diehard

Datum a čas registrace: 2011-11-04 05:08:01
Počet naučených znaků: 8
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

deset
十
Čtení:
džuu, džit, džut, too, to, i, ka, gi, sa, ši, so, sou, či, tou, ne, ma, ru, wa
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Varianta Z: 拾 nejaponský znak
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 15677
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
džuu (číslo) 10, desetjlpt5
十分 džuppun 10 minuttoki
too 10, desetjlpt5
十四 džuujon 14math
十七 džuunana 17math
四十 jondžuu 40math
四十肩 šidžuukata bolest ramene ve věku kolem 40byouki
赤十字 sekidžuudži Červený křížleda1
十日 tooka desátého, deset dníjlpt5, toki
十羽 džuppa deset (ptáků)leda1
十両 džuurjou deset mincí rjó (měna ve starém Japonsku), 2. nejvyšší divize sumamix
十羽 džuuwa deset ptákůdoubutsu
十進法 džitšinhou desítková soustavamath
十分 džuubun dost, dostatek, dostatečnějlpt4, leda1
二十日 hacuka dvacátého, dvacet dníjlpt5, toki
二十歳 hatači dvacetiletý, dvacátý rokjlpt5, toki
南十字座 minamidžuudžiza Jižní krížmix
十億 džuuoku miliardamix
十五夜 džuugoja noc patnáctého (úplněk)leda1
七日から十日間ほど、休ませていただけませんか。 nanoka kara toukakan hodo,jasumasete itadakemasenka. Nechal byste mě vzít si sedm až deset dní dovolenou?shigoto
tisíc
千
Čtení:
sen, či, kazu, juki
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 3 Džójó: 1 JIS: 16489
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
sen 1 000, tisícjlpt5
千切れる čigireru být roztrženýichidan, verb
千代紙 čijogami čijogami, ozdobný japonský papírleda1
千鳥 čidori kulík, čejkadoubutsu
千葉県 čibaken prefektura Čibanamae
千羽鶴 senbadzuru Tisíc jeřábů (název lit. díla)leda1, namae
千円札 sen'ensacu tisícijenová bankovkaleda1
千兆 senčou triliónmix
私は今月千円しか持っていない、でもこれで間に合わせなくてはいけない。 wataši ha kongecu sen'en šika motteinai,demo kore de maniawasenakute ha ikenai. Tento měsíc mám jen 1000 jenů, ale musím si s tím vystačit.mix
deset tisíc
万
Čtení:
man, ban, jorozu, kazu, ma, juru
Hlavní radikál: 一 (1) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 3 Džójó: 2 JIS: 19324
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
万歳 banzai „Ať žije…!“mix
man 10 000, deset tisícjlpt5
百万 hjakuman miliónmix
万年筆 mannenhicu plnicí perogakkou, jlpt5
万葉仮名 man'jougana raná japonská slabičná abeceda z kandžibunpou
万博 banpaku světový veletrhmix
万事 bandži všechnoleda1
万病 manbjou všechny nemocibyouki, leda1
万能 bannou všemohoucí, univerzálnímix
一万円札を壊してください ičiman'ensacuwokowašitekudasai Rozmeňte mi prosím desaťtisícjenovú bankovku.
