Hospi

Date and time of registration: 2011-12-28 22:04:37
Number of learnt characters: 3
Learnt characters: graph | list | without examples | detailed
Kanji test: kanji test | meaning test | Results
Vocabulary test: reading | writing | meaning

Learnt characters

one
一
Readings:
iči, icu, hito-, hito.cu, kazu, i, it, iru, kacu, kadzu, ten, hadžime, hi, hitocu, makoto
Main radical: 一 (1) Radicals:
Strokes: 1 Jouyou: 1 JIS: 12396
Stroke order: picture (png) | animation (svg) | table (svg)
一休み hitojasumi krátký odpočinekleda1
一生 itšou celý životjlpt3, leda1
一回 ikkai jednouleda1
一行目 ičigjoume první řada, první řádkaleda1
一合 ičigou dutá míra používaná při měření vody či rýželeda1
一門 ičimon rod, rodinaleda1
一歩 ippo jeden krokleda1
一人歩き hitoriaruki chůze bez pomoci, nezávislostleda1
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
一時後 ičidžigo za hodinutoki
一京 ičikjou deset trilionůmix
一垓 ičigai sto kvadrilionů (10^20)mix
一回り小さい hitomawaričiisai o číslo menší, menčí velikostadj
一体 ittai (1)...the heck (e.g. "what the heck?"), ...in the world (e.g. "why in the world?"), ...on earth (e.g. "who on earth?"), (n) (2)one object, one body, unity, (3)one form, one style, (4)one Buddhist jlpt3
一杯 ippai (1)amount necessary to fill a container (e.g. a cupful, spoonful, etc.), a drink (i.e. an alcoholic beverage), (2)full, (3)one squid, octopus, crab, etc., one boat, (adv,adj-no,adj-na) (4)(uk) ful jlpt3
一致 ičči (1)coincidence, agreement, union, match, (2)conformity, consistency, (3)cooperation suru
一流の ičirjuu no (1)first-class, top grade, foremost, top-notch, leading, (2)characteristic, peculiar, unique, (n) (3)school (e.g. of a performance art), (4)one flag, one banner, one streamer mix
一流 ičirjuu (1)first-class, top grade, foremost, top-notch, leading, (2)characteristic, peculiar, unique, (n) (3)school (e.g. of a performance art), (4)one flag, one banner, one streamer mix
一口 hitokuči (1)mouthful, bite, sip, draft, draught, (2)one word mix
一部 ičibu (1)one part, one portion, one section, some, (2)one copy (e.g. of a document) mix
一回り hitomawari (1)one turn, one round, (2)(a) size, (vs) (3)to go around, to make a circuit, to take a turn mix
一両 ičirjou (1)one vehicle, (2)one ryou (an old coin) mix
一連 ičiren (1)series, chain, sequence, (n) (2)two reams (i.e. 1000 sheets of paper), (3)verse, stanza mix
一服 ippuku (a) dose, (a) puff, (a) smoke, lull, short restsuru
一気 ikki (abbr) drink! (said repeatedly as a party cheer)mix
一人称 ičininšou (ling) first personbunpou
一向 ikkou (not) at all; (uk) nothing but, earnest, intent, determined, set on (something); (uk) nothing but, earnest, intent, determined, set on (something)mix
一分 ippun 1 minutetoki
一兆 iččou 1,000,000,000,000, one trillion, one billion (obs. British)mix
一里 ičiri 2.44 milesleda1
一足 issoku a pair of shoesfuku, leda1
一人暮らし hitoriguraši a single life, a solitary life, living alonemix
一回り大きい hitomawari ookii a size biggermix
もう一度 mouičido againjlpt5
一切 issai all/everything/without exception/the whole/entirely/absolutely/(P)leda1
一生懸命 itšoukenmei as well as one can, as hard as one canjlpt4
