Česko-japonský, japonsko-český a znakový slovník

Slovíčka složená pouze z naučených znaků

kandži

kana

překlad

náhodných

Obnovit

Vytvořit/aktualizovat seznam slovíček

▼

青虫 aomuši zelená housenkadoubutsu, leda1

▼

青竹 aodake zelený bambusleda1

▼

土 cuči zeměshizen

▼

国 kuni země, státjlpt5, leda1

▼

国家 kokka země, stát, národleda1

▼

地理学 čirigaku zeměpis, geografiegakkou

▼

地上 čidžou zemský povrch, nad zemíleda1, shizen

▼

強まる cujomaru zesílit se, získat sílu, nabrat na intenzitěgodan, jlpt3, verb, vintrans

▼

冬 fuju zimajlpt5, leda1, toki

▼

冬山 fujujama zimní horyleda1, shizen

▼

冬空 fujuzora zimní oblohaleda1, shizen, tenki

▼

冬休み fujujasumi zimní prázdninyleda1

▼

入手 njuušu získání, padnutí do rukysuru

▼

手に入れる teniireru získat, sehnatichidan, verb, vtrans

▼

黒字 kurodži zisky, profit

▼

明日 asu zítraleda1, toki

▼

明日 mjouniči zítraleda1, toki

▼

明日 ašita zítrajlpt5, leda1, toki

▼

金色 kin'iro zlatá barvairo, leda1

▼

金メダル kinmedaru zlatá medailemix

▼

金魚 kingjo zlatá rybka (akvarijní)doubutsu, leda1

▼

金 kin zlatokagaku

▼

金山 kinzan zlatý důlmix

▼

分数 bunsuu zlomekjlpt3, math

▼

目当て meate značka, mezník; účel, záměr, cílmix

▼

中々 nakanaka značně, docelajlpt4

▼

字 dži znak, písmeno, rukopisjlpt4, leda1

▼

手話 šuwa znaková řečkaiwa

▼

学力 gakurjoku znalosti, vědomostimix

▼

切手 kitte známka (na dopis)jlpt5, leda1

▼

知る širu znát, rozumět, vědětgodan, jlpt5, verb, vtrans

▼

歌手 kašu zpěvákongaku, shigoto

▼

歌う utau zpívatgodan, jlpt5, verb, vtrans

▼

方 hou způsobleda1

▼

読み方 jomikata způsob čtení, jak přečístleda1

▼

方 kata způsob dělání něčehojlpt5

▼

話し方 hanašikata způsob mluveníleda1

▼

書き方 kakikata způsob psaní, jak napsat, pořadí tahů ve znakumix

▼

作り方 cukurikata způsob výroby, zpracování, zhotoveníleda1

▼

明らかな akirakana zřejmýadj

▼

当たり前 atarimae zřejmý, přirozený, jasnýjlpt3

▼

太る futoru ztloustnoutgodan, jlpt4, verb, vintrans

▼

赤字 akadži ztráta, deficitmix

▼

親知らず ojaširazu zuby moudrostimix

▼

電話に出る denwanideru zvednout telefonichidan, verb

▼

音 oto zvukjlpt4, leda1, ongaku

▼

高める takameru zvýšitichidan, jlpt3, leda1, verb, vtrans

▼

立てる tateru zvýšit, vztyčit, vytvořit (plán)ichidan, jlpt3, jlpt4, verb, vtrans

▼

高まる takamaru zvyšovat se, růstgodan, jlpt3, leda1, verb, vintrans

▼

女々しい memešii zženštilý, změkčilýmix

▼

中学生 čuugakusei žák (2. stupeň ZŠ)gakkou

▼

門下生 monkasei žák, student, učedník (něčí)leda1

▼

弟子 deši žák, učedníkgakkou, leda1

▼

女 onna ženahito, jlpt5

▼

女人 njonin žena (knižní výraz)hito, leda1

▼

女の人 onnanohito žena, paníhito, leda1

▼

女心 onnagokoro ženská psychikaemo, leda1

▼

女っぽい onnappoi ženský, zženštilýadj

▼

生きる ikiru žít, existovatichidan, jlpt4, verb, vintrans

▼

時計で時間を計る tokeidedžikanwohakaru Merať hodinkami čas.