六万円もしたよ。 rokuman'en mo šitajo. Stálo to celých 60 000 jenů.mix
počátek, dřívější doba, původ
元
Čtení:
gen, gan, moto, čika, hadžime, haru, juki, joši
Hlavní radikál: 儿 (10) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 14389
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
次元 džigen dimenze; perspektiva, úhel pohledumath
二次元 nidžigen dvojrozměrný, 2Dmath
元老 genrou genró (tajný císařský rada v období Meidži)mix
一次元 ičidžigen jednorozměrný, 1Dmath
襟元 erimoto límecmix
地元のビール džimotonobi-ru místní pivobaka, ryouri
新紀元 šinkigen nová éra, nová epochatoki
元旦 gantan Nový rokleda1
元日 gandžicu; ganniči Nový rok (den)mix
目元 memoto oči, kůže kolem očímix
火の元 hinomoto ohnisko požáruleda1
多元的 tagenteki pluralismusmix
元素 genso prvky (chemie)mix
紀元前 kigenzen př. n. l.toki
元首 genšu představitel státu, vladařleda1
moto původ, zdroj, počátekleda1
元祖 ganso původnímix
元通り motodoori tak, jak to bylo původněleda1
3次元 sandžigen trojrozměrný, 3Dmath
足元 ašimoto u nohou, pod nohamamix
元来 ganrai v první řadě, v podstatěmix
蔵元 kuramoto výrobce alkoholu (japonský)mix
耳元 mimimoto za uchem, u uchahito, leda1
根元 nemoto základ, kořenyleda1
元気 genki zdraví, energie, vitalitajlpt5, leda1
元気な genkina zdravý, energickýadj
祖父は高齢だが、まだ元気だ。 sofu ha kourei da ga,mada genki da. Děda je starý, ale stále ještě má plno energie.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
お元気ですか。 o genki desu ka. Máš se dobře?kaiwa
元気出して。 genki dašite. Nemrač se! Usměj se!kaiwa
polovina, střední, sudé číslo, polo-, částečný
半
Čtení:
han, naka.ba, ha
Hlavní radikál: 十 (24) Radikály:
Tahy: 5 Džójó: 2 JIS: 18494
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
下半身 kahanšin dolní polovinaleda1
後半 kouhan druhá polovinajlpt3, leda1
下半期 šimohanki druhé pololetíleda1, toki
半紙 hanši japonský papír pro kaligrafiimix
半ズボン hanzubon krátké kalhoty, třičtvrťákyfuku
半濁点 handakuten maru, kroužek u slabikbunpou
半魚人 hangjodžin napůl ryba napůl člověkmix
半球 hankjuu polokouleshizen
半径 hankei poloměrmath
半島 hantou poloostrovleda1
han polovinajlpt5
半分 hanbun polovinajlpt5, leda1
半人前 hanninmae polovina podílumix
半ば nakaba polovina, středleda1
上半期 kamihanki první pololetíleda1
前半 zenhan první polovinajlpt3
半分 hanpun půl minutyjlpt5, toki
半年 hantoši půl rokutoki
半円 han'en půlkruhleda1, math
半音 han'on půltónongaku
折半 seppan rozdělení na polovinyleda1
半減 hangen snížit na polovinusuru
大半 taihan většinamix
村の人口は半分に減った muranodžinkouhahanbunnihetta Počet obyvateľov obce klesol na polovicu.
半ズボンを履いていて、ベルトを締めています。 han zubon wo haiteite,beruto wo šimeteimasu. Na sobě má kraťasy a pásek.byousha1
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
duch, mysl
気
Čtení:
ki, ke, iki
Hlavní radikál: 气 (84) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 6 Džójó: 1 JIS: 13604
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
狂気 kjouki madnessmix
気泡 kihou vzduchová bublinamix
豪気 gouki; gougi udatnýmix
合気道 aikidou Aikidómix
大気 taiki atmosfératenki
気圧 kiacu atmosférický tlakmix
電気自動車 denkidžidouša auto na elektrický pohon, elektromobildenki, ryokou