世界一 sekaiiči best in the worldmix
一番 ičiban best, firstjlpt5, leda1
随一 zuiiči best, greatest, firstmix
一酸化炭素 issankatanso carbon monoxidekagaku
一日 cuitači first day of monthjlpt5, toki
一回戦 ikkaisen first game, first round (of tennis, etc.)mix
一年生 ičinensei first gradergakkou
第一位 daiičii first placemix
第一歩 daiippo first step/(P)leda1
一見 ikken (1)look, glimpse, glance, (vs) (2)to glance, to glimpse, (3)(arch) first meeting, (adv) (4)apparently, seemingly suru
最初の一週間 saišo no itšuukan first weektoki
第一 daiiči first/foremost/number one/(P)leda1
一次(の) ičidži(no) first/primary/linear (equation)/first-orderadj, leda1
一定 ittei fixed, settled, constant, definite, uniform, regularized, regularised, defined, standardized, standardised, certain, prescribedsuru
一般 ippan general, liberal, universal, ordinary, averagemix
一段動詞 ičidandouši ichidan verbbunpou
一月 ičigacu januaryleda1, toki
一蹴 itšuu kick, rejectionsuru
第一人者 daiičininša leading person/(P)leda1
一線 issen linemix
一次方程式 ičidžihouteišiki linear equationmath
一次関数 ičidžikansuu linear functionmath
一匹狼 ippikiookami lone wolf, loner, self-reliant personmix
一目惚れ hitomebore love at first sightai
一方で ippoude on the other handmix
一度 ičido once, on one occasionjlpt4, toki
iči onejlpt5
一つ hitocu onejlpt5
逐一 čikuiči one by one, in detail, minutely; one by one, in detail, minutelymix
一次元 ičidžigen one dimensionalmath
一畳 ičidžou one matuchi
一月 hitocuki one monthjlpt5, toki
一ヶ月 ikkagecu one monthtoki
一人 hitori one personjlpt5
一秒 ičibjou one secondmix
一言 hitokoto one word, pair of words (short intercession)leda1
唯一 juiicu only, sole, unique; only, sole, uniquemix
一対 iccui pair (of screens or vases, etc.)mix
一皿 hitosara plate/dish (of food)leda1
雨の一滴 amenoitteki raindroptenki
一帯 ittai region, zone, whole placemix
一旬 ičidžun ten daysmix
一昨日 ototoi the day before yesterdayjlpt5, toki
一日中 ičiničidžuu throughout the daytoki
一緒に itšoni togethermix
一緒 itšo together, meeting, companyjlpt5
一曲 ikkjoku tune (melody, piece of music)ongaku
一日 ičiniči whole dayjlpt5, leda1, toki
一昨年 ototoši year before lastjlpt5, toki
テレビを一日中見ないほうがいいです。 terebi wo ičiničidžuu minai hougaii desu. Neměl bys koukat celý den na televizi.mix
昔、女の人と男の人は一緒に入ったことが出来ましたが、今は別々です。 mukaši,onna no hito to otoko no hito ha itšoni haitta koto ga dekimašitaga,ima ha becubecu desu. Dříve se mohli ženy a muži koupat společně, ale teď zvlášť. onsen
あなたは一番行きたい国はどこですか。 anata ha ičiban ikitai kuni ha doko desuka. Do které země se chceš nejvíc podívat?ryokou
でも、明日ケーキを一緒に作らなければなりません。 demo,ašita ke-ki wo itšoni cukuranakereba narimasen. Dort ale musíme udělat zítra spolu.ryouri
後で、一人で日本酒を1リットルを飲んだ。 atode,hitori de nihonšu wo 1rittoru wo nonda. Potom jsem sám vypil litr sake.baka
私の部屋はマンションの一階にあります。 wataši no heja ha manšon no ikkai ni arimasu. Můj pokoj je v prvním patře v bytovce.heya
大学の試験に失敗したので、もう一度挑戦しようと思います。 daigaku no šiken ni šippai šita node, mou ičido čousen šijou to omoimasu. Protože neuspěl u zkoušky na vysoké škole, pokusí se o to ještě jednou.gakkou
一クラスは20人の定員です。 hito kurasu ha 20 nin no teiin desu. V jedné třídě je 20 lidí.gakkou
