Hin

Datum a čas registrace: 2012-07-18 14:33:01
Počet naučených znaků: 12
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

sedm
七
Čtení:
šiči, nana, nana.cu, nano, ši, šit, na, hiči
Hlavní radikál: 一 (1) Radikály:
Tahy: 2 Džójó: 1 JIS: 15415
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
šiči (číslo) sedmjlpt5
十七 džuunana 17math
七時 šičidži 7 hodintoki
七分 nanafun 7 minuttoki
七面鳥 šičimenčou krocandoubutsu
nana sedmjlpt5
七つ nanacu sedmjlpt5
七福神 šičifukudžin Sedm bůžků štěstíkami
七日 nanoka sedmého, sedm dníjlpt5, toki
七色の nanairono sedmibarevnýadj, iro, leda1
七夕 tanabata svátek Tanabataleda1, namae
七五三 šičigosan Šičigosan (svátek tří-, pěti- a sedmiletých dětí)leda1, namae
七日から十日間ほど、休ませていただけませんか。 nanoka kara toukakan hodo,jasumasete itadakemasenka. Nechal byste mě vzít si sedm až deset dní dovolenou?shigoto
velký
大
Čtení:
dai, tai, oo-, oo.kii, -oo.ini, ufu, o, ou, ta, takaši, tomo, hadžime, hiro, hiroši, masa, masaru, moto, wa
Hlavní radikál: 大 (37) Radikály:
Tahy: 3 Džójó: 1 JIS: 16999
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
寛大 kandai tolerance, liberality, leniencymix
壮大 soudai magnificent, grand, majestic, splendidmix
壮大 soudai veľkolepýmix
壮大な soudaina slávnostné
大砲 taihou veľké delomix
大麦 oomugi jačmeňmix
大括弧 daikakko [ ]math
第二次世界大戦 dainidžisekaitaisen 2. světová válkamix
大学卒 daigakusocu absolvovat na univerzitě mix
東大卒 toudai socu absolvovat Tokijsou univerzitumix
天照大神 amaterasuoomikami Amaterasu Oomikami, bohyně sluncekami
天照大御神 amaterasuoomikami Amaterasu Oomikami, bohyně sluncekami
大使館 taišikan ambasádajlpt5
南極大陸 nankjokutairiku Antarktidamix
大動脈 daidoumjaku aortahito
大司教 daišikjou arcibiskupmix
大西洋 taiseijou Atlantický oceánmix
大気 taiki atmosfératenki
大きな丸石 ookinamaruiši balvan, velký kulový kámenshizen
大根 daikon bílá ředkevmix
チェコ技術大学 čeko gidžucu daigaku České Vysoké Učení Technickénamae
大黒天 daikokuten Daikokuten, bůh bohatství (sklizně, kuchyně)kami
大刀 daitou dlouhý mečsensou
大人 otona dosplělý, dospělý člověkjlpt5, leda1
大事 daidži důležitýjlpt4
大事な daidžina důležitýadj, jlpt4
大切(な) taisecu(na) důležitýadj, leda1
大切 taisecu důležitý, významnýadj, jlpt5
最大値 saidaiči globální maximum, nejvyšší hodnotamath
大声で oogoede hlasitě, nahlasleda1
大賞 taišou hlavní (první) cenamix
大流行 dairjuukou hodně oblíbený, hodně rozšířenýmix
大して taišite hodně, mocmix
大変に taihen ni hodně, příšernějlpt3
大変な taihen na hroznýadj, jlpt3
大変 taihen hrozný, velmi závažný, obtížný, obtížná situace, hrůzaadj, jlpt5
大雑把 oozappa hrubý (nepřesný), povrchnímix
大酒 oozake chlastání, silné pitíbaka
東大寺 toudaidži chrám Tódaidži (v Naře)leda1, namae
八岐の大蛇 jamatanooroči Jamata no Oroči, Osmihlavý hadkami
大和 jamato Jamato, staré Japonskonamae
大麻 taima konopímix
大陸 tairiku kontinentshizen
大名 daimjou lenní pán, daimjómix