一気 ikki až do dna!mix
気球 kikjuu balónmix
気合 kiai bojovný duch, řevmix
気を付ける kiwocukeru dávat pozorichidan, verb
ki duch, mysl, duše, vzduch, citjlpt4, leda1
気息 kisoku dýchánímix
気品 kihin elegance, rafinovanostleda1
電気機関車 denkikikanša elektrická lokomotivamix
電気のもの denki no mono elektrická věcdenki
電気技師 denkigiši elektrikářshigoto
電気工事士 denkikoudžiši elektrikářshigoto
電気屋 denkija elektro, obchod s elektronikoumise
電気製品 denkiseihin elektronické zbožímix
電気 denki elektřina, světlojlpt5, uchi
いい天気 iitenki hezké počasítenki
得意気 tokuige hrdý, pyšnýemo
味気ない adžikenai chabý, mdlýadj
内気な učikina introvertníadj, emo
平気 heiki klid, tichojlpt3, leda1
平気な heikina klidný, tichýadj, emo, jlpt3
病気で寝る bjoukideneru ležet kvůli nemocibyouki, ichidan, verb
天気図 tenkizu meteorologická mapaleda1
気象学 kišougaku meteorologietenki
才気 saiki moudrostmix
寒気 samuke nachlazeníbyouki
雰囲気 fun'iki nálada, atmosféramix
気分 kibun nálada, pocitemo, leda1
嫌気 ijake nechuť, odpor, averzesuru
最高気温 saikoukion nejlepší teplota vzduchumix
病気 bjouki nemocbyouki, jlpt5
病気の bjoukino nemocnýadj, byouki
気持ち悪い kimočiwarui nepříjemný pocit, nechutnostmix
短気 tanki netrpělivýmix
浮気者 uwakimono nevěrník, neupřímný člověk, lhářmix
無邪気な mudžakina nevinnýadj, emo
勇気 juuki odvahaemo, jlpt3, leda1
胆気 tanki odvaha, kuřáž, nervy z oceliemo
やる気 jaruki ochota (něco udělat), motivacejlpt3
気絶 kizecu omdlítsuru
眠気 nemuke ospalostmix
空気 kuuki ovzduší, vzduchjlpt4, kagaku, leda1, tenki
湯気 juge párakagaku, leda1
蒸気 džouki páramix
気体 kitai pára, plynkagaku
気持ち kimoči pocityemo, jlpt4
天気 tenki počasí, živlyjlpt5, leda1, tenki
気候 kikou podnebítenki
人気 ninki populární, obliba, popularitaadj, jlpt3, leda1
気に入る kiniiru potěšenýemo
意気 iki povaha, náturamix
気管 kikan průdušnicehito
天気予報 tenkijohou předpověď počasíjlpt4, tenki
不景気 fukeiki recese (ekonomická), těžké časymix
霊気 reiki reikimix
気力 kirjoku sila vůlemix
血気 kekki síla, vitalita, horlivostleda1
健気 kenage statečný, horlivýmix
寒気 kanki studený vzduchmix
内気(な) učiki(na) stydlivý, plachý, uzavřenýadj, leda1
温暖な気候 ondan na kikou teplé podnebítenki
気温 kion teplota vzduchutenki
根気 konki trpělivost, vytrvalostmix
気さくな kisakuna upřímný, otevřený, poctivýadj, emo
本気(の) honki(no) vážně míněnýleda1
陽気な joukina veselý, družnýadj, emo
換気扇 kankisen větrák, digestořmix
換気 kanki větratsuru
磁気浮上式鉄道 džikifudžoušikitecudou vlak na magnetickém polštářimix
湿気 šikke vlhkost, dusnojlpt3, mix
気づく kidzuku všimnout si, povšimnoutgodan, verb
気が付く kigacuku všimnout si, uvědomit si, vzít navědomí; přijít k sobě, probrat se z kómatugodan, verb
酒気 šuki zápach (vůně) alkoholuleda1
意気地無し ikudžinaši zbabělec, plachý tvormix
元気 genki zdraví, energie, vitalitajlpt5, leda1
元気な genkina zdravý, energickýadj
気分転換 kibuntenkan změna nálady, přijít na jiné myšlenkymix
吐き気 hakike zvedání žaludkubyouki
彼女は気が狂っている kanodžohakigakurutteiru Je šialená.
その少女たちは人気歌手に狂っている sonošoudžotačihaninkikašunikurutteiru Tie dievčatá sú zbláznené do populárneho speváka.
今日の気温は30度を超えている kjounokionha30dowokoeteiru Teplota dnes presahuje 30 stupňov.
