen předmluva (knihy)mix
予言 jogen předpověď, proroctvíadj, leda1, suru
助言 džogen radasuru
言及 genkjuu reference, narážkasuru
色々な言葉 iroiro na kotoba různá slovíčkamix
言う iu říkat, říct, mluvitgodan, jlpt5, leda1, verb
褒め言葉 homekotoba slova chvály, komplimentmix
言葉 kotoba slovo, věta, jazyk, řečjlpt5, leda1
滑稽な言葉 kokkei na kotoba srandovní slovamix
言い難い iigatai těžko říctadj
言い伝え iicutae tradice, legendamix
あっと言う間 attoiuma v mžiku, než bys řekl švecjlpt3
言い訳 iiwake výmluvasuru
発言 hacugen výrok, prohlášení, projevleda1
他言する tagonsuru vyzradit (tajemství)leda1, suru, verb
伝言 dengon vzkaz, sděleníjlpt3, leda1
遺言 igen; igon; juigon závěťsuru
言葉に詰まる kotobanicumaru nemať čo povedaťgodan, verb
「そうですか。じゃあまた。」と狼が言って、森に消えました。 「sou desuka.džaamata .」 to ookami ga itte,mori ni kiemašita. Aha. Tak zatím, řekl vlk a zmizel v lese.akazukinchan
「なんてことを言うのですか? 「 nantekoto wo iu no desuka? Ale co to povídáš?usagitokame
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
近所の人は何て言うか気になる? kindžo no hito ha nante iu ka ki ni naru? Děláš si starosti, co řeknou sousedi?mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
「喉が渇いた。水を飲まなきゃ!」と狼が言いました。 「nodo ga kawaita. mizu wo nomanakja!」 to ookami ga iimašita. Mám žízeň. Musím se napít vody, řekl vlk.akazukinchan
湯が土から出る所は「温泉」と言います。 ju ga cuči kara deru tokoro ha 「 onsen 」 to iimasu. Místu, kde teplá voda uniká na povrch, se říká „horký pramen“ (onsen).onsen
彼が行くと言ったと僕は思います。 kare ga iku to itta to boku ha omoimasu. Myslím, že řekl, že půjde.mix
わざと言わない。 wazato iwa nai. Naschvál to neřeknu.mix
上司に遠慮して、自分の意見が言えなかった。 džouši ni enrjo šite , džibun no iken ga ie nakatta . Ostýchal jsem se před nadřízeným a nedokázal jsem říct vlastní názor.mix
首相はお金が足りないと言いました。 šušou ha okane ga tarinai to iimašita. Premiér řekl, že peníze nestačí.mix
プラハは百塔の町と言われています。 puraha ha hjakutou no mači to iwareteimasu. Říká se, že Praha je stověžaté město.mix
机を右側に寄せて下さいと先生に言われました。 cukue wo migigawa ni josete kudasai to sensei ni iwaremašita. Srovnejte ty stoly napravo, řekl učitel.mix
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
部長はこの会議は時間の無駄だと言いました。 bučou ha kono kaigi ha džikan no muda da to iimašita. Šéf oddělení řekl, že tato porada je mrhání časem.shigoto
温かい水は「湯」と言います。 atatakai mizu ha 「 ju 」 to iimasu. Teplá voda se nazývá „ju“.onsen
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
兎は、何も言い返せませんでした。 usagi ha,nanimo ii kaesemasen dešita. Zajíc na to nedokázal nic odpovědět.usagitokame
兎は亀に言いました。 usagi ha kame ni iimašita. Zajíc řekl želvě.usagitokame
先にゴールした亀は、兎に向かってこう言いました。 saki ni go-ru šita kame ha,usagi ni mukatte kou iimašita. Želva, která dosáhla cíle první, se otočila k zajíci a řekla mu.usagitokame
červený
赤
Čtení:
seki, šaku, aka, aka-, aka.i, aka.ramu, aka.rameru, a, ako, ama
Hlavní radikál: 赤 (155) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16470
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
aka červená (barva)iro, jlpt5
赤頭巾ちゃん akazukinčan Červená Karkulkaakazukinchan
赤信号 akašingou červená na semaforuleda1
赤ワイン akawain červené vínoryouri
赤み akami červenostmix
赤土 akacuči červenozeměkagaku
赤い akai červenýadj, iro, jlpt5
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