「亀さん、あなたは世界で一番鈍い動物だね。 「 kame san,anata ha sekai de ičiban noroi doubucu da ne. Želvo, ty jsi to nejpomalejší zvíře na světě.usagitokame
この辺でちょっと一休みしよう。」 kono hen de čotto hitojasumi šijou.」 Tady si chvíli odpočinu.usagitokame
チェコ人が一番飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí?mix
チェコ人が一番友達ときれいパブで飲む飲み物は何ですか? čekodžin ga ičiban tomodači to kirei pabu de nomu nomimono ha nan desuka? Jaký nápoj Češi nejvíce pijí s kamarády v hezké hospodě?mix
一昨日友達と飲んだビールはおいしかったです。 ototoi tomodači to nonda bi-ru ha oišikatta desu. Pivo, které jsem předevčírem pil s kamarádem, bylo výborné.ryouri
「知らないの?森の向こう、湖のそばにある小さい家に一人で住んでいるのよ。」 「širanaino? mori no mukou,mizuumi no soba ni aru čiisai uči ni hitori de sundeiru no jo.」 To nevíš? Žije v malém domku u jezera za lesem.akazukinchan
一時間後、猟師は近所を歩いていて、煩い鼾を聞きました。 ičidžikango,rjouši ha kindžo wo aruiteite,urusai ibiki wo kikimašita. Za hodinu šel kolem myslivec a uslyšel hlasité chrápání.akazukinchan
year, counter for years
年
Readings:
nen, toši, ne
Main radical: 干 (51) Radicals:
Z variant: 秊 non japanese kanji
Strokes: 6 Jouyou: 1 JIS: 18223
Stroke order: picture (png) | animation (svg) | table (svg)
青年 seinen mladík, chlapechito, leda1
新年 šinnen nový rokleda1, toki
年下の tošišitano mladšíleda1
年上の tošiueno staršíleda1
お年玉 otošidama novoroční dárek, novoroční koledaleda1
年代 nendai období, generace, věkleda1, toki
平年 heinen normální rok (nepřestupný)leda1, toki
年始 nenši začátek rokuleda1, toki
一年後 ičinengo za rok, po jednom rocetoki
年寄り tošijori (1)old people/the aged/ (2)sumo coaches/(P) hito
年頭 nentou (1)the oldest person/ (2)beginning of the year/(P) leda1
定年退職 teinentaišoku (compulsory) retirement (e.g. on reaching the age of 60)shigoto
年齢層 nenreisou age range, age-group, age bracketmix
年歯 tošiha age, years (old)mix
年齢 nenrei age/years/(P)toki
通年 cuunen all year, year roundtoki
年中行事 nendžuugjoudži annual functions or eventsmix
年俸 nenpou annual salarymix
年金 nenkin annuity, pensionmix
例年 reinen average (normal, ordinary) year, every year, annuallymix
生年月日 seinengappi birth datejlpt3, mix
少年 šounen boy (young)hito, leda1
成年式 seinenšiki coming-of-age ceremonynamae
年月日 nengappi datetoki
年配 nenpai elderly, age, yearsmix
年末 nenmacu end-of-yearmix
毎年 mainen every year, yearly, annuallyjlpt5, toki
毎年 maitoši every year, yearly, annuallyjlpt5, leda1, toki
一年生 ičinensei first gradergakkou
翌年 jokutoši; jokunen following year; following yearmix
万年筆 mannenhicu fountain pengakkou, jlpt5
学年 gakunen grade (academic year)gakkou, leda1
半年 hantoši half yeartoki
美少年 bišounen handsome youth (male)/pretty boyhito
去年 kjonen last yearjlpt5, leda1, toki
光年 kounen light yearmix
長年 naganen long time, many yearstoki
~年 ~nen makes preceding number a yearjlpt5, toki
中年 čuunen middle-age, middle age, midlife, one's middle yearsmix
未成年 miseinen minor, not of agemix
年号 nengou name of an era/year number/(P)leda1
新年会 šinnenkai New Year's partymix
来年 rainen next yearjlpt5, leda1, toki
明年 mjounen next yearjlpt3
年上 tošiue older (for people)jlpt3, mix
享年 kjounen one's age at deathmix
