KayMayen

Datum a čas registrace: 2017-01-16 20:57:20
Počet naučených znaků: 10
Naučené znaky: graf | seznam | bez slovíček | podrobně
Test ze znaků: test kandži | test významu | výsledky
Test ze slovíček: čtení | psaní | význam

Naučené znaky

oheň
火
Čtení:
ka, hi, -bi, ho-
Hlavní radikál: 火 (86) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 1 JIS: 12880
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
活火山 kakkazan činná sopkashizen
火口 higuči hořákleda1
火花 hibana jiskraleda1
火の粉 hinoko jiskrymix
火口 kakou kráterleda1, shizen
火星 kasei Marsadj, leda1
hi oheňjlpt4
火事 kadži oheň, požárjlpt4, leda1
火の元 hinomoto ohnisko požáruleda1
花火 hanabi ohňostrojleda1
直火 džikabi otevřený oheňmix
打ち上げ花火 učiagehanabi raketa (ohňostrojová)mix
弱火 jowabi slabý oheňmix
火柱 hibašira sloup ohněmix
火山灰 kazanbai sopečný popelshizen
火山 kazan sopkaleda1, shizen
火傷 jakedo spálenina, popáleninabyouki
火屋 hoja stínidlo lampyleda1
火薬 kajaku střelný prachmix
火力発電所 karjokuhacudenšo tepelná elektrárna (spalovací)mix
火力 karjoku tepelná energiemix
消火 šouka uhašení ohněleda1
火曜日 kajoubi úterýjlpt5, toki
火山性 kazansei vulkanickýshizen
火山岩 kazangan vyvřelá horninaleda1
点火 tenka zapálení, zážehleda1, suru
放火 houka žhářstvísuru
火に油を注ぐ hiniaburawososogu Prilievať olej do ohňa.godan, verb
日本には火山が沢山ありますから、土の下で水は温かくなっています。 nihon niha kazan ga takusan arimasu kara,cuči no šita de mizu ha atatakaku natteimasu. Protože se v Japonsku nachází mnoho sopek, voda pod zemí se zahřívá.onsen
来週の火曜日は、山田さんが犬と公園を散歩します。 raišuu no kajoubi ha,jamada san ga inu to kouen wo sanpo šimasu. Příští týden v úterý půjde pan Jamada na procházku se psem do parku.mix
火山は危ないです。 kazan ha abunai desu. Sopky jsou nebezpečné.shizen
火事のときは、煙に注意して逃げて下さい。 kadži no toki ha,kemuri ni čuui šite nigete kudasai. V případě požáru dávejte pozor na kouř a utečte.mix
voda
水
Čtení:
sui, mizu, mizu-, uzu, zumi, cu, do, mi, misa, micu, mina, min
Hlavní radikál: 水 (85) Radikály:
Tahy: 4 Džójó: 1 JIS: 16229
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
水域 suiiki waters, water areamix
水族館 suizokukan akváriummix
水槽 suisou akváriummix
水泡 suihou bubliny, nicmix
水牛 suigjuu buvoldoubutsu
純水 džunsui čistá vodamix
浄水器 džousuiki čistič vodydenki
雨水 amamizu dešťová vodaleda1, shizen
噴水 funsui fontánamix
水平 suihei horizontleda1
水平線 suiheisen horizont (na moři)mix
清水寺 kijomizudera chrám Kijomizu (v Kjótu)leda1, namae
湖水 kosui jezeroleda1, shizen
下水 gesui kanál, kanalizaceleda1
水玉 mizutama kapka vodyleda1
氷水 koorimizu ledová vodaleda1
水溜り mizutamari loužeshizen
水母 kurage medúzadoubutsu
水星 suisei Merkuradj, leda1
海水 kaisui mořská vodaleda1, shizen
水仙 suisen narcisshokubutsu
生水 namamizu nepřevařená vodamix
鼻水 hanamizu nosní sliz, rýmabyouki
水切り mizukiri odkapávač, cedník; házet žabky (kamenem na vodě)suru
放水 housui odvodnění, kanalizacesuru
飲料水 inrjousui pitná vodaleda1
水泳 suiei plaváníjlpt4, leda1, sport
水着 mizugi plavkyfuku
地下水 čikasui podzemní vodashizen
潜水艦 sensuikan ponorkamix
洪水 kouzui povodeňshizen
水源 suigen pramen vodymix
水玉模様 mizutamamojou puntíky (vzor na látce)jlpt3, leda1
水銀 suigin rtuťmix
水田 suiden rýžové poleleda1, shizen
炭酸水 tansansui sodaryouri
治水 čisui správa povodí řeksuru
水曜日 suijoubi středajlpt5, toki
水神 suidžin Suidžin, bůh vodkami, leda1
汚水 osui špinavá vodamix
水温 suion teplota vodymix
水色 mizuiro tyrkysová barvairo, leda1
水辺 mizube u vody (řeky, jezera)mix
炭水化物 tansuikabucu uhlovodankagaku
水準 suidžun úroveňmix
水分 suibun vláha, tekutina, vlhkost, šťávaleda1
水素 suiso vodíkkagaku
水力 suirjoku vodní energiemix
水車 suiša vodní mlýnmix
貯水池 čosuiči vodní nádrž, zásobárna vodyleda1, shizen
防水 bousui vodotěsnýsuru
水道 suidou vodovodjlpt4, leda1
香水 kousui voňavka, parfémleda1
水割 mizuwari whisky a vodaryouri
水軟化剤 mizunankazai změkčovač vodymix
水と油の違いを比べる mizutoaburanočigaiwokuraberu zrovnávať rozdieľ medzi vodou a olejom
水は動物にとって欠かせることができない物だ mizuhadoubucunitottekakaserukotogadekinaimonoda Voda je pre zvieratá nevyhnutná.