大鷭 ooban lyskadoubutsu
最大化 saidaika maximalizacesuru
最大限 saidaigen maximummath
大阪府 oosakafu metropole Ósakanamae
大都市 daitoši metropole, velké městomix
大好き daisuki milovat, mít hodně rádai, jlpt5
総理大臣 souridaidžin miniserský předseda, premiérseiji
文部大臣 monbudaidžin ministr školství
大臣 daidžin ministr, mocný pán (hist.)mix
大勢 oozei mnoho, velký počet (lidí)jlpt5
大蟻食い ooarikui mravenečník velkýdoubutsu
大空 oozora nebesakami, leda1
最大 saidai největší, maximálnímix
最大公約数 saidaikoujakusuu nejvyšší společný dělitelmath
一回り大きい hitomawari ookii o číslo větší, větší velikostmix
大和時代 jamatodžidai Období Jamato (250 – 710mix
大枠 oowaku obecný rámecmix
膨大 boudai obrovskýmix
巨大 kjodai obrovskýmix
莫大 bakudai obrovskýmix
大洋州 taijoušuu Oceánie, státy Tichého oceánumix
大山積命 oohojamacumi Oohojamacumi, bůh vládnoucí horám, moři a válkámkami
大神 ookami Ookami​, velký bůhkami
大国主 ookuninuši Ookuninuši, vládce neviditelného světa duchů a magiekami
大作戦 daisakusen operace, plánmix
大阪 oosaka Ósaka (město)mix
大体 daitai podstatně, značně, téměřjlpt3
大学院生 daigakuinsei postgraduální student, student doktorského programumix
大叔母 oooba pratetamix
大分県 ooitaken prefektura Óitanamae
大統領 daitourjou prezidentshigoto
大仰 oogjou přehnanýmix
広大(な) koudai(na) rozlehlý, nekonečnýadj, leda1
大の字に dainodžini rozpaženě, s roztaženýma rukama a nohama, mix
大山猫 oojamaneko rysdoubutsu
猿田毘古大神 sarutahikoookami Sarutahiko Ookami, vůdce zemských kamikami
猿田彦大神 sarutahikoookami Sarutahiko Ookami, vůdce zemských kamikami
大雨 ooame silný déšťleda1, shizen
大風 ookaze silný vítrmix
大晦日 oomisoka Silvestr (31. prosince)namae
大豆 daizu sojový bobleda1, ryouri, shokubutsu
私立大学 širicudaigaku soukromá univerzitagakkou
州立大学 šuuricudaigaku státní univerzitamix
大工 daiku tesařleda1, shigoto
大腸 daičou tlusté střevohito
東大 toudai Tokijská univerzitanamae
大会 taikai turnaj, sjezd, velká schůze, valné shromážděníleda1
大の字 dainodži tvar znaku 大 dai (člověk s rozpaženýma rukama)suru
総合大学 sougoudaigaku univerzitamix
大学 daigaku univerzita, vysoká školagakkou, jlpt5, leda1
大昔 oomukaši v dávných dobáchmix
大丈夫 daidžoubu v pořádku, v pohodějlpt5
大怪我 ookega vážné zraněnímix
大小 daišou velikostmix
大当たり ooatari velká trefa, velká (hlavní) cenamix
大金 taikin velké množství peněz, hodně penězmix
uříznout, useknout, ostrý
切
Čtení:
secu, sai, ki.ru, -ki.ru, ki.ri, -ki.ri, -gi.ri, ki.reru, -ki.reru, ki.re, -ki.re, -gi.re, kicu, kiri, giri
Hlavní radikál: 刀 (18) Radikály:
Varianta Z: 切 nejaponský znak
Tahy: 4 Džójó: 2 JIS: 16474
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
割り切れる warikireru být dělitelnýichidan, math, verb
切れる kireru být rozřezán, být nakrájen, rozřezat se, vypršet, dojít ichidan, jlpt3, leda1, verb, vintrans
千切れる čigireru být roztrženýichidan, verb
疲れ切る cukarekiru být vyčerpaný (úplně moc)godan, verb