年金生活者 nenkinseikacuša pensionermix
壮年 sounen prime of lifemix
加工年月日 kakou nengappi processed datemix
近年 kinnen recent yearsmix
留年 rjuunen repeating the same class (school), staying more than two years in the same classgakkou, suru
定年退職者 teinentaišokuša retireeshigoto
本年 honnen this (current) yearjlpt3, toki
今年 kotoši this yearjlpt5, toki
年を取る toši wo toru to grow old/to agegodan, hito, verb
周年 šuunen whole year, anniversarymix
toši yearjlpt3, jlpt4, toki
再来年 sarainen year after nextjlpt5, toki
明後年 mjougonen year after nextjlpt3, toki
一昨年 ototoši year before lastjlpt5, toki
巳年 hebidoši year of the snake; year of the snaketoki
忘年会 bounenkai year-end partybaka
毎年草を刈って、そして干して、兎の餌にしています。 maitoši kusa wo katte,sošite hošite,usagi no esa ni šiteimasu. Každý rok sekáme a sušíme trávu, a pak s ní krmíme králíky.baka
クトナー・ホラのビールは500年の伝統がありましたが、閉店してしまったのはとても残念です。 kutona-・hora no bi-ru ha 500nen no dentou ga arimašita ga,heiten šite šimatta noha totemo zannen desu. Kutnohorské pivo má tradici dlouhou pětset let, ale pivovar byl bohužel nedávno zavřen.baka
バスでその少年はおばあさんに席を譲ってあげた。 basu de sono šounen ha obaasan ni seki wo juzutte ageta. V autobuse uvolnil mladík místo staré paní.mix
少年は体不自由な人に席を譲った。 šounen ha karada fudžijuu na hito ni seki wo juzutta. Mladík uvolnil (přenechal) sedadlo handicapovanému člověku.mix
年上の友達です。 tošiue no tomodači desu. To je můj starší kamarád.mix
書類に生年月日を記入する。 šorui ni seinengappi wo kinjuu suru. Zapsat datum narození do dokumentu.mix
彼女は私より三つ年上です。 kanodžo ha wataši jori miccu tošiue desu. Ona je o tři roky starší než já.mix
年の初めに一年の計画を立てる。 toši no hadžime ni ičinen no keikaku wo tateru. Na začátku roku vytvoříme roční plán.mix
仕事が忙しくて、もう何年も故郷に帰っていません。 šigoto ga isogašikute,mou nannen mo kokjou ni kaette imasen. Mám moc práce, proto jsem se už několik let nedostal do rodného města.mix
長年勤めた会社を退職するつもりです。 naganen cutome ta kaiša wo taišoku suru cumori desu. Mám v plánu odejít z firmy, kde jsem dlouhá léta pracoval.shigoto
来年の計画を立てました。 rainen no keikaku wo tatemašita. Sestavil jsem plán na příští rok.mix
100年後の未来を想像する。 100 nengo no mirai wo souzou suru. Přestavit si budoucnost za 100 let.mix
今年の夏は特に湿度が高いです。 kotoši no nacu ha toku ni šicudo ga takai desu. Letos v létě je vlhkost obzvláště vysoká.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
一回戦で去年の優勝チームと当たることになった。 ikkaisen de kjonen no juušou či-mu to ataru koto ni natta. V prvním zápase budeme hrát proti nejlepšímu týmu z minulého roku.mix
もう12月で、年が詰まってきたね mou12月de,年ga詰mattekitane anglicky
新年明けましておめでとうございます šinnen'akemašiteomedetougozaimasu Happy New Yearkaiwa
新年おめでとう šinnen'omedetou Happy New Yearkaiwa
private, I, me
私
Readings:
ši, watakuši, wataši
Main radical: 禾 (115) Radicals:
Z variant:
Strokes: 7 Jouyou: 6 JIS: 15204
Stroke order: picture (png) | animation (svg) | table (svg)
私立 širicu soukromýmix
私用 šijou (1)personal use, (2)private business suru
私服 šifuku civilian clothes, plain clothesfuku
watakuši I (formal), myself, private affairsjlpt5
wataši I (informal)jlpt5
私事 šidži; watakušigoto personal affairs; personal affairsmix