雨で川の水が増えそうだ amedekawanomizugafuesouda Kvôli dažďu pribudne voda v rieke.
ヨーロッパ人にはちょっと恥ずかしいですが、水着を着てはいけません。 jo-roppa džin ni ha čotto hazukašii desuga,mizugi wo kite ha ikemasen. Evropani by se mohli trochu stydět, protože se tam nesmí nosit plavky.onsen
井戸の水を飲みたかったですが、お腹が重すぎたので、井戸に落ちてしまいました。 ido no mizu wo nomitakatta desu ga,onaka ga omo sugita node,ido ni očite šimaimašita. Chtěl se napít vody ze studny, ale měl moc těžké břicho a do studny spadl.akazukinchan
日本人はこの水を浴びるために使います。 nihondžin ha kono mizu wo abiru tameni cukaimasu. Japonci tuto vodu používají ke koupání.onsen
これを引くと、水が出ます。 kore wo hiku to,mizu ga demasu. Když za tohle zatáhneš, začne téct voda.mix
「喉が渇いた。水を飲まなきゃ!」と狼が言いました。 「nodo ga kawaita. mizu wo nomanakja!」 to ookami ga iimašita. Mám žízeň. Musím se napít vody, řekl vlk.akazukinchan
てんぷらを作るために、母は小麦粉と卵を水を混ぜました。 tenpura wo cukuru tame ni,haha ha komugiko to tamago wo mizu wo mazemašita. Mamka smíchala pšeničnou mouku, vejce a vodu, aby uvařila tenpuru.ryouri
油と水を混ぜる事は出来ません。 abura to mizu wo mazeru koto ha dekimasen. Nemůžeš míchat vodu s olejem.kagaku
温泉の水は体によくて、40度ぐらいです。 onsen no mizu ha karada ni jokute,40 do gurai desu. Onseny jsou dobré pro tělo a mají kolem 40 stupňů.onsen
「冷たい水を飲んだから。」 「cumetai mizu wo nonda kara .」 Protože jsem vypila studenou vodu.akazukinchan
日本には火山が沢山ありますから、土の下で水は温かくなっています。 nihon niha kazan ga takusan arimasu kara,cuči no šita de mizu ha atatakaku natteimasu. Protože se v Japonsku nachází mnoho sopek, voda pod zemí se zahřívá.onsen
他のグラスに水を移す。 hoka no gurasu ni mizu wo ucusu. Přelít vodu do jiné sklenice.mix
この物質は水と混ざります。 kono butšicu ha mizu to mazarimasu. Tato látka se mísí s vodou.mix
温かい水は「湯」と言います。 atatakai mizu ha 「 ju 」 to iimasu. Teplá voda se nazývá „ju“.onsen
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
水が沸いている。 mizu ga waiteiru. Voda se vaří.ryouri
温泉の水が沸いている。 onsen no mizu ga waiteiru. Voda v horkém prameni vře.shizen
já, soukromý, osobní
私
Čtení:
ši, watakuši, wataši
Hlavní radikál: 禾 (115) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 6 JIS: 15204
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
私服 šifuku civilní oblečenífuku
watakuši já (formálně), já sámjlpt5
wataši já (neformální)jlpt5
私の部屋はどれですか。 wataši no heja ha dore desuka. Jaký je můj pokoj?heya
私費 šihi osobní výdaje (placení ze svého)mix
私学 šigaku soukromá školamix
私立大学 širicudaigaku soukromá univerzitagakkou
私事 šidži; watakušigoto soukromá záležitostmix
私用 šijou soukromá záležitostsuru
私立 širicu soukromýmix
私説 šisecu vlastní názormix
私たちは自転車を連ねて走っていた watašitačihadžitenšawocuranetehašitteita Išli sme na bicykloch v rade za sebov.