切羽詰る seppacumaru být zahnán do úzkýchleda1
締め切り šimekiri deadline, konec, termín odevzdáníjlpt3
切らす kirasu dojít (zásoby)godan, jlpt3, verb, vtrans
大切(な) taisecu(na) důležitýadj, leda1
大切 taisecu důležitý, významnýadj, jlpt5
角切り kakugiri krájet na kostičky (větší)mix
歯切れ hagire křupavost, křehkost, svěžest (projevu), spád (při práci)mix
親切な šinsecuna milý, hodný, přívětivý, laskavýadj, emo, jlpt4, leda1
切っ掛け kikkake motiv, podnět, impulsmix
不親切 fušinsecu nevlídný, nepřívětivýmix
水切り mizukiri odkapávač, cedník; házet žabky (kamenem na vodě)suru
切り株 kirikabu pařezleda1
郵便切手 juubinkitte poštovní známkamix
踏み切り fumikiri přejezd (železniční)leda1
切れ目 kireme přestávka, přerušení, prasklina, průrvaleda1
切腹 seppuku rituální sebevražda, proříznutí břicha, seppuku, harakirimix
区切る kugiru rozdělovat, rozčleňovatgodan, leda1, verb, vtrans
切る kiru řezat, sekat, přerušit, stříhat, krájetgodan, jlpt5, leda1, verb, vtrans
切り傷 kirikizu říznutí, řezná ránabyouki
適切 tekisecu správný, vhodnýmix
切っ先 kissaki špička mečesensou
切線 sessen tangenta, tečný vektormix
薄切り usugiri tenký plátekmix
切実(な) secudžicu(na) vážný, akutníadj, leda1
親切 šinsecu vlídnost, starostlivostemo, jlpt4
切符 kippu vstupenka, jízdenka, lístekjlpt5, leda1, ryokou
一切 issai vše, celekleda1
切り捨てる kirisuteru zaokrouhlit dolůichidan, math, verb, vtrans
切り上げる kiriageru zaokrouhlit nahoruichidan, math, verb, vtrans
電話を切る denwawokiru zavěsit telefongodan, verb
切手 kitte známka (na dopis)jlpt5, leda1
裏切り uragiri zradasensou
裏切る uragiru zraditgodan, verb, vtrans
踏切 fumikiri železniční přejezdryokou
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。 mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita. Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
携帯電話の電源を切るべきである。 keitaidenwa no dengen wo kiru beki dearu. Měl byste vypnout svůj mobilní telefon.mix
食べやすい大きさに切って下さい。 tabejasui ookisa ni kitte kudasai. Rozkrájejte to na kousky, které se budou lehce jíst.ryouri
ベッドで寝ている狼のお腹をナイフで切りました。 beddo de neteiru ookami no onaka wo naifu de kirimašita. Vlkovi, který ležel v posteli rozřízl břicho nožem.akazukinchan
バッテリーが切れた。 batteri- ga kireta. Vybila se mi baterie.mix
bílý
白
Čtení:
haku, bjaku, širo, šira-, širo.i, aki, ka, hat
Hlavní radikál: 白 (106) Radikály:
Tahy: 5 Džójó: 1 JIS: 18290
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
漂白剤 hjouhakuzai bělící prostředek, bělidlomix
širo bílá (barva)iro, jlpt5
白菊 širagiku bílá chryzantémashokubutsu
白米 hakumai bílá rýželeda1, ryouri, shokubutsu
白夜 bjakuja bílé (polární) nocileda1, shizen
白衣 hakui bílé roucho, bílý plášťfuku, leda1
白酒 širozake bílé sake (sladké)leda1
白ワイン širowain bílé vínoryouri
白い široi bílýadj, iro, jlpt5
白雲 širakumo bílý mraktenki
白樺 širakaba břízashokubutsu
白黒 širokuro černobílýiro