▼

「なんてことを言うのですか？「 nantekoto wo iu no desuka? Ale co to povídáš?usagitokame

▼

たった今バスが出たところです。 tatta ima basu ga deta tokoro desu. Autobus právě odjel.mix

▼

１０時になったら、行きましょう。１０dži ni nattara,ikimašou. Až bude 10 hodin, půjdeme.mix

▼

帰ってから、電話してもらえませんか？ kaette kara,denwa šite moraemasenka? Až se vrátíte, mohl byste mi zavolat?mix

▼

大きくなれば、先生になります。 ookiku nareba,sensei ni narimasu. Až vyrostu, stanu se učitelem.mix

▼

会いに行ってあげて！ ai ni itte agete! Bež se s ním setkat!mix

▼

また会えるとうれしい。 mata aeru to urešii. Budu moc rád, kdybychom se zase viděli.ai

▼

一日中、ゲームをしていた。 ičiničidžuu,ge-mu wo šiteita. Celý den jsem hrál hry.mix

▼

道が分かれる。 miči ga wakareru. Cesta se rozděluje.mix

▼

あの人が食べているのはなんですか。 ano hito ga tabeteiru no ha nan desuka. Co jí tamten člověk?ryouri

▼

何でもいいです。 nandemo ii desu. Cokoliv je OK.mix

▼

もう少しどうですか。 mousukoši dou desuka. Dáte si ještě trošku?ryouri

▼

家に来てくれてありがとう。 ie ni kite kurete arigatou. Díky, že jste přišli (ke mně domů).mix

▼

今日何も作らなくてもいいです。 kjou nani mo cukuranakute mo ii desu. Dnes nemusíš nic vařit.ryouri

▼

あなたは一番行きたい国はどこですか。 anata ha ičiban ikitai kuni ha doko desuka. Do které země se chceš nejvíc podívat?ryokou

▼

家を買いたがる。 ie wo kaita garu. Chce si koupit dům.mix

▼

食べてみない？」 tabete minai?」 Chceš si vzít?akazukinchan

▼

本を読んでしまいたい。 hon wo jonde šimaitai. Chci dočíst knížku.mix

▼

プラハまでどうやって来ましたか？ puraha made doujatte kimašitaka? Jak (čím) jste přijel do Prahy?ryokou

▼

何で来ましたか。 nande kimašitaka. Jak jste se sem dostali? ryokou

▼

ちんちんの大きさはどのくらい？ činčin no ookisa ha dono kurai? Jak velkého máš „kašpárka“?ai, baka

▼

天気はどうですか。 tenki ha dou desuka. Jaké je počasí? tenki

▼

雨なのに、ピクニックに行きます。 ame nanoni,pikunikku ni ikimasu. Jdu na piknik i přesto, že prší.ryouri, tenki

▼

よい天気です。 joitenkidesu. Je hezké počasí.tenki

▼

晴れています。 hareteimasu. Je slunečno. tenki

▼

食べにくいです。 tabenikui desu. Je těžké to sníst.mix

▼

見にくいです。 minikui desu. Je těžké to vidět.mix

▼

書きやすいです。 kakijasui desu. Je to lehké na napsání.mix

▼

分かりやすいです。 wakarijasui desu. Je to lehké na pochopení.mix

▼

読みやすいです。 jomijasui desu. Je to lehké na přečtení.mix

▼

春になりました。 haruninarimašita. Je tu jaro.shizen

▼

風が強いです。 kaze ga cujoi desu. Je větrno. tenki

▼

もう日本に行って下さい。 mou nihon ni itte kudasai. Jeď už konečně do Japonska.ryokou

▼

肉しか食べない。 niku šika tabenai. Jím pouze maso.ryouri

▼

家に入ってから、ショックでした。 uči ni haitte kara,šokku dešita. Když vlezl do domku, dostal šok.akazukinchan

▼

牛は草を食う。 ušihakusawokuu. Kráva žere trávu.baka, doubutsu

▼

いい知らせがあるんだ。 ii širase ga arun da. Mám dobré zprávy.mix

▼

目が空のように青いです。 me ga sora no jou ni aoi desu. Máš oči modré jako obloha.ai

▼

お元気ですか。 o genki desu ka. Máš se dobře?kaiwa

▼

学校へ行ったほうがいいです。 gakkou he itta hougaii desu. Měl bys jít do školy.gakkou