私が運びましょう watašigahakobimašou Ja to odnesiem / poodnášam.
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
その夏私は,京都に赴いた sononacuwatašiha,kjoutoniomomuita To leto som sa vydal na cestu do Kjóta.mix
私は父のカメラを壊してしまった watašihačičinokamerawokowašitešimatta Rozbil som ockovi foťák.
私はピーターと席を替えた watašihapi-ta-tosekiwokaeta Vymenili sme si s Petrom miesta.
私に日本語を教えてくれる? wataši ni nihongo wo ošiete kureru? Budeš mě učit japonsky?mix
私はよく近所の公園を散歩します。 wataši ha joku kindžo no kouen wo sanpo šimasu. Často se procházím blízkým parkem.mix
私は意見を纏めました。 wataši ha iken wo matomemašita. Dal jsem dohromady názory ostatních.mix
私は先生に鉛筆をあげます。 wataši ha sensei ni enpicu wo agemasu. Dám učiteli tužku.mix
おじいちゃんとおばあちゃんは今私の家族と同居しています。 odžiičan to obaačan ha ima wataši no kazoku to doukjo šiteimasu. Dědeček a babička teď žijou s mou rodinou.mix
今夜は私が御馳走します。 kon'ja ha wataši ga gočisou šimasu. Dneska večer zvu já.mix
私は友達にプレゼントをもらいます。 wataši ha tomodači ni purezento wo moraimasu. Dostanu od kamaráda dárek.mix
私は故郷での就職を希望している。 wataši ha furusato de no šuušoku wo kibou šiteiru. Doufám, že najdu zaměstnání ve svém rodišti.mix
私は写真を左に向ける。 wataši ha šašin wo hidari ni mukeru. Fotku namířím směrem nalevo.mix
私はその奨学金を申し込むつもりです。 wataši ha sono šougakukin wo moušikomu cumori desu. Hodlám zažádat o to stipendium.gakkou
私は揺り篭を揺らしている。 wataši ha jurikago wo jurašiteiru. Houpu kolébku.mix
私はあなたに料理を食べてほしい。 wataši ha anata ni rjouri wo tabete hošii. Chci, abys jedl moje jídlo.ryouri
私は後で朝から晩まで元気で、沢山笑顔します。 wataši ha ato de asa kara ban made genki de,takusan egao šimasu. Já jsem potom od rána do večera svěží a hodně se usmívám.mix
私は五時間ぐらい勉強しましたが、足りると思いません。 wataši ha godžikan gurai benkjou šimašitaga,tariru to omoimasen. Já jsem se učil asi 5 hodin, ale nemyslím, že to stačí.gakkou
私は馬鹿です。 wataši ha baka desu . Jsem blbec.baka
私は大学生です。 watašihadaigakuseidesu. Jsem student vysoké školy.kaiwa
私妊娠してるの。 wataši ninšin šiteru no. Jsem těhotná.ai
友達は私にプレゼントをくれます。 tomodači ha wataši ni purezento wo kuremasu. Kamarád mi dá dárek.mix
最終的、私の講演のまとめ。 saišuuteki,wataši no kouen no matome. Konečně, závěr mojí přednášky.math
家を建てるため、私と建築家は沢山のやり取りをしました。 ie wo tateru tame,wataši to kenčikuka ha takusan no jaritori wo šimašita. Kvůli stavbě domu jsme s architektem hodně komunikovali.mix
私は那須さんと仲がいい。 wataši ha nasu san to naka ga ii. Mám dobrý vztah s panem Nasu.mix
私は学歴が高い。 wataši ha gakureki ga takai. Mám vysoké vzdělání.mix
私のホバークラフトは鰻でいっぱいです。 wataši no hoba-kurafuto ha unagi de ippai desu. Mé vznášedlo je plné úhořů.baka
私の名前はそのリストに載っていません。 wataši no namae ha sono risuto ni notte imasen. Moje jméno se v tom seznamu neobjevilo.mix
私の家は墓場のように静かです。 wataši no ie ha hakaba nojouni šizuka desu. Můj dům je tichý jako hřbitov.baka, uchi
私の部屋はマンションの一階にあります。 wataši no heja ha manšon no ikkai ni arimasu. Můj pokoj je v prvním patře v bytovce.heya
私の趣味は君のとは違う。 wataši no šumi ha kimi no to ha čigau. Můj vkus se od tvého liší.mix
私の生活が楽だ。 wataši no seikacu ga raku da. Můj život je lehký.mix
私は馬鹿だと思います。 wataši ha baka da to omoimasu. Myslím, že jsem blbec.mix
彼は私をわざと蹴った。 kare ha wataši wo wazato ketta. Nakopnul mě naschvál.mix
私たちの家は食堂を含めて7部屋あります。 watašitači no ie ha šokudou wo fukumete 7 heja arimasu. Náš dům má 7 místností včetně jídelnymix
この仕事、私にやらせていただけませんか。 kono šigoto,wataši nijarasete itadakemasenka. Nechal byste mě tu práci udělat?mix