私説 šisecu personal opinionmix
私学 šigaku private (non-governmental) school (college, university)mix
私費 šihi private expensemix
私立大学 širicudaigaku private universitygakkou
私の部屋はどれですか。 wataši no heja ha dore desuka. What is my room like?heya
おじいちゃんとおばあちゃんは今私の家族と同居しています。 odžiičan to obaačan ha ima wataši no kazoku to doukjo šiteimasu. Dědeček a babička teď žijou s mou rodinou.mix
私は今週会社の友達に会わなければなりません。 wataši ha konšuu kaiša no tomodači ni awanakereba narimasen. Tento týden se musím setkat s kamarádem z firmy.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
私は馬鹿です。 wataši ha baka desu . Jsem blbec.baka
私は先生に鉛筆をあげます。 wataši ha sensei ni enpicu wo agemasu. Dám učiteli tužku.mix
先生は私に鉛筆をもらいました。 sensei ha wataši ni enpicu wo moraimašita. Učitel ode mne dostal tužku.mix
私は友達にプレゼントをもらいます。 wataši ha tomodači ni purezento wo moraimasu. Dostanu od kamaráda dárek.mix
友達は私にプレゼントをくれます。 tomodači ha wataši ni purezento wo kuremasu. Kamarád mi dá dárek.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
私は田中さんに大阪城へ連れて行ってもらいました。 wataši ha tanaka san ni oosaka džou he cureteitte moraimašita. Pan Tanaka mě vzal na Ósacký hrad.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
私は馬鹿だと思います。 wataši ha baka da to omoimasu. Myslím, že jsem blbec.mix
これは私が使うペンです。 kore ha wataši ga cukau pen desu. Toto je pero, které používám.mix
これは私がほしい財布です。 koreha wataši ga hošii saifu desu. To je peněženka, kterou chci.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
私の部屋はマンションの一階にあります。 wataši no heja ha manšon no ikkai ni arimasu. Můj pokoj je v prvním patře v bytovce.heya
私は髭を生やすつもりです。 wataši ha hige wo hajasucumori desu. Nechám si narůst vousy.mix
家を建てるため、私と建築家は沢山のやり取りをしました。 ie wo tateru tame,wataši to kenčikuka ha takusan no jaritori wo šimašita. Kvůli stavbě domu jsme s architektem hodně komunikovali.mix
この帽子は私には派手すぎる。 kono bouši ha wataši ni ha hade sugiru. Ta čepice je pro mě moc extravagantní.fuku
私は意見を纏めました。 wataši ha iken wo matomemašita. Dal jsem dohromady názory ostatních.mix
私はごみを燃やしている。 wataši ha gomi wo mojašiteiru. Pálím odpad.mix
私は揺り篭を揺らしている。 wataši ha jurikago wo jurašiteiru. Houpu kolébku.mix
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
私は友情を深めた。 wataši ha juudžou wo fukameta. Prohloubil jsem přátelství.mix
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
私は今月千円しか持っていない、でもこれで間に合わせなくてはいけない。 wataši ha kongecu sen'en šika motteinai,demo kore de maniawasenakute ha ikenai. Tento měsíc mám jen 1000 jenů, ale musím si s tím vystačit.mix
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
私はチェコ語の力が伸びました。 wataši ha čekogo no čikara ga nobimašita. Zlepšil jsem si češtinu.mix
私はアイロンで洋服の皺を伸ばす。 wataši ha airon de joufuku no šiwa wo nobasu. Žehličkou jsem narovnal záhyby na oblečení.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
私は写真を左に向ける。 wataši ha šašin wo hidari ni mukeru. Fotku namířím směrem nalevo.mix
それなら、私と競走をしましょう。 sorenara,wataši to kjousou wo šimašou. V tom případě si se mnou dej závod.usagitokame
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
私は窓を閉めた。 wataši ha mado wo šimeta. Zavřel jsem okno.mix