床が滑りやすいので転ばないよう気をつけてください jukagasuberijasuinodekorobanaijoukiwocuketekudasai. Podlaha je klzká, dejte pozor, aby ste nespadli.mix
人気がある店はいつも混んでいる ninkigaarumisehaicumokondeiru Obľúbené obchody sú vždy plné (ľudí).mix
祖父は高齢だが、まだ元気だ。 sofu ha kourei da ga,mada genki da. Děda je starý, ale stále ještě má plno energie.mix
近所の人は何て言うか気になる? kindžo no hito ha nante iu ka ki ni naru? Děláš si starosti, co řeknou sousedi?mix
波で気が海岸に打ち寄せられた。 nami de kiga kaigan ni učijoserareta. Dřevo bylo vlnami vyplaveno na pobřeží.mix
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
天気はどうですか。 tenki ha dou desuka. Jaké je počasí? tenki
よい天気です。 joitenkidesu. Je hezké počasí.tenki
バスに乗ってから小銭がないことに気がつき、とても困った。 basu ni notte kara kozeni ga nai koto ni ki ga cuki,totemo komatta. Když jsem vlezl do autobusu, všiml jsem si, že nemám drobné, což byl problém.mix
病気で大学を退学しなければなりません。 bjouki de daigaku wo taigaku šinakereba narimasen. Kvůli nemoci musím odejít z univerzity.gakkou
日本の夏は湿気が多い。 nihon no nacu ha šikke ga ooi . Léto v Japonsku je hodně vlhké.mix
お元気ですか。 o genki desu ka. Máš se dobře?kaiwa
彼女と気が合わない。 kanodžo to ki ga awanai. Moc si spolu nerozumíme.mix
déšť
雨
Čtení:
u, ame, ama-, -same
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 12587
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
豪雨 gouu heavy rain, cloudburst, downpourmix
ame déšťjlpt5, leda1, tenki
五月雨 samidare déšť v období dešťůmix
雨天 uten deštivé počasímix
雨傘 amagasa deštníkfuku
雨の一滴 amenoitteki dešťová kapkatenki
雨水 amamizu dešťová vodaleda1, shizen
雨雲 amagumo dešťové mrakyleda1, shizen, tenki
降雨 kouu dešťové srážkymix
長雨 nagaame dlouhotrvající deštivé počasíleda1, shizen, tenki
雨模様 amemojou ikony pro srážky na meteorologické mapěleda1
時雨 šigure mrholení na podzimmix
雨男 ameotoko muž, jehož přítomnost způsobuje déšťmix
梅雨 cuju období dešťů, déšť v období dešťůjlpt3, tenki
雨戸 amado okeniceleda1
雨合羽 amegappa pláštěnkafuku
大雨 ooame silný déšťleda1, shizen
雨宿り amajadori úkryt před deštěmleda1, suru
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
梅雨入り cujuiri začátek deštivého obdobísuru
今夜は雨があがって月が輝くだろう kon'jahaamegaagattecukigakagajakudarou Zdá sa, že dnes v noci prestane pršať a bude svietiť mesiac.
雨で遠足の計画が壊れた amedeensokunokeikakugakowareta Kvôli dažďu nám nevyšiel plánovaný výlet.
雪が雨と混じって降っている jukigaametomadžittefutteiru Padá sneh s dažďom.
雨で川の水が増えそうだ amedekawanomizugafuesouda Kvôli dažďu pribudne voda v rieke.
雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki
雨が降ったら、行きません。 ame ga futtara,ikimasen. Když bude pršet, nepůjdu.mix
梅雨が明ける。 cuju ga akeru. Období dešťů končí.tenki
梅雨に入る。 cuju ni hairu. Období dešťů začíná.tenki
雨で服が汚れた。 ame de fuku ga jogoreta. Oblečení se zašpinilo deštěm.fuku
6月から7月までは梅雨の時期です。 6gacu kara 7gacu made ha cuju no džiki desu. Od června do července je období dešťů.tenki
雨が降っています。 ame ga futteimasu. Prší. tenki
梅雨前線 baiuzensen sezónní dešťová frontatenki
梅雨の時期は黴が生えやすい。 cuju no džiki ha kabi ga hae jasui. V období dešťů se plísně lehce rozrostou.mix
jíst, jídlo
食
Čtení:
šoku, džiki, ku.u, ku.rau, ta.beru, ha.mu, gui
Hlavní radikál: 食 (184) Radikály:
Varianta Z: 饣 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 16169
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
草食動物 soušokudoubucu býložravecdoubutsu, leda1
木食い虫 kikuimuši červotočdoubutsu
食糧 šokurjou dávky, zásobovánímix
侵食 šinšoku erozeshizen
主食 šušoku hlavní jídlo, základní potravinamix
食虫動物 šokučuudoubucu hmyzožravecdoubutsu
食慾 šokujoku chuť k jídlumix
和食 wašoku japonské jídloryouri
日本食 nihonšoku japonské jídloryouri
食道 šokudou jícenmix
食卓 šokutaku jídelní stůlmix
食べ物 tabemono jídlojlpt5, ryouri
飲食 inšoku jídlo a pitíleda1, suru
肉食 nikušoku jídlo obsahující masoleda1, suru
食事 šokudži jídlo, pokrmleda1, ryouri
馬食 bašoku jíst nezřízeněbaka, suru
外食 gaišoku jíst venkusuru
食う kuu jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食らう kurau jíst, žrát (nespisovné, mužská japonština)godan, leda1, verb, vtrans
食堂 šokudou kavárna, jídelna (doma i třeba školní)jlpt5, mise, uchi
餌食 edžiki kořist, oběťmix
食器棚 šokkidana kredencryouri, uchi
むしゃむしゃ食べる mušamušataberu křoupavě jístryouri
食文化 šokubunka kultura jídla, kuchyněmix
食肉動物 šokunikudoubucu masožravecdoubutsu
定食 teišoku menumix
学食 gakušoku menzagakkou
食事をする šokudžiwosuru mít jídlo, jístryouri, suru, verb
蟻食い arikui mravenečníkdoubutsu
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
食器 šokki nádobíryouri
食事する šokudžisuru najíst sejlpt4, suru, verb
何か食べる物 nanika taberu mono něco k jídluryouri
食いしん坊 kuišinbou nenasyta, žroutleda1
昼食 čuušoku obědryouri
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
食塩相当量 šokuensoutourjou obsah solimix
試食 šišoku ochutnávka jídlaryouri, suru
食中毒 šokučuudoku otrava jídlembyouki, ryouri
食あたり šokuatari otrava z jídlabyouki
食後 šokugo po jídleleda1, ryouri
食料品 šokurjouhin potravinyjlpt4, ryouri
食品 šokuhin potravinyleda1, ryouri
食料品店 šokurjouhinten potravinymise
食材 šokuzai potraviny, přísadyryouri
夜食 jašoku pozdní večeře, noční jídloleda1
食前 šokuzen před jídlemleda1, ryouri
食品の値上がり šokuhin no neagari růst cen potravinmix
朝食 čoušoku snídaněleda1, ryouri
食生活 šokuseikacu stravovací návykyryouri
給食 kjuušoku stravování (závodní, školní)gakkou, leda1, ryouri
保食神 ukemoči Uke Moči, bohyně jídlakami
皆既日食 kaikinitšoku úplné zatmění sluncemix
食事時 šokudžidoki v době jídlaleda1, ryouri, toki
夕食 juušoku večeřeleda1, ryouri
食物繊維 šokumocusen'i vlákninamix
食べ放題 tabehoudai vše, co snítemix
雑食動物 zatšokudoubucu všežravecdoubutsu
食事代 šokudžidai výdaje za jídloleda1, ryouri
栄養補助食品 eijouhodžošokuhin výživový doplněkmix
洋食 joušoku západní jídlomix
月食 getšoku zatmění Měsíceleda1, shizen