私は息子をバスで立たせました。 wataši ha musuko wo basu de tatasemašita. Nechal jsem syna v autobuse vstát.mix
私は髭を生やすつもりです。 wataši ha hige wo hajasucumori desu. Nechám si narůst vousy.mix
私は子供に牛乳を飲ませます。 wataši ha kodomo ni gjuunjuu wo nomasemasu. Nechávám děti pít mléko.mix
私は歴史に興味がない。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga nai. Nemám zájem o historii.mix
私はさっき昼御飯を食べたばかりです。 wataši ha sakki hirugohan wo tabeta bakari desu. Oběd jsem dojedl právě před chvilkou.mix
私は会議を来週に延ばした。 wataši ha kaigi wo raišuu ni nobašita. Odložil jsem poradu na příští týden.mix
彼女は私より三つ年上です。 kanodžo ha wataši jori miccu tošiue desu. Ona je o tři roky starší než já.mix
私はごみを燃やしている。 wataši ha gomi wo mojašiteiru. Pálím odpad.mix
山田さんが私達に手作りのギョーザをご馳走してくれた。 jamada san ga watašitači ni tedzukuri no gjo-za wo gočisou šite kureta. Pan Jamada nás pohostil vlastnoručně udělanou gjóozou.mix
木村さんは私に地図を書いてくれました。 kimura san ha wataši ni čizu wo kaite kuremašita. Pan Kimura mi nakreslil mapu.mix
私は田中さんに大阪城へ連れて行ってもらいました。 wataši ha tanaka san ni oosaka džou he cureteitte moraimašita. Pan Tanaka mě vzal na Ósacký hrad.mix
中年の私には、若い学生建ちと話を合わせるのは難しい。 čuunen no wataši ni ha,wakai gakusei tači to hanaši wo awaseru no ha muzukašii. Pro mě, člověka středního věku, je těžké najít společnou řeč s mladými studenty.mix
私は友情を深めた。 wataši ha juudžou wo fukameta. Prohloubil jsem přátelství.mix
次は私の番だ。 cugi ha wataši no ban da. Příště jsem na řadě já.mix
座って本を読みながら私は寝入った。 suwatte hon wo jomi nagara wataši ha neitta. Seděl jsem nad knihou a přitom jsem usnul.mix
私は財布を落とした。 wataši ha saifu wo otošita. Shodil jsem peněženku.mix
私は毎日食べる朝御飯はラーメンです。 wataši ha mainiči taberu asagohan ha ra-men desu. Snídaně, kterou každý den jím, je rámen.ryouri
私はその意見に賛成する。 wataši ha sono iken ni sansei suru. Souhlasím s tím nápadem.mix
私はその提案に賛成だ。 wataši ha sono teian ni sansei da. Souhlasím s tím návrhem.mix
この帽子は私には派手すぎる。 kono bouši ha wataši ni ha hade sugiru. Ta čepice je pro mě moc extravagantní.fuku
私は今月千円しか持っていない、でもこれで間に合わせなくてはいけない。 wataši ha kongecu sen'en šika motteinai,demo kore de maniawasenakute ha ikenai. Tento měsíc mám jen 1000 jenů, ale musím si s tím vystačit.mix
私は今週会社の友達に会わなければなりません。 wataši ha konšuu kaiša no tomodači ni awanakereba narimasen. Tento týden se musím setkat s kamarádem z firmy.mix
私は君との再会を期待している。 wataši ha kimi to no saikai wo kitai šiteiru. Těším se, až tě znovu potkám.mix
これは私がほしい財布です。 koreha wataši ga hošii saifu desu. To je peněženka, kterou chci.mix
「私、赤頭巾ちゃんです。入ってもいいですか。」 「wataši,akazukinčan desu.haitte mo ii desuka.」 To jsem já, Červená karkulka. Můžu dovnitř?akazukinchan
これは私が使うペンです。 kore ha wataši ga cukau pen desu. Toto je pero, které používám.mix
私は先生に勉強をさせられました。 wataši ha sensei ni benkjou wo saseraremašita. Učitel mi nařídil, abych studoval.gakkou
先生は私に鉛筆をもらいました。 sensei ha wataši ni enpicu wo moraimašita. Učitel ode mne dostal tužku.mix
私は水を沸かして、肉と野菜を入れて、ラーメンを作ります。 wataši ha mizu wo wakašite,niku to jasai wo irete, ra-men wo cukurimasu. Uvařím vodu, přidám maso a zeleninu a udělám rámen.ryouri
日本の会社は働きやすいですが、私の先生は大学で勉強したほうがいいと言いました。 nihon no kaiša ha hataraki jasui desuga,wataši no sensei ha daigaku de benkjou šita hou ga ii to iimašita. V japonské firmě se lehce pracuje, ale můj učitel mi říkal, že mám studovat na vysoké škole.mix