私は財布を落とした。 wataši ha saifu wo otošita. Shodil jsem peněženku.mix
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
私は息子をバスで立たせました。 wataši ha musuko wo basu de tatasemašita. Nechal jsem syna v autobuse vstát.mix
私のホバークラフトは鰻でいっぱいです。 wataši no hoba-kurafuto ha unagi de ippai desu. Mé vznášedlo je plné úhořů.baka
私は那須さんと仲がいい。 wataši ha nasu san to naka ga ii. Mám dobrý vztah s panem Nasu.mix
彼女は私より三つ年上です。 kanodžo ha wataši jori miccu tošiue desu. Ona je o tři roky starší než já.mix
この仕事、私にやらせていただけませんか。 kono šigoto,wataši nijarasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu práci udělat?mix
私の生活が楽だ。 wataši no seikacu ga raku da. Můj život je lehký.mix
私は学歴が高い。 wataši ha gakureki ga takai. Mám vysoké vzdělání.mix
私は計算が苦手です。 wataši ha keisan ga nigate desu. Ve výpočtech jsem slabý.mix
私の趣味は君のとは違う。 wataši no šumi ha kimi no to ha čigau. Můj vkus se od tvého liší.mix
私は歴史に興味がない。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga nai. Nemám zájem o historii.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
私は故郷での就職を希望している。 wataši ha furusato de no šuušoku wo kibou šiteiru. Doufám, že najdu zaměstnání ve svém rodišti.mix
私はその意見に賛成する。 wataši ha sono iken ni sansei suru. Souhlasím s tím nápadem.mix
私はその提案に賛成だ。 wataši ha sono teian ni sansei da. Souhlasím s tím návrhem.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
私はよく近所の公園を散歩します。 wataši ha joku kindžo no kouen wo sanpo šimasu. Často se procházím blízkým parkem.mix
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
次は私の番だ。 cugi ha wataši no ban da. Příště jsem na řadě já.mix
彼は私をわざと蹴った。 kare ha wataši wo wazato ketta. Nakopnul mě naschvál.mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
私は歴史に興味がある。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga aru. Zajímám se o historii.mix
私に日本語を教えてくれる? wataši ni nihongo wo ošiete kureru? Budeš mě učit japonsky?mix
私妊娠してるの。 wataši ninšin šiteru no. Jsem těhotná.ai
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita anglicky
私が運びましょう watašigahakobimašou anglicky
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta anglicky
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita anglickymix
私は父のカメラを壊してしまった watašihačičinokamerawokowašitešimatta anglicky
私はピーターと席を替えた watašihapi-ta-tosekiwokaeta anglicky
最終的、私の講演のまとめ。 saišuuteki,wataši no kouen no matome. Finally, the conclusion of my talk.math
私は神を信じる。 wataši ha kami wo šindžiru. I believe in God.kami
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. I want you to eat my meal.ryouri
私は先生に勉強をさせられました。 wataši ha sensei ni benkjou wo saseraremašita. I was ordered by my teacher to study.gakkou
私は仕事を始める。 wataši ha šigoto wo hadžimeru. I will start a job.mix
私はその奨学金を申し込むつもりです。 wataši ha sono šougakukin wo moušikomu cumori desu. I'm going to apply for the scholarship.gakkou
私は大学生です。 watašihadaigakuseidesu. I'm student of collage.kaiwa
私の家は墓場のように静かです。 wataši no ie ha hakaba nojouni šizuka desu. My house is as quiet as a graveyard.baka, uchi
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Sitting over my book, I fell asleep.mix