赤貧 sekihin extrémní chudobamix
女の赤ん坊 on'anoakanbou holčičkahito
男の赤ん坊 otokonoakanbou chlapečekhito
赤ん坊 akanbou miminohito, jlpt4
赤ちゃん akačan mimino, kojenechito, jlpt4
赤道 sekidou rovníkshizen
赤飯 sekihan sekihan (vařená rýže s červenými fazolemi)leda1
真っ赤 makka sytě červený, karmínovýiro, leda1
赤えい akaei trnuchadoubutsu
赤痢 sekiri úplavicebyouki
赤字 akadži ztráta, deficitmix
赤道を越える sekidoowokoeru prekročiť rovník
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
「赤頭巾ちゃんをよく聞くために」と狼が答えました。 「akazukinčan wo joku kiku tame ni」 to ookami ga kotaemašita. Abych tě lépe slyšela, odpověděl vlk.akazukinchan
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
おばあちゃんと赤頭巾ちゃんはお腹から飛び出してきました。 obaačan to akazukinčan ha onaka kara tobi dašite kimašita. Babička s Karkulkou vyskočily z břicha.akazukinchan
大きい森の向こうに住んでいたおばあちゃんはその子に赤い帽子を作りました。 ookii mori no mukou ni sundeita obaačan ha sono ko ni akai bouši wo cukurimašita. Babička, která žila za velkým lesem, jí ušila červenou čepici.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは怖くなかったので、狼にはっきり言いました。 akazukinčan ha kowakunakatta node,ookami ni hakkiri iimašita. Červená karkula se nebála a jasně vlkovi odpověděla.akazukinchan
赤頭巾ちゃんは森に入りました。 akazukin čan ha mori ni hairimašita. Červená Karkulka vlezla do lesa.akazukinchan
赤いハンドバッグを持っています。 akai handobaggu wo motteimasu. Drží červenou tašku.byousha
今転がっている林檎は赤いです。 ima korogatteiru ringo ha akai desu. Jablko, které se právě kutálí, je červené.mix
ある日、お母さんはケーキを作って、ワインを買って、全部籠に入れて、赤頭巾ちゃんに言いました。 aru hi,okaasan ha ke-ki wo cukutte,wain wo katte,zenbu kago ni irete,akazukinčan ni iimašita. Jednoho dne maminka upekla koláč, koupila víno, všechno dala do košíku a Červené Karkulce řekla.akazukinchan
入ってから、赤頭巾ちゃんは驚きました。 haitte kara,akazukinčan ha odorokimašita. Když vstoupila, podivila se.akazukinchan
赤ちゃんはベッドの上で、手を握ったり開いたりしている。 akačan ha beddo no ue de,te wo nigittari hiraitari šiteiru. Mimino bylo na posteli a svíralo a otevítalo dlaně.mix
その時から赤頭巾ちゃんと呼ばれました。 sono toki kara akazukinčan to jobaremašita. Od té doby si začala říkat Červená Karkulka.akazukinchan
午後、猟師は赤頭巾ちゃんを家まで連れて帰りました。 gogo,rjouši ha akazukinčan wo uči made curete kaerimašita. Odpoledně dovedl myslivec Karkulku domů.akazukinchan
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
気味が悪いと赤頭巾ちゃんが思いましたが、おばあちゃんに近づきました。 kimi ga warui to akazukinčan ga omoimašita ga,obaačan ni čikadzukimašita. To je divné, pomyslela si Červená karkulka, ale přesto se přiblížila k babičce.akazukinchan
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
下の部屋に赤ちゃんがいます。 šita no heja ni akačan gaimasu. V pokoji o patro níž mají novozeně.heya
chodidlo, noha, stačit, numerativ párů obuvi
足
Čtení:
soku, aši, ta.riru, ta.ru, ta.su, a, asu, osu, taraši
Hlavní radikál: 足 (157) Radikály:
Tahy: 7 Džójó: 1 JIS: 16941
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
エー括弧ビー足すシー括弧閉じる e-kakkobi-tasuši-kakkotodžiru A ( B + C )math
エー足す1エコールビー e-tasu1eko-rubi- A+1=Bmath
エー足す1はビー e-tasu1habi- A+1=Bmath
エー足すビー e-tasubi- A+Bmath
エー足すビー足すシー e-tasubi-tasuši- A+B+Cmath
片足 kataaši jedna nohamix
足首 ašikubi kotníkhito, leda1
足関節 ašikansecu kotníkhito
足音 ašioto kroky, zvuk krokůleda1