それなら、私と競走をしましょう。 sorenara,wataši to kjousou wo šimašou. V tom případě si se mnou dej závod.usagitokame
私は計算が苦手です。 wataši ha keisan ga nigate desu. Ve výpočtech jsem slabý.mix
私は神を信じる。 wataši ha kami wo šindžiru. Věřím v boha.kami
私を含めて全員、バスに乗った。 wataši wo fukumete zen'in,basu ni notta. Všichni, včetně mě, jeli autobusem.mix
私はカリナさんに言葉の意味を説明してあげました。 wataši ha karina san ni kotoba no imi wo secumei šite agemašita. Vysvětlil jsem slečně Karině význam slova.mix
私は仕事を始める。 wataši ha šigoto wo hadžimeru. Začnu s prací.mix
私は歴史に興味がある。 wataši ha rekiši ni kjoumi ga aru. Zajímám se o historii.mix
私は窓を閉めた。 wataši ha mado wo šimeta. Zavřel jsem okno.mix
私はチェコ語の力が伸びました。 wataši ha čekogo no čikara ga nobimašita. Zlepšil jsem si češtinu.mix
私はアイロンで洋服の皺を伸ばす。 wataši ha airon de joufuku no šiwa wo nobasu. Žehličkou jsem narovnal záhyby na oblečení.mix
ri (délková míra), vesnice, domov rodičů, spolek
里
Čtení:
ri, sato, sa
Hlavní radikál: 里 (166) Radikály:
Tradiční: � nejaponský znak
Varianta Z:
Tahy: 7 Džójó: 2 JIS: 20004
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
郷里 kjouri domov, místo, kde se člověk narodil a vyrostlleda1
山里 jamazato horská vesniceleda1
一里 ičiri jedno ri (stará délková míra, asi 4 km)leda1
sato osada, vesleda1
古里 furusato rodné místo, domovleda1
村里 murazato ves, víska, dědina, osadaleda1
人里 hitozato vesnice, dědina, lidské sídloleda1
里宮 satomija vesnická svatyněkami
pohlaví
性
Čtení:
sei, šou, saga
Hlavní radikál: 心 (61) Radikály:
Tahy: 8 Džójó: 5 JIS: 16429
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
後天性免疫不全症候群 koutenseimen'ekifuzenšoukougun AIDSbyouki
植物性 šokubucusei botanický, rostlinnýmix
遺伝性疾患 idenseišikkan dědičná nemoc, dědičná poruchabyouki
先天性 sentensei dědičný, vrozenýmix
異性愛者 iseiaiša heterosexuálai
同性愛者 douseiaiša homosexuálmix
同性愛 douseiai homosexuální láskaai
個性 kosei individualita, osobnostmix
恒常性 koudžousei konstantnost, stálost, neměna, homeostázamix
酸性 sansei kyselostmix
被虐性愛 higjakuseiai masochismusai
被虐性愛者 higjakuseiaiša masochistamix
母性愛 boseiai mateřská láskamix
可能性 kanousei možnost, pravděpodobnost, šance, dostupnostmix
男性 dansei muž, mužské pohlaví, mužijlpt3, jlpt4, leda1
中性 čuusei neutralita (chemická, elektrická, atd.); střední rodmix
中性子 čuuseiši neutronkagaku
耐久性 taikjuusei odolnost, stálostmix
液性 ekisei pH, humorálnímix
興奮性 koufunsei popudivost, podrážděnostmix
性格 seikaku povaha, osobnostjlpt3
父性愛 fuseiai rodičovská láskamix
性別 seibecu rozdělení podle pohlaví, pohlavímix
性交 seikou sex, sexuální stykai, suru
相対性理論 soutaiseiriron teorie relativitymix
方向性 houkousei trend, směr; orientacemix
胎児性別の判定法 taidžiseibecunohanteihou určení pohlaví dítěte před narozením (třeba pomocí ultrazvuku)mix
明るい性格 akarui seikaku veselá povahamix
性質 seišicu vlastnost, založení, dispozicejlpt3
女性兵士 džosei heiši vojákyněmix
先天性心疾患 sentensei šinšikkan vrozená srdeční vadabyouki
根性 kondžou vůle, odhodlánísuru
火山性 kazansei vulkanickýshizen
アルカリ性 arukarisei zásaditost, alkalinitamix
女性 džosei žena, ženské pohlaví, ženyhito, jlpt3, jlpt4, leda1
動物性 doubucusei živočišný, živočišnostmix
理想の女性と結婚したい。 risou no džosei to kekkon šitai. Chci si vzít ideální ženu.mix
友達は激しい性格です。 tomodači ha hagešii seikaku desu. Kamarád má agresivní povahu.emo
あの男性は誰ですか。 ano dansei ha dare desuka. Kdo je tamten muž?mix
人は持って生まれた性質をなかなか変えられない。 hito ha motte umareta seišicu wo nakanaka kaerarenai. Lidé nemohou lehce změnit vlastnosti, které mají od narození.mix