紅白 kouhaku červená a bílá (barvy pro sváteční události)iro
明白(な) meihaku(na) jasný, zřejmýadj, leda1
白鳥 hakučou labuťdoubutsu
白鳥 hakučou labuťdoubutsu, leda1
白鳥の湖 hakučounomizuumi Labutí jezero (balet)namae, ongaku
白熊 širokuma lední medvěddoubutsu, leda1
青白い aodžiroi modrobílý, zelenobílý, bledýiro, leda1
白人参 šironindžin pastinákshokubutsu
白長須鯨 šironagasukudžira plejtvák obrovskýdoubutsu
白バイ širobai policejní motocykl ryokou
余白 johaku prázdné místo (dokumentu)mix
白紙 hakuši prázdný, nepopsaný papírmix
蛋白質 tanpakušicu proteinmix
自白 džihaku přiznat se (policii)suru
白雪姫 širajukihime Sněhurkamix
白日夢 hakudžicumu snít s otevřenýma očimamix
淡白 tanpaku světlý (barva), slabý (chuť), nevýrazný, upřímnýmix
白露 širacuju třpytící se rosatenki
白星 široboši vítězleda1
告白 kokuhaku vyznání, zpověďai
面白い omoširoi zajímavýadj, leda1
白波 širanami zpěněné vlny, bílé vlnyleda1
鹿に餌をやるのは面白いです šikaniesawojarunohaomoširoidesu Je zábavné kŕmiť jelene.
雪の様に白い。 juki no jouni široi. Bílý jako sníh.mix
黒いシャツと白いTシャツを着ています。 kuroi šacu to široi Tšacu wo kiteimasu. Na sobě má černou košili a bílé tričko.byousha1
ジャケットの下で白黒のワンピースを着ています。 džaketto no šita de širokuro no wanpi-su wo kiteimasu. Pod kabátkem má černobílé šaty.byousha
映画の前半.は退屈だったが、後半.は面白かった。 eiga no zenhan .ha taikucu datta ga,kouhan.ha omoširokatta. První půlka filmu byla nudná, ale druhá byla zajímavá.mix
この映画は最高に面白い。 kono eiga ha saikou ni omoširoi. Tento film je velmi zajímavý.mix
mít rád, líbit se
好
Čtení:
kou, kono.mu, su.ku, jo.i, i.i, ko, taka, toši, joši
Hlavní radikál: 女 (38) Radikály:
Tahy: 6 Džójó: 4 JIS: 14629
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
好奇心猫を殺す koukišinnekowokorosu curiosity killed the catgodan, verb
きれい好きな kireizukina čistý (člověk)adj
好評 kouhjou dobré přijetí, popularitaadj, leda1
知的好奇心 čitekikoukišin intelektuální zvídavostmix
愛好する aikousuru milovatleda1
大好き daisuki milovat, mít hodně rádai, jlpt5
美術愛好家 bidžucuaikouka milovník uměnímix
好き suki mít rád, láskaai, jlpt5
好く suku mít rád, mít slabost (pro)godan, leda1, verb, vtrans
好む konomu mít rád, mít v obliběgodan, leda1, verb, vtrans
格好の悪い kakkounowarui nezajímavý, ošklivý, nestylovýadj
格好悪い kakkouwarui nezajímavý, ošklivý, nestylovýadj
好みの食べ物 konominotabemono oblíbené jídloleda1
好き(な) suki(na) oblíbený, mít rádadj, leda1
絶好の zekkouno perfektníadj, leda1
好きなように sukinajouni podle vás, podle přánímix
友好的 juukouteki přátelskýadj, emo
友好 juukou přátelstvíleda1
良好 rjoukou příznivýmix
格好がいい kakkou gaii skvělý, cool, mazanýjlpt3
好調 koučou slibný, uspokojivýmix
好機 kouki šance, dobrá příležitostmix
格好 kakkou tvar, forma, postoj, vzhledjlpt4
好調の koučouno uspokojivýadj, leda1
好意 koui vlídnost, přátelskostleda1
好み konomi záliba, náklonnost, vkusmix
愛好 aikou zbožňovánísuru
好奇心 koukišin zvědavostmix