日食 nitšoku zatmění Slunceleda1, shizen
食べ残し tabenokoši zbytek jídlamix
「君をよく食うために!」と狼が答えて、赤頭巾ちゃんを食べました。 「kimi wo joku kuu tame ni!」 to ookami ga kotaete,akazukinčan wo tabemašita. Abych tě mohl sežrat, odpověděl vlk a Karkulku snědl.akazukinchan
家族みんなでご馳走を食べて、祖父の誕生日を祝いました。 kazoku minna de gočisou wo tabete,sofu no tandžoubi wo iwaimašita. Celá rodina jsme jedli hostinu (hodovali) a oslavovali dědečkovy narozeniny.mix
あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri
寿司を食べたがる。 suši wo tabeta garu. Chce jíst suši.ryouri
食べてみない?」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix
肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri
兎を食べることはチェコでは普通です。 usagi wo taberu koto ha čeko deha fucuu desu. Jíst králíka je v ČR běžné.ryouri
仕事が終わった後、よく焼肉を食べに行きます。 šigoto ga owatta ato,joku jakiniku wo tabe ni ikimasu. Když skončí v práci, často chodí jíst grilované maso.byousha
狼が死んでから、おばあちゃんと猟師はケーキを食べたり、ワインを飲んだり、沢山話したりしました。 ookami ga šinde kara,obaačan to rjouši ha ke-ki wo tabetari,wain wo nondari,takusan hanašitari šimašita. Když vlk umřel, babička si s myslivcem dala dort a víno a hodně si vyprávěli.akazukinchan
牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu
僕は母にチーズを食べさせられました。 boku ha haha ni či-zu wo tabesaseraremašita. Matka mě přinutila jíst sýr.ryouri
野菜を食べたほうがいいです。 jasai wo tabeta hougaii desu. Měl bys jíst zeleninu.ryouri
他のレストランで食べればよかった。 hoka no resutoran de tabereba jokatta. Měl jsem (radši) jíst v jiné restauraci.ryouri
妹は僕にチーズを食べてほしいです。 imouto ha boku ni či-zu wo tabete hošii desu. Mladší sestra chce, abych jedl sýr.ryouri
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
「いやだ!肉しか食べません!」と狼が答えました。 「 ijada!niku šika tabemasen!」 to ookami ga kotaemašita. Ne! Jím jen maso! Odpověděl vlk.akazukinchan
遠慮しないで食べてください。 enrjo šinaide tabete kudasai. Neostýchejte se a jezte.mix
遅くに行くよりはマックで食べましょう。 osoku ni iku jori ha makku de tabemašou. Než přijít pozdě, radši se najezme u Maca.ryouri
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
林檎の皮を剥いて食べる。 ringo no kawa wo muite taberu. Oloupu slupku jablka a sním ho.mix
今ちょうどこのケーキを作ったところだから、食べてね。 ima čoudo kono ke-ki wo cukutta tokoro dakara,tabete ne. Právě jsem ten dort dopekl, tak si vezmi.ryouri
狼はおばあちゃんと赤頭巾ちゃんを食べましたから、すぐ疲れて、家で寝てしまいました。 ookami ha obaačan to akazukinčan wo tabemašita kara,sugu cukarete,uči de nete šimaimašita. Protože vlk snědl Karkulku i babičku, unavil se a v domě usnul.akazukinchan
僕は今日寿司を食べることにしました。 boku ha kjou suši wo taberu koto ni šimašita. Rozhodl jsem se, že dneska budu jíst suši.ryouri
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
肉を生のままで食べる。 niku wo nama no mama de taberu. Ryby jím syrové.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
昔の人は当時にカボチャを食べると長生きすると言う。 mukašinohitohatoudžinikabočawotaberutonagaikisurutoiu. Staří lidé říkají, že kdo jí dýni o zimním slunovratu, bude dlouho žít.baka
洗剤で食器を洗った。 senzai de šokki wo aratta. Umyl jsem nádobí mycím prostředkem.mix
図書館では大きい声で話したり、食べたり、ごみをしたりすることはだめです。 tošokan de ha ookii koe de hanašitari,tabetari,gomi wo šitari suru koto ha damedesu. V knihovně se nesmí mluvit nahlas, jíst a dělat nepořádek.mix
家に入って、おばあちゃんを食べました。 uči ni haitte,obaačan wo tabemašita. Vlezl do domu a babičku snědl.akazukinchan