彼女は性格がいいから、持てるはずです。 kanodžo ha seikaku ga ii kara,moteru hazu desu. Má dobrou povahu, takže je určitě oblíbená (u kluků).ai
性格が悪いです。 seikaku ga warui desu. Má špatnou povahu.mix
男性は女性より短命です。 dansei ha džosei jori tanmei desu. Muži mají oproti ženám kratší život.mix
彼が時間通りに来る可能性はあまりない。 kare ga džikan toori ni kuru kanousei ha amari nai. Není moc pravděpodobné, že by přišel včas.mix
羊は大人しい性質の動物です。 hicudži ha otonašii seišicu no doubucu desu. Ovce je zvíře s klidnou povahou.mix
あの人は性格がいいので、みんなに好かれている。 ano hito ha seikaku ga ii no de,minna ni sukareteiru. Protože má dobrou povahu, všichni ho mají rádi.mix
この布は燃えにくい性質持っている。 kono nuno ha moenikui seišicu motteiru. Vlastností té látky je, že špatně hoří.mix
studovat, učit se, věda
学
Čtení:
gaku, mana.bu, taka, nori
Hlavní radikál: 子 (39) Radikály:
Tradiční:
Tahy: 8 Džójó: 1 JIS: 13144
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
学芸 gakugei arts and sciences, liberal artsmix
休学 kjuugaku absence ve školegakkou
大学卒 daigakusocu absolvovat na univerzitě mix
学会 gakkai akademická konferencegakkou
学位 gakui akademický titulmix
台数学 daisuugaku algebraleda1, math
人類学 džinruigaku antropologiegakkou
応用数学 oujousuugaku aplikovaná matematikamath
考古学者 koukogakuša archeologshigoto
考古学 koukogaku archeologiemix
天文学 tenmongaku astronomiemix
学士 gakuši bakalář (vědecký titul)gakkou
生涯学習 šougaigakušuu celoživotní vzdělávánímix
チェコ技術大学 čeko gidžucu daigaku České Vysoké Učení Technickénamae
純粋数学 džunsuisuugaku čistá matematikamath
学歴をつける。 gakureki wocukeru. Dát vzdělání.mix
微分学 bibungaku diferenciální početmath
通学 cuugaku dojíždění do školygakkou, ryokou
二学期 nigakki druhý semestrgakkou, leda1, toki
経済学 keizaigaku ekonomiemix
民族学 minzokugaku etnologie, národovědamix
語源学 gogengaku etymologiemix
見学 kengaku exkurze, prohlídkaleda1, mix
哲学者 tecugakuša filozofmix
哲学 tecugaku filozofiemix
民俗学 minzokugaku folkloristikamix
音韻学 on'ingaku fonetikabunpou
物理学者 bucurigakuša fyzikshigoto
幾何学 kikagaku geometrieleda1, math
化学方程式 kagakuhouteišiki chemická rovnicekagaku, math
化学 kagaku chemiegakkou, kagaku, leda1
積分学 sekibungaku integrální početmath
学部 gakubu katedra (na VŠ)jlpt4
学科 gakka katedra, předmět studiagakkou
向学心 kougakušin láska (tíhnutí) ke studiuleda1
医学部 igakubu lékařská fakultamix
医学 igaku lékařské vědyjlpt4
口承文学 koušoubungaku lidová slovesnost (ústní)mix
言語学者 gengogakuša lingvista, jazykovědecbunpou
言語学 gengogaku lingvistikabunpou, leda1
文学作品 bungakusakuhin literární dílomix
文学 bungaku literaturagakkou, jlpt3, jlpt4
微積分学 bisekibungaku matematická analýzamath
数学モデル suugakumoderu matematický modelmath
数学 suugaku matematikagakkou, jlpt4, math
流体力学 rjuutairikigaku mechanika tekutinmix
学食 gakušoku menzagakkou
気象学 kišougaku meteorologietenki
文部科学省 monbukagakušou Ministerstvo školství, vědy, kultury a sportumix
文部科学相 monbukagakušou ministr školstvímix
神話学 šinwagaku mytologiemix
国文学 kokubungaku národní literaturaleda1
進学 šingaku nastoupení do vyššího stupně školy (např. na univerzitu)jlpt3, suru
入学する njuugakusuru nastoupit do školyjlpt4, suru, verb
入学 njuugaku nástup do školy, imatrikulacegakkou, jlpt4, leda1
非科学的な hikagakuteki na nevědeckýmix
蘭学 rangaku nizozemská (západní) vědamix
退学 taigaku odstoupení ze školygakkou, jlpt3
光学 kougaku optikamix
大学院生 daigakuinsei postgraduální student, student doktorského programumix