よく旅行をして、絵葉書を集めることが好きです。 joku rjokou wo šite,ehagaki wo acumeru koto ga suki desu. Často cestuje a rád sbírá pohlednice.byousha1
僕は温泉に入ったことがあって、本当に大好きです。 boku ha onsen ni haitta koto ga atte,hontou ni daisuki desu. Já jsem se už v onsenu koupal a mám to moc rád.onsen
パーティーの時に、どんなゲームをすることが好きですか。 pa-teィ- no toki ni,donna ge-mu wo suru koto ga suki desuka. Jaké hry rád hraješ na párty?mix
この人は若くて、原宿のファッションが大好きです。 kono hito ha wakaku te, haradžuku no fuァtšon ga daisuki desu. Je mladá a má ráda módu z Haradžuku.byousha
好きな人も嫌い人もいます。 suki na hito mo kirai hito mo imasu. Jsou lidi, kteří to mají rádi, i lidi, kteří to nesnášejí.mix
友達はカラオケが大好きで、マイクを握ると離さない。 tomodači ha karaoke ga daisuki de,maiku wo nigiru to hanasanai. Kamarád miluje karaoke, a když chytne mikrofon, už ho nepustí.mix
バナナ以外果物が好きです。 banana igai kudamono ga suki desu. Mám rád ovoce kromě banánů.ryouri
あなたが好き。 anata ga suki. Mám tě rád.ai
朝セックスするのが好きですか? asa sekkususuru no ga suki desuka? Máš rád(a) sex po ránu?ai, baka
スポーツが好きですか。 supo-cu ga suki desuka. Máte rád sport? sport
死ぬほど好き。 šinu hodo suki. Miluji tě k smrti.ai
大好きですよ。 daisukidesujo. Miluju tě.ai
あの人は性格がいいので、みんなに好かれている。 ano hito ha seikaku ga ii no de,minna ni sukareteiru. Protože má dobrou povahu, všichni ho mají rádi.mix
好きな人ができた。 suki na hito ga dekita. Zamiloval(a) jsem se.ai
barva, smyslnost, touha, chtíč
色
Čtení:
šoku, šiki, iro, šika, šiko
Hlavní radikál: 色 (139) Radikály:
Tahy: 6 Džójó: 2 JIS: 16167
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
朱色 šuiro rumelkamix
褐色 katšoku brownmix
色鉛筆 iroenpicu barevné tužkygakkou
iro barvairo, jlpt5
顔色 kaoiro; ganšoku barva obličejemix
血色 ketšoku barva pleti (vypadat zdravě...)leda1
桜色 sakurairo barva sakurymix
音色 neiro barva tónuleda1, ongaku
色素 šikiso barvivo, pigmentmix
無色 mušoku bezbarvýiro
赤銅色 šakudouiro bronzová barvairo, leda1
紫色の murasakiirono fialovýadj, iro
茶色 čairo hnědý, žlutohnědýiro, jlpt5
特色 tokušoku charakteristikamix
琥珀色 kohakuiro jantarová barvamix
脱色 datšoku odbarvitsuru
色合 iroai odstín, zabarvení, tón, nádechmix
色合い iroai odstín, zabarvení, tón, nádechmix
オレンジ色の orendžiirono oranžovýadj, iro
喜色 kišoku radostný výrazmix
色々な言葉 iroiro na kotoba různá slovíčkamix
色々 iroiro různýmix
ピンク色の pinkuirono růžovýadj, iro
桃色の momoirono růžovýadj, iro
景色 kešiki scenérie, krajina, výhled, vyhlídkajlpt3, jlpt4, shizen
七色の nanairono sedmibarevnýadj, iro, leda1
灰色 haiiro šedá barvairo
灰色リス haiirorisu šedá veverkadoubutsu
灰色港 haiirominato Šedé přístavynamae
暗い色 kuraiiro tmavá barvairo
水色 mizuiro tyrkysová barvairo, leda1
雪景色 jukigešiki zasněžená krajinashizen
緑色の midoriirono zelenýadj, iro
金色 kin'iro zlatá barvairo, leda1
黄色 kiiro žlutá (barva)iro, jlpt5
黄色い kiiroi žlutýiro, jlpt5
色々な学者を招きました iroironagakušawomanekimašita Pozvali rôznych vedcov.