不足 fusoku nedostatekjlpt3, mix
運動不足 undoubusoku nedostatek pohybubyouki
足の爪 ašinocume nehethito
飽足らない akitaranai nenasytný, neukojenýemo
足りない tarinai nestačit, nebýt dostadj
aši noha, tlapadoubutsu, hito, jlpt5
土足の dosokuno obutýfuku, leda1
一足 issoku pár (bot)fuku, leda1
ひれ足 hireaši ploutevdoubutsu
足指 ašijubi prst na nozehito
足す tasu přidat, přičíst, plusjlpt3, jlpt4, math
手足 teaši ruce a nohyhito, leda1
急ぎ足 isogiaši rychlá chůzeleda1
足し算 tašizan sčítánímath
満足 manzoku spokojenýemo, jlpt3
満足な manzokuna spokojenýadj, jlpt3
足りる tariru stačit, být dostichidan, jlpt3, verb, vintrans
百足 mukade stonožkadoubutsu, leda1
足跡 ašiato; sokuseki stopa (nohy)mix
足下 ašimoto šlápnutí, krok, místo pod nohamaleda1
足袋 tabi tabi, japonské ponožky s odděleným palcemmix
俊足 šunsoku talentovaný člověk, rychlý kůňmix
足元 ašimoto u nohou, pod nohamamix
豚足 tonsoku vepřové nohyryouri
足長蜂 ašinagabači vosa (dlouhonohá)doubutsu
遠足 ensoku výletleda1, ryokou
足の赴くままに旅行した ašinoomomukumamanirjokoušita Šiel som, kam ma nohy niesli.
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
蝌蚪が大きくなるにつれ、尻尾が消えて足が生えはじめる。 otamadžakuši ga ookiku naru ni cure,šippo ga kiete aši ga hae hadžimeru. Jak pulec dospívá, mizí mu ocas a začínají mu růst nohy.doubutsu
四本の足がある動物です。 jonhon no aši ga aru doubucu desu. Je to zvíře se čtyřma nohama.doubutsu
足が腫れました。 aši ga haremašita. Napuchly mi nohy.byouki
ちょっと休んでも大丈夫だと考えて、小川で足を冷やしました。 čotto jasunde mo daidžoubu da to kangaete,ogawa de aši wo hijašimašita. Nebude vadit, když si chvíli odpočinu, pomyslela si a zchladila si nohy v potoce.akazukinchan
首相はお金が足りないと言いました。 šušou ha okane ga tarinai to iimašita. Premiér řekl, že peníze nestačí.mix
転んで、足に怪我した。 koronde,aši ni kega šita. Upadl jsem a zranil jsem si nohu.mix
病院で足の怪我を治した。 bjouin de aši no kega wo naošita. V nemocnici mi vyléčili zranění nohy.mix
modrý, zelený
青
Čtení:
sei, šou, ao, ao-, ao.i, o
Hlavní radikál: 青 (174) Radikály:
Varianta Z: 靑 nejaponský znak
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 16452
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
青森 aomori Aomori (město a prefektura)namae
青い月 aoicuki bledý měsícleda1, shizen
青銅 seidou bronzmix
青春 seišun mládí, mladostleda1
青年 seinen mladík, chlapechito, leda1
青空 aozora modrá oblohaleda1, shizen
青い aoi modrá, modrozelená, zelenáadj, iro, jlpt5
青白い aodžiroi modrobílý, zelenobílý, bledýiro, leda1
緑青 rokušou patina, měděnkakagaku, leda1
青森県 aomoriken prefektura Aomorinamae
青葉 aoba svěží zelené listíleda1, shizen
刺青 irezumi tetováníhito
青虫 aomuši zelená housenkadoubutsu, leda1
青信号 aošingou zelená na semaforumix
青竹 aodake zelený bambusleda1
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
目が空のように青いです。 me ga sora no jou ni aoi desu. Máš oči modré jako obloha.ai
komár
蚊
Čtení:
bun, ka
Hlavní radikál: 虫 (142) Radikály:
Varianta Z: 螡 nejaponský znak
Tahy: 10 Džójó: 8 JIS: 12899
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
ka komárdoubutsu
蚊柱 kabašira roj komárůmix
ocet, kyselý, kyselina
酢
Čtení:
saku, su
Hlavní radikál: 酉 (164) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 12 Džójó: 8 JIS: 16221
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
su ocet (vinný)ryouri