実学 džicugaku praktické vědymix
学生証 gakuseišou průkaz studentagakkou
入学試験 njuugakušiken přijímací zkouškagakkou
理学部 rigakubu přírodovědecká fakultagakkou
学長 gakučou rektormix
学年 gakunen ročník, školní rokgakkou, leda1
独学 dokugaku samostudiumsuru
学期 gakki semestrgakkou
入学式 njuugakušiki slavnosti při přijímání nových studentůmix
私学 šigaku soukromá školamix
私立大学 širicudaigaku soukromá univerzitagakkou
州立大学 šuuricudaigaku státní univerzitamix
奨学金 šougakukin stipendiumgakkou
工学 kougaku strojírenstvímix
高等学校 koutougakkou střední školagakkou, jlpt4
学生 gakusei studentgakkou, jlpt5, leda1, shigoto
学習者 gakušuuša studentgakkou
史学 šigaku studium historiegakkou
語学 gogaku studium jazykabunpou, gakkou
学習 gakušuu studium, učení segakkou, leda1
学校 gakkou školagakkou, jlpt5, leda1
小学生 šougakusei školák, žák (1. stupeň ZŠ)gakkou, leda1
学費 gakuhi školnémix
学校新聞 gakkoušinbun školní novinymix
学生服 gakuseifuku školní uniformafuku, gakkou
学説 gakusecu teoriemix
学級 gakkjuu třída, ročníkgakkou, leda1
学問 gakumon učení se, studium, vědaleda1, suru
学ぶ manabu učit segakkou, godan, leda1, verb
総合大学 sougoudaigaku univerzitamix
大学 daigaku univerzita, vysoká školagakkou, jlpt5, leda1
科学 kagaku vědajlpt4
学術 gakudžucu věda a umění, vzdělanostmix
科学者 kagakuša vědecshigoto
学者 gakuša vědecadj, leda1
軍事学校 gundžigakkou vojenská školasensou
公開留学生 koukairjuugakusei výměnný zahraniční studentgakkou
高学歴 kougakureki vysoké vzdělání, vysokoškolské vzdělánímix
大学生 daigakusei vysokoškolákgakkou, jlpt4, shigoto
学歴 gakureki vzdělání, akademické zázemíjlpt3
vítr, vzduch, styl, způsob
風
Čtení:
fuu, fu, kaze, kaza-, -kaze, i, e
Hlavní radikál: 風 (182) Radikály:
Zjednodušený: 风 nejaponský znak
Tahy: 9 Džójó: 2 JIS: 18807
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
風情 fuzei atmosféramix
風船 fuusen balonleda1
風俗 fuuzoku bordel (prostituce)
神風 kamikaze božský vítrkami
今風 imafuu dnešní styl, současný stylleda1
風流(な) fuurjuu(na) elegantní, stylovýadj, leda1
欧風 oufuu evropský styl, západnímix
風神 fuudžin Fúdžin, bůh větrukami
和風 wafuu japonský stylleda1
春風 harukaze jarní vítrleda1, shizen, tenki
風呂 furo koupel, vanajlpt3, jlpt5, uchi
お風呂 ofuro koupel, vanajlpt5, uchi
風呂屋 furoja koupele, veřejná koupelnamix
風呂場 furoba koupelnajlpt3, uchi
風景 fuukei krajinaleda1
風邪 kaze nachlazeníbyouki, jlpt5
新風 šinpuu nový stylmix
秋風 akikaze podzimní vítrleda1, shizen
風物 fuubucu přírodní objekt, scenériemix
風土 fuudo přírodní podmínky, vzhled krajiny, klimamix
家風 kafuu rodinné zvyklostileda1
北風 kitakaze severní vítrleda1
大風 ookaze silný vítrmix
風向 fuukou,kazamuki směr větrumix
混浴風呂 kon'jokuburo smíšený onsen (pro obě pohlaví)mix
古風 kofuu starý (starodávný) styl adj, leda1
台風 taifuu tajfunjlpt4, tenki
そよ風 sojokaze vánekleda1, tenki
軟風 nanpuu vánekmix
露天風呂 rotenburo venkovní onsenmix
野天風呂 notenburo venkovní onsenmix
扇風機 senpuuki ventilátor, větrákdenki, uchi
風通し kazetooši větráníuchi
風力 fuurjoku větrná energiemix
風車 fuuša větrný mlýnleda1
風車 kazaguruma větrný mlýn, větrníkleda1
強風 kjoufuu vichřicetenki
kaze vítrjlpt5, leda1, tenki
風雨 fuuu vítr a déšťleda1
東風 higašikaze východní vítrleda1
洋風 joufuu západní stylmix
風習 fuušuu zvyk, obyčejleda1
私達は電車の窓から風景を眺めた Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.mix
私達は電車の窓から風景を眺めた watašitačihadenšanomadokarafuukeiwonagameta Pozorovali sme z okna vlaku krajinu.