赤色に染まった布 akaironisomattanuno Látka sfarbená na červeno.godan, verb, vintrans
彼は布を赤い色に染めた karehanunowoakaiironisometa Nafarbil látku na červeno.
何色の下着を着けてるかは教えないけど。 naniiro no šitagi wo cuketeru ka ha ošienai kedo. Jakou mám právě barvu spodního prádla ti ale neřeknu.ai, baka
長くて黄色いマフラーをしています。 nagakute kiiroi mafura- wo šiteimasu. Má na sobě dlouhou žlutou šálu.byousha
渋い色の帽子を被っています。 šibui iro no bouši wo kabutteimasu. Na hlavě má čepici tmavé barvy.byousha1
公園には色々な種類の花がある。 kouen ni ha iroiro na šurui no hana ga aru. V parku jsou různé druhy květin.mix
色々な方法を試す。 iroiro na houhou wo tamesu. Vyzkoušet různé způsoby.mix
broskvoň
桃
Čtení:
tou, momo, mi, mono
Hlavní radikál: 木 (75) Radikály:
Tahy: 10 Džójó: 8 JIS: 17773
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
momo broskevjlpt3, ryouri, shokubutsu
ツバイ桃 cubaimomo nektarinkaryouri, shokubutsu
安土桃山時代 adzučimomojamadžidai Období Azuči-Momojama (1568-1600)namae
桃色の momoirono růžovýadj, iro
桜桃 sakuranbou třešeňryouri, shokubutsu
žlutý
黄
Čtení:
kou, ou, ki, ko-, ui, rei
Hlavní radikál: 黄 (201) Radikály:
Tradiční: 黃 nejaponský znak
Tahy: 11 Džójó: 2 JIS: 12843
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
黄泉 jomi Jomi, podsvětíkami
硫黄 iou sírakagaku
黄金 ougon zlatomix
黄色 kiiro žlutá (barva)iro, jlpt5
黄色い kiiroi žlutýiro, jlpt5
長くて黄色いマフラーをしています。 nagakute kiiroi mafura- wo šiteimasu. Má na sobě dlouhou žlutou šálu.byousha
obléct, dorazit, nosit, numerativ pro obleky
着
Čtení:
čaku, džaku, ki.ru, -gi, ki.seru, -ki.se, cu.ku, cu.keru
Hlavní radikál: 羊 (123) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 12 Džójó: 3 JIS: 17253
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
到着駅 toučakueki cílová staniceryokou
着く cuku dojet do, dosáhnoutgodan, jlpt5, verb
着物 kimono japonské tradiční šaty, kimonojlpt4
上着 uwagi kabát, sako, bunda, plášťfuku, jlpt5, leda1
落ち着き očicuki klid, vyrovnanost; stabilitaemo
終着駅 šuučakueki konečná staniceleda1
薄着 usugi lehké oblečenísuru
着地 čakuči místo dopadusuru
横着な oučaku na nestoudnýmix
着る kiru nosit, obléct (od ramen dolů)fuku, ichidan, jlpt5, verb
産着 ubugi oblečení pro novorozeněmix
水着 mizugi plavkyfuku
到着予定時刻 toučakujoteidžikoku předpokládaná doba příjezdu, ETAmix
着替え kigae převlékánífuku
着替える kikaeru; kigaeru převléknout seichidan, verb
到着 toučaku příjezd, příchodsuru
着陸 čakuriku přistát (letadlo)suru
寝間着 nemaki pyžamofuku
帰着 kičaku redukcesuru
磯巾着 isoginčaku sasankadoubutsu
晴れ着 haregi slavnostní oblečenífuku
下着 šitagi spodní prádlofuku, jlpt4, leda1
厚着 acugi teplé oblečenísuru
辿り着く tadoricuku trápit se s něčím, prokousávat se nečím, konečně se někam dostatgodan, verb, vintrans
落ち着く očicuku uklidnit segodan, verb
向こうの小山の麓まで、どちらが先に着くか勝負しましょう。」 mukou no kojama no fumoto made,dočira ga saki ni cuku ka šoubu šimašou.」 Dáme si souboj, kdo bude první u úpatí támhletoho kopce.usagitokame
ヨーロッパ人にはちょっと恥ずかしいですが、水着を着てはいけません。 jo-roppa džin ni ha čotto hazukašii desuga,mizugi wo kite ha ikemasen. Evropani by se mohli trochu stydět, protože se tam nesmí nosit plavky.onsen
すぐにおばあちゃんの服に着替えて、ベッドに寝ました。 sugu ni obaačan no fuku ni kigaete,beddo ni nemašita. Hned se převlékl do babiččiných šatů a lehl si do postele.akazukinchan
何色の下着を着けてるかは教えないけど。 naniiro no šitagi wo cuketeru ka ha ošienai kedo. Jakou mám právě barvu spodního prádla ti ale neřeknu.ai, baka
僕がこの馬鹿Tシャツを着ていたら、日本人が僕を見て笑っていました。 boku ga kono baka Tšacu wo kiteitara,nihondžin ga boku wo mite waratteimašita. Když jsem na sobě měl tričko BAKA a viděli mě Japonci, tak se smáli.baka
その下着可愛いね。 sono šitagi kawaii ne. Máš hezké spodní prádlo.ai
書類は速達で出しましたから、明日着くはずです。 šorui ha sokutacu de dašimašita kara,ašita cuku hazu desu. Materiály jsem poslal expresně, takže by měly zítra dorazit.mix
黒いシャツと白いTシャツを着ています。 kuroi šacu to široi Tšacu wo kiteimasu. Na sobě má černou košili a bílé tričko.byousha1
黒いジャケットを着ています。 kuroi džaketto wo kite imasu. Na sobě má černý kabátek.byousha
ジャケットの下で白黒のワンピースを着ています。 džaketto no šita de širokuro no wanpi-su wo kiteimasu. Pod kabátkem má černobílé šaty.byousha
後で赤頭巾ちゃんがやっと家まで着いて、ドアをノックしました。 ato de akazukinčan ga jatto uči made cuite, doa wo nokku šimašita. Potom Červená karkulka konečně dorazila k domu a zaťukala na dveře.akazukinchan
上着を破ってしまった。 uwagi wo jabutte šimatta. Roztrhl jsem si kabát.mix
nachový, fialový
紫
Čtení:
ši, murasaki, sai, jukari
Hlavní radikál: 糸 (120) Radikály:
Tahy: 12 Džójó: 8 JIS: 15207
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
紫色の murasakiirono fialovýadj, iro
紫陽花 adžisai hortenzieshokubutsu
赤と青を混ぜると紫になる akatoaowomazerutomurasakininaru Keď zmiešaš červenú s modrou, dostaneš fialovú.
赤と青が混じって紫になった akatoaogamadžittemurasakininatta Zmiešala sa červená s modrou a vznikla z toho fialová.
spadnout, klesnout, snížit se
落
Čtení:
raku, o.čiru, o.či, o.tosu, oči
Hlavní radikál: 艸 (140) Radikály:
Varianta Z: 落 nejaponský znak
Tahy: 12 Džójó: 3 JIS: 19822
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
落花生 rakkasei arašídy, podzemnice olejnámix
落選 rakusen být nezvolen (volby)suru
落下傘 českymix
お洒落 ošare elegantně oblečený, stylový, módnímix
落丁 rakučou chybějící stranymix
落ち着き očicuki klid, vyrovnanost; stabilitaemo
段落 danraku odstavecmix
集落 šuuraku osadamix
落下傘 rakkasan padákmix
落下傘 rakkasan padákmix
落ちる očiru padat, klesatichidan, jlpt4, verb, vintrans
鼠落し nezumiotoši past na krysymix
落ち葉 očiba spadané listísuru
転落 tenraku spadnout (z vyššího místa)suru
落ち着く očicuku uklidnit segodan, verb
落下 rakka upadnout, padatsuru
落とす otosu upustit, nechat spadnoutgodan, jlpt4, verb, vtrans
落第 rakudai zamítnutí, propadnutígakkou, leda1
落胆 rakutan znechucenýemo
本を床に落とす honwojukaniotosu upustit knihu na zem
財布をデパートで落とした saifuwodepa-todeotošita Stratil som v obchodnom dome peňaženku.