薬を飲んだのに、風邪が治りません。 kusuri wo nonda noni, kaze ga naorimasen. Bral jsem léky, a přesto jsem se z nachlazení nevyléčil.byouki
お風呂の入り方を説明してくれました。 ofuro no hairikata wo secumeišite kuremašita . Byl tak laskavý, že mi vysvětlil, jak se používá (japonská) vana.mix
お風呂でするのがすき? o furo de suru no ga suki? Děláš to rád(a) ve vaně?ai
激しい風が吹いています。 hagešii kaze ga fuiteimasu. Fouká silný vítr.tenki
風が強いです。 kaze ga cujoi desu. Je větrno. tenki
お風呂はありません。 o furo haarimasen. Koupelnu (vanu) nemá.heya
露天風呂は外にあって、内湯はたて物の中にあります。 rotenburo ha soto niatte,učiju ha tatemono no naka ni arimasu. Rotenburo je venku a učiju je uvnitř budovy.onsen
風邪が流行っています。 kaze ga hajatteimasu. Rýma je teď častá (běžná).mix
台風で木が倒れた。 taifuu de ki ga taoreta. Strom spadl kvůli tajfunu.mix
台風が日本列島に近づく。 taifuu ga nihonrettou ni čikadzu ku . Tajfun se blíží k japonskému souostroví.mix
skrýt, schovat, zakrýt
隠
Čtení:
in, on, kaku.su, kaku.ši, kaku.reru, kaka.su, jo.ru, o, gakuši
Hlavní radikál: 阜 (170) Radikály:
Varianta Z:
Tahy: 14 Džójó: 8 JIS: 12579
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
隠れる kakureru schovat se, skrýt se, být skrytýichidan, jlpt3, verb, vintrans
隠す kakusu schovat, skrýtgodan, jlpt3, verb, vtrans
三人が隠れた後、狼は起きました。 sannin ga kakureta ato,ookami ha okimašita. Po tom, co se ti tři schovali, vlk se probudil.akazukinchan
zelený
緑
Čtení:
rjoku, roku, midori
Hlavní radikál: 糸 (120) Radikály:
Zjednodušený: 绿 nejaponský znak
Varianta Z: 綠 nejaponský znak
Tahy: 14 Džójó: 3 JIS: 20048
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
緑柱石 rjokučuuseki berylkagaku
緑の日 midorinohi Den zeleně (4. května)namae, toki
葉緑素 jourjokuso chlorofylmix
葉緑体 jourjokutai chloroplastmix
緑青 rokušou patina, měděnkakagaku, leda1
緑玉石 rjokugjokuseki smaragdkagaku
浅緑 senrjoku světle zelenáiro
浅緑 asamidori světle zelenáiro
暗緑 anrjoku tmavě zelenáiro
緑化 rjokka zalesněnísuru
midori zelenýiro, jlpt4
緑色の midoriirono zelenýadj, iro
mlha
霧
Čtení:
mu, bou, bu, kiri
Hlavní radikál: 雨 (173) Radikály:
Zjednodušený: 雾 nejaponský znak
Tahy: 19 Džójó: 8 JIS: 19512
Pořadí tahů: obrázek | animace | tabulka
霧に包まれる kirinicucumareru být zahalen v mlzeichidan, verb
kiri mlhatenki