三週間,城を攻めて落した sanšuukan,širowosemeteotošita Tri týždne útočili na hrad, až ho dobyli.
猿も木から落ちる sarumokikaraočiru Aj opica spadne zo stromu.ichidan, verb
大きい落石が交通を妨げている ookiirakusekigakoucuuwosamatageteiru Veľké napadané kamene bránia doprave.mix
井戸の水を飲みたかったですが、お腹が重すぎたので、井戸に落ちてしまいました。 ido no mizu wo nomitakatta desu ga,onaka ga omo sugita node,ido ni očite šimaimašita. Chtěl se napít vody ze studny, ale měl moc těžké břicho a do studny spadl.akazukinchan
化粧を落とす。 kešou wo otosu. Očistit makeup.mix
財布が落ちました。 saifu ga očimašita. Peněženka spadla.mix
私は財布を落とした。 wataši ha saifu wo otošita. Shodil jsem peněženku.mix
rodič, důvěrnost, příbuzný, známost, rozdávač karet
親
Čtení:
šin, oja, oja-, šita.šii, šita.šimu, gi, čika, nori
Hlavní radikál: 見 (147) Radikály:
Zjednodušený: 亲 nejaponský znak
Tahy: 16 Džójó: 2 JIS: 16198
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
親友 šin'juu blízký přítel, důvěrný přítelleda1
親しい šitašii důvěrnýjlpt3
親日家 šinničika japanofilmix
母親 hahaoja matkakazoku, leda1
親切な šinsecuna milý, hodný, přívětivý, laskavýadj, emo, jlpt4, leda1
親分 ojabun nadřízený, vůdceleda1
不親切 fušinsecu nevlídný, nepřívětivýmix
父親 čičioja oteckazoku, leda1
親指 ojajubi palechito
親近感 šinkinkan pocit blízkosti, důvěrnostileda1
肉親 nikušin pokrevní příbuznýleda1
親善試合 šinzendžiai přátelský zápas/utkánímix
親睦 šinboku přátelstvímix
親戚 šinseki příbuzní kazoku
親族 šinzoku příbuzní, příbuzenstvomix
親鳥 ojadori pták pečující o mláďataleda1
親子 ojako rodič a dítěkazoku
両親 rjoušin rodičejlpt5, kazoku
oja rodičejlpt4, kazoku
親しむ šitašimu spřátelit se, sblížitgodan, verb, vintrans
親切 šinsecu vlídnost, starostlivostemo, jlpt4
親知らず ojaširazu zuby moudrostimix
父親の仇を討つ čičiojanoadawoucu Pomstiť otca
彼女は子供の時に両親を亡くした kanodžohakodomonotokinirjoušinwonakušita Ako dieťa stratila oboch rodičov.
昔々、ある所に、優しくて親切な女の子がいました。 mukašimukaši,aru tokoro ni,jasašikute šinsecu na onna no ko ga imašita. Bylo nebylo, kdesi daleko žila byla hodná a milá dívka.akazukinchan
子供は怖がって母親の手を強く握った。 kodomo ha kowagatte hahaoja no te wo cujoku nigitta. Dítě mělo strach a pevně stisklo matčinu ruku.mix
子供にいい学歴をつけさせたいと思う親が多い。 kodomo ni ii gakureki wo cukesasetai to omou oja ga ooi. Rodičů, kteří chtějí svým dětem umožnit dobré vzdělání, je hodně.mix